1. Jaký je rozdíl mezi tím, co potřebujeme, a tím, co chceme?

„VĚCÍ nezbytných pro život člověka je málo – ale jeho přání jsou bezmezná.“ Tento výrok výstižně ukazuje, že mnozí nevidí rozdíl mezi potřebami a přáními. V čem tento rozdíl spočívá? Potřeba je něco, co musíme mít, protože na tom závisí náš život. Mezi takové potřeby patří jídlo, oblečení a bydlení. Přání je touha po něčem, co bychom rádi měli, ale pro každodenní život to nepotřebujeme.

2. Například jaké věci lidé chtějí?

² To, co lidé chtějí, se může v různých částech světa výrazně lišit. V rozvojových zemích si můžou přát mobil, motorku anebo kousek půdy. V bohatších zemích můžou toužit po luxusním oblečení, větším domě nebo dražším autě. Ať už ale žijeme kdekoli, hrozí nám nebezpečí, že se touhou po hmotných věcech necháme pohltit – i když je možná nepotřebujeme nebo si je nemůžeme dovolit.

3. Co je materialismus?

³ Co je materialismus? Je to přílišné sledování hmotných zájmů na úkor těch duchovních. Souvisí s tím, po čem člověk touží a na co se v životě zaměřuje. Vytváří v lidech touhu mít toho víc a víc. Obětí materialismu se nemusí stát jenom ten, kdo má hodně peněz nebo kupuje drahé věci. Dokonce i chudý člověk se může kvůli touze po hmotných věcech přestat zaměřovat na Boží království. (Hebr. 13:5)

4. Jak Satan využívá „touhu očí“?

⁴ Satan se nás pomocí obchodního systému tohoto světa snaží přesvědčit, že abychom byli šťastní, musíme mít spoustu věcí, které ve skutečnosti nepotřebujeme. Dokáže mistrně působit na „touhu očí“. (1. Jana 2:15–17; 1. Mojž. 3:6; Přísl. 27:20) Svět nabízí nejrůznější věci – od skvělých po nesmyslné – a některé můžou být velmi lákavé. Už sis někdy koupil něco ne proto, že bys to potřeboval, ale proto, že tě to zaujalo v reklamě nebo ve výloze? Zjistil jsi později, že by ses bez toho po zbytek života obešel? Takové nepotřebné věci nám jenom komplikují život a zatěžují nás. Můžou nás natolik pohltit, že nám nezbyde čas na studium Bible, na přípravy a na to, abychom pravidelně chodili na shromáždění a do služby. Nezapomeň na varování, které zapsal apoštol Jan: „Svět pomíjí a rovněž jeho touha.“

5. Co se může stát těm, kdo většinu energie věnují pořizování dalších a dalších věcí?

⁵ Satan chce, abychom nebyli Jehovovými otroky, ale otroky bohatství. (Mat. 6:24) Život těch, kdo věnují většinu energie pořizování dalších a dalších věcí, nemá ve výsledku žádný hlubší smysl, protože se zaměřují jen na vlastní potěšení. Často cítí duchovní prázdnotu a jsou nešťastní. (1. Tim. 6:9, 10; Zjev. 3:17) Je to tak, jak řekl Ježíš v podobenství o rozsévači. Když je zpráva o Království zaseta „mezi trní“, „touhy po ostatních věcech zasahují a dusí slovo, a to se stává neplodným“. (Mar. 4:14, 18, 19)

6. Co se učíme z toho, co zažil Baruk?

⁶ Zamysleme se nad tím, co zažil Baruk, tajemník proroka Jeremjáše. Když se blížilo předpovězené zničení Jeruzaléma, Baruk pro sebe začal hledat „velké věci“ – usiloval o to, co nemělo trvalou hodnotu. Jehova mu ale slíbil jen jednu věc: „Zachráníš se a přežiješ.“ (Jer. 45:1–5; Bible21) Rozhodně se nechystal chránit něčí majetek, až bude město dobýváno. (Jer. 20:5) My dnes žijeme v době, kdy se blíží konec tohoto světa, a tak není čas na to, abychom hromadili majetek. Neměli bychom očekávat, že nám naše věci – bez ohledu na to, jak hodnotné můžou být – zůstanou i po velkém soužení. (Přísl. 11:4; Mat. 24:21, 22; Luk. 12:15)

7. Co si teď rozebereme a proč?

⁷ Jak si tedy můžeme obstarat všechno, co pro život potřebujeme, aniž bychom se nechali rozptylovat zbytečnými starostmi a honbou za penězi? Vynikající rady dal Ježíš ve svém Kázání na hoře. (Mat. 6:19–21) Rozebereme si teď slova z Matouše 6:25–34. Posílí  to naše odhodlání neustále se zaměřovat na Boží království, a ne na hmotné věci. (Luk. 12:31)

8., 9. a) Proč bychom si neměli dělat přehnané obavy o věci, které potřebujeme? b) Co Ježíš věděl o lidech a o tom, co potřebují?

