Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Hẹn Zohunhun Towe Go to Lizọnyizọn lọ Mẹ

Hẹn Zohunhun Towe Go to Lizọnyizọn lọ Mẹ

YẸWHEHO wẹndagbe tọn lọ didọ wẹ yin azọ́n titengbe hugan he to yinyin wiwà to aigba ji to egbehe. Taidi dopo to devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ mẹ, e họnwun dọ yẹyi daho de wẹ e yin na we nado nọ tindo mahẹ to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lọ mẹ. Ṣigba ayihaawe ma tin dọ, hiẹ na kọngbedopọ dọ gbehosọnalitọ lẹ po wẹnlatọ lẹ po nọ pehẹ avùnnukundiọsọmẹnu lẹ to whedelẹnu dile yé to vivẹnudo nado hẹn zohunhun yetọn go to lizọnyizọn lọ mẹ.

Etẹlẹ wẹ sọgan gọalọna we nado hẹn zohunhun towe go to lizọnyizọn lọ mẹ?

E nọ vẹawuna wẹnlatọ delẹ nado mọ mẹhe yé na dọhona to lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn mẹ. Na nugbo tọn, e sọgan yindọ suhugan whétọ delẹ tọn ma nọ nọ̀ whégbè. Eyin e wá jọ bọ yé mọ whétọ de to whégbè, e sọgan nọma kẹalọyi owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn kavi tlẹ yinuwa hẹ yé po homẹgble po. Wẹnlatọ devo lẹ tindo aigba-denamẹ daho bọ whétọ lẹ sọ nọ do ojlo hia, enẹ nọ zọ́n bọ yé nọ jẹflumẹ bo nọ to nuhà dọ yé ma sọgan wazọ́n gbọn aigba-denamẹ lọ blebu ji gbede. Podọ hagbẹ agun lọ tọn delẹ ko gbọjọ, na yé to yẹwhehodọ sọn owhe susu die bọ opodo lọ ma ko wá wutu.

Be e dona paṣa mí dọ omẹ Jehovah tọn lẹpo wẹ to pipehẹ avùnnukundiọsọmẹnu he sọgan dekanpona zohunhun yetọn to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ wẹ ya? Lala. Be mẹde to mí mẹ sọgan donukun dọ emi na lá owẹ̀n nugbo gbẹwhlẹngán tọn Jiwheyẹwhe tọn lọ po awubibọ po to aihọn he “mẹylankan lọ,” Satani Lẹgba to anadena ehe mẹ ya?—1 Joh. 5:19.

Mahopọnna avùnnukundiọsọmẹnu depope he a to pipehẹ to azọ́n wẹndagbe lọ lilá tọn mẹ, deji dọ Jehovah sọgan gọalọna we nado duto yé ji. Ṣigba, etẹwẹ a sọgan wà nado hẹn zohunhun towe to lizọnyizọn Klistiani tọn lọ mẹ jideji? Gbọ mí ni gbadopọnna ayinamẹ delẹ.

NỌ GỌALỌNA MẸHE MA TINDO NUMIMỌ SỌMỌ LẸ

To owhe dopodopo mẹ, gbẹtọ fọtọ́n susu lẹ wẹ nọ yí baptẹm bo nọ lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn. Eyin hiẹ ṣẹṣẹ klan gbẹzan towe do wiwe na Jiwheyẹwhe gbọn baptẹm osin tọn dali, ayihaawe ma tin dọ a na mọaleyi sọn numimọ mẹhe ko to yẹwhehodọ ojlẹ dindẹn jẹnukọnna we lẹ tọn mẹ. Podọ eyin hiẹ ko yin wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn na owhe susu, be e ma na sọgbe bosọ yin alenu dọ hiẹ ni nọ plọnazọ́n mẹyọyọ lẹ ya?

Jesu yọnẹn dọ devi emitọn lẹ tindo nuhudo anademẹ tọn nado lẹzun wẹndagbe-jlatọ kọdetọn dagbenọ lẹ, podọ ewọ ze apajlẹ lehe azọ́n lọ dona yin wiwà do tọn dai na yé. (Luku 8:1) To egbehe lọsu, nuhudo tin nado plọnazọ́n mẹdevo lẹ na yé nido lẹzun lizọnyizọnwatọ kọdetọn dagbenọ.

