1., 2. Co Petr zažil po noci strávené na Galilejském moři?

 SEDM Ježíšových učedníků strávilo noc na Galilejském moři, ale nechytili jedinou rybu. Teď je ráno a vzkříšený Ježíš stojí na břehu a pozoruje je. Pak jim říká: „‚Hoďte síť napravo od člunu a něco najdete.‘ Hodili ji tedy, ale pro množství ryb už ji nebyli schopni vytáhnout.“ (Jan 21:1-6)

² Ježíš jim dal k snídani ryby a chleba. Pak se obrátil na Šimona Petra a zeptal se ho: „Šimone, synu Janův, miluješ mě víc než tyto zde?“ O čem Ježíš mluvil? Petr byl vášnivým rybářem. Ježíš se ho tedy zřejmě ptal, u čeho má srdce. Miluje víc ryby a rybaření než Ježíše a jeho učení? Petr mu odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že mám k tobě náklonnost.“ (Jan 21:15) A podle svých slov skutečně žil. Lásku ke Kristu dával najevo tím, že se plně věnoval kazatelské činnosti. Také se stal pilířem křesťanského sboru v prvním století.

3. Na jaké nebezpečí si křesťané musí dávat pozor?

³ Co se ze slov, která Ježíš řekl Petrovi, můžeme naučit? Musíme si dávat pozor, aby naše láska ke Kristu neochladla a abychom ve službě Jehovovi nepolevili. Ježíš věděl, že život v tomto světě bude plný stresu a že budeme zažívat náročné situace. V podobenství o rozsévači řekl, že někteří lidé přijmou „slovo o království“ a zpočátku budou horliví, ale později „úzkost tohoto systému věcí a podvodná moc bohatství“ začnou slovo dusit. (Mat. 13:19–22; Mar. 4:19) Pokud bychom si tedy nedali pozor, každodenní starosti by mohly začít zasahovat do naší služby Jehovovi. Ježíš proto učedníky varoval: „Dávejte ... na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi.“ (Luk. 21:34)

4. Co nám pomůže zjistit, jak silná je naše láska ke Kristu? (Viz úvodní obrázek.)

⁴ Tak jako Petr i my můžeme svoji lásku ke Kristu dávat najevo tím, že kazatelská služba bude v našem životě prioritou. Co můžeme udělat pro to, abychom v ní nepolevili? Čas od času si polož otázky: U čeho mám srdce? Mám větší radost ze služby Jehovovi, nebo z něčeho jiného? Abychom si na tyto otázky odpověděli, prozkoumejme tři oblasti života, které by mohly být příčinou toho, že naše láska ke Kristu ochladne. Jsou to 1. práce, 2. odpočinek a zábava a 3. hmotné věci.

5. Jakou odpovědnost má hlava rodiny?

⁵ Pro Petra nebylo rybaření jenom zábavou. Byla to práce, která živila jeho rodinu. I dnes si hlava rodiny uvědomuje, že podle Bible má odpovědnost se v hmotném ohledu starat o své nejbližší. (1. Tim. 5:8) Musí proto tvrdě pracovat. V těchto posledních dnech ale práce bývá příčinou úzkosti.

6. Proč je dnes práce často stresující?

⁶ Realita je často taková, že je nedostatek pracovních míst a hodně nezaměstnaných. Mnozí lidé mají pocit, že musí pracovat více hodin a někdy za méně peněz. Firmy se snaží vyrábět více zboží a zaměstnávat přitom méně lidí, což si vybírá svoji daň na jejich fyzickém, duševním nebo citovém zdraví. Ti, kdo nejsou ochotní takové oběti přinášet, riskují, že o práci přijdou.

7., 8. a) Především komu bychom měli být věrní? b) Jakou situaci řešil jeden bratr z Thajska a jaké poučení z toho vyplývá?

⁷ Jako křesťané jsme věrní především Jehovovi, ne zaměstnavateli. (Luk. 10:27) Práce je jen způsob, jak vydělat na základní věci k životu a na to, abychom mohli sloužit Bohu. Pokud bychom si ale nedali pozor, mohla by práce zasahovat do našeho uctívání Boha. Jeden bratr z Thajska vypráví: „Opravoval jsem počítače a ta práce mě fakt bavila, ale musel jsem v ní trávit dlouhé hodiny. Kvůli tomu mi nezbýval skoro žádný čas na duchovní věci. Nakonec jsem si uvědomil, že pokud má být pro mě prioritou služba Jehovovi, musím práci změnit.“ Co s tím udělal?

