Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Alọgigọna Ovi “Mẹhe to Jonọ-Gbéji lẹ” Tọn

Alọgigọna Ovi “Mẹhe to Jonọ-Gbéji lẹ” Tọn

“Yẹn ma tindo ayajẹ de he hú ehe: dọ yẹn ni sè dọ ovi ṣie lẹ to zọnlinzin zọnmii to nugbo lọ mẹ.”—3 JOH. 4.

OHÀN LẸ: 88, 41

1, 2. (a) Nuhahun tẹwẹ suhugan ovi mẹhe to jonọ-gbéji lẹ tọn lẹ nọ pehẹ? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?

JOSHUA dọmọ: “Sọn ovu whenu wẹ n’nọ do ogbè mẹjitọ ṣie he to jonọ-gbéji lẹ tọn to whégbè podọ to agun mẹ. Ṣigba, to whenue n’bẹ wehọmẹ godo, n’jẹ wanyina ogbè lẹdo lọ tọn ji. To owhe kleun de gblamẹ, ogbè enẹ wá lẹzun ogbè he n’nọ sè hugan. N’ma nọ mọnukunnujẹ opli lẹ mẹ ba podọ n’masọ jẹakọ hẹ aṣa mẹjitọ ṣie lẹ tọn ba.” Numimọ Joshua tọn ma yin nupaṣamẹ de.

2 To egbehe, hugan gbẹtọ 240 000 000 wẹ tin to jonọ-gbéji. Eyin mẹjitọ he to jonọ-gbéji de wẹ a yin, nawẹ a sọgan gọalọna ovi towe lẹ to aliho dagbe hugan mẹ na yé nido lẹzun ovi he whèwhín to gbigbọ-liho bo “to zọnlinzin zọnmii to nugbo lọ mẹ” lẹ gbọn? (3 Joh. 4) Podọ nawẹ mẹdevo lẹ sọgan gọalọ gbọn?

MẸJITỌ LẸ EMI, MÌ ZE APAJLẸ DAGBE DAI

3, 4. (a) Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan ze apajlẹ dagbe dai na ovi yetọn lẹ gbọn? (b) Etẹwẹ mẹjitọ lẹ ma dona donukun sọn ovi yetọn lẹ si?

3 Mẹjitọ lẹ emi, apajlẹ mìtọn yin nujọnu nado ze ovi mìtọn lẹ do ali ogbẹ̀ madopodo tọn lọ ji. Whenue ovi mìtọn lẹ doayi e go dọ mì nọ “to Ahọluduta lọ . . . dín whẹ́,” yé na plọn nado nọ ganjẹ Jehovah go na nuhudo egbesọegbesọ tọn yetọn lẹ. (Mat. 6:33, 34) Enẹwutu, mì nọ zan gbẹzan he bọawu. Mì nọ yí agbasanu lẹ do sanvọ́ do gbigbọnu lẹ tamẹ—kakati nido yin gbigbọnu lẹ do agbasanu lẹ tamẹ. Mì tẹnpọn ma nado nọ duahọ. Mì nọ doafọna “adọkun [he] to olọn mẹ”—yèdọ nukundagbe Jehovah tọn—kakati nido yin adọkunnu lẹ kavi “gigo gbẹtọ lẹ tọn.”—Hia Malku 10:21, 22; Joh. 12:43.

4 Mì ma hẹn alọnu mìtọn ján sọmọ bọ mì ma na tindo whenu na ovi mìtọn lẹ blo. Mì dike yé ni yọnẹn dọ homẹ mìtọn nọ hùn do yé go to whenue yé basi dide nado ze Jehovah do otẹn tintan mẹ kakati nado doafọna yindidi kavi adọkunnu lẹ—vlavo na yedetiti kavi na mìwlẹ tọn wutu. Mì dapana pọndohlan lọ he ma jẹna Klistiani lẹ, dọ ovi lẹ dona wleawu gbẹzan fẹẹmẹninọ tọn na mẹjitọ yetọn lẹ. Mì nọ flindọ, “e ma yin ovi lẹ wẹ dona bẹ nulẹ pli na mẹjitọ yetọn lẹ gba, ṣigba mẹjitọ lẹ na ovi lẹ.”—2 Kọl. 12:14.

