Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Lehe Mí Sọgan Penukundo Yọnhonọ lẹ Go Do

Lehe Mí Sọgan Penukundo Yọnhonọ lẹ Go Do

“Yọpọ lẹ emi, mì gbọ mí ni yiwannamẹ, e ma yin to ohó mẹ kavi po odẹ́ po gba, ṣigba to walọ po nugbo po mẹ.”—1 JOH. 3:18.

1, 2. (a) Avùnnukundiọsọmẹ tẹlẹ wẹ whẹndo susu nọ pehẹ, podọ kanbiọ tẹlẹ wẹ enẹ nọ fọndote? (b) Nawẹ mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po sọgan wleawudai nado diọada sọgbe hẹ ninọmẹ lẹ gbọn?

HIẸ sọgan jẹflumẹ sinsinyẹn eyin a mọdọ mẹjitọ towe lẹ he ko tindo huhlọn bo nọ penukundo yede go to ojlẹ de mẹ wayi, masọ penugo nado wàmọ todin ba. Vlavo otọ́ kavi onọ̀ mẹdelẹ tọn ko jai bo wẹ́n alìn, ma nọ yọ́n fie yé jei bo nọ buali, kavi dọ doto lẹ ko mọ azọ̀n sinsinyẹn de na yé. Humọ, ninọmẹ lọ sọ nọ bẹ adà devo lẹ hẹn. E sọgan vẹawuna yọnhonọ lẹ nado kẹalọyi dọ mẹdekannujẹ yetọn ko depò todin, na diọdo he wá aimẹ to agbasa po ninọmẹ yetọn devo lẹ po mẹ wutu. (Job 14:1) Etẹwẹ sọgan yin wiwà? Nawẹ yé sọgan yin nukunpedego gbọn?

2 Hosọ de he dọho gando nukunpipedo mẹhomẹ lẹ go dọmọ: “Dile etlẹ yindọ e nọ vẹawu nado dọhodo whẹho yọnhowhe tọn lẹ ji, whẹndo he ko dọhodopọ do aliho nukunpedomẹgo tọn lẹ ji jẹnukọn bo kọngbedopọ do tito delẹ ji, na penugo hugan nado pehẹ ninọmẹ depope he na sọawuhia.” Mí nọ yọ́n nujọnu-yinyin hodọdopọ enẹ tọn eyin mí mọnukunnujẹemẹ dọ mí ma sọgan dapana nuhahun yọnhowhe tọn lẹ. Etomọṣo, mí sọgan wleawudai bo basi nudide delẹ jẹnukọn. Mì gbọ mí ni gbadopọnna lehe whẹndo lẹ sọgan gbọn owanyi dali kọngbedopọ bo wleawudai nado pehẹ avùnnukundiọsọmẹnu lọ lẹ do.

 WLEAWUDAI NA “AZÁN OYLAN TỌN” LẸ

3. Etẹwẹ whẹndo lẹ sọgan wà to whenue mẹjitọ yọnhonọ lẹ tindo nuhudo alọgọ tọn dogọ? (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn.)

