Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Ze Gbẹtọ-Yinyin Yọyọ lọ Do Bosọ Hẹn Ẹn Dogo

Ze Gbẹtọ-Yinyin Yọyọ lọ Do Bosọ Hẹn Ẹn Dogo

“Yí gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ dogo.”​—KOL. 3:10.

OHÀN LẸ: 126, 28

1, 2. (a) Naegbọn gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ yíyí dogo ma zẹ̀ nugopipe mítọn go? (b) Adà gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ tọn tẹlẹ wẹ yin sislẹ to Kolosinu lẹ 3:10-14 mẹ?

“GBẸTỌ-YINYIN yọyọ lọ.” Whla awe wẹ hodidọ enẹ sọawuhia to Owe Wiwe lẹ—Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn mẹ. (Efe. 4:24; Kol. 3:10) E nọ dlẹnalọdo gbẹtọ-yinyin de he yin “didá sọgbe hẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn.” Awuwiwlena gbẹtọ-yinyin yọyọ mọnkọtọn ma yin nude he zẹ̀ nugopipe mítọn go. Etẹwutu? Na Jehovah dá gbẹtọ to apajlẹ etọn mẹ bo gbọnmọ dali hẹn ẹn yọnbasi na mí nado nọ do jẹhẹnu dagbedagbe etọn nkọ lẹ hia.—Jen. 1:26, 27; Efe. 5:1.

2 Nugbo wẹ dọ na mí dugu mape tọn sọn mẹjitọ mítọn tintan lẹ dè wutu, ojlo ylankan lẹ nọ yinuwado mí ji. Mẹhe ṣẹnṣẹn mí nọ nọ̀ lẹ sọgan sọ tindo nuyiwadomẹji sinsinyẹn do mí ji. Ṣigba, Jehovah sọgan gbọn lẹblanu dali gọalọna mí, na mí nido sọgan lẹzun gbẹtọ wunmẹ he ewọ jlo dọ mí ni yin. Nado na huhlọn ojlo mítọn nado jẹ yanwle enẹ kọ̀n, mí na gbadopọnna adà voovo gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ tọn he apọsteli Paulu wlan to gbọdo glọ lẹ. (Hia Kolosinu lẹ 3:10-14.) Mí nasọ gbadopọnna lehe mí sọgan do adà voovo ehelẹ hia to lizọnyizọn mítọn mẹ do.

“DOPO WẸ MÌMẸPO”

3. Etẹwẹ yin dopo to nuhe nọ dohiagona gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ lẹ mẹ?

3 To whenue Paulu ko dotuhomẹna mí nado yí gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ dogo godo, e wá basi zẹẹmẹ mẹnukuntamahopọn tọn taidi dopo to nuhe nọ dohiagona gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ lẹ mẹ. E dọmọ: “Glẹkinu kavi Ju . . . , adàgbigbo kavi adàmagbo, jonọ, Skitianu, afanumẹ kavi mẹhe to edekannu de ma tin.” * To agun mẹ, naegbọn kinklan ma dona tin na sinmẹ agbasa tọn, akọ̀, kavi otẹn he mẹ mẹde tin te wutu? Na “dopo wẹ” hodotọ nugbo Klisti tọn lẹpo wutu.—Kol. 3:11; Gal. 3:28.

4. (a) Nawẹ devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ dona nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ gbọn? (b) Ninọmẹ tẹwẹ sọgan hẹn pọninọ Klistiani tọn vẹawu?

4 Mẹhe yí gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ dogo lẹ nọ yinuwa hẹ yisenọ hatọ lẹ gọna mẹdevo lẹ po yẹyi po, mahopọnna otẹn he mẹ yé tin te kavi sinmẹ agbasa tọn yetọn. (Lom. 2:11) Ehe sọgan nọ kàn dẹpẹ biọ to awà delẹ ji to aihọn lọ mẹ. Di apajlẹ, to Afrique du sud, Kunnudetọ susu gbẹ́ nọ nọ̀ lẹdo he yin didedovo na akọ̀ yetọn dopodopo mẹ—yèdọ lẹdo adọkunnọ tọn he to olá na tòhò lẹ, osla mẹyuu lẹ tọn kavi lẹdo he mẹ yovo-daa mẹyuu-daa lẹ nọ nọ̀ dai. Enẹwutu, nado na tuli mẹmẹsunnu lẹ nado nọ “hùndonuvo,” Hagbẹ Anademẹtọ lọ kẹalọyi tito vonọtaun de to octobre 2013 nado gọalọna mẹmẹsunnu lẹ na yé nido jẹakọ hẹ ode awetọ dogọ. (2 Kọl. 6:13, Odò.) Etẹwẹ tito enẹ bẹhẹn?

5, 6. (a) Tito tẹlẹ wẹ yin bibasi to otò de mẹ nado hẹn pọninọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn lodo? (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn.) (b) Etẹwẹ yin kọdetọn lọ lẹ?

