Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Enọ Ahwo nọ A s’Ebe

Enọ Ahwo nọ A s’Ebe

Oke vẹ idibo Ọghẹnẹ a rọ jọ igbo Babilọn Ologbo na?

Onana u muhọ nọ ikpe-udhusoi ọsosuọ e nwane vrẹ no je kuhọ evaọ ukpe 1919. Fikieme o rọ gwọlọ nọ ma wo otoriẹ okpokpọ nana?

Ma wo imuẹro ivevẹ nọ i dhesẹ nọ evaọ ukpe 1919, Ọghẹnẹ o ro si Ileleikristi nọ a rọ ẹzi wholo na no igbo Babilọn Ologbo na, je koko ae họ ruọ ukoko riẹ nọ o ru fo no. Roro kpahe onana: Nọ Uvie Ọghẹnẹ o nwane jọ obọ odhiwu muhọ esuo no evaọ ukpe 1914, a tẹ dawo idibo Ọghẹnẹ jẹ rọ ẹmẹrera ru ai fo no iruemu egagọ erue. * (Rri oruvẹ obotọ.) (Malakae 3:1-4) Kẹsena evaọ ukpe 1919, Jesu ọ tẹ rọ “ọrigbo nọ a re fievahọ nọ o wo areghẹ na” mu kẹ idibo Ọghẹnẹ nọ a ru fo no na, re ọ rehọ “emu kẹ ae evaọ ẹruoke.” (Matiu 24:45-47) Evaọ ukpe yena ovona, Ọghẹnẹ o te si idibo riẹ no igbo Babilọn Ologbo na. (Eviavia 18:4) Rekọ oke vẹ idibo Ọghẹnẹ a rọ ruọ igbo yena?

Evaọ oke nọ u kpemu, ma ta nọ omoke kpẹkpẹe idibo Ọghẹnẹ a rọ jọ igbo Babilọn Ologbo na, yọ u muhọ evaọ ukpe 1918. Uwou-Eroro Na ọrọ Asa 15, 1992 (ọrọ Oyibo) o ta nọ, wọhọ epanọ a mu ahwo Izrẹl kpohọ igbo evaọ obọ Babilọn na, ere idibo Jihova a ruọ igbo Babilọn Ologbo na re evaọ ukpe 1918. Rekọ ekiakiẹ efa nọ ma ru i dhesẹ via nọ idibo Ọghẹnẹ a ruọ igbo yena ikpe buobu taure ukpe 1918 u te ti te.

Eruẹaruẹ nọ e rrọ obe Izikiẹl 37:1-14 i dhesẹ nọ, a ti mu idibo Ọghẹnẹ kpohọ igbo evaọ oke jọ, kẹsena a ve ti siobọno ai. Izikiẹl ọ ruẹ ukiekpotọ nọ o vọ avọ igbenwa evaọ eruẹaruẹ. Jihova ọ ta nọ: “Igbenwa enana kpobi yọ uwou Izrẹl.” (owọ avọ 11) Onana u kiekpahe orẹwho Izrẹl oke anwae, yọ evaọ obaro, u ti je kie kpahe “Izrẹl Ọghẹnẹ” nọ a rọ ẹzi wholo. (Ahwo Galesha 6:16; Iruẹru Ikọ 3:21) Evaọ eruẹaruẹ na, igbenwa na e ziọ uzuazọ je zihe ruọ ogbaẹmo ulogbo. Onana u dhesẹ oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ o ro si idibo riẹ no igbo Babilọn Ologbo na evaọ ukpe 1919. Rekọ ẹvẹ eruẹaruẹ nana i ro dhesẹ nọ idibo Ọghẹnẹ a jọ igbo evaọ oke krẹkri?