3 Ojlẹ de nọ wá bọ suhugan yọnhonọ lẹ tọn masọ nọ penugo nado penukundo yede go to gigọ́ mẹ ba, enẹwutu yé nọ tindo nuhudo alọgọ mẹdevo lẹ tọn. (Hia Yẹwhehodọtọ 12:1-7.) Eyin enẹ wá jọ, mẹjitọ yọnhonọ lọ lẹ po ovi yetọn he ko whẹ́n mẹho lẹ po dona magbe aliho dagbe hugan he mẹ yé sọgan pehẹ nuhahun lọ lẹ te tọn. Nuyọnẹnnu wẹ e nọ saba yin nado dọhodopọ to whẹndo mẹ gando nuhudo he tin, alọgọ mẹdopodopo tọn po nuhe yè dona wà nado jẹ yanwle lọ kọ̀n po go. Mẹhe go hodọdopọ ehe gando lẹpo, titengbe mẹjitọ lẹ, dona dọ linlẹn yetọn lẹ to aliho he họnwun mẹ bo yin lẹnpọn dagbenọ. Yé sọgan dọhodopọ nado yọnẹn eyin vlavo po alọgọ vude dogọ po, mẹjitọ lọ lẹ sọgan gbọṣi owhé yetọn gbè to hihọ́ mẹ. * Kavi yé sọgan lẹnnupọndo lehe hẹnnumẹ dopodopo sọgan gọalọ nado penukundo azọngban lọ lẹ go do ji. (Howh. 24:6) Di apajlẹ, mẹdelẹ sọgan tin to otẹn dagbe mẹ nado penukundo yé go egbesọegbesọ to whenuena mẹdevo lẹ sọgan penugo nado gọalọ dogọ to akuẹzinzan-liho. Mẹlẹpo dona mọdọ mẹdopodopo tindo azọngban de nado hẹndi; ṣigba, azọngban enẹ sọgan nọ diọ sọn mẹde ji jẹ mẹdevo ji dile ojlẹ to yìyì.

4. Fie wẹ hagbẹ whẹndo tọn lẹ sọgan mọ alọgọ yí te?

4 To whenue hiẹ jẹ nukunpedo mẹjitọ yọnhonọ towe go ji, yí whenu zan nado plọn nususu gando ninọmẹ etọn go dile e na yọnbasi do. Eyin mẹjitọ towe to azọ̀n he na wá ylan deji to nukọn mẹ de jẹ, tẹnpọn nado yọ́n kọdetọn he azọ̀n lọ sọgan hẹnwa to nukọn mẹ lẹ. (Howh. 1:5) Yì azọ́nwatẹn ahọlu tọn he nọ penukundo yọnhonọ lẹ go. Dindona awuwledainanu lẹdo lọ tọn he tin-to-aimẹ lẹ, ehe na hẹn nulẹ bọawu na we bọ nukunpedomẹgo lọ nasọ pọnte. Diọdo he na wá aimẹ to whẹndo lọ mẹ sọgan hẹn we tindo numọtolanmẹ delẹ taidi awubla sinsinyẹn, obu kavi flumẹjijẹ. Eyin enẹ jọ, dọ numọtolanmẹ towe lẹ na họntọn dejidego de. To popolẹpo mẹ, dọ nuhe tin to ahun mẹ na we lẹ na Jehovah to odẹ̀ mẹ. Ewọ sọgan na we jijọho ahun mẹ tọn he hiẹ tindo nuhudo etọn nado duto ninọmẹ depope ji.—Ps. 55:22; Howh. 24:10; Flp. 4:6, 7.

5. Naegbọn e do yin nuyọnẹnnu nado dín nudọnamẹ lẹ jẹnukọn gando aliho he mẹ yè sọgan penukundo yọnhonọ lẹ go te go?

5 Yọnhonọ delẹ po whẹndo yetọn lẹ po nọ gbọn nuyọnẹn dali dín nudọnamẹ lẹ jẹnukọn gando aliho nukunpedomẹgo tọn lẹ go, taidi eyin e na yọnbasi na mẹjitọ yọnhonọ lọ lẹ nado nọ visunnu kavi viyọnnu yetọn de dè, kavi yí owhé mẹgopọntọ tọn de po awuwledainanu devo he tin-to-aimẹ to lẹdo lọ mẹ lẹ po zan. Yé ko mọ ‘tukla po awubla po’ hlan nukọn bo wleawudai. (Ps. 90:10) Susu whẹndo lẹ tọn ma nọ wleawu jẹnukọn, enẹwutu yé nọ yin hinhẹn po huhlọn po nado basi nudide plaplaji tọn to whenue nujijọ ajiji lẹ wá aimẹ. Dodinnanutọ de dọ dọ, ojlẹ enẹ wẹ “ylan hugan nado basi nudide mọnkọtọn.” To ojlẹ nujijọ ajiji tọn enẹ mẹ, hagbẹ whẹndo tọn lẹ sọgan to nuhà bo jẹ nudọn ji. Ṣigba, awuwiwle jẹnukọn nọ hẹn diọdo he na yin bibasi to nukọn mẹ lẹ bọawu.—Howh. 20:18.