⁸ Vysvětluje: „Asi rok jsem přemýšlel co dál a šetřil, a nakonec se rozhodl, že budu na ulici prodávat zmrzlinu. Začátky byly finančně těžké, takže jsem začal pochybovat, jestli to byl krok správným směrem. Když jsem potkával bývalé kolegy, smáli se mi a ptali se mě, proč je podle mě lepší prodávat zmrzlinu než pracovat s počítači v klimatizovaném prostředí. Modlil jsem se k Jehovovi a prosil ho, aby mi pomohl dosáhnout svého cíle mít víc času na duchovní činnosti. Netrvalo dlouho a moje situace se začala zlepšovat. Poznal jsem, co zákazníkům chutná, a začal jsem dělat lepší zmrzlinu. Brzy jsem každý den prodal všechno, co jsem vyrobil. Byl jsem na tom finančně dokonce líp, než když jsem opravoval počítače. Od té doby jsem šťastnější, protože nemám stres a starosti, které jsem měl v předchozím zaměstnání. A co je zásadní, mám bližší vztah s Jehovou.“ (Přečti Matouše 5:3, 6.)

9. Co nám pomůže mít na práci správný pohled?

⁹ Pracovitost je vlastnost, které si Jehova váží, a práce je navíc odměňující. (Přísl. 12:14) Ale musíme si dávat pozor na to, aby se pro nás nestala důležitější než služba Jehovovi. Ježíš řekl: „Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Mat. 6:33) Jak ale zjistit, jestli mám na práci správný pohled? Polož si otázku: Je pro mě práce zajímavá a baví mě, zatímco služba Bohu mi připadá všední, nebo dokonce nudná? Když se nad tím zamyslíš, pomůže ti to zjistit, u čeho máš srdce.

10. Jak Ježíš ukázal, co by pro nás mělo být nejdůležitější?

¹⁰ Ježíš ukázal, co by pro nás mělo být nejdůležitější. Jednou navštívil dvě sestry Martu a Marii. Marta se hned pustila do přípravy jídla, ale Marie si k Ježíšovi sedla a naslouchala mu. Marta si začala stěžovat, že jí Marie nepomáhá, ale Ježíš jí řekl: „Marie, ta si vyvolila dobrý podíl a nebude jí odňat.“ (Luk. 10:38–42) Ježíš Martu naučil něco cenného a poučit se z toho můžeme i my. Svoji lásku ke Kristu dáme najevo tím, že se nenecháme ničím rozptylovat, ale zvolíme si „dobrý podíl“. Vztah s Jehovou tedy pro nás vždycky musí být prvořadý.

11. Co Bible říká o odpočinku a zábavě?

¹¹ Každý den máme hodně práce, a tak si občas potřebujeme odpočinout a odreagovat se. Bible říká: „Pro člověka není nic lepšího, než aby jedl a vskutku pil a aby dal své duši vidět dobré za svou tvrdou práci.“ (Kaz. 2:24) I Ježíš si uvědomoval, že člověk si potřebuje čas od času odpočinout. Potom co se jeho učedníci jednou vrátili z intenzivní kazatelské výpravy, jim řekl: „Pojďte sami soukromě na osamělé místo a trochu si odpočiňte.“ (Mar. 6:31, 32)

12. a) Na co si musíme dávat pozor, pokud jde o odpočinek a zábavu? b) Vyprávěj, co zažil jeden mladý muž.

¹² Odpočinek a zábava jsou tedy důležité. Hrozí ale nebezpečí, že se pro nás stanou tím nejdůležitějším. V prvním století žilo hodně lidí podle slov „jezme a pijme, neboť zítra máme zemřít“. (1. Kor. 15:32) Stejný postoj je běžný i dnes. Uveďme si příklad. Před lety začal jeden mladý muž v Evropě chodit na shromáždění. Byl ale tak unešený zábavou, že se po nějaké době se svědky Jehovovými přestal stýkat. Později ale pochopil, že to, jak žije, vede jenom k problémům a zklamáním. Začal tedy znovu studovat Bibli a časem se stal zvěstovatelem. Po svém křtu řekl: „Jediná věc, které lituju, je to, že jsem ztratil tolik času, než jsem si uvědomil, že sloužit Jehovovi přináší mnohem víc štěstí než bavit se tím, co nabízí tenhle svět.“

13. a) Uveď přirovnání, ze kterého je vidět, že příliš mnoho odpočinku a zábavy není dobré. b) Co nám pomůže zjistit, jak jsme na tom s odpočinkem a zábavou?

