Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

¿A wojel wa?

¿A wojel wa?

¿Bix u beetaʼal kaʼach tiʼ le úuchben barcoʼob utiaʼal maʼ u yokol jaʼ ichiloʼ?

Lionel Cassoneʼ, juntúul máak jach u yojel bix u beetaʼal le úuchben barcoʼob teʼ Romaoʼ, ku yaʼalikeʼ ken tsʼoʼokok u tsutsikoʼob u yáamil le tablaʼoboʼ «ku jiʼikoʼob brea (chapopote wa betún) wa kib (cera) xaʼakʼtaʼan yéetel brea. Yaan horaeʼ bey u beetkoʼob tiʼ tuláakal u baʼpachil le barcooʼ. Ken tsʼoʼokkeʼ ku bonkoʼob ichil yéetel brea». Baʼaleʼ yaʼab jaʼaboʼob táanil tiʼ le romanoʼoboʼ, le chapopoteoʼ meyajnaj xan tiʼ le acadioʼob yéetel tiʼ le babilonioʼoboʼ.

Teʼ luʼumoʼob ku yaʼalik le bibliaoʼ yaʼab chapopote yaniʼ

Teʼ Génesis 6:14, le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ bey beetaʼabik juntéenjeakoʼ. Le tʼaan hebreo ku suʼutul «u yiits cheʼ», «alquitrán» wa «asfalto», ku tuklaʼaleʼ letiʼe chapopoteoʼ, junpʼéel baʼal ku jóoʼsaʼal tiʼ le petroleooʼ.

Le chapopoteoʼ junpʼéel box baʼal taat ku pʼáatal bey tuunich ken chichakeʼ. Le máakoʼob beetik barcoʼob úuchjeakiloʼ ku paʼapakʼkoʼob yéetel chapopote. Ken síisakeʼ ku chichtal yéetel maʼ tu chaʼik u yokol jaʼ ichil le barcooʼ.

Teʼ luʼumoʼob ku yaʼalik le Bibliaoʼ yaʼab chapopote yaniʼ. Jeʼex tu táax luʼumil Sidim, naatsʼ tiʼ le Kimen Kʼáaʼnáaboʼ, «yaan yaʼabkach u chʼeʼeniloʼob asfalto» (Génesis 14:10).

Úuchjeakileʼ ¿baʼax ku beetaʼal tiʼ le kay utiaʼal maʼ u séeb kʼastaloʼ?

Le kayoʼ desde úuchjeakil ku jaantaʼal. Táanil tiʼ u tsaypachtikoʼob Jesuseʼ, jujuntúul tiʼ le apostoloʼoboʼ chuk kay ku beetkoʼob tu Kʼáaʼnáabil Galilea (Mateo 4:18-22). Yaan tiʼ le kay ku chukikoʼoboʼ naatsʼ tiʼ le kʼáaʼnáab ku máakʼantaʼal utiaʼal maʼ u séeb kʼastaloʼ.

Dibujo beetaʼan tiʼ pakʼ tuʼux ku chíikpajal j-chuk kayoʼob egipcioʼob

Le bix u máakʼantaʼal le kay úuchjeakil tu luʼumil Galilea utiaʼal maʼ u séeb kʼastaloʼ láayliʼ bey u beetaʼal tiʼ jejeláas tuʼuxoʼob bejlaʼoʼ. Yáaxeʼ ku jóoʼsaʼal u choochel yéetel ku pʼoʼobol le kayoʼ. Junpʼéel libro ku tʼaan tiʼ bix u yúuchul meyaj úuchjeakileʼ ku yaʼalikeʼ ken tsʼoʼokok leloʼ «ku choʼobol taʼab tu chiʼ yéetel tu yúul le kayoʼoboʼ. Ken tsʼoʼokkeʼ ku jaykúunsaʼal, ku toʼosol taʼabiʼ yéetel ku jaykúunsaʼal uláakʼ kay tu yóokʼol utiaʼal tosbil xan u taʼabil. Ken yaʼabchajkeʼ ku piʼixil yéetel junpʼéel tikin nookʼ. Ken máanak cinco kʼiinoʼobeʼ ku láaj walkʼesaʼal yéetel ku páaʼtaʼal uláakʼ cinco kʼiinoʼob. Le kay túunoʼ ku tsʼuʼutsʼik le taʼaboʼ, ku tijil yéetel ku chichtal» (Studies in Ancient Technology).

Maʼ k-ojel bukaʼaj tiempo ku béeytal u jaantaʼal le kay salartaʼan jeʼex tsʼoʼok k-aʼalikoʼ. Baʼaleʼ míin ku chan xáantal, tumen le egipcioʼoboʼ ku túuxtikoʼob kay salartaʼan tak tu luʼumil Siria kaʼachi.