Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

 SỌN ONÚ HOHO SẸDOTẸN MÍTỌN

“Nususu Gbẹ́ Pò Nado Yin Wiwà to Azọ́n Jibẹwawhé Tọn lọ Mẹ”

“Nususu Gbẹ́ Pò Nado Yin Wiwà to Azọ́n Jibẹwawhé Tọn lọ Mẹ”

George Young wá Rio de Janeiro to mars 1923

OWHE 1923 mẹ wẹ nujijọ lọ wá aimẹ te. Gbẹtọ lẹ gọ́ nupọntẹn daho de fie yè nọ pọ́n aihundatọ lẹ po hànsinọ lẹ po te to São Paulo! Be hiẹ sọgan yí nukun homẹ tọn do mọ mẹmẹsunnu George Young dile e to hodọ po ogbè he tátá po ya? Hodidọ etọn dopodopo to yinyin lilẹ́ do Portugal-gbè mẹ. Gbẹtọ 585 he wá lẹpo to todoai po sọwhiwhe po. Wefọ Biblu tọn lẹ to Portugal-gbè mẹ nọ yin didohia to yẹdide adógo tọn de ji. To vivọnu, alọnuwe apòmẹ tọn he hosọ etọn yin, Des millions de personnes actuellement vivantes ne mourront jamais! kanweko wẹ yin mimá to Portugal-gbè, Glẹnsigbe, Allemagne-gbè po Italie-gbè po mẹ. Hodidọ lọ tindo kọdetọn dagbe! Gbẹtọ lẹ to hodọ gandego gbọn filẹpo. To whèjai azán atọ̀ntọ tọn, gbẹtọ lẹ gọ́ nupọntẹn lọ nado sè hodidọ devo. Ṣigba, etẹlẹ wẹ jọ jẹnukọnna nujijọ ehe?

To 1867, nawe de he nọ yin Sarah Bellona Ferguson po whẹndo etọn po tọ́n sọn États-Unis bo wá sawhé do Brésil. To 1899, Sarah yọnẹn dọ emi ko mọ nugbo lọ to whenue e hia owe sinai do Biblu ji delẹ godo, ehe nọvisunnu etọn hẹn wá Brésil sọn États-Unis. Na e jlo na hia owe mítọn lẹ dogọ wutu, e basi nuzinzọn nado nọ mọ Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn Glẹnsigbe tọn yí to gbesisọ mẹ. Owẹ̀n Biblu tọn yinuwadeji sọmọ bọ e wlanwe hlan Mẹmẹsunnu C. T. Russell bo dọ dọ emi yin “kunnudenu jọnun lọ dọ mẹdepope ma tin to fihe dẹn hugan bọ owẹ̀n lọ ma sọgan jẹ e dè.”

Les vivants peuvent-ils parler avec les morts? (to Portugal-gbè mẹ)

Sarah Ferguson wà nuhe go e pé lẹpo nado má nugbo Biblu tọn hẹ mẹdevo lẹ, ṣigba nuhe nọ saba duahunmẹna ẹn wẹ mẹhe na gọalọna ewọ po whẹndo etọn po dogọ, gọna gbẹtọ dagbe he tin to Brésil lẹpo. To 1912, e mọ nudọnamẹ yí sọn Bẹtẹli Brooklyn tọn dọ mẹde na wá São Paulo bo na hẹn vọkan fọtọ́n susu alọnuwe pẹvi de tọn he hosọ etọn yin Où sont les morts? to Portugal-gbè mẹ. To 1915, e dọ dọ e nọ paṣa emi dọ Biblu Plọntọ susu tindo nukundido nado yin zize yì olọn mẹ to madẹnmẹ. To whenue e to pọndohlan etọn dọ, e wlan dọmọ: “Etẹwẹ dogbọn mẹhe tin to Brésil po Amérique du Sud  blebu po lẹ dali? . . . Eyin mẹde lẹnnupọndo lehe Amérique du Sud klo do to aihọn lọ mẹ ji, e na bọawuna ẹn nado mọdọ nususu gbẹ́ pò nado yin wiwà to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ.” Na nugbo tọn, nususu na gbẹ́ yin wiwà to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ!

