1.–3. a) Co by pro nás mělo být nejdůležitější? b) Jaké specifické problémy řeší ti, kdo slouží v cizojazyčném obvodu, a jaké otázky to vyvolává? (Viz úvodní obrázek.)

TISÍCE svědků Jehovových se dnes nadšeně podílejí na splňování prorockého vidění o tom, že dobrá zpráva se bude kázat „každému národu a kmenu a jazyku a lidu“. (Zjev. 14:6) Patříš k těm, kdo se učí cizí jazyk? Sloužíš jako misionář nebo ses přestěhoval do nějaké země, kde je málo zvěstovatelů? Anebo jsi začal chodit na shromáždění cizojazyčného sboru ve svojí zemi?

² Pro všechny Boží služebníky by mělo být nejdůležitější, aby byli oni i jejich rodiny duchovně silní. (Mat. 5:3) Někdy ale můžeme mít tolik povinností, že je pro nás těžké najít si čas na hluboké osobní studium. Křesťané, kteří slouží v cizojazyčném obvodu, musí navíc řešit ještě něco dalšího.

³ Kromě toho, že se učí cizí jazyk, musí pravidelně do hloubky studovat Boží Slovo, i když úplně nerozumí jazyku, kterým se ve sboru mluví. (1. Kor. 2:10) Jak to můžou  dělat? A proč by měli rodiče dbát na to, aby biblická pravda působila na srdce jejich dětí?

4. Co by mohlo ohrozit naše duchovní zdraví? Uveď příklad.

⁴ Když myšlenkám z Bible v cizím jazyce nerozumíme, může to být pro naše duchovní zdraví nebezpečné. V pátém století př. n. l. dělalo Nehemjášovi starosti, že některé děti Židů, kteří se vrátili z Babylonu, neumí hebrejsky. (Přečti Nehemjáše 13:23, 24.) Protože nerozuměly Božímu Slovu, jejich vztah s Jehovou a jeho vyvoleným národem zeslábl. (Neh. 8:2, 8)

5., 6. Čeho si všimli někteří rodiče, kteří slouží v cizojazyčném obvodu, a co je toho příčinou?

⁵ Někteří rodiče, kteří slouží v cizojazyčném obvodu, si všimli, že jejich děti ztrácejí zájem o biblickou pravdu. Protože úplně nerozumí tomu, co se říká na shromáždění, nemůžou biblické myšlenky působit na jejich srdce. Pedro, ^[1] který se s rodinou přestěhoval z Jižní Ameriky do Austrálie, řekl, že když se mluví o duchovních věcech, měly by být zapojeny emoce. (Luk. 24:32)

⁶ Když něco čteme v cizím jazyce, naše emoce nejsou tak zapojené, jako kdybychom to četli v mateřštině. Kromě toho komunikovat v cizím jazyce je náročné a může to být duševně i duchovně vyčerpávající. Je tedy dobře, když jsme nadšení pro službu v cizojazyčném obvodu, ale musíme si také chránit svoje duchovní zdraví. (Mat. 4:4)

7. Jak se Babyloňané snažili přimět Daniela, aby přijal jejich kulturu a náboženství?

⁷ Když byli Daniel a jeho přátelé ve vyhnanství v Babyloně, tamější lidé se je snažili přimět, aby přijali jejich kulturu a náboženství. Například je učili „jazyku Chaldejců“. Úředník, který zodpovídal za jejich školení, jim navíc dal babylonská jména. (Dan. 1:3–7) Danielovo nové jméno souviselo se jménem hlavního babylonského božstva Bela. Král Nebukadnecar chtěl zřejmě Daniela přesvědčit, že Bůh Jehova není tak mocný jako babylonský bůh. (Dan. 4:8)

8. Co pomohlo Danielovi udržet si dobré duchovní zdraví v cizí zemi?

⁸ Na babylonském královském dvoře nabízeli Danielovi nejvybranější pochoutky, ale on se „v srdci rozhodl, že se neznečistí“. (Dan. 1:8) Díky tomu, že stále studoval posvátné spisy ve svojí mateřštině, si v cizí zemi udržoval dobré duchovní zdraví. (Dan. 9:2) I po téměř sedmdesáti letech od příchodu do Babylonu byl známý pod svým hebrejským jménem. (Dan. 5:13)

9. Jak Boží Slovo působilo na pisatele 119. žalmu?

⁹ Pisatel 119. žalmu čerpal z Božího Slova sílu se odlišovat. Musel snášet pohrdání ze strany některých členů královského dvora. (Žalm 119:23, 61) Nechal ale na svoje srdce působit Boží výroky. (Přečti Žalm 119:11, 46.)

10., 11. a) Co by mělo být naším cílem při studiu Božího Slova? b) Jak svého cíle můžeme dosáhnout? Uveď příklad.

¹⁰ I když možná máme spoustu teokratických  a jiných povinností, každý z nás si musí vyhradit čas na osobní studium a rodinné uctívání. (Ef. 5:15, 16) Naším cílem by ale nemělo být jenom přečíst si určitý počet stránek nebo si připravit komentáře na shromáždění. Chceme, aby Boží Slovo působilo na naše srdce a posílilo naši víru.

¹¹ Abychom tohoto cíle dosáhli, musíme být rozumní. Při studiu bychom měli přemýšlet nejenom o potřebách druhých, ale také o svých vlastních. (Fil. 1:9, 10) Musíme si uvědomit, že když se připravujeme do služby a na shromáždění nebo když pracujeme na nějakém proslovu, neznamená to, že látku automaticky vztáhneme na sebe. Uveďme si příklad: I když kuchař musí ochutnávat jídlo, než ho nechá servírovat, nemůže žít jen z toho. Pokud chce zůstat zdravý, musí připravovat výživná jídla i pro sebe. Podobně i my bychom se měli dobře duchovně sytit, abychom uspokojili svoje potřeby.