MẸJITỌ LẸ EMI, MÌ DUTO NUHAHUN GBÈMASE TỌN JI

5. Naegbọn mẹjitọ lẹ dona nọ dọho hẹ ovi yetọn lẹ gando Jehovah go?

5 Dile e yin didọdai do, gbẹtọ lẹ “sọn ogbè akọta lẹ tọn lẹpo mẹ” to wiwọ̀ wá titobasinanu Jehovah tọn mẹ. (Zek. 8:23) Ṣigba, nuhahun gbèmase tọn sọgan hẹn ẹn vẹawuna mì nado plọn nugbo lọ ovi mìtọn lẹ. Ovi mìtọn lẹ wẹ yin omẹ tintan he mì dona plọn Biblu hẹ, podọ eyin yé “wá yọ́n” Jehovah, e na dekọtọn do ogbẹ̀ madopodo mẹ na yé. (Joh. 17:3) Na ovi mìtọn lẹ nido jẹakọ hẹ nuplọnmẹ Jehovah tọn lẹ, mì dona nọ “dọho gando yé go” to ojlẹ lẹpo mẹ.—Hia Deutelonomi 6:6, 7.

6. Nawẹ ovi mìtọn lẹ sọgan mọaleyi sọn ogbè mìtọn pinplọn mẹ gbọn? (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn.)

6 E yọnbasi dọ ovi mìtọn lẹ ni plọn ogbè lẹdo lọ tọn to wehọmẹ podọ to lẹdo he mẹ yé nọ nọ̀, ṣigba yé nọ plọn ogbè mìtọn titengbe gbọn ogbè lọ dido hẹ mì to nuwiwa egbesọegbesọ tọn lẹ mẹ dali. Gbọnvona dọ ogbè mìtọn sisè na na dotẹnmẹ ovi mìtọn lẹ nado nọ tindo hodọdopọ ahundopo tọn hẹ mì, e nasọ hẹn ale devo lẹ wá na yé ga. Ogbè voovo lẹ sisè na gọalọna ovi mìtọn lẹ nado whẹ́n to apọ̀nmẹ podọ nado yọ́n lehe yè nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ do. E sọgan sọ hùn dotẹnmẹ voovo lẹ dote na yé nado gbloada na lizọnyizọn yetọn. Carolina he mẹjitọ etọn lẹ to jonọ-gbéji dọmọ: “E vivi na mi taun nado tin to agun jonọ-gbè tọn de mẹ. Podọ, ayajẹnu wẹ e yin nado to alọgọ to fie nuhudo sù te.”

7. Etẹwẹ mì sọgan wà eyin whẹndo mìtọn pehẹ nuhahun gbèmase tọn?

7 Etomọṣo, dile ovi mẹhe to jonọ-gbéji lẹ tọn lẹ to akọjẹhẹ aṣa po ogbè lẹdo lọ tọn po, delẹ to yé mẹ sọgan hẹn ojlo yetọn gọna nugopipe yetọn nado nọ dọho hẹ mẹjitọ yetọn lẹ to ogbè yetọn titi mẹ bu. Mẹjitọ lẹ emi, eyin ninọmẹ ovi mìtọn lẹ tọn niyẹn, be mì sọgan plọn ogbè lẹdo lọ tọn etlẹ yin vude poun ya? Mì na penugo hugan nado plọn ovi mìtọn lẹ whẹ́n taidi Klistiani lẹ eyin mì nọ mọnukunnujẹ hodọdopọ yetọn lẹ, ayidedai yetọn po azọ́ndenamẹ wehọmẹ tọn yetọn lẹ po mẹ, podọ eyin mì sọgan nọ dọho hẹ mẹplọntọ yetọn lẹ tlọlọ. Nugbo wẹ dọ ogbè yọyọ de pinplọn nọ biọ whenu, vivẹnudido po whiwhẹ po. Ṣigba, mí ni dọ dọ ovi mìtọn lẹzun tókunọ, be mì ma na tẹnpọn bo plọn tókunọ-gbè nado nọ dọho hẹ ẹ ya? Ovi he sè jonọ-gbè de hugan ogbè etọn titi jẹna ayidonugo dopolọ, kavi e ma yin mọ wẹ? *