Orọ ọsosuọ, Izikiẹl o muẹrohọ nọ igbenwa ahwo nọ a whu no na e jọ “yaya” gaga. (Izikiẹl 37:2, 11) Onana u dhesẹ nọ u kri gaga no nọ ahwo na a ro whu. Orọ avivẹ, Izikiẹl ọ ruẹ nọ ẹmẹrera ahwo na a ro zihe ziọ uzuazọ, orọnikọ idudhe he. O yo “edo, igbenwa ae ohwo ọ be kaoma họ ohwo, igbenwa na i te zi kuomagbe, ọvuọ oria riẹ ọ tẹ tamu.” Kẹsena ọ tẹ ruẹ “iriẹ-oma” gbe “iwo” nọ e ro rai. Nọ u no oyena no, ohọrọ u te ruru iwo na. Uwhremu na, “ẹwẹ ọ tẹ ruọ ae, a tẹ zọ.” Ukuhọ riẹ, nọ ahwo na a zọ no, Jihova ọ tẹ kẹ ae otọ rai re a rria. Eware nana kpobi nọ e via na e rehọ oke.—Izikiẹl 37:7-10, 14.

Wọhọ epanọ eruẹaruẹ nana i dhesẹ na, ahwo Izrẹl oke anwae a jọ igbo evaọ oke krẹkri. U muhọ evaọ ukpe 740 taure Kristi ọ tẹ te ze, okenọ a mu erua ikpe Izrẹl koyehọ uvie ẹkpẹlobọ ovatha-ọre na no ẹkwotọ rai kpohọ igbo. Uwhremu na, evaọ ukpe 607 taure Kristi ọ tẹ te ze, ahwo Babilọn a tẹ raha Jerusalẹm, a te je mu erua ivẹ nọ i kiọkọ koyehọ uvie obọze ovatha-ọre Juda no ẹkwotọ rai kpohọ igbo. Kẹsena evaọ ukpe 537 taure Kristi ọ tẹ te ze, igbo na i te kuhọ nọ umutho ahwo Ju jọ a zihe ziọ Jerusalẹm jẹ wariẹ bọ etẹmpol na re a wariẹ mu Jihova họ ẹgọ.

Eware nana kpobi i dhesẹ nọ, orọnikọ ukpe 1918 rite 1919 ọvo Ileleikristi nọ a rọ ẹzi wholo na a jọ igbo Babilọn Ologbo na ha, rekọ evaọ etoke krẹkri. Jesu ọ ta kpahe oke uthethei nana re nọ ọ ta nọ Ileleikristi erue, enọ o se “ikpoko” na a te rro kugbe “emọ Uvie na,” koyehọ eka na. (Matiu 13:36-43) Evaọ etoke yena, umutho Ileleikristi uzẹme jọ ọvo e jariẹ. Ahwo buobu nọ a se omarai Ileleikristi oke yena a rọwo iwuhrẹ erue je zihe ruọ ikọ-erue. Fikioye ma sae rọ ta nọ ukoko Ileleikristi na o jọ igbo Babilọn Ologbo na. Onana u muhọ nọ ikpe-udhusoi ọsosuọ e nwane vrẹ no, yọ o gbẹ jọ otọ bọo okenọ Ọghẹnẹ o ro ru etẹmpol riẹ fo evaọ oke urere na.—Iruẹru Ikọ 20:29, 30; 2 Ahwo Tẹsalonika 2:3, 6; 1 Jọn 2:18, 19.

Evaọ etoke ikpe yena, isu egagọ gbe isu erẹwho a jẹ gwọlọ nọ ahwo kpobi a jọ otọ rai. Wọhọ oriruo, a jẹ kuvẹ hẹ re ahwo a wo Ebaibol hayo se Ebaibol na evaọ ẹvẹrẹ nọ a re wo otoriẹ riẹ ziezi. A jẹ tubẹ jọ ure mahe ahwo jọ nọ a je se Ebaibol na. Yọ a je gboja kẹ ahwo nọ a jẹ ta ẹme wọso oware nọ isu egagọ nana a je wuhrẹ. O jọ bẹbẹ gaga re ohwo o wuhrẹ uzẹme na hayo wuhrẹ amọfa kpahe iẹe dede.

