Přejít k článku

Přejít na obsah

Poučíš se z chyb druhých?

Poučíš se z chyb druhých?

„[Tyto příklady] byly napsány pro výstrahu nám, na které přišly konce systémů věcí.“ (1. KOR. 10:11)

PÍSNĚ: 11, 61

1., 2. Proč si rozebereme příklad čtyř judských králů?

KDYBYS před sebou viděl někoho uklouznout a spadnout, určitě by sis dal pozor, až bys tudy sám procházel. Podobně když se zamyslíme nad tím, jaké chyby udělali druzí, můžeme jim předejít. V duchovním ohledu nám takto může pomoct, když si rozebereme chyby lidí, o kterých se píše v Bibli.

2 Čtyři judští králové, kterými jsme se zabývali v předchozím článku, sloužili Jehovovi s úplným srdcem. Přesto udělali vážné chyby. Jak se z toho můžeme poučit a něčemu podobnému se vyhnout? Díky rozjímání o těchto příkladech můžeme mít užitek z věcí, které byly napsány dříve pro naše poučení. (Přečti Římanům 15:4.)

SPOLÉHÁNÍ SE NA LIDSKOU MOUDROST VEDE KE KATASTROFĚ

3.–5. a) I když Asovo srdce bylo vůči Jehovovi úplné, jakou udělal chybu? b) Možná proč se Asa spolehl na lidi, když proti Judsku přitáhl Baaša?

3 Začneme u Asy a uvidíme, jaký vliv na náš život může mít Boží Slovo. Asa se spolehl na Jehovu, když proti Judsku přitáhla milionová armáda Etiopů, ale neudělal to, když izraelský král Baaša začal opevňovat Ramu, město blízko hranic s Judskem. (2. Par. 16:1–3) V tomto případě se Asa spolehl na svoji vlastní moudrost a podplatil syrského krále Ben-hadada, aby na Baašu zaútočil. Byla tato taktika úspěšná? V Bibli čteme: „Jakmile o tom Baaša uslyšel, stalo se, že okamžitě přestal stavět Ramu a zastavil svou práci.“ (2. Par. 16:5) Takže Asova strategie fungovala, jenže jen na první pohled!

4 Jak se ale na Asovo jednání díval Jehova? Poslal svého mluvčího Chananiho, aby Asu pokáral za to, že se o Jehovu neopřel. (Přečti 2. Paralipomenon 16:7–9.) Chanani řekl: „Od nynějška budou proti tobě existovat války.“ Nebezpečí z Baašovy strany bylo sice zažehnáno, ale až do konce Asovy vlády nebyl v zemi mír.

5 Jak jsme se dozvěděli z minulého článku, Bůh viděl do Asova srdce a považoval ho za úplné. (1. Král. 15:14) V jeho očích byl Asa věrný. I tak ale musel nést následky svého nerozumného rozhodnutí. Proč se tváří v tvář hrozbě od Baaši spolehl na lidi – Ben-hadada a sebe – místo na Jehovu? Myslel si, že diplomacií a vojenskými manévry dosáhne lepších výsledků, než když se obrátí o pomoc na Jehovu? Nebo dal na špatnou radu od druhých?

6. Jak se můžeme poučit z Asovy chyby? Uveď příklad.

6 Jak se můžeme z Asovy chyby poučit? Když čelíme problému, na který nestačíme, není těžké pamatovat na to, že pomoc musíme hledat u Jehovy. Ale co když máme méně závažný problém? Spolehneme se na lidské uvažování a pokusíme se to vyřešit po svém? Nebo hledáme příslušné biblické zásady, snažíme se je uplatnit a tak ukážeme, že se spoléháme na Jehovův způsob řešení? Když ti například někdo z rodiny občas brání v návštěvě shromáždění nebo sjezdů, prosíš Jehovu o vedení a o to, aby ti pomohl rozpoznat, jaké řešení je nejlepší? A co když přijdeš o práci a nedaří se ti sehnat jinou? Řekneš i tak svému případnému budoucímu zaměstnavateli, že máš v plánu pravidelně chodit na shromáždění? Ať jsme v jakékoli situaci, je moudré řídit se těmito žalmistovými slovy: „Uval svou cestu na Jehovu a spolehni se na něho, a on sám bude jednat.“ (Žalm 37:5)

JAKÝ VLIV NA TEBE MŮŽE MÍT ŠPATNÁ SPOLEČNOST

7., 8. Jaké chyby udělal Jehošafat a k čemu to vedlo? (Viz úvodní obrázek.)

7 Jak na tom byl Asův syn Jehošafat? Měl hodně pěkných vlastností. Když se spoléhal na Boha, podařilo se mu mnoho dobrého. Ale udělal také nerozumná rozhodnutí. Například uzavřel spojenectví se zlým králem severního království Achabem, a to tím, že svého syna oženil s jeho dcerou. A i přes varování od proroka Mikajáše se k Achabovi přidal ve válce proti Syřanům. V bitvě jen o vlásek unikl smrti. Potom se vrátil do Jeruzaléma. (2. Par. 18:1–32) Tehdy se ho prorok Jehu zeptal: „Má se poskytovat pomoc ničemným a měl bys mít lásku k těm, kdo nenávidí Jehovu?“ (Přečti 2. Paralipomenon 19:1–3.)

