Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Awuwiwlena Akọta lẹ Na “Nuplọnmẹ Jehovah Tọn”

Awuwiwlena Akọta lẹ Na “Nuplọnmẹ Jehovah Tọn”

“Ayimatẹn-gán lọ . . . lẹzun yisenọ, na nuplọnmẹ Jehovah tọn hẹn awuji i wutu.”—OWALỌ 13:12.

1-3. Avùnnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ devi Jesu tọn lẹ pehẹ dile yé to wẹndagbe lọ lá na “akọta lẹpo”?

JESU KLISTI ze azọ́ndenamẹ daho de do alọmẹ na hodotọ etọn lẹ. E degbena yé dọmọ: “Mì yì bo hẹn gbẹtọ lẹ sọn akọta lẹpo mẹ zun devi lẹ.” Azọ́ndenamẹ yetọn hinhẹndi biọ dọ yé ni dọ “yẹwheho wẹndagbe ahọluduta lọ tọn . . . to aigba fininọ lẹpo ji taidi okunnu de na akọta lẹpo.”—Mat. 24:14; 28:19.

2 Devi lọ lẹ yiwanna Jesu bosọ yiwanna azọ́n wẹndagbe tọn lọ. Etomọṣo, yé sọgan ko hanú gando lehe yé na penugo nado hẹn azọ́ndenamẹ yetọn di do go. Podọ sọha yetọn sọ whè taun. Jesu ko yin hùhù, yèdọ mẹhe yé to ohó etọn dọ na mẹdevo lẹ dọ ewọ wẹ yin Visunnu Jiwheyẹwhe tọn lọ. Humọ, devi etọn lẹ nọ yin pinpọn taidi mẹhe “ma sewé bosọ yin omẹ tata lẹ.” (Owalọ 4:13) Ṣigba, yé dona lá owẹ̀n de he sọta nuplọnmẹ sinsẹ̀ngán nukundeji lẹ tọn, he yì wehọmẹ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ tọn bo ko yọ́n aṣa Juvi lẹ tọn. Gbẹtọ lẹ ma nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n devi lọ lẹ to otò yetọn titi mẹ. Enẹwutu, yé sọgan ko hanú dọ gbẹtọ lẹ ma na dotoaina emi to otò Ahọluigba daho Lomu tọn lẹ mẹ.

3 Humọ, Jesu na avase devi etọn lẹ dọ gbẹtọ lẹ na gbẹwanna yé bo dohomẹkẹn yé, podọ delẹ to yé mẹ na yin hùhù. (Luku 21:16, 17) Yé na pehẹ mẹdehiatọ lẹ, yẹwhegán lalo lẹ, po sẹ́nhẹngba he fọ́n bo to susu deji lẹ po. (Mat. 24:10-12) Eyin owẹ̀n lọ na tlẹ yin alọkẹyi to filẹpo, nawẹ yé na penugo nado lá ẹ “kaka yì awà he dẹn hugan aigba tọn lẹ ji” gbọn? (Owalọ 1:8) Avùnnukundiọsọmẹnu enẹlẹ sọgan taidi nuhe vẹawu nado pehẹ!

4. Nawẹ Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ tindo kọdetọn dagbe to azọ́n yẹwhehodidọ tọn yetọn mẹ gbọn?

4 Mahopọnna dọ devi lẹ sọgan ko hanú gando onú susu go, yé hẹn alọnu yetọn ján to wẹndagbe lọ lilá mẹ, e ma yin to Jelusalẹm po Samalia po kẹdẹ gba, ṣigba kaka yì otò he tin to ojlẹ lọ mẹ lẹpo mẹ. Dile etlẹ yindọ devi lẹ pehẹ nuhahun susu, to gblagbla owhe 30 tọn mẹ, yẹwheho wẹndagbe lọ tọn ko yin “didọna nudida he to olọn glọ lẹpo,” bosọ to “sinsẹ́n detọ́n bo to jijideji to aihọn lọ pete mẹ.” (Kọl. 1:6, 23) Di apajlẹ: Nuhe apọsteli Paulu dọ po lehe e yinuwa do to lopo Kiplu tọn ji po zọ́n bọ ayimatẹn-gán Lomu tọn he nọ yin Sọlgiu Paulu “lẹzun yisenọ, na nuplọnmẹ Jehovah tọn hẹn awuji i wutu.”—Hia Owalọ lẹ 13:6-12.