8. Nawẹ mì sọgan gọalọna ovi mìtọn lẹ gbọn eyin mì ma tlẹ tindo nunina ogbè pinplọn tọn sọmọ?

8 Nado dọ hójọhó, e sọgan nọma bọawuna mẹjitọ he to jonọ-gbéji delẹ nado sè ogbè yọyọ he do ovi yetọn lẹ te lọ ganji. Nuhahun gbèmase tọn ehe sọgan hẹn ẹn vẹawuna mẹjitọ lọ lẹ nado do oyọnẹn he tin to “kandai wiwe lẹ” mẹ do ahun ovi yetọn lẹ tọn mẹ. (2 Tim. 3:15) Eyin ninọmẹ mìtọn niyẹn, mì gbẹ́ sọgan gọalọna ovi mìtọn lẹ nado wá yọ́n Jehovah bosọ yiwanna ẹn. Mẹho agun tọn de he nọ yin Shan flin dọmọ: “Onọ̀ godoponọ mítọn ma sè ogbè he míwu ovi lẹ sè hugan lọ sọmọ, podọ yẹn po nọviyọnnu ṣie lẹ po ma nọ do ogbè ewọ lọsu tọn ganji. Ṣigba, whenue mí nọ mọ lehe e nọ plọnnu, nọ hodẹ̀, bo nọ wà nuhe go e pé lẹpo nado deanana sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn to sẹmẹsẹmẹ do, mí mọnukunnujẹemẹ dọ nujọnu taun wẹ e yin nado wá yọ́n Jehovah.”

9. Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan gọalọna ovi he tindo nuhudo nado plọnnu to ogbè awe mẹ lẹ gbọn?

9 E sọgan biọ dọ ovi delẹ ni plọnnu gando Jehovah go to ogbè awe mẹ—yèdọ ogbè he yé nọ do to wehọmẹ podọ dehe yé nọ do to whégbè. Enẹwutu, mẹjitọ delẹ nọ yí owe lẹ, hoyidokanji lẹ po video lẹ po zan to ogbè awe lẹ mẹ. E họnwun dọ, mẹjitọ he to jonọ-gbéji lẹ dona nọ yí whenu susu zan bosọ nọ kàn ayiha voovo lẹ nado gọalọna ovi yetọn lẹ na yé nido wleawuna haṣinṣan he dolido de hẹ Jehovah.

AGUN TẸWẸ MÌ NA KỌNAWUDOPỌ HẸ?

10. (a) Mẹnu wẹ dona basi nudide agun he whẹndo lọ na kọnawudopọ hẹ tọn? (b) Etẹwẹ e dona wà jẹnukọn whẹpo do basi nudide de?

10 To whenue “mẹhe to jonọ-gbéji lẹ” dẹn do Kunnudetọ devo he nọ do ogbè yetọn lẹ, e nọ biọ dọ yé ni kọnawudopọ hẹ agun he nọ do ogbè lẹdo lọ tọn de. (Salm. 146:9) Ṣigba, eyin agun he nọ do ogbè mìtọn titi de to yakẹ, kanbiọ lọ wẹ yindọ: Agun tẹwẹ yọ́n hugan dọ whẹndo mìtọn ni kọnawudopọ hẹ? To nulinlẹnpọn sisosiso, dẹ̀hiho gọna hodọdopọ hẹ alọwlemẹ po ovi lẹ po godo, tatọ́ whẹndo tọn de dona basi nudide. (1 Kọl. 11:3) Etẹlẹ ji wẹ tatọ́ whẹndo tọn de na lẹnnupọndo? Nunọwhinnusẹ́n tẹlẹ wẹ e dona hodo? Mì gbọ mí ni gbadopọnna delẹ.

11, 12. (a) Nuyiwadomẹji tẹwẹ ogbè nọ tindo do nuhe ovi de na plọn to opli lẹ ji? (b) Naegbọn ovi delẹ nọ whleawu nado plọn ogbè mẹjitọ yetọn lẹ tọn?

11 Mẹjitọ lẹ dona yí lẹnpọn dagbe do gbeje nuhudo ovi yetọn lẹ tọn pọ́n. Nugbo wẹ dọ—mahopọnna ogbè depope he mẹ opli lẹ nọ yin bibasi te—nuplọnmẹ gbigbọmẹ tọn mimọyi to opli ji na gànhiho kleun delẹ poun to sẹmẹsẹmẹ ma ko pé na ovi lẹ nido mọnukunnujẹ nugbo lọ mẹ kitokito. Ṣigba mì lẹnnupọndo ehe ji: Eyin ovi lẹ yì opli to ogbè he yé nọ sè hugan mẹ, yé sọgan mọnukunnujẹ nulẹ mẹ eyin yé ko gbẹ́ tin to finẹ, vlavo bo tlẹ sọgan nọ mọ nuplọn hugan lehe mẹjitọ yetọn lẹ lẹn do. Ehe sọgan nọma yinmọ eyin ovi lẹ ma sè ogbè he agun lọ nọ yizan ganji. (Hia 1 Kọlintinu lẹ 14:9, 11.) Podọ to nukọn mẹ, ogbè he mẹ ovi de yin jiji do sọgan nọma wá yin ogbè he mẹ e nọ lẹnnupọn te kavi he nọ jẹ ahun etọn mẹ. Na nugbo tọn, ovi delẹ sọgan plọn nado nọ na gblọndo, basi wadohia, bo wazọ́n to opli ji to ogbè mẹjitọ yetọn lẹ tọn mẹ ṣogan nuhe dọ yé te lẹ ma na nọ wá sọn ahun yetọn mẹ nugbonugbo.