8 Poučil se z toho Jehošafat? Dál sice chtěl dělat to, co se líbí Bohu, ale podle všeho se ze zkušenosti s Achabem nepoučil a Jehuova varovná slova si nevzal k srdci. Uzavřel další nerozumné spojenectví, tentokrát s Achabovým synem, zkaženým králem Achazjášem, který byl Božím nepřítelem. Jehošafat a Achazjáš spolupracovali na stavbě lodí. Ty pak ale ztroskotaly, takže neposloužily svému účelu. (2. Par. 20:35–37)

9. Jaký vliv na náš život může mít špatná společnost?

9 Zpráva o Jehošafatovi by nás měla vést k tomu, abychom se zamysleli nad svým životem. Proč? Celkově vzato byl Jehošafat dobrý král. Dělal to, co bylo správné, a „pátral po Jehovovi celým svým srdcem“. (2. Par. 22:9) Nebyl ale imunní vůči vlivu špatné společnosti. Stýkal se s Achabem, i když to nebylo potřeba, a málem ho to stálo život. Vzpomeň si na toto přísloví: „Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“ (Přísl. 13:20) Je pravda, že se snažíme pomáhat druhým, aby poznali Jehovu. Ale když s těmi, kdo Jehovovi neslouží, trávíme víc času, než je nutné, může to být nebezpečné.

10. a) Jaké poučení si ze zprávy o Jehošafatovi můžou vzít ti, kdo se touží oženit nebo vdát? b) Na co by měl pamatovat ten, kdo má problém se špatnou společností?

10 Co praktického si ze zprávy o Jehošafatovi můžeme odnést? Křesťan by se mohl zamilovat do někoho, kdo nemiluje Jehovu, a říkat si, že mezi křesťany se mu nikoho vhodného najít nepodaří. Nebo na něj nevěřící příbuzní tlačí, že už má nejvyšší čas se oženit nebo vdát. Je pravda, že Jehova nás stvořil s potřebou milovat a být milován. Co má tedy křesťan dělat? Může mu pomoct rozjímání o tom, co se stalo Jehošafatovi. Většinou se nechal vést Bohem. (2. Par. 18:4–6) Ale jak to dopadlo, když se spřátelil s Achabem, který Jehovu nemiloval? Jehošafat měl mít na paměti, že Jehovovy „oči se toulají po celé zemi, aby ukázal svou sílu ve prospěch těch, jejichž srdce je vůči němu úplné“. (2. Par. 16:9) I my bychom měli pamatovat na to, že Jehova nám chce pomáhat. Chápe, v jaké jsme situaci, a miluje nás. Věříš, že tvoji potřebu lásky a přátelství uspokojí? Buď si jistý, že jednou ano.

Nezapomeň, že začít si vztah s nevěřícím je nebezpečné (10. odstavec)

NEDOVOL, ABY SE TVÉ SRDCE STALO DOMÝŠLIVÝM

11., 12. a) Jak se ukázalo, co má Ezekjáš v srdci? b) Proč Jehova Ezekjášovi odpustil?

11 Jak se můžeme poučit z toho, co se stalo Ezekjášovi? Jehova mu pomohl, aby si uvědomil, co je opravdu v jeho srdci. (Přečti 2. Paralipomenon 32:31.) Když Ezekjáš vážně onemocněl, Bůh mu slíbil, že se uzdraví, a dal mu znamení – způsobil, že stín ustoupil zpátky. Zdá se, že babylonská knížata poslala mluvčí, aby se na toto znamení vyptali. (2. Král. 20:8–13; 2. Par. 32:24) Tehdy Jehova Ezekjáše „opustil“ a on Babyloňanům ukázal „celý svůj dům pokladů“. Tento nerozumný skutek odhalil „všechno v jeho srdci“.

12 Bible nám neříká, proč se Ezekjášovo srdce stalo domýšlivým. Přispělo k tomu jeho vítězství nad Asyřany? To, že ho Bůh zázračně uzdravil? Nebo to, že „nabyl bohatství a slávy ve velmi velkém množství“? V každém případě kvůli tomu, že byl domýšlivý, „za prokázané dobrodiní nebyl vděčný“. (Bible21) Nejdřív sice Bohu sloužil s úplným srdcem, ale potom jeho přízeň na nějakou dobu ztratil. Nicméně později se pokořil, a tak jeho ani lid nepostihl Jehovův hněv. (2. Par. 32:25–27; Žalm 138:6)

13., 14. a) Kdy nás Jehova může jakoby opustit, aby nás vyzkoušel? b) Jak bychom měli reagovat, když nás druzí chválí?

