Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

BIBLU NƆ HUZU GBƐZÁN MƐTƆN

Un J’ayǐ Azɔn Gègě Cobɔ É Wá Kpa Mì

Un J’ayǐ Azɔn Gègě Cobɔ É Wá Kpa Mì
  • È JÌ MÌ ÐÒ: 1953

  • TÒ CE: AUSTRALIE

  • TAN CE: KANNUMƆ FƆTÓO NÙBLIBLIWIWA TƆN LƐ KPINKPƆN TƆN

NǓ E UN WÀ WÁ YÌ LƐ É:

Tɔ́ ce sɛ̀ tɛn sín Allemagne wá yì Australie ɖò 1949. É wá azɔ̌ ba gbé ɖò azɔ̌xwé e nɔ kun dɔkun doglɔ tɔn lɛ é kpo ee nɔ bló zota (groupes électrogènes) lɛ é kpo, bo jɛ agban ɖó gletoxo Victoria tɔn mɛ. Finɛ wɛ é da nɔ ce ɖè, bɔ ye jì mì ɖò 1953.

Xwè yɔywɛ ɖé gudo ɔ, nɔ ce jɛ Biblu kplɔ́n xá Kúnnuɖetɔ́ Jehovah Tɔn lɛ jí, bɔ nùkplɔnmɛ Biblu tɔn lɛ ɖò nǔ e è dó dó ayi mɛ nú mì ɖò vǔ ce lɛ é mɛ. Amɔ̌, tɔ́ ce nɔ mɔ sinsɛn ɖebǔ gbɔ ǎ. É wá huzu adakaxotɔ́, bo nɔ lɛ́ dó xɛsi mɛ, bɔ nɔ ce nɔ ɖi xɛsi n’i tawun. Nɔ ce ka kpò ɖò Biblu ɔ kplɔ́n wɛ ɖò nǔglɔ, lobo wá yí wǎn nú nùkplɔnmɛ e ɖ’emɛ lɛ é. Enyi papa ce ma ɖò xwégbe ǎ ɔ, é nɔ má nǔ e é kplɔ́n lɛ é xá nɔví ce nyɔnu ɔ kpo nyì kpo. É ɖɔ palaɖisi ayikúngban jí tɔn sɔgudo tɔn ɔ kpo awǎjijɛ e nugbodòdó Biblu tɔn lɛ xwixwedó sixu hɛn wá nú mǐ é kpo sín xó nú mǐ.—​Ðɛhan 37:10, 29; Ezayíi 48:17.

Hwenu e un ɖó xwè 18 é ɔ, adakaxixo papa tɔn zɔ́n bɔ un gbɔ bo jɛ gbě. Un ɖi nǔ nú nǔ e nɔ ce kplɔ́n mì ɖò Biblu mɛ lɛ é, amɔ̌, ye ka xɔ akwɛ ɖò nukún ce mɛ ǎ. Enɛ wu ɔ, un xwedó nùkplɔnmɛ enɛ lɛ ǎ. Un jɛ lɛtlikizɔ́ wà jí ɖò fí e è nɔ kun akán ɖè é ɖé. Un ɖó xwè 20 é ɔ, un d’asì. Mǐ jì nukɔnví mǐtɔn e nyí nyɔnu é ɖò xwè atɔn gudo, bɔ un vɔ́ tamɛ lin kpɔ́n dó nǔ e ɖò taji ɖò gbɛzán ce mɛ é jí. Un tuùn ɖɔ Biblu sixu d’alɔ xwédo mǐtɔn, enɛ wu wɛ un jɛ Biblu kplɔ́n xá Kúnnuɖetɔ́ Jehovah Tɔn ɖé jí. Amɔ̌, asì ce gbɛ́ wǎn nú Kúnnuɖetɔ́ lɛ tawun. Hwenu e un yì kplé yetɔn lɛ ɖokpo é ɔ, é sɔ́ nǔ wè ɖó te bo ɖɔ nyì ɖó na sɔ́ ɖokpo: jǒ Biblu kplɔnkplɔn dó alǒ tɔ́n sín xwégbe. Un mɔ ɖɔ un kún kpé nùɖé wu ó, bo gbɔ bo yí gbè nú nǔ é byɔ mì é lobo jó Kúnnuɖetɔ́ lɛ dó. É wá vɛ́ nú mì ɖò gudo mɛ ɖɔ un kún wà nǔ e sɔgbe bɔ un tuùn é ó.