12 Humọ, e ma yin ogbè kẹdẹ wẹ nọ yinuwado ahun ovi de tọn ji. Nuhe jọ to whẹho Joshua he yin nùdego wayi tọn mẹ niyẹn. Dile nọviyọnnu etọn Esther dọ do, “na ovi pẹvi lẹ, e ma tlẹ nọ biọ vivẹnudido nado jẹakọ hẹ ogbè, aṣa po sinsẹ̀n mẹjitọ yetọn lẹ tọn po.” Eyin ovi lẹ ma jẹakọ hẹ aṣa mẹjitọ yetọn lẹ tọn, yé sọgan nọ whleawu nado plọn ogbè mẹjitọ lọ lẹ tọn—gọna nuyise yetọn. Etẹwẹ mẹjitọ he to jonọ-gbéji lẹ sọgan wà?

13, 14. (a) Naegbọn asu po asi po he to jonọ-gbéji de sẹtẹnna whẹndo yetọn yì agun he nọ do ogbè lẹdo lọ tọn de mẹ? (b) Etẹwẹ mẹjitọ lọ lẹ wà nado lodo to gbigbọ-liho zọnmii?

13 Mẹjitọ Klistiani lẹ nọ ze dagbemẹninọ ovi yetọn lẹ tọn do otẹn tintan mẹ kakati nido yin nujlomẹ yetọn titi lẹ. (1 Kọl. 10:24) Samuel he yin otọ́ Joshua po Esther po tọn dọmọ: “Yẹn po asi ṣie po nọ na ayidonugo ovi mítọn lẹ nado yọ́n ogbè he mẹ yé to nukọnyi te to gbigbọ-liho, podọ mí biọ nuyọnẹn to odẹ̀ mẹ. Whẹho lọ ma yin nuhe míwlẹ mọdọ e yọ́n. Ṣigba, to whenue mí mọdọ yé ma to ale mọyi sọmọ to opli he nọ yin bibasi to ogbè mítọn mẹ lẹ ji, mí de nado sẹtẹn yì agun he nọ do ogbè lẹdo lọ tọn de mẹ. To pọmẹ, mí nọ yì opli lẹ bo nọ tindo mahẹ to lizọnyizọn lọ mẹ to gbesisọ mẹ. Mí sọ nọ basi oylọna họntọn he to lẹdo lọ mẹ lẹ nado wá dùnú dopọ hẹ mí bo yì disa hẹ mí. Ehe lẹpo gọalọna ovi mítọn lẹ nado jẹakọ hẹ mẹmẹsunnu lẹ bosọ wá yọ́n Jehovah, e ma yin taidi Jiwheyẹwhe yetọn poun gba, ṣigba taidi Otọ́ podọ Họntọn yetọn. Mí mọdọ ehe yin nujọnu taun hugan alọgigọna yé poun nado sè ogbè he mí nọ do.”

14 Samuel yidogọ dọmọ: “Nado lodo to gbigbọ-liho, yẹn po asi ṣie po sọ nọ yì opli lẹ to ogbè mítọn titi mẹ. Alọnu mítọn nọ ján taun podọ agbọ́ sọ nọ pé mí. Ṣigba mí dopẹna Jehovah dọ ewọ dona vivẹnudido po avọ́sinsan mítọn lẹ po. Ovi mítọn atọ̀n lẹpo wẹ to Jehovah sẹ̀n to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ.”

NUHE JỌJA LẸ SỌGAN WÀ

15. Naegbọn mẹmẹyọnnu de he nọ yin Kristina do lẹndọ e na yọ́n hugan dọ emi ni sẹtẹn yì agun he nọ do ogbè lẹdo lọ tọn de mẹ?