Hagbẹ whẹndo tọn lẹ sọgan pli bo dọhodopọ do lehe yé na penukundo nuhudo he sọgan fọ́n lẹ go do ji (Pọ́n hukan 6-8)

6. Nawẹ mẹjitọ yọnhonọ lẹ po ovi yetọn lẹ po sọgan mọaleyi sọn hodọdopọ jẹnukọn gando fie yé sọgan nọ go mẹ gbọn?

6 E sọgan vẹawuna we nado dọho hẹ mẹjitọ towe lẹ gando fie yé na nọ po nuhudo lọ nado basi diọdo po go. Etomọṣo, mẹsusu ko dọ dọ hodọdopọ mọnkọtọn lẹ nọ gọalọ taun to nukọn mẹ. Etẹwutu? Na enẹ nọ hùn dotẹnmẹ dote nado basi tito dagbe lẹ jẹnukọn to jijọho mẹ, podọ nukunnumimọjẹ ode awetọ mẹ nọ tin. Yé nọ mọdọ eyin emi yí owanyi po homẹdagbe po do dọ pọndohlan yetọn lẹ jẹnukọn, e nọ bọawuna yé nado basi nudide lẹ to ojlẹ etọn mẹ. Eyin yọnhonọ lẹ tlẹ jlo nado to nukunpedo yedelẹ go na ojlẹ dindẹn dile e na yọnbasi do, alenu wẹ e yin nado dọhodopọ hẹ ovi lẹ gando nukunpedomẹgo wunmẹ he yé na kẹalọyi go to whenue nuhudo na fọndote.

7, 8. Hosọ tẹ ji wẹ whẹndo lẹ dona dọhodopọ do, podọ etẹwutu?

 7 Mẹjitọ lẹ emi, to hodọdopọ mọnkọtọn whenu, mì dọ ojlo mìtọn, nugopipe akuẹzinzan tọn mìtọn, po nukunpedomẹgo he mì na kẹalọyi lẹ po na ovi mìtọn lẹ. Enẹ na gọalọna yé nado basi nudide he sọgbe lẹ eyin mì wá tin to ninọmẹ he mẹ mì ma sọgan wàmọ te de mẹ. E yọnbasi dọ yé na jlo nado gbògbéna nujlomẹ mìtọn lẹ bo na tẹnpọn ma nado hò mẹdekannujẹ mìtọn yí. (Efe. 6:2-4) Di apajlẹ, be hiẹ jlo dọ dopo to ovi towe lẹ mẹ ni yí we do apá wẹ ya, kavi hiẹ to nukundo nudevo? Yin lẹnpọn dagbenọ bo yọnẹn dọ e ma yin mẹlẹpo wẹ sọgan pọ́n onú lẹ hlan dile hiẹ nọ wà do, podọ e nọ biọ whenu to mẹlẹpo si, vlavo mẹjitọ kavi ovi lẹ, nado basi vọjlado na nulẹnpọn yetọn.

8 Mẹlẹpo dona yọnẹn dọ nuhahun lẹ sọgan yin didapana eyin yè dọhodopọ bo basi tito jẹnukọn. (Howh. 15:22) Hodọdopọ enẹ sọgan gando nukunpedomẹgo dotowhé tọn po nuhe mẹlọ jlo lẹ po go. Nudọnamẹ he tin to kalti DPA he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yizan ji dona yin hodọdeji. Mẹdopodopo tindo jlọjẹ nado mọ nudọnamẹ yí gando nukunpedomẹgo he e sọgan mọyi go, bosọ tindo jlọjẹ nado kẹalọyi i kavi gbẹ́ ẹ dai. Hodọdopọ jẹnukọn gando nukunpedomẹgo dotowhé tọn go nọ gọalọ nado yọ́n ojlo mẹlọ tọn to whẹho ehe mẹ. Afọzedaitọ de dide (to fie e sọgbe hẹ osẹ́n bosọ yin alọkẹyi te) sọgan zọ́n bọ mẹhe go yè dejido de na basi nudide dagbe lẹ eyin e wá biọ domọ. Mẹhe go whẹho ehe gando lẹpo dona tindo vọkan alọdowemẹwe lọ lẹ tọn nado wá yí yé zan eyin nuhudo tin. Mẹdelẹ ko ze vọkan owe mọnkọtọn lẹ tọn do owe gúmima tọn po wema titengbe devo lẹ po mẹ taidi owe alọgọ mimọyi to owù-nujijọ whenu tọn, owe kandai akuẹsẹdotẹn tọn lẹ tọn, owe kandai ahọlu tọn devo lẹ, po mọmọ po sọyi.

