Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Hiẹ Sọgan Gọalọ Nado Hẹn Pọninọ Klistiani Tọn Mítọn Lodo—Gbọnna?

Hiẹ Sọgan Gọalọ Nado Hẹn Pọninọ Klistiani Tọn Mítọn Lodo—Gbọnna?

“Gbọn ewọ gblamẹ, [agbasa lọ pete yin kinkọndopọ pẹkipẹki] bo yin hinhẹn nado wazọ́n to kọndopọ mẹ.”—EFE. 4:16.

OHÀN LẸ: 53107

1. Sọn bẹjẹeji nudida tọn, etẹwẹ nọ dohiagona azọ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ?

AZỌ́NWIWA to kọndopọ mẹ ko tin sọn bẹjẹeji nudida tọn. Nudida tintan Jiwheyẹwhe tọn yin didohia taidi nuyọnẹn he to hodọ dọmọ: “Yẹn tin to [Jehovah] dè di azọ́nwatọgan de: yẹn sọ yin homẹhun etọn egbesọegbesọ.” (Howh. 8:30) Otọ́ lọ po Visunnu etọn po wazọ́n to kọndopọ mẹ, bo dá nutogbẹ̀ wunmẹ voovo he mí nọ mọ to egbehe lẹ. Sọn whenẹnu, nuwiwa to kọndopọ mẹ nọ dohiagona azọ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Di apajlẹ, jẹhẹnu ehe yin didohia to whenue aki lọ yin gbigbá to azán Noa tọn gbè; to whenue gòhọtúntún lọ nọ yin gigla, bo nọ yin túntún, bosọ nọ yin tẹnsẹna dile omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to gbejizọnlinzin to danfafa ji; podọ to whenue ohún nọ yin hihò bọ gbẹtọ lẹ nọ kọ̀n ogbè yetọn lẹ dopọ nado jihàn bo pagigona Jehovah to tẹmpli etọn mẹ. Ehe lẹpo biọ azọ́nwiwa to kọndopọ mẹ.—Gẹn. 6:14-16, 22; Sọh. 4:4-32; 1 Otàn. 25:1-8.

2. (a) Etẹwẹ jẹna ayidego gando agun Klistiani dowhenu tọn go? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna?

2 Aliho azọ́nwiwa dopọ tọn ehe wẹ dohiagona agun Klistiani dowhenu tọn to anademẹ Jesu Klisti tọn glọ, yèdọ ota agun lọ tọn. Apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ dọ dile etlẹ yindọ Klistiani yiamisisadode dopodopo wẹ tindo “nunina voovo lẹ,” bo nọ tindo mahẹ to “lizọnyizọn voovo lẹ” po “aliho nuyiwa tọn voovo lẹ” po mẹ, yemẹpo wẹ yin awutugonu “agbasa dopo” tọn. (Hia 1 Kọlintinu lẹ 12:4-6, 12.) Ṣigba, to egbehe lo? Nawẹ mí sọgan hẹn kọndopọ pẹkipẹki go to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ gbọn? Podọ nawẹ mí sọgan nọ wazọ́n to kọndopọ mẹ to agun mẹ podọ to whẹndo mẹ gbọn?

