PŘEDSTAV SI, že jdeš pozdě večer ulicí. Najednou si všimneš, že někdo jde za tebou. Jakmile se zastavíš, on taky. Když přidáš do kroku, on udělá to samé. Dáš se do běhu a utíkáš k domu, kde bydlí jeden z tvých přátel. Když ti otevře a pustí tě dál, vydechneš úlevou.

Možná jsi v takové situaci nikdy nebyl, ale v životě tě zneklidňují jiné věci. Bojuješ například s nějakou slabostí, ale pořád tu samou chybu opakuješ? Jsi už dlouho bez práce a nedaří se ti žádnou najít, i když se opravdu snažíš? Dělá ti starosti přibývající věk a zdravotní potíže, které jsou s tím spojené? Nebo tě trápí ještě něco jiného?

Ať je tvým problémem cokoli, nebyl bys vděčný, kdyby tu byl někdo, s kým bys o svých obavách mohl mluvit a kdo by ti vždycky dokázal pomoct? Existuje někdo takový? Ano. Je to Jehova. Je tvým blízkým přítelem, stejně jako byl přítelem Abrahama. Píše se o tom v Izajášovi 41:8–13. Ve verších 10 a 13 Jehova svým služebníkům říká: „Neboj se, vždyť jsem s tebou. Nehleď upřeně kolem, vždyť jsem tvůj Bůh. Opevním tě. Skutečně ti pomohu. Skutečně tě budu pevně držet svou pravicí spravedlnosti. Vždyť tvou pravici svírám já, Jehova, tvůj Bůh, Ten, který ti říká: ‚Neboj se. Já sám ti pomohu.‘“

Nejsou pro tebe tato slova uklidňující? Zamysli se nad tím, co nám tady Jehova slibuje. Představa, jak jdeme s Jehovou ruku v ruce, je sice příjemná, ale tady se myslí něco jiného. Jehova totiž „svou pravicí spravedlnosti“ nedrží tvou levou ruku, jak by tomu bylo, kdybyste šli vedle sebe, ale drží „tvou pravici“. Je to, jako kdyby tě chtěl vytáhnout z nějaké nepříjemné situace. Přitom tě povzbuzuje těmito slovy: „Neboj se. Já sám ti pomohu.“

Vnímáš Jehovu jako milujícího Otce a Přítele, který ti v nouzi přijde na pomoc? Zajímá se o tebe, zaleží mu na tvém dobru a touží ti pomáhat. Miluje tě a nechce, aby ses bál, když se dostaneš do těžkostí. Je opravdovou „pomocí, která se pohotově najde v tísních“. (Žalm 46:1)

Někteří se užírají výčitkami kvůli svému dřívějšímu jednání a mají pochybnosti, jestli jim  Bůh odpustil. Pokud je to i tvůj případ, vzpomeň si na bohabojného Joba, který se vyznal z „provinění svého mládí“. (Job 13:26) Podobné pocity zažíval i žalmista David. Prosil Jehovu: „Na hříchy mého mládí a na má vzbouření nevzpomínej.“ (Žalm 25:7) Všichni jsme nedokonalí, a tak na nás platí slova, že jsme „zhřešili a [nedosahujeme] Boží slávy“. (Řím. 3:23)

Slova 41. kapitoly Izajáše byla původně určena Božímu starověkému lidu. Ten hřešil v takové míře, že se nad ním Jehova rozhodl vynést rozsudek a nechal ho odvést do vyhnanství v Babyloně. (Iz. 39:6, 7) Bůh ale slíbil, že osvobodí ty, kteří budou časem činit pokání a vrátí se k němu. (Iz. 41:8, 9; 49:8) Jehova je i dnes stejně velkorysý k těm, kdo se upřímně snaží dělat to, co se mu líbí. (Žalm 51:1)

Uvažujme o tom, co zažil Takuja. * Snažil se přestat se sledováním pornografie a s masturbací, ale často se k těmto nečistým návykům vracel. Jak se cítil? „Připadal jsem si úplně bezcenný, ale když jsem se modlil k Jehovovi a prosil ho o odpuštění, pozvedl mě.“ Jak to Jehova udělal? Starší z jeho sboru Takujovi řekli, aby jim zavolal kdykoli, když selže. Takuja přiznává: „Nebylo to lehké, ale pokaždé, když jsem jim zavolal, posílilo mě to.“ Starší pak zařídili, aby u Takuji vykonal pastýřskou návštěvu krajský dozorce. Ten mu řekl: „To, že tu jsem, není náhoda. Starší chtěli, abys to byl ty, u koho tahle pastýřská návštěva proběhne.“ Takuja vzpomíná: „I když jsem opakovaně hřešil, Jehova mi prostřednictvím starších nabídl pomoc.“ Takuja na sobě zapracoval natolik, že se mohl stát pravidelným průkopníkem a dnes slouží v jedné pobočce. Tak jako tohoto bratra může Jehova pozvednout i tebe.