To nudi 1920, jọja bato-kùntọ Brésil-nu ṣinatọ̀n yì opli agun tọn na ojlẹ de to New York City, to whenue bato awhànfunfun tọn yetọn to yinyin jijlado. To whenue yé lẹkọwa Rio de Janeiro, yé má todido yọyọ yetọn he sinai do Biblu ji hẹ mẹdevo lẹ. Ojlẹ vude to enẹgodo to mars 1923, George Young he yin nugopọntọ tomẹyitọ de wá Rio de Janeiro, fie e mọ mẹsusu he tindo ojlo te. E basi tito na owe susu nido yin lilẹdo Portugal-gbè mẹ. To ojlẹ vude godo Mẹmẹsunnu Young basi gbejizọnlin yì São Paulo, yèdọ tòdaho de he mẹ gbẹtọ 600 000 nọ nọ̀ to ojlẹ lọ mẹ. Finẹ wẹ e na hodidọ de te bo má alọnuwe apòmẹ tọn Millions, dile e yin didọ do to bẹjẹeji hosọ ehe tọn. E na linlin dọmọ: “Na yẹn ṣokẹdẹ wẹ wutu, n’dona yí linlinwe lẹ zan nado basi nujijla hodidọ lọ tọn.” E yidogọ dọmọ: “Hodidọ gbangba tọn tintan he I.B.S.A. na to Brésil niyẹn.” *

Wefọ Biblu tọn lẹ yin didohia to yẹdide adógo tọn de ji to hodidọ Mẹmẹsunnu Young tọn lẹ whenu

To linlin he gando Brésil go de mẹ, Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 15 décembre 1923 tọn dọmọ: “Eyin mí lẹnnupọndeji dọ 1er juin wẹ azọ́n lọ bẹjẹeji to finẹ bọ owe mítọn depope ma tin to ojlẹ enẹ mẹ, e nọ jiawu na mí nado mọ lehe Oklunọ dona azọ́n lọ do.” Linlin lọ zindonukọn dọ hodidọ gbangba tọn he Mẹmẹsunnu Young na to São Paulo lẹ yin 2 to 21 he e na sọn 1er juin jẹ 30 septembre lẹ mẹ, podọ gbẹtọ 3 600 wẹ wá. Owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn to gbigbayipe vudevude to Rio de Janeiro. Podọ to osun vude gblamẹ, owe mítọn he hugan 7 000 wẹ yin dido gbonu to Portugal-gbè mẹ! Humọ, Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn to Portugal-gbè mẹ jẹ yinyin zinzinjẹgbonu ji bẹsọn novembre-décembre 1923.

Sarah Bellona Ferguson, omẹ tintan he basi nuzinzọn to Brésil nado nọ mọ Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn yí to gbesisọ mẹ to Glẹnsigbe mẹ

George Young dla Sarah Ferguson pọ́n, podọ Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn na linlin dọmọ: “Mẹmẹyọnnu lọ wá agbà etọn ji, ṣigba e ma kẹnù na ojlẹ de. E hẹn alọ Mẹmẹsunnu Young tọn go bo to nukun ji pọ́n na ẹn tlintlin, podọ to godo mẹ e dọmọ: ‘Be nugopọntọ tomẹyitọ de wẹ a yin nugbonugbo ya?’” E ma dẹn bọ ewọ po delẹ to ovi etọn lẹ mẹ po yin bibaptizi. Na nugbo tọn, e ko nọte na owhe 25 nado sọgan yí baptẹm! Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 1er août 1924 tọn dọ dọ, gbẹtọ 50 wẹ yí baptẹm to Brésil, ehe suhugan yetọn wá sọn Rio de Janeiro.

Todin to owhe 90 godo, e jẹ dọ mí ni kanse dọ, “Etẹwẹ dogbọn mẹhe tin to Brésil po Amérique du Sud blebu po dali?” Kunnudetọ Jehovah tọn he hugan 760 000 wẹ to wẹndagbe lọ lá to Brésil. Podọ wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn to yinyin lilá todin to Amérique du Sud blebu mẹ to Portugal-gbè, Espagne-gbè po akọgbè susu devo lẹ po mẹ. To 1915, owhẹ̀ Sarah Ferguson tọn whẹ́n to whenue e dọmọ: “Nususu gbẹ́ pò nado yin wiwà to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ.”—Sọn onú hoho sẹdotẹn mítọn to Brésil.

^ huk. 6 I.B.S.A. to Glẹnsigbe mẹ zẹẹmẹdo Ogbẹ́ Biblu Plọntọ Akọjọpli Tọn Lẹ.