NỌ WAZỌ́N TO KỌNDOPỌ MẸ TO LIZỌNYIZỌN LỌ MẸ

3. Etẹwẹ apọsteli Johanu mọ to numimọ de mẹ?

3 Sẹpọ vivọnu owhe kanweko tintan W.M., apọsteli Johanu mọ angẹli ṣinawe to numimọ de mẹ bọ dopodopo yetọn kún opẹ̀n de. To whenue angẹli atọ́ntọ kún opẹ̀n etọn, Johanu mọ bọ “sunwhlẹvu de” flẹ sọn olọn wá aigba ji. “Sunwhlẹvu” lọ tindo họnhungan de to alọmẹ, ehe e yí do hùn odò mapote de. Azọ̀ daho de tọ́njẹgbonu bọ owẹ̀n susugege tọ́n sọn azọ̀ lọ mẹ. Kakati yé nido hẹn ogbé lẹ gble, owẹ̀n yẹhiadonu tọn ehelẹ dlí do “mẹhe yè ma yí hiadonu Jiwheyẹwhe tọn do dohia nukọn na lẹ kẹdẹ” ji. (Osọ. 9:1-4) Matin ayihaawe, Johanu yọ́n obá he mẹ owẹ̀n lẹ sọgan hẹnnugble jẹ. Be owẹ̀n lẹ ma hẹn nugbajẹmẹji wá Egipti hohowhenu tọn ji to azán Mose tọn gbè ya? (Eks. 10:12-15) Po gbesisọ po, owẹ̀n yẹhiadonu tọn he Johanu mọ lẹ do nuhe Klistiani yiamisisadode lẹ nọ wà hia dile yé to owẹ̀n whẹdida tọn huhlọnnọ Jehovah tọn lẹ lá. Gbẹtọ livi susu he tindo todido aigba ji tọn lẹ ko kọnawudopọ hẹ yé todin. Abajọ, azọ́n yẹwhehodidọ tọn he mí nọ wà to pọninọ mẹ do nọ dekanpona aṣẹpipa he Satani nọ yizan do sinsẹ̀n lalo lẹpo ji to pọmẹ!

4. Azọ́n tẹwẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tindo nado wà, podọ etẹwẹ yé dona wà na azọ́n lọ nido pà yé?

4 Azọ́n daho he yin zizedo alọmẹ na omẹ Jehovah tọn lẹ wẹ nado dọyẹwheho “wẹndagbe” lọ tọn lẹdo aihọn pé whẹpo opodo titonu ehe tọn nido wá. (Mat. 24:14; 28:19, 20) Ehe bẹ oylọ-bibasina “mẹdepope he nugbla to hùhù” nado nù “osin ogbẹ̀ tọn vọnu” hẹn. (Osọ. 22:17) Taidi hagbẹ agun Klistiani tọn lẹ, nawẹ mí sọgan wà ehe po kọdetọn dagbe po gbọn? Mí na wàmọ, kiki “gbọn yinyin kinkọndopọ pẹkipẹki dali bo yin hinhẹn nado wazọ́n to kọndopọ mẹ.”—Efe. 4:16.

5, 6. Nawẹ mí nọ tin to pọninọ mẹ dile mí to wẹndagbe lọ lá gbọn?

5 Nado lá wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn na mẹsusu dile e sọgan yọnbasi do, mí dona wà azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn to aliho he yin tito-basina ganji de mẹ. Enẹwutu, mí nọ mọ anademẹ lẹ yí. Anademẹ he nọ yin nina gbọn agun lẹ gblamẹ lẹdo aihọn pé lẹ nọ gọalọna mí nado wazọ́n lọ to kọndopọ mẹ. To whenue mí pli na sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn godo, mí nọ yì nado lá owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn na gbẹtọvi lẹ. Gbọn onù mítọn po vọkan owe sinai do Biblu ji livi susu lẹ po yiyizan dali, mí nọ hẹn owẹ̀n lọ gbayipe. Be a nọ dovivẹnu nado hodo anademẹ lọ nado nọ tindo mahẹ to nujijla vonọtaun yẹwhehodidọ tọn lẹ mẹ ya? Gbọnmọ dali, hiẹ to awukọndopọ hẹ gbẹtọ livi susu devo lẹ nado lá owẹ̀n he ‘angẹli he to zinzlọn to agahomẹ’ lọ to lilá, ehe yin nùdego to Osọhia 14:6 mẹ.