Eruẹaruẹ Izikiẹl na i te je wuhrẹ omai nọ, ẹmẹrera idibo Ọghẹnẹ a ro zihe ziọ uzuazọ je no igbo egagọ erue. Kọ oke vẹ onana u ro muhọ? Kọ evaọ oghẹrẹ vẹ? Eruẹaruẹ na e ta kpahe “edo” jọ. Ikpe jọ taure oke urere na u te ti muhọ, onana u ro muhọ ẹvia. Evaọ etoke ikpe yena, umutho ahwo jọ nọ a wo ẹrọwọ a jariẹ nọ a gwọlọ riẹ uzẹme na jẹ gọ Ọghẹnẹ dede nọ iwuhrẹ erue e da otọ fia. A romatotọ wuhrẹ Ebaibol na jẹ daoma rai kpobi re a vuẹ amọfa eware nọ a je wuhrẹ na. Amọfa a daoma gaga jẹ fa Ebaibol na fihọ evẹrẹ nọ ahwo a rẹ sai wo otoriẹ rai.

Kẹle ekuhọ etoke ikpe 1800, o tẹ wọhọ ẹsenọ iwo gbe ohọrọ i bi ruru igbenwa na. Oke yena, Charles Taze Russell avọ egbẹnya riẹ a daoma gaga re a riẹ uzẹme Ebaibol na jẹ gọ Jihova. A tẹ jẹ rehọ Zion’s Watch Tower gbe ebe efa fiobọhọ kẹ amọfa wo otoriẹ uzẹme na. Uwhremu na, ividio “Photo-Drama of Creation” nọ a siobọno evaọ ukpe 1914 gbe obe na, The Finished Mystery nọ a siobọno evaọ ukpe 1917, u fiobọhọ kẹ idibo Jihova bọ ẹrọwọ rai ga. Ukuhọ riẹ, evaọ ukpe 1919, o tẹ wọhọ ẹsenọ Ọghẹnẹ ọ kẹ idibo riẹ uzuazọ gbe ẹkwotọ ọkpokpọ. Anwọ oke yena ze, Ileleikristi nọ i wo ẹruore otọakpọ a kuomagbe enọ a rọ ẹzi wholo na no. Aikpobi a be gọ Jihova, yọ a gine zihe ruọ ogbaẹmo ‘ubuobu’ no.—Izikiẹl 37:10; Zekaraya 8:20-23. *—Rri oruvẹ obotọ.

Fikiere, o rrọ vevẹ inọ idibo Ọghẹnẹ a ruọ igbo Babilọn Ologbo na nọ ikpe-udhusoi ọsosuọ e nwane vrẹ no. Oke nana ahwo buobu a ro zihe ruọ ikọ-erue, enọ e jẹ iwuhrẹ egagọ erue rehọ jẹ siọ uzẹme na. Evaọ ikpe buobu, o jọ bẹbẹ gaga re ohwo ọ gọ Jihova, wọhọ epanọ o jọ kẹ ahwo Izrẹl evaọ okenọ a jọ igbo na. Rekọ nẹnẹ, a bi whowho uzẹme na kẹ ohwo kpobi. Eva e be were omai gaga inọ ma be rria etoke nọ “Otu nọ o wo areghẹ [a ti ro] lo.” Enẹna, ahwo buobu a rẹ sai “voro oma rai,” ru omarai “zihe ruọ ọkpokpọ,” jẹ jẹ egagọ uzẹme rehọ.—Daniẹl 12:3, 10.

Okenọ Setan ọ jẹ dawo Jesu, kọ ọ ginẹ rehọ Jesu kpobọ etẹmpol na, manikọ o dhesẹ etẹmpol na kẹe evaọ eruẹaruẹ?

Ma nwane riẹ oghẹrẹ nọ Setan o ro dhesẹ etẹmpol na kẹ Jesu dẹẹ hẹ.