Gbè ɖokpo ɔ, azɔ̌gbɛ́ ce lɛ xlɛ́ mì fɔtóo nùblibliwiwa tɔn lɛ. É dɔn mì tawun bo lɛ́ xyɔwǔ nú mì, b’ɛ zɔ́n bɔ ayi ce dóhwɛ mì syɛnsyɛn. Un flín nǔ e un kplɔ́n ɖò Biblu mɛ lɛ é, bo mɔ ɖɔ Mawu na dɔn tó nú mì jɛn wɛ. Amɔ̌, ee un fɔ́n bo ɖò ɖiɖe kwijikwiji lɛ kpɔ́n wɛ é ɔ, linlin e un ɖó dó fɔtóo nùblibliwiwa tɔn wu é wá ɖyɔ. Un tlɛ wá huzu kannumɔ na.

Ðò xwè 20 e bɔ d’ewu lɛ é vlamɛ ɔ, un sɛyi zɔ bǐ nú nugbodòdó e nɔ ce kplɔ́n mì lɛ é. Nǔ e un nɔ bɛ́ dó ayi mɛ lɛ é nɔ tɔ́n ɖò walɔ ce lɛ mɛ. Xó gblégblé lɛ nɔ tɔ́n sín nu ce mɛ, bɔ un yí wǎn nú alisá gblégblé lɛ. Un wá ɖó linlin agɔ dó xóɖóxámɛ wu. Nyì kpo asì ce kpo kpó ɖò kpɔ́ có, un nɔ tɔ́n xá nyɔnu ɖevo lɛ. Un kpɔ́n nùkpɛ́n mɛ gbè ɖokpo bo ɖɔ nú nyiɖée ɖɔ, ‘Un gbɛ́ wǎn nú we.’ Sísí e un nɔ ɖó nú nyiɖée ɔ wá bú bǐ bɔ nǔ nyiɖesunɔ tɔn sɔ́ nɔ nyɔ́ nukún ce mɛ ɖebǔ ǎ.

Alɔwliwli ce gbà, bɔ gbɛ̀ ce byɔ kɔ́blumanya mɛ. Un wá xoɖɛ sɛ́dó Jehovah kpo ayi ce bǐ kpo. Un jó Biblu kplɔnkplɔn dó é ɔ, xwè 20 ko wá yì có, un lɛ́vɔ bɛ́. Tɔ́ ce ko kú hwenɛnu, bɔ nɔ ce ko bló baptɛm bo huzu Kúnnuɖetɔ́ Jehovah Tɔn.

LEE BIBLU HUZU GBƐZÁN CE GBƆN É:

Lee un nɔ zán gbɛ̀ gbɔn é gbɔn vo tawun dó nugbodòdó Biblu tɔn titewungbe lɛ. Amɔ̌ dìn ɔ, un kudeji bo na ɖó vivo ayi mɛ tɔn e sín akpá Biblu dó é. Un ɖɔ nú nyiɖée ɖɔ na bló bɔ xógbe e mɛ́ lɛ é na nɔ tɔ́n sín nu ce mɛ, bo kún sɔ́ na nɔ yawu sìn xomɛ ɖě ó. Un lɛ́vɔ wá gbeta ɔ kɔn bo na jó gbɛ̀ blíblí zinzan, akɔxixo, ahannudingan, kpo ajojija dó gǎn ce kpo dó.

Azɔ̌gbɛ́ ce lɛ mɔ nukúnnú jɛ nǔ e wu un jló na bló huzuhuzu kpligidi mɔhun lɛ é wu ǎ. Ye nɔ sísɛ́ mì bonu má lɛ́ jɛ gbɛ̀ ce xóxó ɔ zán jí, kaka nú xwè atɔn. Enyi un ɖè afɔ nyì dò klewun, ɖi un yawu sìn xomɛ alǒ ɖɔ xó masɔgbe ɖé ɔ, ye nɔ súxó ɖɔ: “Eenɛ! Joe mǐtɔn xóxó ɔ ɖíe hǔn.” Xógbe enɛ lɛ nɔ vɛ́ nú mì kpɔ́n! Hwɛhwɛ wɛ un nɔ mɔ ɖɔ é kún na kpa mì ó.

Fɔtóo nùblibliwiwa tɔn lɛ gɔ́ azɔ̌ ce mɛ, ɖò ɔdinatɛ́ɛ kpo wema lɛ kpo mɛ. Azɔ̌gbɛ́ ce lɛ ɖó aca bo nɔ sɛ́ fɔtóo jikwikwi tɔn lɛ dó yeɖée lɛ gbɔn ɔdinatɛ́ɛ yetɔn lɛ jí, lee un nɔ bló gbɔn ɖ’ayǐ é. Un ɖò tintɛnkpɔn wɛ bo sɔ́ na nyí kannumɔ na ǎ, amɔ̌, é cí ɖɔ ye kanɖeji bo na zin mì dɛ́ jɛn wɛ ɖɔhun. Un ba alɔdo kpo akɔnkpinkpan kpo ɖò mɛ e nɔ kplɔ́n Biblu xá mì é gɔ́n. É ɖótó mì kpo sɔxwixwe kpo hwenu e un ɖò xomɛ ɖɔ n’i wɛ é. É zán wemafɔ Biblu tɔn tawun tawun ɖé lɛ, bo xlɛ́ mì lee un ma sɔ́ na nyí kannumɔ na ǎ gbɔn é, lobo dó wusyɛn lanmɛ nú mì ɖɔ má fɔ́n bo ɖò ɖɛ xò sɛ́dó Jehovah wɛ bo nɔ byɔ alɔdo tɔn.—​Ðɛhan 119:37.