6 Ayajẹnu daho wẹ e nọ yin nado hia Annuaire bo mọ kọdetọn he azọ́n pọmẹ tọn mítọn nọ hẹnwa lẹ! Gbọnvona enẹ, lẹnnupọndo lehe mí nọ má oylọ-basinamẹwe plidopọ daho lẹ, plidopọ vonọtaun lẹ, po akọjọpli tọn lẹ po to kọndopọ mẹ do ji. To opli ehelẹ whenu, mí nọ sè hodidọ tulinamẹ tọn he sinai do Owe-wiwe lẹ ji, bosọ nọ duvivi nupinpọn-do-plọnnu po wadohia lẹ po tọn. Adà voovo ehelẹ nọ saba zinnudo oylọ-basinamẹ owanyinọ Jiwheyẹwhe tọn nado sẹ̀n ewọ po alindọn mítọn lẹpo po ji. Hùnwhẹ Oflin okú Jesu tọn sọ nọ hẹn mí tin to pọninọ mẹ. Nado yọ́n pinpẹn nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn bo setonuna anademẹ Jesu tọn, mí nọ pli na nuwiwa enẹ to whemẹwhemẹ to họyiyi owhè tọn godo to azán 14tọ Nisan tọn. (1 Kọl. 11:23-26) Podọ e ma yin Kunnudetọ he yí baptẹm lẹ kẹdẹ wẹ dona wá nuwiwa lọ tẹnmẹ. To osẹ he nọ jẹnukọnna Oflin lọ lẹ mẹ, mí nọ gbọn suhugan aigba-denamẹ agun mítọn tọn ji nado basi oylọna mẹdevo lẹ nado wá kọnawudopọ hẹ mí to nuwiwa vonọtaun enẹ mẹ.

7. Dile mí to azọ́nwa to kọndopọ mẹ, etẹwẹ mí nọ penugo nado wà?

7 Owẹ̀n dopo gee ma nọ hẹnnugble sọmọ. To aliho dopolọ mẹ, vivẹnudido dopodopo mítọn lẹ tọn sọgan taidi numadinu. Ṣigba, azọ́nwiwa to kọndopọ mẹ nọ hẹn mí penugo nado dọ̀n ayidonugo gbẹtọ livi susu lẹ tọn wá Jehovah ji, yèdọ mẹhe jẹna pipà po gbégbò lẹpo po! Etomọṣo, e ma yin aliho ehe kẹdẹ mẹ wẹ azọ́nwiwa to kọndopọ mẹ nọ yidogọna pọninọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn te.

NỌ WAZỌ́N TO KỌNDOPỌ MẸ TO AGUN MẸ

8, 9. (a) Apajlẹ tẹwẹ Paulu yizan nado plọnnu Klistiani lẹ na yé nido hẹn pọninọ go? (b) Nawẹ mí sọgan nọ kọngbedopọ to agun mẹ gbọn?

8 To wekanhlanmẹ Paulu tọn hlan Efesunu lẹ mẹ, e zinnudo lehe agun lọ yin tito-basina do po nuhudo lọ nado “whẹ́n to onú lẹpo mẹ” po ji. (Hia Efesunu lẹ 4:15, 16.) Etẹwẹ na gọalọna dopodopo mítọn nado basi nukọnyiyi bo jẹ yanwle enẹ kọ̀n? Paulu yí agun lọ jlẹdo agbasa gbẹtọ tọn go nado zinnudo pọninọ he dona tin to agun lọ mẹ to anademẹ Jesu Klisti tọn glọ ji. Apọsteli lọ dohia dọ agbasa lọ blebu dona wazọ́n to kọndopọ mẹ “gbọn agómẹ lẹpo he nọ namẹ nuhe nuhudo etọn tin lẹ dali.” Vlavo mí yin jọja kavi mẹho, tindo huhlọn kavi yin madogánnọ, nawẹ dopodopo mítọn sọgan yidogọna pọninọ po gbigbọnọ-yinyin agun lọ tọn po gbọn?