15 Ovi he ko whẹ́n lẹ sọgan wá mọdọ yé na sẹ̀n Jehovah to gigọ́ mẹ to agun he nọ do ogbè he mẹ yé mọnukunnujẹ hugan de mẹ. Eyin e wá yinmọ, mẹjitọ lẹ ma dona nọ lẹndọ ovi lẹ to gbigbẹ́ emi dai wẹ gba. Kristina flin dọmọ: “N’sè ogbè mẹjitọ ṣie lẹ tọn pẹẹde, ṣigba to whenue yè to ogbè lọ do to opli lẹ ji, e nọ dablu do mi. To whenue n’tindo owhe 12, n’yì plidopọ de to ogbè he n’nọ do to wehọmẹ mẹ. Whla tintan niyẹn he n’wá mọnukunnujẹemẹ dọ nugbo lọ sè wẹ n’te! Nudevo he yinuwado ji e wẹ yin whenue n’wá jẹ dẹ̀ho ji to ogbè he n’nọ do to wehọmẹ mẹ. Todin n’nọ dọhona Jehovah sọn ahun mẹ wá!” (Owalọ 2:11, 41) To whenue Kristina jẹ whinwhẹ́n ji, e dọhodo whẹho lọ ji hẹ mẹjitọ etọn lẹ bo de nado sẹtẹn yì agun he nọ do ogbè lẹdo lọ tọn de mẹ. E flin dọmọ: “Nupinplọn gando Jehovah go to ogbè he n’nọ yizan to wehọmẹ mẹ whàn mi nado yinuwa.” E ma dẹn bọ Kristina lẹzun gbehosọnalitọ whepoponu tọn ayajẹnọ de.

16. Naegbọn homẹ mẹmẹyọnnu de he nọ yin Nadia tọn hùn dọ e nọ agun dopolọ mẹ hẹ mẹjitọ etọn lẹ?

16 Jọja lẹ emi, be e nọ jlo mì dọ mì ni kọnawudopọ hẹ agun he nọ do ogbè lẹdo mìtọn tọn wẹ ya? Eyin mọ wẹ, mì kàn nuhewutu wẹ sè mìde. Be tẹnsisẹ yì agun mọnkọtọn mẹ na gọalọna mì nado dọnsẹpọ Jehovah dogọ ya? (Jak. 4:8) Kavi be vlavo mì to linlẹn nado sẹtẹn na mì ma jlo dọ yè ni nọ to ṣiṣọ́ mì kavi mì ma jlo na wazọ́n susu wutu wẹ ya? Nadia he to sinsẹ̀n to alọnu to Bẹtẹli dọmọ: “To whenue yẹn po nọvi ṣie lẹ po biọ aflanmẹ, mí jlo na sẹtẹn yì agun he nọ do ogbè lẹdo lọ tọn mẹ.” Ṣigba, mẹjitọ etọn lẹ mọdọ tẹnsisẹ mọnkọtọn ma na wà dagbe na yewu ovi lẹ to gbigbọ-liho. Nadia yidogọ dọmọ: “Todin, mí nọ dopẹ́ dọ mẹjitọ mítọn lẹ wazọ́n sinsinyẹn nado plọn mí ogbè yetọn na mí nido nọ agun dopolọ mẹ hẹ yé. Ehe ko wà dagbe na mí bo ko hùn dotẹnmẹ susu dote na mí nado gọalọna mẹdevo lẹ na yé nido wá yọ́n Jehovah.”

LEHE MẸDEVO LẸ SỌGAN GỌALỌ DO

17. (a) Mẹnu wẹ Jehovah ko deazọ́nna nado plọn ovi lẹ whẹ́n? (b) Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan mọ alọgọ yí nado plọn nugbo lọ ovi yetọn lẹ gbọn?

17 Jehovah ko na lẹblanulọkẹyi lọ mẹjitọ lẹ nado plọn ovi yetọn lẹ whẹ́n to nugbo lọ mẹ, e ma yin mẹjitọ daho ovi lẹ tọn lẹ kavi mẹdevo depope. (Hia Howhinwhẹn lẹ 1:8; 31:10, 27, 28.) Ṣogan, mẹjitọ he ma sè ogbè lẹdo he mẹ yé tin te tọn ganji lẹ sọgan tindo nuhudo alọgọ tọn nado jẹ ahun ovi yetọn lẹ tọn mẹ. Tito-bibasi nado biọ alọgọ mọnkọtọn ma zẹẹmẹdo dọ yé gbẹkọ azọngban gbigbọmẹ tọn yetọn go gba; kakatimọ, ehe sọgan yin apadewhe ovi yetọn lẹ pinplọn whẹ́n “to mẹplọnlọ po tudohomẹnamẹ Jehovah tọn po mẹ” tọn. (Efe. 6:4) Di apajlẹ, mẹjitọ lẹ sọgan dọnsẹpọ mẹho he to agun lọ mẹ lẹ nado mọ ayinamẹ lẹ yí na nuhe dù anadidena sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn, podọ nado mọ alọgọ yí nado wleawuna ogbẹ́ dagbe lẹ na ovi yetọn lẹ.