PIPEHẸ DIỌDO NINỌMẸ LẸ TỌN

9, 10. Whetẹnu wẹ mẹjitọ lẹ sọgan tindo nuhudo alọgọ tọn dogọ sọn ovi yetọn lẹ dè?

9 To whẹho susu lẹ mẹ, mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po nọ jlo dọ yọnhonọ lẹ ni tindo mẹdekannujẹ sọgbe hẹ nugopipe po dogbó yetọn lẹ po. Yé sọgan penugo nado danú na yede, hẹn onú lẹ do wiwe ji, bo nọ nù amasin yetọn lẹ dile e jẹ do bosọ nọ dọho matin nuhahun. Gbọnmọ dali, yé nọ na jide ovi yetọn lẹ dọ yé ma tin to dandannu glọ nado nọ dádo nuyiwa egbesọ tọn emitọn lẹ mẹ zẹjlẹgo. Ṣigba, dile ojlẹ to yìyì, eyin e nọ vẹawuna mẹjitọ lẹ nado zinzọnlin gaa, vlavo nado yì whleahi, kavi yé masọ penugo nado nọ flinnu ganji ba, ovi lẹ dona yawu yinuwa gando diọdo mọnkọtọn lẹ go.

10 Yọnhonọ lẹ sọgan biọ bẹwlu mẹ kavi jiya apọṣimẹ sinsinyẹn tọn. Vlavo otó yetọn masọ nọ sènu sọmọ, nukun yetọn lẹ masọ nọ mọnú ganji bọ yé masọ nọ flinnu dile e jẹ do. Kavi yé ma tlẹ sọgan yì adàdo ji na yede ba. Eyin delẹ to nuhahun agbasalilo tọn ehelẹ mẹ sọawuhia, nukunpedomẹgo dotowhé tọn lẹ sọgan gọalọ. To whenue onú mọnkọtọn lẹ jẹ awusọhia ji, biọ alọgọ doto lẹ tọn. E sọgan biọ dọ ovi lẹ ni ze afọdide tintan lọ to whẹho ehe mẹ. To ojlẹ enẹ mẹ, yé sọgan sọ jẹ nukunpedo nuhe mẹjitọ yetọn lẹ nọ wà dai delẹ go ji. Nado hẹn ẹn diun dọ mẹjitọ yetọn lẹ mọ nukunpedomẹgo he sọgbe yí, ovi lẹ sọgan nọ yihodọ do otẹn yetọn mẹ, bo nọ doalọ  owe delẹ mẹ bosọ nọ plan yé yì dotowhé po mọmọ po sọyi.—Howh. 3:27.