Matiu avọ Luk a kere kpahe oware nọ o via na. Matiu ọ ta nọ “Ẹdhọ ọ tẹ rehọ” Jesu kpohọ Jerusalẹm jẹ “rehọ iẹe dikihẹ” ehru ugbẹhẹ nọ o wariẹ ehru etẹmpol na họ, koyehọ “oria nọ o mai kpehru” evaọ etẹmpol na. (Matiu 4:5; oruvẹ-obotọ) Yọ Luk ọ ta re inọ Ẹdhọ “ọ tẹ rehọ iẹe kpohọ Jerusalẹm, ọ tẹ rehọ iẹe dikihẹ ehru ugbẹhẹ nọ o wariẹ ehru etẹmpol na họ.”—Luk 4:9.

Evaọ okenọ u kpemu, ebe mai e ta nọ, okenọ Setan ọ jẹ dawo Jesu na, o sae jọnọ ọ ginẹ rehọ Jesu kpohọ etẹmpol na dẹẹ hẹ. Uwou-Eroro Na orọ Asa 1, 1961 (ọrọ Oyibo) o ta nọ, odawọ nana o wọhọ onọ Setan ọ rọ jọ ehru ugbehru nọ u kpehru gaga dhesẹ ivie akpọ na kpobi kẹ Jesu. U ru omai riẹ nọ ugbehru ovuọvo o riẹ hẹ nọ u kpehru te epanọ ohwo ọ sae rọ jariẹ ruẹ ivie akpọ na kpobi. Kẹsena o tẹ ta nọ, epọvo na re, o sae jọnọ Setan ọ ginẹ rehọ Jesu kpohọ etẹmpol na dẹẹ hẹ. Rekọ a jọ izoẹme efa evaọ Uwou-Eroro Na ta nọ, o hae jọnọ Jesu ọ la no etẹmpol na fihọ otọ, ọ hai ti whu.

Ahwo jọ a ta nọ, nọ orọnọ Jesu yọ ohwo orua Livai ha na, a hae te kẹe uvẹ hẹ re o dikihẹ ehru aruẹri etẹmpol na. Fikiere a tẹ ta nọ, o sae jọnọ eruẹaruẹ Setan ọ jọ dawo Jesu na. Evaọ ikpe buobu nọ i kpemu, Ọghẹnẹ ọ jọ eruẹaruẹ rehọ Izikiẹl kpohọ etẹmpol jọ.—Izikiẹl 8:3, 7-10; 11:1, 24; 37:1, 2..

Rekọ otẹrọnọ eruẹaruẹ Ẹdhọ ọ jọ rehọ Jesu kpohọ obọ etẹmpol na, ahwo jọ a sai roro nọ:

  • Kọ o hae te ginẹ jọ odawọ kẹ Jesu re ọ la no obọ ehru etẹmpol na fihọ otọ?

  • Evaọ oke ọsosuọ nọ Setan ọ rọ dawo Jesu, ọ vuẹ riẹ nọ o zihe itho ruọ ebrẹdi dẹẹ, yọ evaọ oke ofa, ọ tẹ gwọlọ nọ Jesu ọ ginẹ gọe. Fikiere, kọ o sae jọnọ Setan ọ jẹ gwọlọ nọ Jesu ọ ginẹ la no ehru etẹmpol na fihọ otọ?

Rekọ otẹrọnọ Setan ọ ginẹ rehọ Jesu kpobọ etẹmpol na dẹẹ orọnikọ o dhesẹ onana kẹe evaọ eruẹaruẹ hẹ, o rẹ sae lẹliẹ ahwo jọ roro nọ:

  • Kọ Jesu ọ raha Uzi na, nọ o ro dikihẹ ehru aruẹri etẹmpol na?

  • Ẹvẹ Jesu o ro no udhude na kpobọ etẹmpol obọ Jerusalẹm na?