5. (a) Jide tẹwẹ Jesu na devi etọn lẹ? (b) Etẹwẹ owe sinsẹ̀n tọn de dọ gando ninọmẹ delẹ he tin-to-aimẹ to owhe kanweko tintan whenu go?

5 Devi Jesu tọn lẹ yọnẹn dọ yé ma sọgan wà azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ dotana gbọn huhlọn yedetiti tọn dali. Jesu ko dọna yé dọ emi na tin po yé po, podọ gbigbọ wiwe na gọalọna yé. (Mat. 28:20) Jẹ obá de mẹ, ninọmẹ delẹ he tin-to-aimẹ to ojlẹ lọ mẹ sọgan ko hẹn yọnbasi na yé nado tindo kọdetọn dagbe to azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn mẹ. Owe he dọhodo sinsẹ̀n ji de dọmọ: “E yọnbasi dọ owhe kanweko tintan W.M. wẹ yin ojlẹ he sọgbe hugan to whenuho mẹ na Ṣọṣi dowhenu tọn nido yin didoai . . . To owhe kanweko awetọ whenu, Klistiani lẹ . . . jẹ didọ ji dọ Jiwheyẹwhe wẹ deanana nulẹ to aliho ehe mẹ nado wleawuna aihọn lọ na didoai sinsẹ̀n Klistiani tọn.” (Evangelism in the Early Church)

6. Etẹwẹ mí na gbadopọnna (a) to hosọ ehe mẹ? (b) to hosọ he bọdego mẹ?

6 Biblu ma dọ obá he mẹ Jiwheyẹwhe yinuwado ninọmẹ aihọn tọn lẹ ji jẹ to owhe kanweko tintan whenu, na azọ́n yẹwhehodidọ tọn nido sọgan yin wiwà to fisusu. Ṣigba nuhe họnwun wẹ yindọ: Jehovah jlo dọ wẹndagbe lọ ni yin lilá, amọ́ Satani ma jlo. To hosọ ehe mẹ, mí na gbadopọnna onú titengbe delẹ he sọgan ko hẹn azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ bọawu to owhe kanweko tintan whenu hugan lehe e sọgan ko yin do to ojlẹ devo depope mẹ to whenuho gblamẹ. To hosọ he bọdego mẹ, mí na gbadopọnna ninọmẹ egbezangbe tọn delẹ he nọ hẹn ẹn yọnbasi na mí nado lá wẹndagbe lọ gbọn aigba lọ blebu ji.

PAX ROMANA NA KO HẸN OWẸ̀N LỌ LILÁ BỌAWU

7. Etẹwẹ nọ yin yiylọdọ Pax Romana, podọ naegbọn e do yin ojlẹ ayidego tọn de?

7 Ninọmẹ he mẹ Lomu tin te to owhe kanweko tintan whenu hẹn ale susu wá na Klistiani lẹ to aliho delẹ mẹ. Di apajlẹ, jijọho tin to Lomu to ojlẹ lọ mẹ, he nọ yin yiylọdọ Pax Romana. Nukọntọ Ahọluigba daho Lomu tọn lẹ ze afọdide sinsinyẹn lẹ na jijọho nido tin to tòvi yetọn lẹ ṣẹnṣẹn. To ojlẹ delẹ mẹ, “awhàn zingidi po awhàn linlin lẹ po” nọ yin sisè dile Jesu ko dọ dọdai etọn do. (Mat. 24:6) Awhànfuntọ Lomu tọn lẹ và Jelusalẹm sudo to 70 W.M., podọ avùnhiho delẹ wá aimẹ to dogbó aigba ahọluigba lọ tọn lẹ ji. Ṣigba, na nuhe hugan owhe 200 bẹsọn ojlẹ Jesu tọn mẹ, jijọho tin to otò he to lẹdo Meditelane tọn mẹ lẹ mẹ. Owe alọdlẹndonu tọn de dọmọ: “Jijọhomẹninọ ma ko dẹn-to-aimẹ sọmọ pọ́n to whenuho gbẹtọvi tọn mẹ, podọ jijọho ma sọgan gbọṣi aimẹ to gbẹtọ susu ṣẹnṣẹn na ojlẹ dindẹn sọmọ gbede ba.”