9 Dopo to onú titengbe he mí dona wà lẹ mẹ wẹ nado nọ litai bo nọ na sisi mẹhe Jesu de nado nọ na mí anademẹ to agun mẹ lẹ, enẹ wẹ mẹho agun tọn lẹ. (Heb. 13:7, 17) To whedelẹnu, e sọgan vẹawuna mí nado wàmọ. Ṣigba po jidide po, mí sọgan biọ anademẹ Jiwheyẹwhe tọn. Huhlọn-yido-wazọ́n etọn sọgan gọalọna mí nado nọgodona tito agun lọ tọn lẹ po ahun lẹpo po. Enẹwutu, eyin e wá jọ bọ mí ma tindo ojlo nado hodo anademẹ he yin nina de, mí dona lẹnnupọndo lehe whiwhẹ yíyí do kọngbedopọ na yidogọna pọninọ agun lọ tọn do ji. Humọ, eyin mí nọ kọngbedopọ to whẹho ehe nkọ lẹ mẹ, enẹ sọgan gọalọna mẹlẹpo nado whẹ́n to owanyi mẹ.

10. Nawẹ devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ nọ yidogọna pọninọ to agun mẹ gbọn? (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn.)

10 Devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ nọ yí adà daho de wà nado yidogọna pọninọ to agun mẹ. Mahopọnna owhe yetọn, mẹmẹsunnu ehelẹ nọ gbọn ṣejannabi matindo dali wà sinsẹ̀nzọn he nọ hẹn ale wá na mẹlẹpo. Di apajlẹ, yé nọ gọalọna mẹho agun tọn lẹ gbọn hinhẹn ẹn diun dali dọ mí tindo owe he mí na yizan to lizọnyizọn lọ mẹ lẹ. Humọ, yé nọ penukundo wiwejininọ po vivọjlado Plitẹnhọ Ahọluduta lọ tọn po go to gbesisọ mẹ, bosọ nọ dokuavọna jonọ he wá opli mítọn lẹ. Eyin mí kọngbedopọ hẹ mẹmẹsunnu ehelẹ, enẹ nọ zọ́n bọ nulẹ nọ yì ganji to agun lọ mẹ.—Yijlẹdo Owalọ lẹ 6:3-6 go.

11. Etẹwẹ jọja lẹ sọgan wà nado yidogọna pọninọ agun yetọn tọn?

11 Susu mẹmẹsunnu he whèwhín lẹ tọn wẹ ko didá azọngban to agun mẹ na owhe susu. Ṣigba todin, mẹhowhe sọgan dekanpona nuhe yé nọ wà, enẹwutu dandannu wẹ e yin nado nọ basi vọjlado. Mẹmẹsunnu jọja lẹ sọgan yin alọgọ daho de. Dile etlẹ yindọ yé ma tindo numimọ susu, gbọn azọ́n pinplọn yé dali, yè sọgan gọalọna yé nado didá azọngban dogọ. Lehe e nọ yọ́n do sọ to whenue devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ dovivẹnu nado pegan bo lẹzun mẹho agun tọn lẹ! (1 Tim. 3:1, 10) Jọja delẹ he yin mẹho agun tọn ko pegan bo lẹzun nugopọntọ lẹdo tọn, bosọ to devizọnwana mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu yetọn lẹ po gbọn agun susu lẹ mẹ. Be mí ma yọ́n pinpẹn godonọnamẹ sọn ojlo mẹ wá he jọja lẹ nọ dohia tọn ya?—Hia Psalm lẹ 110:3; Yẹwhehodọtọ 12:1.

NỌ WAZỌ́N TO KỌNDOPỌ MẸ TO WHẸNDO MẸ

12, 13. Etẹlẹ wẹ sọgan gọalọna mẹlẹpo to whẹndo mẹ nado nọ kọngbedopọ hẹ ode awetọ?