12., 13. Proč mnoho křesťanů, kteří slouží v cizojazyčném obvodu, pravidelně studuje Bibli ve svojí mateřštině?

¹² Mnoho křesťanů, kteří slouží v cizojazyčném obvodu, zjistilo, že je užitečné studovat si Bibli pravidelně ve svojí mateřštině. (Sk. 2:8) I misionáři si uvědomují, že aby zůstali v cizí zemi duchovně silní, nemůžou čerpat jenom z toho mála, čemu rozumí na shromáždění.

¹³ Alain, který se už osm let učí persky, říká: „Když se připravuju na shromáždění v perštině, soustředím se spíš na jazyk. V tu chvíli pracuje hlavně můj  mozek a duchovní myšlenky, o kterých čtu, nepůsobí na moje srdce. Proto si dělám pravidelně čas na studium Bible a našich publikací ve svojí mateřštině.“

14. Na čem by rodičům mělo záležet a proč?

¹⁴ Rodiče by měli udělat všechno pro to, aby Boží Slovo působilo na mysl a srdce jejich dětí. Po třech letech služby v cizojazyčném obvodu si Serge a jeho manželka Muriel začali všímat, že jejich 17letý syn už nechodí rád do služby a na shromáždění. „Dokud jsme byli ve francouzském sboru, službu miloval. Ale v cizím jazyce ho nebavila,“ říká Muriel. „Když jsme si uvědomili, že naše současná situace mu brání v duchovním pokroku,“ vysvětluje Serge, „rozhodli jsme se vrátit do našeho dřívějšího sboru.“

15. a) Na základě čeho se rodiče možná rozhodnou změnit sbor? b) K čemu rodiče vybízí 5. Mojžíšova 6:5–7?

¹⁵ Na základě čeho se rodiče možná rozhodnou přejít do sboru, kde se mluví jazykem, kterému jejich děti rozumí nejlíp? Možná usoudí, že nemají dost času a sil, aby dětem vštěpovali lásku k Jehovovi a zároveň je učili cizí jazyk. Nebo si všimnou, že děti ztrácejí zájem o službu v cizojazyčném obvodu, ve kterém rodina slouží, nebo o duchovní věci obecně. Do cizojazyčného sboru se pak můžou vrátit, až se děti v duchovním ohledu postaví na vlastní nohy. (Přečti 5. Mojžíšovu 6:5–7.)

16., 17. Jak se některým rodičům daří duchovně pečovat o svoje děti, když slouží v cizojazyčném obvodu?

¹⁶ Jiní rodiče se rozhodli, že budou chodit na shromáždění do cizojazyčného sboru nebo skupiny, ale s dětmi budou studovat v mateřštině. Charles, který má tři dcery ve věku od 9 do 13 let, chodí na shromáždění, kde se mluví ngalsky. Říká: „Rozhodli jsme se, že studium s dětmi a rodinné uctívání budeme mít v našem rodném jazyce. Zároveň si ale něco nacvičujeme nebo hrajeme hry ve ngalštině, aby děti učení jazyka bavilo.“

¹⁷ Kevin má dvě dcery, kterým je 5 a 8 let. Dělá, co je v jeho silách, aby nestrádaly tím, že na shromáždění v cizím jazyce všemu nerozumí. Říká: „S manželkou studujeme s oběma dcerami ve francouzštině, která je jejich rodným jazykem. Taky jsme si dali za cíl, že na jedno shromáždění v měsíci budeme chodit do francouzského sboru. A bereme si dovolenou na sjezdy v naší mateřštině.“

18. a) Jak může Římanům 15:1, 2 pomoct rodičům při rozhodování, co bude pro jejich děti nejlepší? b) Co doporučují další rodiče? (Viz poznámku.)

¹⁸ Každá rodina musí rozhodnout sama, co bude v duchovním ohledu pro děti nejlepší. ^[2] (Gal. 6:5) Muriel, kterou jsme už citovali, říká, že si s manželem sice moc přáli sloužit v cizojazyčném sboru, ale rozhodli se upřednostnit duchovní zdraví svého syna. (Přečti Římanům 15:1, 2.) Serge to zpětně hodnotí jako správné rozhodnutí. Vypráví: „Od té doby, co jsme přešli zpátky do francouzského sboru, se našemu synovi začalo duchovně dobře dařit a dal se pokřtít. Teď slouží jako pravidelný průkopník, a dokonce přemýšlí o tom, že se do cizojazyčné skupiny vrátí.“

19., 20. Jak můžeme dát najevo lásku k Božímu Slovu?

¹⁹ Z lásky ke všem lidem Jehova umožnil, aby jeho Slovo, Bible, bylo k dispozici ve stovkách jazyků. Přeje si totiž, „aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Tim. 2:4) Ví, že lidé můžou svoje duchovní potřeby lépe uspokojit tehdy, když jeho myšlenky čtou v jazyce, který působí na jejich srdce.

²⁰ Ať už jsou tedy naše okolnosti jakékoli, měli bychom se neustále sytit kvalitním duchovním pokrmem. Pokud budeme pravidelně studovat Bibli v jazyce, který působí na naše emoce, bude naše rodina duchovně zdravá. A také tím ukážeme, že si Božích výroků opravdu vážíme. (Žalm 119:11)