Ehecha oĩva pype

Ehecha oĩva pype

Jaikuaave hag̃ua

Jaikuaave hag̃ua

¿Mávapa rakaʼe José túa?

José haʼe vaʼekue karpintéro ha oiko Nazarétpe, haʼe hína Jesús tuanga. Péro, ¿mávapa rakaʼe José túa? Pe Evanhélio de Mateo heʼi héra hague Jacob, péro Lucas heʼi José haʼe hague “Helí raʼy”. ¿Oñokontradesi piko upéicharõ hikuái? (Lucas 3:23; Mateo 1:16).

Mateo heʼi: “Jacob raʼy katu José”. Upérõ haʼe oipuru peteĩ palávra griéga ohechaukáva Jacob haʼe hague José túa tee. Upéicharõ, Mateo oskrivi máva familiarépa José ohechauka hag̃ua Jesús orekoha derécho oikóvo chugui rréi, pórke rréi David haʼe vaʼekue ituanga ypykue.

Lucas katu heʼi José haʼeha “Helí raʼy”. Pe palávra oĩva ko versíkulope ojepuru jepi oñeñeʼẽ hag̃ua umi taʼýra teére, péro ojepuru avei oñeñeʼẽ hag̃ua umi jérnore. Por ehémplo, Lucas 3:27-pe heʼi Sealtiel haʼe hague “Nerí raʼy”, péro añetehápe itúa tee héra vaʼekue Jeconías (1 Crónicas 3:17; Mateo 1:12). Provávlemente Sealtiel omenda vaʼekue Nerí rajýre, ha péicha oiko chugui ijérno. Upévare avei ojeʼe Josére haʼe hague “Helí raʼy”, pórke omenda itajýrare, hérava María. Upéicharõ, Lucas ohechauka mbaʼéichapa Jesús “onase vaʼekue yvypóraicha David ñemoñarégui”, isy María rupive (Romanos 1:3). Péicha la Biblia ohechauka mávapa Jesús ypykue José rupive ha avei María rupive.

¿Mbaʼeichagua téla ha kolorántepa ojepuru vaʼekue yma?

Lána oñeteñipyréva ojetopáva mar muerto ypýpe. ojekalkula ojejapo hague áño 135 mboyve

Yma Israélpe ha umi puévlo oĩvape ijerére ojepurúmi ovecha, kavara ha kaméllo pirekue ojejapo hag̃ua umi téla. La ojepuruve vaʼekue umi téla de lána, ha la Biblia heta vése voi oñeʼẽ umi ovecháre, umi oñapĩvare ijovecha ha avei umi ao de lánare (1 Samuel 25:2; 2 Reyes 3:⁠4; Job 31:20). Israel ha Egíptope oñeñotỹ vaʼekue avei plánta de líno ojepurúva ojejapo hag̃ua téla (Génesis 41:42; Josué 2:⁠6). Umi isrraelíta yma guare provávlemente noñotỹi vaʼekue algodón, péro la Biblia omombeʼu ojepuru hague téla de algodón Pérsiape (Ester 1:⁠6). Pe séda oñemombaʼeterei ha hepy vaʼekue, ha amalisia umi komersiánte la ogueru vaʼekue umi téla de séda Lejano Oriéntegui (Apocalipsis 18:​11, 12).

Peteĩ lívro heʼi: “Ikatu vaʼekue oñekonsegi lána morotĩva ha heta lája marrón, algúno ikangyve ha ótro katu ijoskurove” (Jesus and His World). Ha heta vése oñeteñi vaʼekue avei pe lána. Oĩ vaʼekue peteĩ koloránte hepýva ikolór lilaitéva ojejapo vaʼekue umi vícho oĩvagui márpe ojogua léntova jatytápe. Heta plántagui katu ojepuru vaʼekue hogue, hapokue térã ótra párte ojejapo hag̃ua koloránte, ha oĩ vaʼekue avei ojejapóva vichoʼígui. Péicha oñekonsegi vaʼekue diferénte kolór, por ehémplo, pytã, hũ, hovy ha saʼyju.