Pro mnoho lidí je příčinou úzkosti to, že jsou nezaměstnaní. Někteří přišli o práci a nedaří se jim najít jiný zdroj příjmu. Jak by ti bylo, kdybys obcházel další a další zaměstnavatele a postupně tě všichni odmítli? Hodně lidí v takové situaci ztrácí sebeúctu. Jakou pomoc můžeš od Jehovy čekat? Nejspíš ti zázračně nesežene ideální zaměstnání, ale pomůže ti, abys nezapomněl na toto vyjádření krále Davida: „Býval jsem mladý muž, také jsem zestárl, a přece jsem neviděl nikoho spravedlivého úplně opuštěného, ani jeho potomstvo, jak hledá chléb.“ (Žalm 37:25) Ano, Jehovovi na tobě moc záleží a svojí „pravicí spravedlnosti“ ti pomůže získat všechno potřebné k tomu, abys mu mohl dál sloužit.

Sara z Kolumbie zažila, jak Jehova dokáže pomáhat. Měla náročnou, ale dobře placenou práci u jedné renomované společnosti. Chtěla  však dělat víc pro Jehovu, a tak ze zaměstnání odešla a začala s průkopnickou službou. Dlouho se jí nedařilo sehnat práci na zkrácený úvazek. Otevřela si tedy malý stánek se zmrzlinou, jenže časem jí došly peníze a musela ho zavřít. Vypráví: „S Jehovovou pomocí jsem to vydržela tři dlouhé roky.“ Naučila se rozlišovat mezi tím, co jenom chce a co opravdu potřebuje, a taky si nedělat starosti, co přinese příští den. (Mat. 6:33, 34) Nakonec jí zavolal bývalý zaměstnavatel a nabídl jí místo, které měla předtím. Odpověděla, že je ochotná pracovat jenom na zkrácený úvazek a jenom v případě, že si bude moct brát volno na náboženské aktivity. Vydělává teď méně než dřív, ale může dál průkopničit. Říká, že celou tu dobu vnímala Jehovovu pomocnou ruku.

Dalším zdrojem obav může být stárnutí. Když se lidé dostanou do důchodového věku, často si dělají starosti, jestli jim vystačí peníze na to, aby si dál žili dobře, a jak zvládnou přibývající zdravotní potíže. Zřejmě to byl David, kdo Jehovu prosil: „Neodvrhuj mě v čase stáří; právě když selhává má síla, mě neopouštěj.“ (Žalm 71:9, 18)

Co tedy Božím služebníkům dodá ve stáří klid? Je potřeba, aby upevňovali svoji víru a spoléhali na to, že Jehova se postará o jejich potřeby. Pokud si dřív mohli leccos dovolit, budou se teď nejspíš muset něčeho vzdát a uskromnit se. Možná také zjistí, že „talíř zeleniny“ může být chutný a pro jejich zdraví prospěšnější než „vykrmený býk“. (Přísl. 15:17, Bible21) Pokud se zaměřuješ na službu Jehovovi, i v pokročilém věku se o tebe postará.

Podívejme se, co zažili José a Rose, kteří jsou už přes 65 let v celodobé službě. Během té doby se museli starat o Rosina tatínka, když potřeboval nepřetržitou péči. José také kvůli rakovině musel na operaci a podstoupit chemoterapii. Jak Jehova podal těmto věrným manželům svoji pravici? Použil k tomu Tonyho a Wendy z jejich sboru. Tito manželé měli byt, který chtěli dát zdarma k dispozici nějakým průkopníkům. Když Tony před lety chodil na střední školu, z okna pravidelně vídal Josého a Rose, jak vyrážejí do služby. Moc si vážil jejich horlivosti a silně na něj zapůsobila. Když si s Wendy uvědomili, že tito postarší manželé věnovali celý svůj život Jehovovi, rozhodli se jim poskytnout ubytování. Josému a Rose, kterým se dnes pomalu blíží devadesátka, pomáhají už 15 let. Oni jejich péči vnímají jako dar od Jehovy.

Jehova i tobě slibuje „Neboj se. Já sám ti pomohu“ a podává ti svoji „pravici spravedlnosti“. Chytneš se jí?