8. Nawẹ Klistiani dowhenu tọn lẹ mọaleyi sọn Jijọho Lomu tọn mẹ gbọn?

8 Origène he yin sinsẹ̀n-nuplọnmẹtọ to owhe kanweko atọ̀ntọ whenu do pọndohlan etọn hia to whenue e wlan dọmọ: “Eyin ahọluduta susu wẹ tin dai wẹ, enẹ na ko glọnalina nuplọnmẹ Jesu tọn nado gbayipe gbọn ahọluigba lọ blebu mẹ . . . na sunnu lẹ to filẹpo wẹ na ko tin to dandannu glọ nado plọn awhànfunfun podọ nado hoavùn do otò yetọn tamẹ. . . . Ṣigba, nawẹ nuplọnmẹ ehe, he bẹ owẹ̀n jijọho tọn hẹn bo ma na dotẹnmẹ sunnu lẹ nado nọ yiahọsu to kẹntọ yetọn lẹ go sọgan ko tindo kọdetọn dagbe gbọn, eyin ninọmẹ ahọluigba lọ blebu tọn ma ko yin hinhẹn pọnte bọ jijọho ma ko tin to ojlẹ he mẹ Jesu wá te?” Lomunu lẹ dohomẹkẹn wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ, ṣigba yé dín jijọho bo mọ ale susu yí sọn ojlẹ jijọho tọn enẹ mẹ.—Hia Lomunu lẹ 12:18-21.

GBEJIZỌNLIN BIBASI PO AWUBIBỌ PO NA KO GỌALỌ

9, 10. Naegbọn e bọawuna devi lẹ jẹ obá de mẹ nado nọ basi gbejizọnlin gbọn Ahọluigba Lomu tọn mẹ?

9 Klistiani lẹ yí ali dagbedagbe Lomu tọn lẹ zan ganji. Aṣẹpipa Lomu tọn wleawuna awhànpa he bikan bo dohuhlọn de nado sọgan basi hihọ́na tòvi etọn lẹ bo deanana yé ganji. Na Lomunu lẹ yin azọ́nyọnẹntọ na nuhe dù ali lẹ bibasi wutu, yé basi ali dagbedagbe lẹ na awhànfuntọ lẹ nido nọ yawu sẹtẹn po awubibọ po. Ali-zọ́nwatọ azọ́nyọnẹntọ Lomu tọn lẹ basi ali he dite na nuhe hugan kilomẹtlu 80 000 lẹ, podọ diblayin ayimatẹn ahọluigba lọ tọn lẹpo mẹ wẹ ali gbọn. Ali yin dide gbọn zungbo lẹ mẹ, danfafa lẹ ji, podọ gbọn osó lẹ gblamẹ.

10 Gbọnvona ali lẹ, Lomunu lẹ sọgan duvivi tọ̀sisa po osin-whín daho he ji bato sọgan gbọn lẹ po tọn, he dite na nudi kilomẹtlu 27 000. Bato Lomunu lẹ tọn lẹ nọ basi gbejizọnlin gbọn ali ohù ji tọn nudi 900 ji, he tindo kanṣiṣa hẹ bato-glintẹn kanweko susu lẹ. Enẹwutu, Klistiani lẹ sọgan basi gbejizọnlin gbọn ahọluigba Lomu tọn blebu mẹ. Gbejizọnlin lọ lẹ ma nọ bọawu, etomọṣo apọsteli Paulu po mẹdevo lẹ po gbọn ofi voovo lẹ to Lomu matin gbedewema he yè do nọ dasá dogbó otò devo tọn po dehe yè do nọ yì tògodo po. Azọ́nwatẹn he nọ penukundo gbedewema enẹlẹ go po azọ́nwatẹn he nọ yí takuẹ lẹ po depope ma tin to ojlẹ lọ mẹ. Na sẹ́nhẹngbatọ lẹ nọ dibuna yasanamẹ aṣẹpipa Lomu tọn wutu, owù depope ma nọ tin to ali lọ lẹ ji. Gbejizọnlin ohù ji tọn lọsu ma nọ bẹ owù hẹn, na awhànfuntọ Lomu tọn he nọ wazọ́n to ohù ji lẹ nọ basi hihọ́na bato lẹ sọn alọ ajotọ lẹ tọn mẹ. Dile etlẹ yindọ whlasusu wẹ bato he Paulu do lẹ siọ bọ yé sọ nọ pehẹ nuhahun susu lẹ to ohù ji, Owe-wiwe lẹ ma dọ dọ ajotọ lẹ nọ gbò yé to ohù ji gba.—2 Kọl. 11:25, 26.