¹³ Odpočinek a zábava by nám měly pomoct zrelaxovat a načerpat síly. Jenže kolik času tomu věnovat? Zkusme si to přirovnat. Asi každý si rád dá něco sladkého. Víme ale, že pokud bychom jedli sladké pořád, mělo by to negativní vliv na naše zdraví. Proto jíme hlavně výživná jídla. Podobně pokud trávíme hodně času odpočinkem a zábavou, bude to mít negativní vliv na naše duchovní zdraví. Co ti pomůže zjistit, jak jsi na tom? Můžeš si například napsat, kolik hodin v určitém týdnu věnuješ věcem, které souvisí se službou Jehovovi, jako jsou shromáždění, kazatelská služba a osobní a rodinné studium. Pak si můžeš napsat, kolik hodin ve stejném týdnu trávíš například sportem, sledováním televize nebo hraním počítačových her. Když pak ta dvě čísla srovnáš, co zjistíš? Měl bys jíst méně „sladkého“? (Přečti Efezanům 5:15, 16.)

14. Jak si dobře vybírat odpočinek a zábavu?

¹⁴ Jehova nechává na nás, jaký odpočinek a zábavu si vybereme, a odpovědnost za to nese hlava rodiny. V Bibli jsou zásady, které ukazují, jak Jehova smýšlí, a které nám pomáhají vybírat si správně. Kvalitní zábava je „dar od Boha“. (Kaz. 3:12, 13) Samozřejmě, že každý relaxuje jinak. (Gal. 6:4, 5) Ať už si ale vybereme cokoli, musíme se mít na pozoru. Ježíš řekl: „Kde je ... tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ (Mat. 6:21) Láska k Ježíšovi nás podněcuje k tomu, abychom přemýšleli, mluvili a chovali se způsobem, ze kterého je vidět, že Boží království je pro nás důležitější než každodenní činnosti. (Fil. 1:9, 10)

15., 16. a) Jak by se pro nás mohla touha po hmotných věcech stát léčkou? b) Jakou moudrou radu ohledně hmotných věcí dal Ježíš?

¹⁵ Spousta lidí je dnes posedlých poslední módou, nejnovější elektronikou a tak dál. Každý křesťan by měl proto pravidelně přemýšlet o svých touhách. Polož si otázky jako: Jsou pro mě hmotné věci tak důležité, že strávím víc času hledáním různých informací o nejnovějších autech a poslední módě než přípravou na shromáždění? Jsem tak pohlcen každodenními činnostmi, že mám méně času na modlitbu a čtení Bible? Pokud zjistíme, že náš vztah k hmotným věcem je silnější než láska ke Kristu, měli bychom se zamyslet nad Ježíšovými slovy: „Střežte se před jakoukoli chtivostí.“ (Luk. 12:15) Proč nás před tím varoval?

¹⁶ Ježíš řekl, že „nikdo nemůže být otrokem dvou pánů“, a dodal: „Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“ Není možné dávat to nejlepší Jehovovi a zároveň se zaměřovat na hmotné věci. Ježíš vysvětlil, že člověk buď bude jednoho pána „nenávidět a druhého milovat“, nebo se „přidrží jednoho a druhým pohrdne“. (Mat. 6:24) Protože jsme nedokonalí, musíme stále bojovat „s touhami svého těla“, ke kterým patří i touha po hmotných věcech. (Ef. 2:3)

17. a) Proč je pro některé lidi těžké mít na hmotné věci správný názor? b) Co nám pomůže bojovat s touhou po hmotných věcech?

¹⁷ Hodně lidí se příliš zaměřuje na to, po čem touží, a tak je pro ně těžké mít na hmotné věci správný názor. (Přečti 1. Korinťanům 2:14.) Protože nemají ostrý duchovní zrak, nemusí pro ně být snadné rozlišit, co je správné a co špatné. (Hebr. 5:11–14) Jejich touha po hmotných věcech může stále sílit – čím víc toho mají, tím víc toho chtějí. (Kaz. 5:10) Takovým uvažováním se ale nemusíme nakazit. Výbornou prevencí je každodenní čtení Božího Slova. (1. Petra 2:2) Ježíš rozjímal o Jehovově moudrosti, a to mu pomohlo odolat Ďáblovu pokušení. Pokud i my chceme úspěšně bojovat s touhou po hmotných věcech, musíme Jehovovy moudré rady uplatňovat. (Mat. 4:8–10) Tím Ježíšovi ukážeme, že ho milujeme víc než hmotné věci.

18. K čemu jsi odhodlaný?

¹⁸ Když se Ježíš Petra zeptal „Miluješ mě víc než tyto zde?“, připomněl mu, že by pro něj duchovní věci měly být tím nejdůležitějším. Petr, jehož jméno znamená „kus skály“, v souladu se svým jménem žil. (Sk. 4:5–20) Také my jsme odhodlaní skálopevně milovat Krista a dát to správné místo v životě práci, odpočinku a zábavě i hmotným věcem. Svými rozhodnutími dávejme najevo stejné pocity, jaké vyjádřil Petr, když Ježíšovi řekl: „Pane, ty víš, že mám k tobě náklonnost.“