11. Etẹwẹ sọgan yin wiwà nado hẹn ẹn bọawuna yọnhonọ lẹ nado diọada sọgbe hẹ ninọmẹ lẹ?

11 Eyin nuhahun mẹjitọ towe lẹ tọn ma sọgan yin dididẹ, hiẹ sọgan basi diọdo gando aliho nukunpedomẹgo tọn lọ kavi fie yé nọ nọ̀ go. Lehe diọdo lọ whè sọ, mọ wẹ vọjlado lọ bibasi na bọawu do niyẹn. Eyin hiẹ nọ nọ̀ fie dẹn do mẹjitọ towe lẹ, be e yọnbasi dọ Kunnudetọ hatọ de kavi kọmẹnu de ni nọ dla yé pọ́n whẹwhẹ bo nọ dọ lehe ninọmẹ mẹjitọ lọ lẹ tọn te na dopo to ovi lọ lẹ mẹ ya? Be alọgọ mẹhe na dànú na yé bo hẹn whégbè do wiweji tọn kẹdẹ wẹ yé tindo ya? Be vọjlado kleun delẹ bibasi to owhé lọ gbè na hẹn ẹn bọawuna yé nado nọ disa, lawu na yede, po mọmọ po ya? Vlavo nuhe yọnhonọ lọ lẹ tindo nuhudo etọn poun nado sọgan tindo mẹdekannujẹ he jlo yé wẹ nado mọ mẹhe na nọ wà whégbè-zọ́n lẹ na yé. Ṣigba, eyin yé ma sọgan tindo hihọ́ to whenue yewlẹ kẹdẹ tin to whégbè, be yé na tindo nuhudo alọgọ tọn to whepoponu. Depope he ninọmẹ lọ sọgan yin, basi dodinnanu do aliho nukunpedomẹgo tọn he tin-to-aimẹ to lẹdo lọ mẹ lẹ ji. *Hia Howhinwhẹn lẹ 21:5.

LEHE MẸDELẸ PEHẸ NINỌMẸ LỌ LẸ DO

12, 13. Nawẹ ovi he ko whẹ́n mẹho bo dẹn do mẹjitọ yetọn lẹ sọgan to nukunpedo yé go bosọ to gbégbòna yé gbọn?

12 Ovi he yiwanna mẹjitọ yetọn lẹ nọ jlo dọ yé ni tin to ninọmẹ dagbe mẹ. Yé nọ tindo jijọho ahun mẹ tọn jẹ obá de mẹ to yinyọnẹn mẹ dọ mẹjitọ yetọn lẹ yin nukunpedego. Ṣigba, na whẹho titengbe devo lẹ wutu, ovi susu he ko whẹ́n mẹho ma nọ nọpọ́ hẹ mẹjitọ yetọn lẹ. To ninọmẹ mọnkọtọn lẹ mẹ, mẹdelẹ ko yí gbọjẹ whenu yetọn lẹ zan nado dla yé pọ́n bo penukundo nuhudo yetọn lẹ go, bo nọ wà whégbè-zọ́n he mẹjitọ yetọn lẹ ma sọgan wà todin ba. Mẹjitọ lẹ nọ mọdọ ovi lẹ yiwanna yé eyin yé nọ ylọ yé whẹwhẹ to alokan ji, eyin e yọnbasi to azán lẹpo ji, kavi nọ do wekanhlanmẹ lẹ hlan yé.—Howh. 23:24, 25.

13 Depope he ninọmẹ lọ sọgan yin, hiẹ dona nọ dindona eyin aliho nukunpedomẹgo egbesọegbesọ tọn lọ to kọdetọn dagbe tindo kavi lala. Eyin hiẹ dẹn do mẹjitọ towe lẹ podọ eyin yé yin Kunnudetọ, hiẹ sọgan dọho hẹ mẹho agun yetọn tọn lẹ bo kàn nuhe yin linlẹn yetọn sè. Hú popolẹpo, nọ hodẹ̀ hlan Jehovah gando whẹho lọ go. (Hia Howhinwhẹn lẹ 11:14.) Eyin mẹjitọ towe lẹ ma tlẹ yin Kunnudetọ, hiẹ na jlo nado “gbògbéna otọ́ towe po onọ̀ towe po.” (Eks. 20:12; Howh. 23:22) Na nugbo tọn, e ma yin whẹndo lẹpo wẹ na basi nudide dopolọ. Mẹdelẹ ko basi tito na mẹjitọ yọnhonọ yetọn lẹ nado jẹ apá na yé kavi nado nọ nọ̀ fie ma dẹn do yé. Ṣigba, ehe ma nọ yọnbasi to whelẹponu. Mẹjitọ yọnhonọ delẹ ma nọ jlo na nọpọ́ hẹ ovi yetọn he ko whẹ́n mẹho lẹ po whẹndo yetọn lẹ po, na yé nọ jlo na tindo mẹdekannujẹ bo ma yin agbàn to kọ̀ji na ovi lọ lẹ. Mẹdelẹ sọgan tindo nugopipe lọ bo yí whégbè-zọ́nwatọ de nado nọ penukundo whégbè-zọ́n lẹ go.—Yẹwh. 7:12.

