Přejít k článku

Přejít na obsah

Tetragrammaton neboli Boží svaté jméno Jehova zapsané hebrejskými písmeny (čte se zprava doleva)

Nejmenší hebrejské písmenko posiluje naši víru

Nejmenší hebrejské písmenko posiluje naši víru

Opravdu můžeme mít jistotu, že se všechny Boží sliby splní? Ježíš o tom byl přesvědčený, a když vyučoval, snažil se ve svých posluchačích vybudovat stejně silnou víru. Podívejme se na přirovnání, které použil při Kázání na hoře. U Matouše 5:18 jsou zapsaná jeho slova: „Vždyť vám vpravdě říkám, že dříve by pominulo nebe a země, než by jakkoli pominulo jedno nejmenší písmeno nebo jedna částečka písmena ze Zákona a všechno se nestalo.“

Nejmenší písmeno hebrejské abecedy je י (jod). * Je to také první písmeno tetragrammata, tedy Božího svatého jména Jehova. Znalci Zákona a farizeové považovali za velmi důležitá nejenom všechna slova a písmena Božího zákona, ale i každou „částečku písmena“.

Ježíš řekl, že je pravděpodobnější, že by pominulo nebe a země, než že by se nesplnila i ta nejmenší podrobnost ze Zákona. Bible nás ale ujišťuje, že doslovné nebe a země tady budou věčně. (Žalm 78:69) Svým působivým výrokem tedy Ježíš ukázal, že ani ta nejmenší podrobnost ze Zákona nezůstane nesplněná.

Věnuje Bůh Jehova pozornost detailům? Ano, věnuje. Jeden příklad: Starověcí Izraelité nesměli beránkovi Pasach zlomit jedinou kost. (2. Mojžíšova 12:46) Může to vypadat jako bezvýznamná drobnost. Chápali Izraelité, proč takový příkaz dostali? Pravděpodobně ne. Jehova ale věděl, že tento detail má prorocký význam. Měl představovat skutečnost, že až bude Mesiáš umírat na mučednickém kůlu, nebude mu zlomena žádná kost. (Žalm 34:20; Jan 19:31–33, 36)

Co si z Ježíšových slov můžeme vzít my? Můžeme mít naprostou jistotu, že všechny Jehovovy sliby se splní do posledního detailu. Nejmenší hebrejské písmenko tak může posílit naši víru.

^ 3. odst. Nejmenším písmenem řecké abecedy je ι (iota), které je obdobou hebrejského písmene י (jod). Mojžíšův zákon byl ale původně napsán a předáván dalším generacím v hebrejštině, a proto měl Ježíš pravděpodobně na mysli hebrejské písmeno.