12 Nado zindonukọn to hodọdopọ mítọn mẹ, mì gbọ mí ni pọ́n lehe mí sọgan yidogọna azọ́nwiwa to kọndopọ mẹ to whẹndo mítọn mẹ do. Mẹsusu ko mọdọ sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn he nọ hẹn ale wá de bibasi to sẹmẹsẹmẹ nọ gọalọ nado hẹn haṣinṣan he tin to mẹho po yọpọ po ṣẹnṣẹn lodo. To ojlẹ dagbe enẹlẹ mẹ, mí nọ na ayidonugo onú gbigbọmẹ tọn lẹ, podọ ehe nọ yidogọna pọninọ whẹndo lọ tọn. Zepọn bibasi na lizọnyizọn kunnudegbe tọn sọgan gọalọna whẹndo lọ nado wleawu ganji nado dọyẹwheho po kọdetọn dagbe po. Podọ e ma nọ vẹawu nado mọdọ hagbẹ whẹndo tọn he nọ dọhodopọ do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji lẹ nọ dọnsẹpọ ode awetọ, enẹ wẹ yindọ yemẹpo nọ yiwanna Jiwheyẹwhe dopolọ podọ yemẹpo nọ tindo ojlo nado wà nuhe ewọ jlo.

Sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn nọ hẹn haṣinṣan he tin to mẹho po yọpọ po ṣẹnṣẹn lodo (Pọ́n hukan 12, 15)

13 Etẹwẹ asu po asi po lẹ sọgan wà nado nọ kọngbedopọ bo gbọnmọ dali pagigona Jehovah? To whenue asu po asi po de yin devizọnwatọ nugbonọ Jehovah tọn, yé sọgan jaya to pọninọ he enẹ nọ hẹn yọnbasi na yé mẹ. Asu po asi po ehe lẹpo, yèdọ Ablaham po Sala po, Isaki po Lebeka po, Ẹlkana po Hanna po wẹ do owanyi hia alọwlemẹ yetọn. Mílọsu dona dovivẹnu nado wà nudopolọ. (Gẹn. 26:8; 1 Sam. 1:5, 8; 1 Pita 3:5, 6) Ehe na zọ́n bọ pọninọ na tin to míwlẹ po alọwlemẹ mítọn po ṣẹnṣẹn bọ mí nasọ dọnsẹpọ Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn dogọ.—Hia Yẹwhehodọtọ 4:12.

14. Eyin asu towe kavi asi towe ma to Jehovah sẹ̀n, etẹwẹ a sọgan wà na alọwle towe nido lodo zọnmii?

14 Klistiani lẹ dona dapana zẹgẹ he ma sọzẹn de glọ bibiọ hẹ mayisenọ lẹ. (2 Kọl. 6:14) Etẹwẹ dogbọn mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn he tin to whédo he klan to sinsẹ̀n-liho lẹ mẹ po dali? Delẹ to mẹhe to Jiwheyẹwhe sẹ̀n todin lẹ mẹ ko wlealọ whẹpo do mọ nugbo podọ alọwlemẹ yetọn ma yin Kunnudetọ. Etomọṣo, nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ yíyí do yizan mẹ sọgan yidogọna kọndopọ to whẹndo mẹ. Enẹ nọ biọ dọ yé ni nọ kọngbedopọ to whedepopenu he e yọnbasi bo ma gbà nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ blo. Ehe sọgan vẹawu taun, ṣigba lẹnnupọndo kọdetọn he e sọgan hẹnwa lẹ ji. E sọgan vẹawu nado nọ hodo nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ to whenue alọwlemẹ de danbú sọn agun lọ mẹ. Ehe jọ do mẹmẹyọnnu de go he nọ yin Mary. Ewọ po asu etọn David po sẹ̀n Jehovah dopọ, ṣigba asu etọn wá doalọtena opli agun tọn lẹ yìyì to owhe 25 die. Po nugbonọ-yinyin po, Mary nọ yì opli po plidopọ lẹ po bo nọ dovivẹnu nado yí nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ do yizan mẹ to whẹndo etọn mẹ, ehe bẹ ovi ṣidopo yetọn lẹ pinplọn hẹn. To whenue ovi lọ lẹ whẹ́n mẹho bo tọ́n sọ́n whégbè, Mary tindo numọtolanmẹ ṣokẹdẹninọ tọn taun. To ojlẹ enẹ mẹ, David jẹ linlinnamẹwe he Mary nọ zedai na ẹn lẹ hia ji. To nukọn mẹ, e jẹ Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ yì ji whladopo dogọ, bọ ovivi etọn sunnu he tindo owhe ṣidopo nọ yitẹn dai na ẹn. Eyin David ma wá, visunnu lọ nọ dọna ẹn dọ, “N’jẹdò mìtọn to opli ji to egbé, Babadaho.” Todin, David to Jehovah sẹ̀n po ayajẹ po, podọ homẹ Mary tọn hùn taun dọ yé to mọwà dopọ.