14. Nuhahun tẹlẹ wẹ sọgan fọndote na ovi he ma dẹn do mẹjitọ lẹ?

14 To whẹndo susu mẹ, suhugan azọngban nukunpedomẹgo tọn nọ dibla ṣí visunnu kavi viyọnnu dopo ji, yèdọ ovi he ma dẹn do mẹjitọ lọ lẹ. Etomọṣo, ovi he tin to yakẹ ehe dona nọ jlẹkaji to nukunpipedo nuhudo mẹjitọ yetọn lẹ po whẹndo yelọsu tọn lẹ po tọn go mẹ. Whenu po huhlọn mẹdopodopo tọn po wẹ do dogbó. Podọ ninọmẹ ovi ehe tọn sọgan diọ, bọ whẹndo lọ na to dandannu glọ nado vọ́ tito lẹ basi. Be dopo to hagbẹ whẹndo lọ tọn lẹ mẹ to azọngban susu hẹndi wẹ ya? Be ovi he pò lẹ sọgan wà nususu dogọ, vlavo nado nọ diọ yede nado sọgan penukundo mẹjitọ yetọn go ya?

15. Etẹwẹ sọgan gọalọ bọ agbọ́ ma nado yawu pé ovi he ma dẹn do mẹjitọ yọnhonọ yetọn bo to nukunpedo do yé go lẹ?

15 To whenue mẹjitọ yọnhonọ lẹ tindo nuhudo alọgọ tọn pludopludo, e yọnbasi dọ agbọ́ ni yawu pé ovi he ma dẹn do yé lọ. (Yẹwh. 4:6) Ovi he yiwanna mẹjitọ yetọn lẹ  nọ jlo na wà nuhe go yé pé lẹpo nado penukundo yé go, ṣigba nukunpipedo yé go mapote sọgan wá húagbọ́ ovi lọ. Eyin ovi he to nukunpedo mẹjitọ yọnhonọ yetọn go ehelẹ mọ yede to ninọmẹ enẹ mẹ, yé dona yin lẹnpọn dagbenọ, bo biọ alọgọ mẹdevo lẹ tọn eyin e yọnbasi. Eyin yé nọ mọ alọgọ yí sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ, ehe na zọ́n bọ yé na to nukunpedo yọnhonọ lọ lẹ go zọnmii.

16, 17. Avùnnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ ovi lẹ sọgan pehẹ to whenue yé to nukunpedo mẹjitọ yọnhonọ yetọn lẹ go, podọ nawẹ yé sọgan duto e ji gbọn? (Sọ pọ́n apotin lọ “Pinpẹn-Nutọn-Yinyọnẹn Didohia.”)

16 E nọ vẹna mí nado mọ awufiẹsa he yọnhowhe nọ hẹnwa mẹjitọ yiwanna mítọn lẹ ji. Ovi he to nukunpedo mẹjitọ yọnhonọ yetọn go susu lẹ nọ tindo numimọ awubla, magbọjẹ, flumẹjijẹ, homẹgble po kandudu po tọn kavi numọtolanmẹ whẹhuhu tọn. To ojlẹ delẹ mẹ, mẹjitọ yọnhonọ de sọgan dọ nuhe na gblehomẹnamẹ kavi ma dohia dọ e yọ́n pinpẹn nuhe wà na ẹn yè te tọn. Eyin enẹ jọ, ma yawu gblehomẹ blo. Mẹhe nọ dindonanu gando apọ̀n go de dọmọ: “Aliho dagbe hugan nado pehẹ numọtolanmẹ de, titengbe dehe zọ́n bọ a ma voawu, wẹ nado kẹalọyi dọ hiẹ tindo numọtolanmẹ enẹ. Yọnẹn dọ a tindo numọtolanmẹ lọ podọ ma gblewhẹdo dewe zẹjlẹgo dọ a tindo numọtolanmẹ enẹ blo.” Dọho hẹ alọwlemẹ towe, hagbẹ whẹndo towe tọn devo, kavi họntọn dejidego de gando numọtolanmẹ towe lẹ go. Hodọdopọ mọnkọtọn lẹ sọgan gọalọna we nado mọnukunnujẹ numọtolanmẹ towe lẹ mẹ bo nọ jlẹkaji.