Un ɖɔ nú azɔ̌gbɛ́ ce lɛ gbè ɖokpo ɖɔ un jló na mɔ ye. Ee ye kplé é ɔ, un ɖɔ nú ye ɖɔ ye ni na biya sunnu wè e ɖɔ nú mǐ ɖɔ emi nyí ahannumunɔ ɖ’ayǐ lɛ é. Ye bǐ súxó bo ɖɔ: “A ma sixu ɖɔ mɔ̌ nɛ! Xwi ɖí wɛ mɛ enɛ lɛ ɖè bo sɔ́ na nyí kannumɔ na ǎ sín!” Un yí gbè nú ye ɖɔ: “Nugbǒ wɛ, nǔ e wà wɛ nyì lɔ ɖè é nɛ.” Bɛ́sín gbè nɛ gbè ɔ, ye mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ un ɖò xwi ɖí wɛ bo kún sɔ́ na nyí kannumɔ nú fɔtóo nùblibliwiwa tɔn lɛ kpinkpɔn ó, lobɔ ye sɔ́ nɔ gbidi kɔ nú mì bonu ma lɛ́ jɛ gbɛ̀ ce xóxó ɔ zán jí ɖě ǎ.

É wá yá é ɔ, kpodo alɔdo ɖaxó Jehovah tɔn kpo ɔ, un ɖu ɖò kannumɔ e un nyí nú fɔtóo nùblibliwiwa tɔn lɛ kpinkpɔn é jí. Ðò 1999 ɔ, un bló baptɛm bo huzu Kúnnuɖetɔ́ Jehovah Tɔn, bɔ ali e hun nú mì azɔn wegɔ ɔ bonu má zán gbɛ̀ mímɛ́, awǎjijɛ gbɛ̀ é sù nukún ce mɛ tawun.

Un mɔ nukúnnú jɛ nǔ e wu Jehovah gbɛ́ wǎn nú nǔ e un yí wǎn na nú xwè mɔkpan lɛ é wu dìn lo. Ðó é nyí Tɔ́ wanyiyinɔ ɖé wutu ɔ, é jló na cyɔn alɔ jǐ ce ɖò nǔ e fɔtóo nùblibliwiwa tɔn lɛ kpinkpɔn nɔ hɛn gblé dó mɛ wu lɛ é sí. Xó nugbǒ tawun wɛ Nùnywɛxó 3:5, 6 ɖɔ! Wemafɔ enɛ lɛ ɖɔ: “Ðeji dó Mawu Mavɔmavɔ wu kpo ayixa towe bǐ kpo. Ma ganjɛ nùnywɛ hwiɖesunɔ tɔn wu ó. Ba jlǒ Mawu Mavɔmavɔ tɔn ɖò nǔ e a nɔ wà lɛ bǐ mɛ; enɛ ɔ, é na xlɛ́ ali we.” É nyí alɔ kɛɖɛ wɛ nugbodòdó Biblu tɔn lɛ nɔ cyɔn mɛ jí ǎ, loɔ, ganjɛwu ɖuɖeji tɔn wɛ ye lɛ́vɔ nyí.—​Ðɛhan 1:1-3.

LÈ E UN MƆ LƐ É:

Ð’ayǐ ɔ, un gbɛ́ wǎn nú nyiɖée tawun, amɔ̌ dìn ɔ, un ɖó sísí mɛɖesunɔ tɔn kpo vivo ayi mɛ tɔn kpo. Un nɔ zán gbɛ̀ mímɛ́ ɖé bo tuùn ɖɔ Jehovah sɔ́ hwɛ kɛ mì bo lɛ́ ɖò gudo ce. Ðò 2000 ɔ, un da Karolin, nyɔnu Klisanwun ɖɛkpɛɖɛkpɛ ɖé wɛ bo yí wǎn nú Jehovah tawun nyì ɖɔhun. Xwé mǐtɔn gbè nyí vivotínsá ɖé. Wǔjɔmɛ ɖaxó ɖé wɛ é nyí nú mǐ, bɔ mǐ ɖò kplékplé Klisanwun lɛ tɔn e mɛ́ bo ɖó wanyiyi, lobo gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ é ɖé mɛ.