GLẸKI-GBÈ NA KO GỌALỌ

Codex yiyizan nọ zọ́n bọ yè nọ mọ wefọ lẹ po awubibọ po (Pọ́n hukan 12)

11. Naegbọn devi lẹ do yí Glẹki-gbè zan?

11 Glẹki-gbè he mẹsusu nọ do lọ, enẹ wẹ Koine, zọ́n bọ hodọdopọ dagbe po pọninọ po tin to agun Klistiani tọn lẹ mẹ. Na togán Glẹki tọn Alẹkzandle Daho lọ gbawhàn otò susu tọn wutu, Glẹki-gbè nọ yin dido to fisusu podọ mẹsusu nọ mọnukunnujẹemẹ. Enẹwutu, devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ sọgan dọho hẹ gbẹtọ wunmẹ lẹpo, podọ enẹ zọ́n bọ wẹndagbe lọ gbayipe. Humọ, Ju he nọ nọ̀ Egipti lẹ basi lẹdogbedevomẹ Owe-wiwe Heblu tọn lẹ tọn do Glẹki-gbè mẹ. Gbẹtọ lẹ jẹakọ hẹ zinjẹgbonu enẹ he nọ yin yiylọdọ Septante, podọ hodotọ tintan Klisti tọn lẹ nọ yihodọ sọn e mẹ po awuvivo po. Klistiani lẹ sọ mọdọ e yọ́n nado kàn owe yetọn lẹ do Glẹki-gbè mẹ. E tindo hogbe susu lẹ, he zẹẹmẹ yetọn nọ gbloada bosọ nọ yọ́n-na-yizan nado basi zẹẹmẹ do onú gbigbọmẹ tọn lẹ ji.

12. (a) Etẹwẹ nọ yin codex, podọ nawẹ yizan etọn pọnte hú owe-hihá de tọn gbọn? (b) Whetẹnu wẹ suhugan Klistiani lẹ tọn jẹ codex yizan ji?

12 Nawẹ Klistiani lẹ sọgan yí Owe-wiwe lẹ zan to lizọnyizọn yetọn mẹ gbọn? Owe-hihá lẹ nọ gblo bo nọ pẹ̀n taun, bọ whedepopenu he yè jlo na hia yé, yè dona nọ vlọ́n yé bo nọ gọ̀ yé há, podọ adà ayú lọ tọn dopo ji wẹ nukinkan nọ saba nọ. Owe Wẹndagbe Matiu tọn kẹdẹ gọ́ Owe-hihá dopo blebu ji. To nukọn mẹ, codex yin didetọn, yèdọ owe tintan he taidi owe egbezangbe tọn lẹ. Weda voovo lẹ wẹ yin bibladopọ nado wleawuna ẹn. Wehiatọ de sọgan hùn codex bo mọ wefọ lẹ po awubibọ po. Dile etlẹ yindọ mẹde ma sọgan dọ whenue Klistiani lẹ jẹ codex yizan ji te taun, owe alọdlẹndonu tọn de dọmọ: “Lẹdo aihọn pé, Klistiani lẹ nọ yí codex zan to owhe kanweko awetọ whenu sọmọ bọ yizan etọn dona ko bẹjẹeji jẹnukọnna owhe 100 W.M.”