Mí ma dona nọ lẹndọ wẹnlatọ yọyọ de na pegan na mẹpinplọn eyin e gbẹ́ nọ tindo mahẹ to lizọnyizọn lọ mẹ poun. Wẹnlatọ enẹ tindo nuhudo mẹde tọn he na plọnazọ́n ẹn bo na ẹn anademẹ lẹ to aliho he jọmẹ bo gọ́ na owanyi mẹ. Azọ́npinplọn wẹnlatọ he ma tindo numimọ sọmọ de nọ biọ dọ yè ni do onú delẹ hia ẹ taidi (1) lehe yè nọ wleawuna nuzedonukọnnamẹ de bo nọ yí i do yizan mẹ do, (2) lehe yè nọ bẹ hodọdopọ jẹeji hẹ whétọ kavi aligbọntọ de do, (3) lehe yè nọ ze linlinnamẹwe lẹ donukọnnamẹ do, (4) lehe yè nọ doafọna mẹhe do ojlo hia de do, po (5) lehe yè nọ bẹ plọnmẹ Biblu de jẹeji do po. E yọnbasi taun dọ, wẹnlatọ lọ ni tindo kọdetọn dagbe eyin e nọ pọ́n lehe mẹhe to azọ́nplọn ẹn nọ yinuwa do to lizọnyizọn lọ mẹ bo nọ hodo apajlẹ etọn. (Luku 6:40) Ayihaawe ma tin dọ homẹ na hùn wẹnlatọ yọyọ lọ eyin mẹde nọ hodo e, nọ dotoaina ẹn bo nọ gọalọna ẹn to whenue nuhudo etọn tin. Pipà po ayinamẹ yọ́n-na-yizan lẹ po nina wẹnlatọ he ma tindo numimọ sọmọ lọ nasọ hẹn ale susu wá na ẹn.—Yẹwh. 4:9, 10.

NỌ DỌHODOPỌ HẸ AZỌ́NWATỌGBẸ́ TOWE

Mahopọnna vivẹnu he mí nọ do nado dọhodopọ hẹ whétọ lẹ, to whedelẹnu hodọdopọ dagbe hugan he mí nọ tindo to lizọnyizọn lọ mẹ wẹ dehe mí nọ tindo hẹ mẹhe zọ̀n po mí po. Flindọ Jesu do devi etọn lẹ hlan “awe awe” nado dọyẹwheho. (Luku 10:1) Dile yé to azọ́nwadopọ, yé nọ na tuli yede bosọ nọ gọalọna ode awetọ. Enẹwutu, whenu he mí nọ yizan to lizọnyizọn lọ mẹ hẹ yisenọ hatọ lẹ nọ hùn dotẹnmẹ dagbe dote na mí nado ‘na tuli ode awetọ.’—Lom. 1:12.

Etẹlẹ ji wẹ mì sọgan dọhodo? Be ode to mì mẹ tindo numimọ tulinamẹ tọn de to lizọnyizọn mẹ to agọe ya? Be a doayi nuagokun dagbe de go to oplọn mẹdetiti tọn kavi sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn towe whenu ya? Be a sè nude to opli ji he na tuli we ya? To whedelẹnu, e sọgan yindọ wẹnlatọ he po hiẹ po ma nọ saba wazọ́n to lizọnyizọn lọ mẹ de wẹ zọ̀n. Be a yọ́n lehe e mọ nugbo gbọn ya? Etẹwẹ hẹn ẹn kudeji dọ titobasinanu Jehovah tọn mẹ wẹ mí tin te? Lẹblanulọkẹyi po numimọ tẹlẹ po wẹ e ko tindo? Vlavo hiẹ lọsu sọgan má numimọ he a tindo to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ delẹ hẹ ẹ? Mahopọnna depope he gbẹtọ lẹ na yinuwa hẹ mí do to lizọnyizọn lọ mẹ, azọ́nwiwa dopọ hẹ yisenọ hatọ de nọ hùn dotẹnmẹ dagbe dote na mí nado “nọ to ode awetọ hẹn lodo.”—1 Tẹs. 5:11.