⁸ Přečti Matouše 6:25. Když Ježíš řekl svým posluchačům „přestaňte být úzkostliví o své duše“, jinými slovy jim říkal „přestaňte si dělat starosti“. A měl k tomu dobrý důvod. Když si totiž člověk dělá přehnané obavy, jestli bude mít všechno, co potřebuje, může ho to rozptýlit natolik, že duchovní činnosti odsune na vedlejší kolej. Ježíšovi na jeho učednících tak záleželo, že je před tímto nebezpečným sklonem ve svém kázání varoval ještě čtyřikrát. (Mat. 6:27, 28, 31, 34)

⁹ Proč nám Ježíš řekl, abychom si nedělali starosti s tím, co budeme jíst, pít nebo co si oblékneme? Vždyť to jsou důležité věci, které k životu potřebujeme. Je přirozené, že když na ně nemáme peníze, jsme ve stresu. Ježíš dobře věděl, co lidé potřebují. Uvědomoval si také, že „v posledních dnech“ budou křesťané zažívat „kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“. (2. Tim. 3:1) Mezi rysy dnešní doby patří nezaměstnanost, inflace, nedostatek potravy a extrémní chudoba. Ježíš ale zároveň věděl, že „život [je] víc než jídlo a tělo víc než oblečení“. (Bible21)

10. Co by pro nás mělo být podle Ježíšovy vzorové modlitby nejdůležitější?

¹⁰ Krátce před tím Ježíš svým posluchačům řekl, aby o to, co potřebují, prosili svého nebeského Otce. Učil je, že by se měli modlit: „Dej nám dnes náš chléb na tento den.“ (Mat. 6:11) Později při jiné příležitosti to vyjádřil slovy: „Dej nám náš chléb na den podle denní potřeby.“ (Luk. 11:3) To ale neznamená, že bychom se měli zabývat jen tím, co potřebujeme po hmotné stránce. V té samé vzorové modlitbě totiž Ježíš ještě předtím prosil o příchod Božího království. (Mat. 6:10; Luk. 11:2) A protože nechtěl, aby si jeho posluchači dělali zbytečné starosti, připomněl jim, jak se Jehova stará o všechno, co vytvořil.

11., 12. Co se učíme z toho, jak se Jehova stará o nebeské ptáky? (Viz úvodní obrázek.)

¹¹ Přečti Matouše 6:26. Ježíš řekl: „Bedlivě pozorujte nebeské ptáky.“ Na to, jak jsou malí, toho hodně sní – ovoce, semínka, hmyz nebo červy. V poměru ke svojí hmotnosti toho zkonzumují o dost víc než lidé. Přesto nemusí obdělávat půdu ani si potravu pěstovat. Jehova jim opatřuje všechno, co potřebují. (Žalm 147:9) Samozřejmě jim nenosí jídlo až do zobáku. Musí si ho najít sami, ale mají ho k dispozici dost.

¹² Pro Ježíše bylo nepředstavitelné, že by jeho Otec opatřoval potravu ptákům, ale nepostaral by se stejným způsobem o lidi. ^[1] (1. Petra 5:6, 7) Nedostaneme od něj jídlo až pod nos, ale může nás podpořit v našich snahách si ho vypěstovat nebo si na něj vydělat. A pokud je to potřeba, může podnítit druhé, aby se s námi rozdělili o to, co  mají. I když se Ježíš nezmínil o tom, že by Jehova ptákům opatřoval hnízda, víme, že jim dává instinkty, schopnosti a potřebný materiál k tomu, aby si je mohli postavit. Podobně může Jehova pomoct i nám, abychom našli dostačující bydlení pro svoji rodinu.

13. Co dokazuje, že jsme cennější než ptáci?

¹³ Ježíš se svých posluchačů zeptal: „Což nemáte větší cenu než [ptáci]?“ Pravděpodobně v tu chvíli myslel na to, že za lidi brzy zemře. (Srovnej s Lukášem 12:6, 7.) Ježíš nezemřel za ptáky ani za žádná jiná zvířata. Zemřel za nás, abychom mohli mít naději na věčný život. (Mat. 20:28)

14. Čeho úzkostlivý člověk nedosáhne?

¹⁴ Přečti Matouše 6:27. Proč Ježíš řekl, že úzkostlivý člověk nemůže přidat ani loket k délce svého života? Protože zbytečné starosti o to, co potřebujeme, nám život neprodlouží. Spíš je pravděpodobnější, že nám ho zkrátí.

15., 16. a) Co se učíme z toho, jak se Jehova stará o polní lilie? (Viz úvodní obrázek.) b) Jakou otázku si můžeme položit a proč?