13 V čem pro nás může být zpráva o Ezekjášovi užitečná? Vzpomeň si, že Ezekjášova domýšlivost se projevila krátce po tom, co Jehova porazil Senacheriba a co Ezekjáše uzdravil. I nám se může podařit něco mimořádného. Mohlo by se stát, že by nás Jehova pak „opustil, aby [nás] vyzkoušel“ a aby se ukázalo, co je v našem srdci? Představme si bratra, který si dal hodně práce s přípravou proslovu a přednesl ho před větším publikem. Mnozí ho za proslov chválí. Jak na to bude reagovat?

14 V situacích, kdy nás druzí chválí, bychom měli uplatnit Ježíšův pokyn: „Když jste udělali všechno, čím jste byli pověřeni, řekněte: ‚Jsme neužiteční otroci. Co jsme udělali, to jsme měli udělat.‘“ (Luk. 17:10) Vzpomeňme si, že Ezekjášova domýšlivost se projevila v tom, že za Jehovovu pomoc nebyl vděčný. Když budeme rozjímat o tom, kolik toho pro nás Jehova udělal, pomůže nám to vyvarovat se postoje, který nenávidí. Také o něm můžeme s vděčností mluvit. Máme od něj jak Svaté Písmo, tak svatého ducha, který nás podporuje.

ROZHODUJ SE SVĚDOMITĚ

15., 16. Jak Josijáš přišel o Boží ochranu a o život?

15 A jaké ponaučení si můžeme vzít z toho, co se stalo dobrému králi Josijášovi? Podívejme se, co vedlo k jeho porážce a smrti. (Přečti 2. Paralipomenon 35:20–22.) Josijáš „vytáhl ke střetnutí“ s egyptským králem Nekem, přestože k tomu neměl důvod. Neko mu řekl, že s ním válčit nechce. Podle Bible byla jeho slova „z Božích úst“. Proč na něj Josijáš i přesto zaútočil? To Bible neříká.

16 Jak ale mohl Josijáš vědět, že Nekova slova jsou od Jehovy? Mohl se zeptat Jeremjáše, jednoho z věrných proroků. (2. Par. 35:23, 25) Nikde se ale nepíše, že by to udělal. Neko navíc mířil do Karkemiše. Šel bojovat „proti jinému domu“, ne proti Jeruzalému. Nešlo ani o Boží jméno, protože Neko se nevysmíval ani Jehovovi, ani jeho lidu. Když se tedy Josijáš rozhodl proti Nekovi vytáhnout, projevil špatný úsudek. Vidíme v tom ponaučení pro sebe? Když stojíme před nějakým problémem, je moudré vzít v úvahu, jaká je v té záležitosti Jehovova vůle.

17. Když řešíme nějaký problém, jak se můžeme vyvarovat podobné chyby, jakou udělal Josijáš?

17 Když se v nějaké věci potřebujeme rozhodnout, měli bychom zjistit, které biblické zásady se jí týkají, a pak je uplatnit. V některých případech se můžeme poradit se staršími. Možná jsme už přemýšleli o tom, co k dané otázce víme, a také jsme si vyhledali informace v našich publikacích. Starší nám ale můžou ukázat další zásady, na které bychom měli pamatovat. Vezměme si například sestru, která si uvědomuje, že má odpovědnost kázat dobrou zprávu. (Sk. 4:20) Jenže co když si naplánovala službu na konkrétní den, ale její nevěřící manžel chce, aby zůstala s ním? Říká, že na sebe poslední dobou neměli moc času a že by chtěl, aby podnikli něco společně. Sestra možná zváží příslušné biblické verše, které mluví o tom, že máme poslouchat Boha a činit učedníky. (Mat. 28:19, 20; Sk. 5:29) Musí ale také vzít v úvahu, že se manželky mají podřizovat manželům a že máme být rozumní. (Ef. 5:22–24; Fil. 4:5) Brání jí její manžel ve službě úplně, nebo ji prosí, aby projednou změnila plán? Když se snažíme plnit Boží vůli a mít čisté svědomí, musíme projevovat dobrý úsudek.

DÁL SLUŽ S ÚPLNÝM SRDCEM

18. V čem pro tebe bylo užitečné, že jsme si rozebrali zprávy o čtyřech judských králích?

18 Jelikož jsme nedokonalí, můžeme se vydat stejným špatným směrem, jako kterýkoli ze čtyř králů, o kterých jsme teď mluvili. Mohlo by se stát, že bychom 1. se nevědomky spolehli na lidskou moudrost, 2. začali se stýkat se špatnými lidmi, 3. stali se domýšlivými nebo 4. udělali rozhodnutí, aniž bychom nejdřív zjistili, jaká je Boží vůle. Od Jehovy je velmi laskavé, že v nás stejně jako v těch čtyřech králích vidí to dobré. Ví, jak moc ho milujeme a jak moc mu chceme věrně sloužit. Proto pro nás nechal zapsat varovné příklady, které nám můžou pomoct předejít vážným chybám. Rozjímejme o těchto biblických zprávách a buďme za ně Jehovovi vděční!