17 E sọgan wá jọ bọ whẹndo de ma nasọ penugo nado to nukunpedo mẹjitọ yiwanna de go to whégbè sọgbe hẹ nuhudo etọn lẹ ba. Whẹndo lọ sọgan tin to dandannu glọ nado ze mẹyiwanna yetọn do owhé mẹgopọntọ tọn de gbè. Mẹmẹyọnnu de nọ dla onọ̀ etọn pọ́n to owhé mẹgopọntọ tọn de gbè diblayin to azán lẹpo ji. Ewọ dọ gando whẹndo etọn go dọmọ: “Onọ̀ mítọn nọ tindo nuhudo nukunpedomẹgo tọn na gànhiho 24 to gbèdopo, ṣigba na nugbo tọn, mí ma sọgan penukundo nuhudo enẹ go. E ma bọawuna mí nado basi nudide dọ owhé mẹgopọntọ tọn de ni penukundo onọ̀ mítọn go. E vẹawuna mí taun to numọtolanmẹ-liho. Etomọṣo, enẹ wẹ aliho dagbe hugan he mí sọgan yizan to osun godo tọn he e do nọgbẹ̀ lẹ mẹ, podọ ewọ ma jẹagọdo.”

18. Jidide tẹwẹ mẹhe to nukunpedo mẹjitọ mẹhomẹ yetọn go lẹ sọgan tindo?

18 Azọngban nukunpipedo mẹjitọ yọnhonọ lẹ go tọn sọgan gẹdẹ bo vẹawu to numọtolanmẹ-liho dile owhe yetọn to susu deji. Aliho nukunpedomẹgo tọn tangan de ma tin he sọgan yin yiyizan na yọnhonọ lẹpo. Etomọṣo, eyin mí basi tito jẹnukọn bo kọngbedopọ bosọ tindo hodọdopọ dagbe, podọ hú popolẹpo eyin mí nọ hodẹ̀ vẹkuvẹku hlan Jehovah, mí sọgan hẹn azọngban mítọn lẹ di bo gbògbéna mẹyiwanna mítọn lẹ. Gbọnmọ dali, mí sọgan tindo pekọ to yinyọnẹn mẹ dọ mí to ayidonugo na yé bosọ to nukunpedo yé go dile e jẹ do. (Hia 1 Kọlintinu lẹ 13:4-8.) Hú popolẹpo, hiẹ sọgan deji dọ a na duvivi jijọho ahun mẹ tọn he Jehovah nọ na mẹhe nọ gbògbéna mẹjitọ yetọn lẹ tọn.—Flp. 4:7.

^ huk. 3 Aṣa lẹdo de tọn sọgan yinuwado mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po ji nado kẹalọyi onú delẹ. To lẹdo delẹ mẹ, nuhe sọgbe wẹ e yin dọ ovi lẹ po ovivi lẹ po gọna tọgbo yetọn lẹ ni nọ nọ̀ owhé dopolọ gbè kavi dọ yé ni nọ mọ yede whẹwhẹ.

^ huk. 11 Eyin mẹjitọ towe lẹ gbẹ́ tin to whégbè, hẹn ẹn diun dọ nukunpedomẹgotọ dejidego de ni tindo họnhungan lẹ nado sọgan biọ owhé lọ gbè to nujijọ ajiji de whenu.