Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

XOTA E ÐÒ AKPÀ Ɔ JÍ É | FITƐ A KA SIXU MƆ GBƆDÓNÚMƐ ÐÈ?

Lee Mawu Nɔ Dó Gbɔ nú Mǐ Gbɔn É

Lee Mawu Nɔ Dó Gbɔ nú Mǐ Gbɔn É

Mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔ ɖɔ Jehovah * nyí “Mawu e nɔ dó gbɔ nú mɛ ɖò ali bǐ nu é,” ɖɔ “é nɔ dó gbɔ nú mǐ, ɖò wuvɛ̌ e mǐ nɔ mɔ lɛ mɛ.” (2 Kɔlɛntinu lɛ 1:3, 4) Mɔ̌ mɛ ɔ, Biblu na mǐ ganjɛwu ɖɔ mɛɖebǔ kún nɔ ba alɔdo Mawu tɔn kpò ó, lobɔ awěxomɛ ɖebǔ kún syɛn sɔmɔ̌ bonu gbɔ didó nú mǐ na gló Tɔ́ mǐtɔn jixwé tɔn ɔ ó.

É ɖò gaàn ɖɔ, enyi mǐ ba ɖɔ Mawu ni dó gbɔ nú mǐ ɔ, mǐ ɖó na wà nùɖé. Enyi mǐ ma ko yì mɔ dotóo ɖé bo ɖɔ nǔ e ɖò mǐ wà wɛ é n’i ɖ’ayǐ ǎ ɔ, nɛ̌ é ka sixu d’alɔ mǐ gbɔn? Gbeyiɖɔ Amɔsi kanbyɔ ɖɔ: “Mɛ wè nɔ zɔn yì fí ɖé ma ko ɖɔ ɖ’ayǐ à?” (Amɔsi 3:3) Enɛ wu ɔ, Mawuxówema ɔ dó wusyɛn lanmɛ nú mǐ ɖɔ: “Mi sɛkpɔ Mawu; enɛ ɔ é na sɛkpɔ mi.”—Jaki 4:8.

Nɛ̌ mǐ ka sixu kanɖeji ɖɔ Mawu na sɛkpɔ mǐ gbɔn? Hwɛjijɔ nukɔntɔn ɔ wɛ nyí ɖɔ, é ɖɔ nú mǐ azɔn mɔkpan ɖɔ emi jló na d’alɔ mǐ. (Kpɔ́n  gbàví ɔ.) Wegɔ ɔ, mǐ ɖó kúnnuɖenú ɖejid’ewu mɛ ɖěɖee Mawu ko dó gbɔ na lɛ é tɔn, mɛ hwe mǐtɔn nu tɔn lɛ kpo hwexónu tɔn lɛ kpo tɔn.

Awě xò Axɔsu Davidi lɔmɔ̌, lee é nɔ xò mɛ gègě égbé bɔ ye nɔ ba alɔdo Mawu tɔn gbɔn é. É savo nú Jehovah gbè ɖokpo ɖɔ: “Nú un súxó ylɔ we ɖɔ hwi ni wá dó alɔ mì hǔn, ɖǒtó mì.” Mawu ka sè à? Ganji. Davidi ɖɔ gɔ́ na ɖɔ: “É nɔ gɔ́ alɔ nú mì; xomɛ ɖò hunhun mì wɛ.”—Ðɛhan 28:2, 7.

AZƆ̌ E JEZU NƆ WÀ ÐÒ GBƆ DIDÓ NÚ MƐ E ÐÒ ALUWƐ MƐ LƐ É BǏ MƐ É

Mawu jló ɖɔ Jezu ni wà azɔ̌ taji ɖé ɖò gbɔ didó nú mɛ sín azɔ̌ ɔ mɛ. Ðò azɔ̌ ɖěɖee Mawu zɔ́n Jezu lɛ é mɛ ɔ, Jezu ɖó na “hɛn sɔ mɛ e ɖò wuvɛ̌ mɔ wɛ ɖò ayi mɛ lɛ” lobo “dó wusyɛn lanmɛ [alǒ dó gbɔ] nú mɛ e ɖò aluwɛ mɛ lɛ.” (Ezayíi 61:1, 2) Ði lee è ko ɖɔ ɖ’ayǐ gbɔn é ɔ, Jezu sɔ́ ayi ɖó mɛ ɖěɖee “agban kpinkpɛn hinhɛn cikɔ na lɛ é” jí tawun.—Matie 11:28-30.