OSẸ́N LOMU TỌN GỌALỌ

13, 14. (a) Nawẹ Paulu yí jlọjẹ tòvi-yinyin Lomu tọn etọn zan gbọn? (b) Nawẹ Klistiani lẹ mọaleyi sọn osẹ́n Lomu tọn mẹ gbọn?

13 Osẹ́n Lomu tọn dohuhlọn taun to ahọluigba lọ mẹ, podọ tòvi Lomu tọn lẹ nọ duvivi jlọjẹ po hihọ́-basinamẹ dagbe lẹ po tọn. Paulu yí jlọjẹ tòvi-yinyin Lomu tọn etọn zan to ninọmẹ susu mẹ. To whenue apọsteli lọ jiya nuyiwahẹmẹ agọ̀ tọn to Jelusalẹm, e kanse awhàngán Lomu tọn de dọmọ: “Be e sọgbe hẹ osẹ́n na mì nado hò dawe de he yin Lomunu de matin whẹgbledo ya?” E ma sọgbe. To whenue Paulu dọ dọ Lomu-vijiji wẹ emi yin, “mẹhe jlo na yí yasanamẹ do kanhose e lẹ tọ́n sọn e dè . . .; awhàngán daho lọ sọ dibu to whenue e wá họnwun dọ Lomunu de wẹ [Paulu yin] bọ ewọ ko blá ẹ.”—Owalọ 22:25-29.

14 Na Paulu yin tòvi Lomu tọn wutu, enẹ zọ́n bọ e wá yin nuyiwa hẹ to aliho he sọgbe mẹ to Filippi. (Owalọ 16:35-40) To Efesu, tòwekantọ de donù aliho whẹdida tọn Lomu tọn lẹ go to whenue e ko fahomẹ na gbẹtọgun he to homẹgble ji de godo. (Owalọ 19:35-41) Paulu ganjẹ osẹ́n Lomu tọn go nado vọ́ owhẹ̀ ylọ to Sesalia, podọ ehe hùn dotẹnmẹ dote na ẹn nado yiavùnlọna yise etọn to Sesali nukọn. (Owalọ 25:8-12) Enẹwutu, osẹ́n Lomu tọn gọalọna Klistiani lẹ “to avùnlọyiyi po wẹndagbe lọ hinhẹn lodo to osẹ́n-liho po mẹ.”—Flp. 1:7.

JU LẸ NỌ NỌ̀ OTÒ VOOVO AHỌLUIGBA LOMU TỌN MẸ

15. Fitẹ wẹ Juvi susu lẹ nọ nọ̀ to owhe kanweko tintan whenu?

15 Azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ bọawuna Klistiani lẹ jẹ obá de mẹ, na Ju lẹ nọ nọ̀ otò voovo ahọluigba Lomu tọn mẹ wutu. Owhe kanweko susu lẹ jẹnukọn, Ju lẹ yin wiwle yì kanlinmọgbenu gbọn Asilianu lẹ dali, podọ gbọn Babilọninu lẹ dali to godo mẹ. To bẹjẹeji owhe kanweko atọ́ntọ J.W.M. tọn tlolo, Ju susu ko tin to ayimatẹn Ahọluigba Pẹlsia tọn 127 mẹ. (Ẹst. 9:30) To whenue Jesu to aigba ji, Ju lẹ tin to Egipti, po otò Agewaji Aflika tọn devo lẹ po mẹ, gọna Grèce, Asia Pẹvi, po Mẹsopotamia po. Dodinnanu dohia dọ to gbẹtọ 60 000 000 he tin to Ahọluigba Lomu tọn mẹ lẹ mẹ, omẹ livi ẹnẹ linlán wẹ yin Juvi. Ju lẹ nọ tẹdo sinsẹ̀n-bibasi yetọn go to fidepope he yé yì.—Mat. 23:15.

16, 17. (a) Na Ju lẹ nọ nọ̀ otò susu lẹ mẹ wutu, ale tẹwẹ enẹ hẹnwa na mẹhe ma yin Ju lẹ? (b) Aliho sinsẹ̀n-bibasi Ju lẹ tọn tẹwẹ devi lẹ hodo?