HẸN AṢA DAGBE NUPINPLỌN TỌN TOWE GO

Nado hẹn zohunhun towe go to lizọnyizọn lọ mẹ, nujọnu taun wẹ e yin nado wleawuna aṣa dagbe nupinplọn tọn bo hẹn e go. “Afanumẹ nugbonọ podọ nuyọnẹntọ lọ” nọ wleawuna nudọnamẹ susu do hosọ voovo lẹ mẹ. (Mat. 24:45) Enẹwutu, hosọ he mí sọgan plọn nado whẹ́n to gbigbọ-liho lẹ sù taun. Mì gbọ mí ni gbadopọnna hosọ dagbe de he mí sọgan yizan na oplọn mẹdetiti tọn, enẹ wẹ: Naegbọn azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn do yin nujọnu? Apotin he tin to weda 16tọ ji do whẹwhinwhẹ́n delẹ hia.

Dogbigbapọnna nuagokun he yin sislẹ do apotin lọ mẹ lẹ sọgan whàn we nado zindonukọn to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ po zohunhun po. Be e ma na yọ́n dọ hiẹ lọsu ni dín whẹwhinwhẹ́n devo lẹ he wutu mí nọ dọyẹwheho po zohunhun po ya? Enẹgodo, nọ lẹnayihamẹpọn do whẹwhinwhẹ́n lọ lẹ po wefọ he nọgodona yé lẹ po ji. Matin ayihaawe, mọwiwà na hẹn zohunhun towe to lizọnyizọn lọ mẹ jideji.

NỌ KẸALỌYI AYINAMẸ PO AHUNDOPO PO

Sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ, titobasinanu Jehovah tọn nọ na mí ayinamẹ lẹ ehe nọ gọalọna mí nado hẹn lizọnyizọn mítọn pọnte dogọ. Gbọnvona lizọnyizọn whédegbè jẹ whédegbè tọn, mí sọgan nọ dekunnuna gbẹtọ lẹ gbọn wekanhlanmẹ kavi alokan yiyizan dali, nọ dekunnuna yé to nọtẹn gbangba tọn lẹ kavi tòhomẹ-liho lẹ ji, kavi to aliho mayin aṣa tọn mẹ podọ to aigba-denamẹ he ji ajọwatẹn sù te lẹ. Vlavo mí sọgan vọ́ tito mítọn basi nado nọ yì dọyẹwheho to aigba-denamẹ he ji nuhudo sù te lẹ.

Be a nọ kẹalọyi ayinamẹ ehelẹ po ahundopo po ya? Be a ko tẹnpọn nado yí delẹ to yé mẹ do yizan mẹ ya? Mẹsusu wẹ ko wàmọ bo duvivi kọdetọn dagbe he ehe nọ hẹnwa lẹ tọn. Lẹnnupọndo apajlẹ atọ̀n ehelẹ ji.

Apajlẹ tintan do lehe nuhe Lizọnyizọn Ahọluduta Tọn Mítọn de dọ gando plọnmẹ Biblu bibẹjẹeji go hẹn kọdetọn dagbe wá do hia. Ayinamẹ ehe whàn mẹmẹyọnnu de he nọ yin April nado ze plọnmẹ Biblu donukọnna azọ́nwatọgbẹ́ etọn atọ̀n. E paṣa ẹ taun dọ yé omẹ atọ̀n lẹpo kẹalọyi plọnmẹ Biblu bosọ jẹ opli agun tọn lẹ yì ji, podọ homẹ etọn hùn taun.

Apajlẹ awetọ gando linlinnamẹwe mítọn lẹ dido gbonu go. Mí ko yin tulina nado nọ dín mẹhe sọgan tindo ojlo to hosọ tangan linlinnamẹwe mítọn delẹ tọn mẹ. To États-Unis, nugopọntọ lẹdo tọn de na linlin dọ, to lẹdo de mẹ, emi ze Réveillez-vous! he dọhodo agbá mọto tọn lẹ ji donukọnna ogán he tindo ṣọfu he mẹ yè nọ sà agbá mọto tọn te lẹ dopodopo. Ewọ po asi etọn po sọ ze hosọ lọ “Mieux comprendre son médecin,” he nọ sọawuhia debọdo-dego to Réveillez-vous! mẹ donukọnna dotowhé 100 linlán to lẹdo lọ mẹ. E dọmọ: “Dlapọn he mí nọ basi yì yé dè enẹlẹ zọ́n bọ yé yọ́n mẹhe mí yin bosọ jẹakọ hẹ owe mítọn lẹ. To whenue mí wá má do omẹ mọnkọtọn lẹ to azọ́nwatẹn yetọn godo, e nọ bọawuna mí nado nọ dla yé pọ́n whẹwhẹ.”