Joma ta kpahe evuẹ efa jọ nọ i ti fiobọhọ kẹ omai kiyo enọ ivẹ urere na

Profẹsọ jọ nọ a re se D. A. Carson o kere nọ ẹme Griki nọ a fa “etẹmpol” evaọ obe Matiu gbe Luk na, o sae jọ oma etẹmpol na soso orọnikọ aruẹri na ọvo ho, oria nọ a kuvẹ nọ ahwo Livai ọvo a rẹ ro. U wo ofẹ jọ evaọ etẹmpol na nọ ehru riẹ ọ rrọ kpakpala nọ o tubẹ mai kpehru dede. Setan ọ hae sae rehọ Jesu dikihẹ ehru oria yena. No ehru oria nana te otọ ukiekpotọ Kidrọn, u kpehru te irula egba ene gbe udhuvẹ gbikpe (450). Josephus ogbiku na ọ ta nọ oria nana u kpehru gaga, te epanọ ohwo o te dikihẹ ehru riẹ je rri otọ, “aro o re bi” ei. Dede nọ Jesu ọ jọ ohwo Livai ha, ọ hẹ sai dikihẹ etẹe yọ ohwo ọvo ọ hae te kpọe unu hu.

Rekọ ẹvẹ Jesu ọ sai ro no obọ udhude na kpohọ etẹmpol obọ Jerusalẹm? Ma nwane riẹ dẹẹ hẹ. Oware nọ Ebaibol na ọ ta ọvo họ, a rehọ Jesu kpobọ Jerusalẹm. Ebaibol na ọ ta ha epanọ Jesu o thabọ no Jerusalẹm te, hayo epanọ Setan dawo e riẹ kri te. Fikiere o sae jọnọ ẹnya Jesu ọ nya kpobọ Jerusalẹm, dede nọ onana o te rehọ iẹe oke krẹkri.

Nọ Setan o dhesẹ “ivie akpọ na kpobi” kẹ Jesu, o sae jọnọ eruẹaruẹ o ro ru onana, keme o lọhọ họ re ohwo o dikihẹ ehru ugbehru jọ evaọ akpọ nana jẹ ruẹ ivie akpọ na kpobi. O sae jọ wọhọ ẹsenọ ohwo ọ rẹ jọ etẹlivisiọne dhesẹ iwoho abọ jọ akpọ na kẹ omọfa. O sae jọnọ eruẹaruẹ Setan o ro ru onana, rekọ ọ jẹ ginẹ gwọlọ nọ Jesu o kigwẹ gọe. (Matiu 4:8, 9) Fikiere nọ Setan ọ rehọ Jesu kpobọ Etẹmpol na, o sae jọnọ ọ jẹ ginẹ gwọlọ nọ Jesu ọ la no ehru etẹmpol na fihọ otọ re o fi uzuazọ riẹ họ ọza. Rekọ Jesu o kie kẹe he. Onana o hae te jọ odawọ kẹ Jesu tere he, o hae jọnọ eruẹaruẹ Setan ọ jọ dhesẹ iẹe kẹe.

SFikiere o sae jọnọ Jesu ọ ginẹ nya kpobọ Jerusalẹm je dikihẹ oria nọ o mai kpehru evaọ etẹmpol na. Uzẹme riẹ họ, wọhọ epanọ ma ta evaọ obọ emuhọ uzoẹme na, ma nwane riẹ oghẹrẹ nọ Setan o ro dhesẹ etẹmpol na kẹ Jesu dẹẹ hẹ. Rekọ ma wo imuẹro inọ ẹsibuobu Setan ọ jẹ dawo Jesu re o ru oware uyoma, rekọ Jesu o kie kẹe vievie he.

^ edhe-ẹme 2 Obe Izikiẹl 37:1-14 gbe Eviavia 11:7-12 e ta kpahe oware nọ o via evaọ ukpe 1919. Eruẹaruẹ nọ e rrọ obe Izikiẹl 37:1-14 e ta kpahe idibo Ọghẹnẹ kpobi nọ i zihe kpohọ egagọ uzẹme evaọ ukpe 1919, yọ oke nana a jọ igbo oke krẹkri no. Rekọ obe Eviavia 11:7-12 o ta kpahe ezihetha utu jọ evaọ ukpe 1919, oyehọ utu osese inievo jọ nọ a rọ ẹzi wholo nọ e jẹ kobaro kẹ idibo Ọghẹnẹ. Evaọ etoke jọ soso, a kẹ inievo nana uvẹ hẹ re a wobọ ziezi evaọ iruẹru rai.