16 Na Ju lẹ nọ nọ̀ otò susu lẹ mẹ wutu, enẹ zọ́n bọ mẹsusu he ma yin Ju lẹ jẹakọ hẹ Owe-wiwe Heblu tọn lẹ. Yé plọn dọ Jiwheyẹwhe nugbo dopo wẹ tin, podọ mẹhe to sinsẹ̀n ẹn lẹ nọ nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nunọwhinnusẹ́n po nujinọtedo walọ dagbe tọn he yiaga lẹ po. Humọ, Owe-wiwe Heblu tọn lẹ bẹ dọdai he gando Mẹsia lọ go lẹ hẹn. (Luku 24:44) Ju lẹ po Klistiani lẹ po mọnukunnujẹemẹ dọ Owe-wiwe Heblu tọn lẹ yin Ohó gbọdo Jiwheyẹwhe tọn, ehe hẹn ẹn yọnbasi na Paulu nado dọho hẹ mẹhe ahun yetọn yiwanna dodowiwa lẹ to gbekọndopọ mẹ. Enẹwutu, apọsteli lọ hẹn ẹn zun aṣa nado nọ yì sinagọgu Ju lẹ tọn mẹ bo nọ yihojlẹdohogo hẹ yé sọn Owe-wiwe lẹ mẹ.—Hia Owalọ lẹ 17:1, 2.

17 Ju lẹ ko ze aliho sinsẹ̀n-bibasi tọn de dai. Yé nọ pli to sinagọgu lẹ mẹ to gbesisọ mẹ kavi to nọtẹn gbangba tọn lẹ, fie mẹsusu sọgan pli do. Yé nọ jihàn, nọ hodẹ̀, bo nọ dọhodopọ do Owe-wiwe lẹ ji. Aliho sinsẹ̀n-bibasi tọn dopolọ wẹ agun Klistiani tọn nọ hodo to egbehe.

JEHOVAH GỌALỌNA YÉ NADO DỌYẸWHEHO

18, 19. (a) Etẹwẹ ninọmẹ owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ hẹn yọnbasi? (b) Numọtolanmẹ tẹwẹ nudọnamẹ owhe kanweko tintan tọn ehelẹ hẹn we tindo gando Jehovah go?

18 E họnwun dọ ninọmẹ ayidego tọn voovo delẹ wẹ zọ́n bọ yẹwhehodidọ wẹndagbe lọ tọn do tindo kọdetọn dagbe. Jijọho he tin to Lomu, ali dagbedagbe lẹ, Glẹki-gbè he mẹsusu nọ do, osẹ́n Lomu tọn, po lehe Ju lẹ tin to otò susu ahọluigba lọ tọn mẹ do po yin delẹ to ninọmẹ he gọalọna devi Jesu tọn lẹ nado zindonukọn to azọ́n yẹwhehodidọ tọn he Jiwheyẹwhe dena yé lọ mẹ.

19 To nudi owhe 400 whẹpo Jesu do wá aigba ji, tamẹnuplọnmẹtọ Glẹkinu he nọ yin Plato wlan to owe etọn de mẹ dọmọ: “E na vẹawu taun nado dindona didatọ podọ otọ́ wẹkẹ he mẹ mí tin te ehe tọn bo yọ́n ẹn, podọ eyin mí tlẹ wá yọ́n ẹn, e ma na yọnbasi nado dọho gando ewọ go na mẹdepope.” Ṣigba, Jesu dọmọ: “Onú he ma yọnbasi na gbẹtọ lẹ yọnbasi na Jiwheyẹwhe.” (Luku 18:27) Didatọ wẹkẹ lọ tọn jlo dọ gbẹtọvi lẹ ni dín emi bo yọ́n mẹhe emi yin. Humọ, Jesu dọna hodotọ etọn lẹ dọmọ: “[Mì] hẹn gbẹtọ lẹ sọn akọta lẹpo mẹ zun devi lẹ.” (Mat. 28:19) Po alọgọ Jehovah Jiwheyẹwhe tọn po, e yọnbasi nado hẹn azọ́ndenamẹ enẹ di. Hosọ he bọdego na do lehe azọ́n lọ to yinyin wiwà to azán mítọn gbè do hia.