Apajlẹ atọ̀ntọ gando kunnudide to alokan ji go. Mẹmẹyọnnu de he nọ yin Judy do wekanhlanmẹ hlan tatọ́-tẹnnọ mítọn nado do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn etọn hia na tulinamẹ he mí mọyi nado nọ dekunnu gbọn alokan ji. E dọ dọ onọ̀ emitọn he tindo owhe 86 to pipehẹ nuhahun agbasalilo tọn lẹ, ṣigba e nọ yí alokan zan nado dọyẹwheho to gbesisọ mẹ, podọ e nọ penugo nado plọn Biblu hẹ nawe de he tindo owhe 92 gbọn alokan ji, ehe nọ hẹn ayajẹ daho wá na ẹn.

Ayinamẹ he mí nọ mọyi to zinjẹgbonu mítọn lẹ mẹ gando aliho kunnudide tọn go lẹ nọ gọalọ taun. Nọ yí yé zan! Yé sọgan gọalọna we nado hẹn ayajẹ po zohunhun towe to lizọnyizọn lọ mẹ po go gligli.

NỌ ZE YANWLE HE SỌGBE HẸ LẸNPỌN DAGBE LẸ DAI

Kọdetọn dagbe tintindo to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn mẹ ma nọ sinai do owe nẹmu he mí dogbonu, plọnmẹ Biblu nẹmu he mí nọ deanana, kavi omẹ nẹmu he mí ko gọalọna nado lẹzun devizọnwatọ Jehovah tọn ji. Lẹnnupọndo apajlẹ Noa tọn ji. Omẹ nẹmu wẹ Noa gọalọna gbọnvona hagbẹ whẹndo etọn tọn lẹ nado lẹzun sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn? Etomọṣo, ewọ yin yinyọnẹn taidi yẹwhehodọtọ kọdetọn dagbenọ de. Nuhe yin nujọnu hugan wẹ yindọ mí ni sẹ̀n Jehovah po nugbonọ-yinyin po.—1 Kọl. 4:2.

Wẹnlatọ Ahọluduta tọn susu wẹ mọdọ nado hẹn zohunhun yetọn go to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ, yé dona ze yanwle he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe lẹ dai. Etẹwẹ yin delẹ to yanwle ehelẹ mẹ? Delẹ to yé mẹ yin sislẹ to apotin he to weda ehe ji mẹ.

Nọ biọ alọgọ Jehovah tọn nado yọ́n nuhe a na wà nado tindo kọdetọn dagbe po ayajẹ po to sinsẹ̀nzọn towe mẹ. Eyin a jẹ yanwle towe lẹ kọ̀n, a na tindo ayajẹ po pekọ po, na a yọnẹn dọ a to nuhe go a pé lẹpo wà nado lá wẹndagbe lọ.

Na nugbo tọn, wẹndagbe lilá sọgan bẹ avùnnukundiọsọmẹnu lẹ hẹn. Etomọṣo, onú delẹ tin he a sọgan wà nado yin wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn zohunhunnọ. Nọ mọaleyi sọn tulinamẹ he hiẹ po azọ́nwatọgbẹ́ towe po nọ na ode awetọ mẹ, wleawuna aṣa dagbe nupinplọn tọn bosọ hẹn e go gligli, nọ yí ayinamẹ he afanumẹ nugbonọ lọ na lẹ do yizan mẹ, podọ nọ ze yanwle he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe lẹ dai. Hú popolẹpo, flindọ lẹblanulọkẹyi mayọnjlẹ de wẹ Jiwheyẹwhe na we nado nọ lá wẹndagbe lọ taidi dopo to Kunnudetọ etọn lẹ mẹ. (Isa. 43:10) Lehe hiẹ na tindo ayajẹ susu do sọ eyin a zindonukọn nado hẹn zohunhun towe go gligli to lizọnyizọn lọ mẹ!