15. Nawẹ mẹhe wlealọ sọn owhe susu die lẹ sọgan gọalọna alọwlemẹ yọyọ lẹ gbọn?

15 Na Satani to ogbé whẹndo lẹ tọn yàn to egbehe wutu, nujọnu wẹ e yin dọ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo ni nọ hẹn pọninọ pẹkipẹki go to alọwle yetọn mẹ. Mahopọnna lehe alọwle towe ko dẹn-to-aimẹ sọ, lẹnnupọndo nuhe a sọgan dọ kavi wà nado hẹn alọwle towe lodo ji. Mẹhe ko wlealọ sọn owhe susu die lẹ sọgan gọalọna alọwlemẹ yọyọ he tin to agun lọ mẹ lẹ to adà ehe mẹ. To whedelẹnu, a sọgan basi oylọna asu po asi po yọyọ de wá owhé towe gbè nado tindo mahẹ to sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn mẹ hẹ hiẹ po alọwlemẹ towe po. To whenue asu po asi po yọyọ lọ tin topọ hẹ mì, yé sọgan mọdọ owanyi po kọndopọ po yin nujọnu mahopọnna lehe alọwle mẹde tọn ko dẹn-to-aimẹ sọ.—Titu 2:3-7.

“MÍ NI YÌ OSÓ OKLUNỌ TỌN JI”

16, 17. Ojlẹ tẹwẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn he tin to pọninọ mẹ lẹ to nukọnpọnhlan?

16 Yí nukun homẹ tọn do pọ́n Islaelivi lẹ to ojlẹ Biblu tọn mẹ dile yé to gigopana Jehovah to hùnwhẹ de whenu to tẹmpli etọn mẹ to Jelusalẹm. Yé na ko wleawudaina gbejizọnlin lọ, bo penukundo nuhudo ode awetọ tọn go to gbejizọnlin lọ whenu, bosọ wá tin to kọndopọ mẹ to sinsẹ̀n-bibasi mẹ to tẹmpli mẹ. Ehe lẹpo biọ azọ́nwiwa to kọndopọ mẹ. (Luku 2:41-44) Dile mí to nukọnzindo to gbejizọnlin mítọn mẹ nado biọ aihọn yọyọ lọ mẹ, mílọsu dona yin kinkọndopọ pẹkipẹki bo nọ kọngbedopọ hẹ ode awetọ. Ehe nọ biọ dọ mí ni to vivẹnudo zọnmii. Be a mọdọ a dona na ayidonugo whẹho ehe dogọ ya?

17 Lẹnnupọndo dona he to nukọnna mí lẹ ji! Mí ko dogodo gbemanọpọ po bẹwlu he nọ dohiagona titonu ehe lẹ po. Todin, mí to hẹndi dọdai he Isaia po Mika po ko dọ tọn mọ, enẹ wẹ yindọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to “osó OKLUNỌ tọn” ji yì to kọndopọ mẹ. (Isa. 2:2-4; hia Mika 4:2-4.) Na nugbo tọn, sinsẹ̀n-bibasi mítọn yiaga taun ‘to azán godo tọn lẹ mẹ.’ Ṣigba, ayajẹ mítọn na sù taun bọ mí nasọ jẹaglin to whenue gbẹtọvi lẹpo na yin kinkọndopọ pẹkipẹki bo na nọ kọngbedopọ hẹ ode awetọ!