Ovi lẹ po mẹjitọ yetọn lẹ po nọ mọaleyi sọn awukinkọndopọ hẹ agun lọ mẹ (Pọ́n hukan 18 po 19tọ po)

18, 19. (a) Nawẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu he whèwhín to gbigbọ-liho lẹ po sọgan gọalọna ovi lẹ gbọn? (b) Etẹwẹ mẹjitọ lẹ dona zindonukọn nado to wiwà?

18 Mẹjitọ lẹ sọgan nọ basi oylọna whẹndo devo lẹ nado wá kọnawudopọ hẹ yé to sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn yetọn whenu sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ. Humọ, jọja susu nọ yinukọn to gbigbọ-liho eyin yé dogbẹ́ hẹ Klistiani hatọ he whèwhín lẹ, yèdọ mẹhe sọgan nọ zọnhẹ yé yì lizọnyizọn lọ mẹ bo nọ tindo mahẹ to ayidedai mẹjlọdote tọn lẹ mẹ hẹ yé. (Howh. 27:17) Shan he yin nùdego wayi dọmọ: “N’nọ flin mẹmẹsunnu he plọnazọ́n mi lẹ ganji. Eyin yé to alọgọna mi nado wleawuna azọ́ndenamẹ ṣie lẹ to opli ji, n’nọ plọn nude dogọ janwẹ. Podọ n’nọ duvivi ayidedai he mẹ mí nọ tindo mahẹ te to pọmẹ lẹ tọn.”

19 E họnwun dọ, mẹhe mẹjitọ lẹ de nado gọalọna ovi yetọn lẹ dona nọ yidogọna sisi he ovi lẹ dona tindo na mẹjitọ lẹ bo nọ dọho dagbe gando mẹjitọ lọ lẹ go, kakati nado nọ hò azọngban mẹjitọ lọ lẹ tọn yí. Humọ, mẹhe to alọgọ lẹ dona dapana walọ depope he mẹde to agun lọ mẹ kavi to gbonu agun lọ tọn sọgan pọnhlan taidi nuhe ma sọgbe to walọyizan-liho. (1 Pita 2:12) Mẹjitọ lẹ ma dona ze ovi yetọn lẹ do alọmẹ na mẹdevo lẹ poun nado yin pinplọn to gbigbọ-liho. Yé dona nọ na ayidonugo alọgọ wunmẹ he Klistiani hatọ lẹ to nina ovi lọ lẹ podọ yelọsu lẹ dona zindonukọn nado to ovi yetọn lẹ plọn.

20. Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan gọalọna ovi yetọn lẹ nado lẹzun sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn dagbe lẹ gbọn?

20 Mẹjitọ lẹ emi, mì nọ biọ alọgọ Jehovah tọn to odẹ̀ mẹ, bo nọ dovivẹnu nado wà nuhe go mì pé. (Hia 2 Otànnugbo lẹ 15:7.) Mì nọ ze haṣinṣan ovi mìtọn tọn hẹ Jehovah do otẹn tintan mẹ kakati nido yin nujlomẹ mìtọn titi lẹ. Mì wà nuhe go mì pé nado hẹn ẹn diun dọ Ohó Jiwheyẹwhe tọn nọ jẹ ahun ovi mìtọn tọn mẹ. Mì ma hẹn todido bu gbede blo dọ ovi mìtọn sọgan lẹzun sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn dagbe de. Eyin ovi mìtọn lẹ nọ setonuna Ohó Jiwheyẹwhe tọn bo nọ hodo apajlẹ dagbe mìtọn, mì na tindo numọtolanmẹ he apọsteli Johanu tindo gando ovi gbigbọmẹ tọn etọn lẹ go, mẹhe dọmọ: “Yẹn ma tindo ayajẹ de he hú ehe: dọ yẹn ni sè dọ ovi ṣie lẹ to zọnlinzin zọnmii to nugbo lọ mẹ.”—3 Joh. 4.

^ huk. 7 Pọ́n hosọ lọ “Vous pouvez apprendre une langue étrangère!” to Réveillez-vous! mars 2007, w. 10-12 mẹ.