1., 2. (a) Co to znamená být svědkem a jakou významnou skutečnost světová média zamlčují? (b) Proč Jehova není závislý na zpravodajských agenturách?

CO TO znamená být svědkem? Za svědka je často označovaný ten, kdo vidí určitou událost a podá o ní zprávu. Ve městě Pietermaritzburg v Jižní Africe už víc než 160 let vychází noviny The Witness (Svědek). Je to výstižný název, protože cílem tohoto listu je podávat přesné zprávy o událostech ve světě. Zakládající redaktor těchto novin se zavázal, že bude publikovat „pravdu, celou pravdu a nic než pravdu“.

² Je ale smutné, že světová média ignorují, nebo dokonce překrucují nejdůležitější fakta lidských dějin. Zamlčují například skutečnost, na kterou všemohoucí Bůh poukázal prostřednictvím proroka Ezekiela. Řekl: „Národy budou muset poznat, že já jsem Jehova.“ (Ezek. 39:7) Nejvyšší svrchovaný vládce však není závislý na zpravodajských agenturách. Má totiž téměř osm milionů svědků, kteří o něm informují lidi ze všech národů a vyprávějí jim o jeho dřívějším i současném jednání s lidstvem. Toto velké vojsko svědků také ohlašuje, co chce Bůh ve prospěch lidstva udělat. Jestliže tuto svědeckou činnost dáváme ve svém životě na první místo, dokazujeme tím, že žijeme v souladu  se jménem, které nám Bůh dal. U Izajáše 43:10 čteme: „‚Jste moji svědkové,‘ je Jehovův výrok, ‚ano můj sluha, kterého jsem vyvolil.‘“

3., 4. (a) Kdy badatelé Bible přijali nové jméno a jakou odezvu to mezi nimi vyvolalo? (Viz úvodní obrázek.) (b) O jakých otázkách budeme uvažovat?

³ Nosit jméno Jehovy je velká výsada, protože je „Králem věčnosti“. O svém jménu říká: „To je mé jméno na neurčitý čas a to je má památka pro generaci za generací.“ (1. Tim. 1:17; 2. Mojž. 3:15) Badatelé Bible přijali jméno svědkové Jehovovi v roce 1931. Ve Strážné věži potom bylo uveřejněno mnoho děkovných dopisů. Jeden sbor v Kanadě napsal: „Z dobré zprávy, že jsme ‚svědkové Jehovovi‘, jsme nadšení a posílilo to naše odhodlání být hodni tohoto jména.“

⁴ Jak můžeš dávat najevo, že si vážíš výsady nosit Boží jméno? A dokážeš vysvětlit, proč nás Jehova nazývá svými svědky, jak se o tom píše v Izajášově proroctví?

5., 6. (a) Jak měli izraelští rodiče svědčit o Jehovovi? (b) Co dalšího měli izraelští rodiče dělat a v čem je to vzorem pro rodiče dnes?

⁵ Izraelité jako jednotlivci byli v Izajášově době Jehovovi „svědkové“ a národ jako celek byl Boží „sluha“. (Iz. 43:10) Izraelští rodiče vydávali svědectví o Bohu tak, že učili své děti, jak jednal s jejich předky. V pokynech, jak slavit každoroční Pasach, bylo uvedeno: „Až vám vaši synové řeknou: ‚Co pro vás ta služba znamená?‘, stane se, že pak řeknete: ‚Je to oběť pasach Jehovovi, který přešel domy izraelských synů v Egyptě, když Egypťany postihl ranou, ale naše domy osvobodil.‘“  (2. Mojž. 12:26, 27) Svým dětem mohli rodiče vyprávět také o tom, co se stalo, když Mojžíš poprvé požádal faraona, aby Izraelitům dovolil odejít do pustiny a uctívat tam Jehovu. Faraon na to reagoval slovy: „Kdo je Jehova, že bych měl poslechnout jeho hlas a poslat Izrael pryč?“ (2. Mojž. 5:2) Po deseti ranách, které zpustošily Egypt, a po zničení egyptského vojska v Rudém moři byla odpověď na faraonovu otázku jasná: Jehova je všemohoucí Bůh. Izraelský národ se stal očitým svědkem toho, že Jehova je pravý Bůh, který plní své sliby.

⁶ Izraelité, kteří si vážili výsady nosit Jehovovo jméno, o těchto úžasných událostech jistě vyprávěli nejen svým dětem, ale i cizincům, kteří byli otroky v jejich domácnosti. Stejně důležitý byl také pokyn, že mají učit své děti, aby se řídily Božími měřítky svatosti. Jehova řekl: „Měli byste se prokázat jako svatí, protože já, Jehova, váš Bůh, jsem svatý.“ (3. Mojž. 19:2; 5. Mojž. 6:6, 7) To je vynikající vzor pro křesťanské rodiče, kteří podobně jako Izraelité mají pomáhat svým dětem, aby přinášely čest Božímu slavnému jménu. (Přečti Přísloví 1:8; Efezanům 6:4.)

