Kdyby se vás někdo zeptal, jestli chcete žít věčně, co byste odpověděli? Většina lidí by asi řekla, že ano, ale že se jim to zdá nerealistické. Smrt je podle nich běžnou součástí života – přirozený konec naší existence.

Představte si ale, že se tato otázka obrátí a někdo se vás zeptá, jestli chcete umřít. Za normálních okolností by většina lidí odpověděla, že ne. O čem to vypovídá? Navzdory těžkostem a problémům máme přirozenou touhu žít. Bible ukazuje, že Bůh nás tak vytvořil. Píše se v ní, že „lidem vložil věčnost do srdce“. (Kazatel 3:11, Bible21)

Skutečnost je ale taková, že lidé věčně nežijí. Kde se stala chyba? A udělal Bůh něco pro to, aby to dal do pořádku? Odpovědi z Bible jsou povzbuzující a úzce souvisí s tím, proč Ježíš trpěl a zemřel.

Z úvodních tří kapitol biblické knihy 1. Mojžíšovy se dozvídáme, že Bůh dal prvním lidem, Adamovi a Evě, možnost žít věčně a řekl jim, co pro to mají dělat. Zpráva pokračuje tím, jak Boha neposlechli a o tuto možnost přišli. Tento příběh je napsaný natolik jednoduše, že někteří lidé nevěří, že se opravdu stal. Ale stejně jako evangelia i 1. Mojžíšova splňuje všechny požadavky věrohodného historického záznamu. *

Jaké důsledky mělo to, že byl Adam neposlušný? Bible odpovídá: „Skrze jednoho člověka [Adama] vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Římanům 5:12) Tím, že Adam neposlechl Boha, zhřešil. Ztratil proto vyhlídku na věčný život a nakonec zemřel. Jsme Adamovi potomci, a tak jsme hříšnost zdědili. V důsledku toho jsme nemocní, stárneme a umíráme. Biblické vysvětlení toho, proč umíráme, je v souladu se  současnými poznatky o dědičnosti. Udělal ale Bůh něco pro to, aby tuto situaci vyřešil?

Bůh podnikl kroky, aby vykoupil neboli získal zpátky to, co Adam pro své potomky ztratil – možnost žít věčně. Co udělal?

„Mzda, kterou platí hřích, je . . . smrt,“ píše se v Římanům 6:23. To znamená, že smrt je následek hříchu. Adam zhřešil, a proto zemřel. Podobně také my hřešíme, a proto umíráme. Ale to, že jsme se narodili hříšní, není naše vina. Bůh proto z lásky poslal svého Syna Ježíše, aby nás hříchu zbavil. Díky čemu to bylo možné?

Jelikož neposlušnost jednoho dokonalého člověka, Adama, způsobila, že hřešíme a umíráme, bylo zapotřebí, aby jiný dokonalý člověk byl poslušný až do smrti a tak nás hříchu zbavil. Bible vysvětluje: „Právě jako prostřednictvím neposlušnosti jednoho člověka byli mnozí učiněni hříšníky, podobně také prostřednictvím poslušnosti jednoho budou mnozí učiněni spravedlivými.“ (Římanům 5:19) Tím poslušným člověkem byl Ježíš. Opustil nebe, narodil se jako dokonalý člověk * a v náš prospěch zemřel. Díky tomu můžeme být v Božích očích spravedliví a mít naději na věčný život.

Proč ale bylo nutné, aby Ježíš zemřel? Nemohl všemohoucí Bůh jednoduše vydat nějaké rozhodnutí, které by Adamovým potomkům dovolovalo žít věčně? Autoritu k tomu určitě měl. Ale to by znamenalo ignorovat jím daný zákon, že následkem hříchu je smrt. Tento zákon není jen nějaké bezvýznamné pravidlo, které se nemusí brát v úvahu, nebo se může změnit, když se to bude hodit. Je podstatou skutečné spravedlnosti. (Žalm 37:28)

Kdyby Bůh v tomto případě nejednal spravedlivě, lidé by si možná říkali, jak by asi jednal  v jiných případech. Byl by například spravedlivý v určování toho, kdo z Adamových potomků splňuje podmínky pro věčný život? Dalo by se mu věřit, že splní své sliby? To, že se Bůh zastává práva, pokud jde o naši záchranu, je pro nás zárukou, že vždy bude dělat to, co je správné.

Bůh nám umožnil, abychom díky Ježíšově smrti získali věčný život v ráji na zemi. Všimněte si Ježíšových slov v Janovi 3:16: „Bůh . . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ Ježíšova smrt je tedy projevem nejen toho, že Bůh je vždy spravedlivý, ale hlavně toho, že nás velmi miluje.

Proč ale musel Ježíš trpět a zemřít tak bolestivě, jak je to popsáno v evangeliích? Tím, že byl ochotný podstoupit tak těžkou zkoušku a zůstal věrný, jednou provždy vyvrátil Satanovo tvrzení, že lidé se ve zkouškách své věrnosti Bohu vzdají. (Job 2:4, 5) Potom co Satan přiměl Adama, aby zhřešil, mohlo toto tvrzení vypadat pravdivě. Ale Ježíš, který byl stejně jako Adam dokonalý, zůstal poslušný navzdory hroznému trápení. (1. Korinťanům 15:45) Ukázal tím, že i Adam mohl Boha poslechnout, kdyby se pro to rozhodl. Ježíšova vytrvalost je pro nás dobrým příkladem k napodobení. (1. Petra 2:21) Bůh svého Syna za jeho poslušnost odměnil nesmrtelným životem v nebi.

Tím, že Ježíš zemřel, nám otevřel cestu k věčnému životu. Chtěli byste žít věčně? Ježíš ukázal, co je pro to potřeba dělat. Řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3)

Přejeme si, abyste se o pravém Bohu Jehovovi a o jeho Synu Ježíši Kristu dozvěděli víc. Svědkové Jehovovi ve vašem okolí vám v tom rádi pomůžou. Další užitečné informace se můžete dozvědět na našich stránkách www.pr418.com.