¹⁵ Přečti Matouše 6:28–30. Kdo z nás by nechtěl mít hezké oblečení, hlavně do služby, na shromáždění nebo na sjezdy? Měli bychom o to ale být „úzkostliví“? Ježíš nám znovu připomíná, jak se Jehova stará o svoje stvoření, konkrétně o „polní lilie“. Možná měl na mysli i další nádherné květiny, jako jsou gladioly, hyacinty, kosatce a tulipány. Přestože nepředou, netkají  ani nešijí, mají tak krásné květy, že „ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oděn jako jedna z nich“.

¹⁶ Zamysli se nad poučením, které z toho Ježíš vyvodil: „Jestliže tedy Bůh tak obléká polní rostlinstvo, . . . nebude tím spíše oblékat vás, vy malověrní?“ Určitě bude! Ježíšovi učedníci zkrátka potřebovali větší víru. (Mat. 8:26; 14:31; 16:8; 17:20) A jak je to s námi? Opravdu důvěřujeme tomu, že se o nás Jehova chce a dokáže postarat?

17. Co by mohlo narušit náš vztah s Jehovou?

¹⁷ Přečti Matouše 6:31, 32. Mnozí lidé, kteří neznají Jehovu, se v životě soustředí na vydělávání peněz a hromadění majetku. Kdybychom byli také takoví, narušili bychom tím svůj vztah s Jehovou. Víme, že Jehova je náš Otec a že nás miluje. A důvěřujeme, že když budeme dělat to, co od nás očekává – zaměřovat se na jeho království – dá nám všechno, co potřebujeme, a ještě mnohem víc. „Zbožná oddanost“ by nás měla podněcovat, abychom byli spokojení s tím, že máme „obživu a čím se přikrýt“. (1. Tim. 6:6–8)

18. Co o nás Jehova ví a co pro nás udělá?

¹⁸ Přečti Matouše 6:33. Křesťané se musí v první řadě zaměřovat na Království. Když to děláme, pak se můžeme  spolehnout na Ježíšův slib: „Všechno ostatní vám bude přidáno.“ Proč to mohl říct? Vysvětlil to v předchozím verši: „Váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.“ Výrazem „to všechno“ měl na mysli věci nezbytné pro život. Jehova ví, co potřebujeme, dokonce dřív než si to uvědomíme my sami. (Fil. 4:19) Ví, jaký kus oblečení se nám obnosí jako první a co naše rodina potřebuje, pokud jde o jídlo a bydlení. A to, co je opravdu nutné, nám také zajistí.

19. Proč bychom se neměli obávat toho, co by se mohlo v budoucnu stát?

¹⁹ Přečti Matouše 6:34. Všimni si, že Ježíš podruhé říká: „Nikdy . . . nebuďte úzkostliví.“ Chtěl, abychom se starali jen o to, co potřebujeme na daný den – abychom plně důvěřovali, že nám Jehova pomůže. Kdyby si člověk dělal přehnané starosti o to, co by se mohlo v budoucnu stát, mohl by mít sklon se spoléhat sám na sebe, a ne na Jehovu. To by mohlo jeho vztah s ním vážně poškodit. (Přísl. 3:5, 6; Fil. 4:6, 7)

20. a) Například jaký cíl si můžeš dát ve službě Jehovovi? b) Jak si můžeš zjednodušit život?

²⁰ Byla by škoda, kdybychom kvůli snaze udržet si určitý životní standard odsunuli zájmy Království na druhé místo. Měli bychom raději sledovat duchovní cíle. Můžeš se například přestěhovat do sboru, kde je potřeba víc zvěstovatelů? Můžeš se stát průkopníkem? A pokud už jím jsi, přemýšlel jsi o tom, že by sis podal přihlášku do školy pro zvěstovatele Království? Můžeš externě vypomáhat v betelu nebo v překladatelské kanceláři? Mohl bys sloužit jako pomocník na stavbách sálů Království? Přemýšlej o tom, jak by sis mohl zjednodušit život a dělat pro Jehovu víc. S modlitbou se zamysli nad rámečkem „ Jak si zjednodušit život“ a začni dělat kroky potřebné k tomu, abys svého cíle dosáhl.

21. Co nám pomůže posilovat svůj vztah s Jehovou?

²¹ Ježíš měl dobrý důvod, proč nás vybízel, abychom se zaměřovali na Království. Pokud to děláme, nemusíme se nikdy strachovat o svoje hmotné potřeby. Posilujme proto svůj vztah s Jehovou tím, že mu důvěřujeme a že se nesnažíme dopřát si všechno, co svět nabízí, ani když si to můžeme dovolit. Pokud si zjednodušíme svůj současný život, pomůže nám to, abychom „se pevně chopili skutečného života“, který je před námi. (1. Tim. 6:19)