7. (a) Jaký vliv to mělo na okolní národy, když byli Izraelité věrní Jehovovi? (b) Jakou odpovědnost mají všichni, kdo nosí Boží jméno?

⁷ Pokud byli Izraelité Bohu věrní, vydávali znamenité svědectví o jeho jménu. Celému národu bylo řečeno: „Všechny národy země budou muset vidět, že je nad tebou vzýváno Jehovovo jméno, a vskutku se tě budou bát.“ (5. Mojž. 28:10) Je však smutné, že dějiny izraelského národa se vyznačovaly neposlušností. Izraelité se opakovaně odvraceli od Jehovy a uctívali modly krutých kananejských bohů. Navíc sami začali být krutí – obětovali těmto bohům své děti a utlačovali chudé. Pro sebe z toho můžeme vyvodit důležité poučení. Musíme se ze všech sil snažit, abychom byli svatí jako náš Bůh, jehož jméno nosíme.

8. Co měl Izajáš podle Jehovova pokynu dělat a na co se zeptal?

⁸ Jehova předpověděl, že Izraelité budou odvedeni do zajetí, ale později budou svědky úžasného vysvobození. (Iz. 43:19) Obsahem prvních šesti kapitol knihy Izajáš je především varování před neštěstím, které určitě postihne Jeruzalém a okolní města. Jehova dokáže číst v lidském srdci, a proto věděl, že Izraelité nebudou na taková varování reagovat. Přesto k nim měl Izajáš dál mluvit. Byl ale šokovaný tím, jaký budou mít Izraelité postoj, a chtěl vědět, jak dlouho to bude trvat, než začnou činit pokání. Co mu Bůh odpověděl? „Dokud se města skutečně nezřítí v troskách, takže budou bez obyvatele, a domy budou bez pozemského člověka a zemská půda bude zkažena ve spoušť.“ (Přečti Izajáše 6:8–11.)

9. (a) Kdy se splnilo Izajášovo proroctví o Jeruzalému? (b) Jakému varování musíme věnovat pozornost my dnes?

⁹ Pověření kázat Izajáš dostal v posledním roce vlády krále Uzzijáše, tedy kolem roku 778 př. n. l. Jako prorok sloužil dalších asi 46 let až do doby někdy po roce 732 př. n. l., kdy vládl král Ezekjáš. Do zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. zbývalo 125 let, takže Izraelité dlouho dopředu věděli, co je čeká. I dnes Jehovův lid dává s dostatečným  předstihem na vědomí, co přinese budoucnost. Od prvního čísla, už 135 let, Strážná věž upozorňuje své čtenáře, že Satanova zkažená vláda brzy skončí a nahradí ji tisíciletá vláda Ježíše Krista. (Zjev. 20:1–3, 6)

10., 11. Splnění kterého Izajášova proroctví Židé zažili v Babylóně?

¹⁰ Poslušní Židé, kteří se vzdali Babylóňanům, zničení Jeruzaléma přežili a byli odvedeni do vyhnanství. (Jer. 27:11, 12) O 70 let později se Boží služebníci stali svědky splnění nádherného proroctví: „Tak řekl Jehova, váš Výkupce, Svatý Izraele: ‚Kvůli vám pošlu do Babylóna a způsobím, aby klesly závory vězení.‘“ (Iz. 43:14)

¹¹ V souladu s tímto proroctvím došlo v noci počátkem října 539 př. n. l. k převratné události. Zatímco babylónský král a jeho vysocí úředníci popíjeli víno ze svatých nádob ukořistěných v jeruzalémském chrámu a chválili své bohy, obsadila Babylón médo-perská vojska pod vedením Kýra. V roce 538 nebo 537 př. n. l. Kýros nařídil Židům, aby se vrátili do Jeruzaléma a znovu tam vystavěli Boží chrám. To všechno Izajáš předpověděl a také zapsal slib, že při návratu do Jeruzaléma bude Jehova své kajícné služebníky chránit a starat se o ně. Jehova je označil za lid, který „si utvořil, aby líčil [jeho] chválu“. (Iz. 43:21; 44:26–28) Když se vyhnanci vrátili a vybudovali Jehovův chrám, stali se svědky toho, že Jehova, jediný pravý Bůh, vždy plní své slovo.

12., 13. (a) Kdo se spolu s Izraelity podílel na obnově pravého uctívání? (b) Co musí dělat „jiné ovce“, které podporují „Boží Izrael“, a jakou mají vyhlídku?