Lee Jezu dó gbɔ nú mɛ lɛ gbɔn é wɛ nyí ɖɔ é ɖè wě e nùnywɛ kpé lɛ é xá ye, é wà nǔ xá ye kpo xomɛnyínyɔ́ kpo, bo tlɛ lɛ́ gbɔ azɔn nú mɛ ɖò ninɔmɛ ɖé lɛ mɛ. Gudunɔ ɖé savo nú Jezu gbè ɖokpo ɖɔ: “Nú é jló we ɔ, a hɛn ɔ, a na gbɔ azɔn nú mì.” Nya ɔ sín nǔ blawu nú Jezu b’ɛ ɖɔ: “Un jló, azɔn towe ni gbɔ.” (Maki 1:40, 41) Bɔ gudunɔ ɔ sín azɔn gbɔ nugbǒ.

Vǐ Mawu tɔn ɔ sɔ́ ɖò ayikúngban jí bo na dó gbɔ nú mǐ tlɔlɔ ǎ có, Tɔ́ tɔn Jehovah “Mawu e nɔ dó gbɔ nú mɛ ɖò ali bǐ nu é” kpó ɖò alɔdo mɛ e ɖò hudo mɛ lɛ é wɛ. (2 Kɔlɛntinu lɛ 1:3) Lin tamɛ dó ali taji e nú Mawu nɔ dó gbɔ nú mǐ ɖè é ɛnɛ elɔ lɛ jí.

  • Biblu. “Nǔ e è ko wlan dó Mawuxówema ɔ mɛ ɖ’ayǐ xóxó lɛ bǐ ɔ, è wlan ye, bo na dó kplɔ́n nǔ mǐ, bonu mǐ na ɖó nukún nǔ gbɔn sɔxwixwe kpo akɔnkpinkpan [alǒ gbɔdónúmɛ] e Mawuxówema ɔ nɔ na mǐ ɔ kpo gblamɛ.”—Hlɔmanu lɛ 15:4.

  • Gbigbɔ Mímɛ́ Mawu Tɔn. Jezu kú b’ɛ ɖó hwenu klewun ɖé gudo é ɔ, agun Klisanwun tɔn ɔ blebu byɔ táan fífá tɔn ɖé mɛ. Etɛwu? Ye nɔ “ɖò sísí ɖó nú Aklunɔ wɛ ɖò nǔwiwa yetɔn lɛ mɛ,” bɔ ‘gbigbɔ mímɛ́ gɔ́ alɔ nú ye’ wutu wɛ. (Mɛsɛ́dó 9:31) Gbigbɔ mímɛ́, ee nyí hlɔnhlɔn e Mawu nɔ dó w’azɔ̌ na é, ɖó agbɔ̌n tawun. Mawu hɛn ɔ, é na zán dó dó gbɔ nú mɛɖebǔ e ɖò ninɔmɛ ɖebǔ mɛ é.

  • Ðɛxixo. “Ado ma hu mi dó nǔ ɖebǔ wu ó,” wɛ Biblu ɖɔ nú mǐ. Loɔ, é ɖɔ: “Mi ni nɔ sɔ́ kúdónúmɛ sín ayixa dó xoɖɛ, bo byɔ nǔ e hudo mi lɛ Mawu. Enɛ ɔ, fífá Mawu tɔn e hugǎn nukúnnúmɔjɛnǔmɛ gbɛtɔ́ tɔn bǐ ɔ na bló ayixa mitɔn kpodo linlin mitɔn lɛ kpo ɖó.”—Filipunu lɛ 4:6, 7.

  • Klisanwun Hàtɔ́ Mǐtɔn Lɛ sixu nyí xɔ́ntɔn jɔ xɔ́ntɔn e gɔ́n mǐ na mɔ gbɔdónúmɛ ɖè lɛ é hwenu e mǐ ɖò ninɔmɛ syɛnsyɛn ɖé mɛ é. Mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔ dó azɔ̌gbɛ́ tɔn lɛ wu ɖɔ “ye dó wusyɛn lanmɛ nú [emi] ɖesu” ɖò ‘adǎngbomɛ kpo wuvɛ̌ lɛ kpo’ hwenu.—Kolosinu lɛ 4:11; 1 Tɛsalonikinu lɛ 3:7.

Amɔ̌, a sixu ko ɖò kinkanbyɔ hwiɖée wɛ ɖɔ nǔ ka nɔ nyí mɔ̌ nugbǒ à jí. Mi nú mǐ ni gbéjé kpɔ́ndéwú mɛ ɖěɖee mɔ tagba e xó mǐ ɖɔ ɖò xota nukɔntɔn ɔ mɛ lɛ é tɔn kpɔ́n. Ye ɖɔhun ɔ, a sixu mɔ ɖɔ Mawu kpó ɖò akpá wusyɛn dó lanmɛ nú mɛ tɔn elɔ e é dó é ɖè wɛ: “Un na dó gbɔ nú mi vǐnɔ ɖò gbɔ dó nú vǐ tɔn wɛ ɖɔhun.”—Ezayíi 66:13.

^ akpá. 3 Jehovah wɛ Mawu nɔ nyí bɔ Biblu ɖexlɛ́.