¹² Součástí obnoveného národa byly tisíce Neizraelitů a později se židovskými proselyty stalo i mnoho dalších lidí z národů. (Ezra 2:58, 64, 65; Ester 8:17) Dnes „Boží Izrael“ tvoří pomazaní křesťané, které věrně podporuje „velký zástup“ Ježíšových „jiných ovcí“. (Zjev. 7:9, 10; Jan 10:16; Gal. 6:16) Obě skupiny nesou Bohem dané jméno svědkové Jehovovi.

¹³ Během Kristovy tisícileté vlády budou mít členové velkého zástupu obrovskou radost, až budou vzkříšeným vyprávět, jaké to bylo, být Jehovovými svědky v posledních dnech starého světa. Pokud se chceme z této výsady těšit i my, musíme už teď žít v souladu se jménem, které nosíme, a ze všech sil  se snažit zůstat svatí. Kromě toho musíme denně prosit o odpuštění, protože bez ohledu na to, jak hodně se snažíme, děláme chyby a svatosti nedosahujeme. Musíme si uvědomovat, že jsme hříšníci a že nosit Boží svaté jméno je nepopsatelná výsada. (Přečti 1. Jana 1:8, 9.)

14. Co znamená jméno Jehova?

¹⁴ K tomu, abychom si ještě víc vážili výsady nosit Boží jméno, nám pomůže, když se zamyslíme nad jeho významem. Běžně je přepisované jako „Jehova“ a pochází z hebrejského slovesa, které může být přeloženo jako „stát se“ a vyjadřuje aktivní činnost. Má se tedy za to, že Boží jméno znamená „působí, že se stane“. To dobře vystihuje fakt, že Jehova je stvořitelem hmotného vesmíru a inteligentních tvorů a že uskutečňuje svůj záměr. Působí, aby se jeho vůle stala bez ohledu na to, že se mu v tom odpůrci, jako je například Satan, snaží zabránit.

15. Co se o Jehovově jménu dozvídáme ze slov, která řekl Mojžíšovi? (Viz rámeček „ Jméno, které má hluboký význam“.)

¹⁵ Když Jehova pověřoval Mojžíše, aby vyvedl izraelský národ z Egypta, odhalil mu další rys své osobnosti. Své jméno vyjádřil slovesem v první osobě, příbuzným k slovesu „stát se“. V Bibli čteme: „Bůh řekl Mojžíšovi: ‚Prokáži se být tím, čím se prokáži být [nebo „Stanu se, čím chci“].‘ A dodal: ‚Tak máš říci izraelským synům: „Prokáži se být mě k vám poslal.“‘“ (2. Mojž. 3:14; ppč.) To znamená, že Jehova se v každé situaci stane tím, kým je zapotřebí, aby uskutečnil svůj záměr. Pro Izraelity se stal vysvoboditelem, ochráncem, vůdcem a starostlivým otcem, který jim zajišťoval všechno, co po hmotné i duchovní stránce potřebovali.

16., 17. (a) Jak můžeme dávat najevo svou vděčnost za výsadu nosit Boží jméno? (b) Co se dozvíme v následujícím článku?

¹⁶ I dnes Jehova jedná v souladu s významem svého jména. Uspokojuje totiž všechny naše duchovní i hmotné potřeby. Význam Božího jména se však neomezuje jen na to, čím se Jehova chce stát. Také totiž působí, aby se stalo všechno, co je zapotřebí, abychom my, jeho svědkové, mohli splnit svěřený úkol. Když o této skutečnosti přemýšlíme, podněcuje nás to, abychom dělali čest jeho jménu. Kåre z Norska, kterému je 84 let a horlivě slouží Jehovovi už 70 let, říká: „Považuji za velkou čest sloužit Jehovovi, Králi věčnosti, a patřit k lidu, který nese jeho svaté jméno. Je to výsada, vysvětlovat lidem biblické pravdy a vidět radost v jejich očích, když jim začínají rozumět. Hluboké uspokojení mi přináší například to, že mohu druhým objasňovat princip Kristovy výkupní oběti a ukazovat jim, jak jejím prostřednictvím mohou získat věčný život v pokojném a spravedlivém novém světě.“

¹⁷ Je pravda, že v mnoha obvodech je stále těžší najít lidi, kteří by chtěli poznat Boha. Když přesto najdeš člověka, se kterým můžeš mluvit o Jehovově jménu, máš z toho určitě radost, stejně jako bratr Kåre. Máme však být nejen svědky Jehovovými, ale i Ježíšovými. Co to znamená? Odpověď na tuto otázku najdeš v následujícím článku.