5 Tito lẹ ko yin bibasi na agun awe-awe he nọ do ogbè voovo kavi he bẹ mẹhe ma wá sọn akọ̀ dopolọ mẹ hẹn lẹ nido nọ pli dopọ to sẹfifo delẹ. Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu agun awe lọ lẹ tọn po nọ tindo mahẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ dopọ, nọ basi opli lẹ dopọ bo nọ yí jonọ ode awetọ tọn to owhé yetọn lẹ gbè. Agun kanweko susu ko tindo mahẹ to tito lọ mẹ, podọ wekantẹn alahọ tọn ko mọ linlin dagbe susu yí gando tito enẹ go, etlẹ yin sọn mẹhe ma yin Kunnudetọ lẹ dè. Di apajlẹ, lizọnyizọnwatọ sinsẹ̀n tọn de yin whinwhàn nado dọmọ: “N’ma yin Kunnudetọ de, amọ́ n’gán dọ dọ mì basi titona azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ to aliho vonọtaun de mẹ, podọ mì nọ nọpọ́ matin akọ̀ ṣinṣinyan.” Nawẹ tito lọ yinuwado Kunnudetọ lẹ ji gbọn?

6 Mẹmẹyọnnu de he nọ yin Noma bo nọ do Xhosa-gbè nọ whleawu to ojlẹ de mẹ wayi nado basi oylọna mẹmẹsunnu yovo he to agun Glẹnsigbe tọn mẹ lẹ wá owhé wamọnọ tọn etọn gbè. Ṣigba, to whenue e ko dọyẹwheho hẹ Kunnudetọ yovo lọ lẹ bo duvivi jonọyiyi tọn to owhé yetọn gbè godo, e dọmọ: “Gbẹtọ paa míwlẹ nkọ wẹ yé!” Enẹwutu, to whenue e wá biọ dọ agun Xhosa-gbè tọn wẹ na yí jonọ mẹhe to agun Glẹnsigbe tọn mẹ lẹ tọn, e wleawuna núdùdù de bo ylọ jonọ delẹ sọn agun lọ mẹ. Mẹho agun tọn yovo de tin to jonọ he e ylọ lẹ mẹ. Noma dọmọ: “E yinuwado ji e taun nado mọdọ e ma whleawu nado sinai do agbá lọbanọ pẹvi he to kọmẹ de ji.” Taidi kọdetọn tito he gbẹ́ to yìyì to alọnu enẹ tọn, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu susu po jihọntọn yọyọ lẹ bo magbe nado zindonukọn nado to hunhundonuvo to gbẹdido yetọn lẹ mẹ.

“OWANYI SISOSISO AWUVẸMẸ TỌN, HOMẸDAGBE”

7. Naegbọn mí dona to awuvẹmẹ dohia ode awetọ zọnmii?

7 Mí na gbẹ́ to pipehẹ whlepọn lẹ kakajẹ whenue aihọn Satani tọn na wá opodo. Mí nọ pehẹ azọ́nmamọwa, azọ̀n sinsinyẹn, homẹkẹn, nugbajẹmẹji jọwamọ tọn lẹ, nutindo mítọn lẹ hinhẹnbu na sẹ́nhẹngba wutu kavi nuhahun sinsinyẹn devo lẹ. Nado nọgodona ode awetọ to yajiji kavi nuhahun lẹ mẹ, mí dona tindo awuvẹmẹ sisosiso. Awuvẹmẹ sisosiso na whàn mí nado nọ yinuwa po homẹdagbe po. (Efe. 4:32) Adà gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ tọn ehelẹ na gọalọna mí nado nọ hodo apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn bo yin asisa homẹmimiọn tọn na mẹdevo lẹ.—2 Kọl. 1:3, 4.

8. Kọdetọn dagbe tẹlẹ wẹ awuvẹmẹ po homẹdagbe po didohia mẹlẹpo to agun mẹ sọgan hẹnwa? Na apajlẹ de.

8 Nawẹ mí sọgan do mẹtọnhopọn hia jonọ lẹ kavi agbátọnọ lẹ dogọ to agun mítọn mẹ gbọn? Mí dona jihọntọn hẹ omẹ mọnkọtọn lẹ bo gọalọna yé nado mọdọ emi họakuẹ to agun lọ mẹ. (1 Kọl. 12:22, 25) Lẹnnupọndo nuhe jọ do Dannykarl he sẹtẹn sọn Philippines yì Japon go ji. To azọ́nwatẹn etọn, e ma nọ yin nuyiwa hẹ taidi azọ́nwatọ he yin tòvi lẹ. Enẹgodo, e yì opli Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn de. Dannykarl dọmọ: “Mẹhe wá finẹ lẹpo wẹ yin Japon-nu, etomọṣo, yé dokuavọna mi po zohunhun po taidi dọ mẹyinyọnẹn ṣie hoho lẹ wẹ yé yin nkọ.” Nuyiwa homẹdagbe tọn he sin vivi e to dùdù gọalọna ẹn nado yinukọn to gbigbọ-liho. E yí baptẹm bo to sinsẹ̀n todin taidi mẹho agun tọn de. Mẹho agun tọn hatọ Dannykarl tọn lẹ nọ pọ́n ewọ po asi etọn Jennifer po hlan taidi dona de na agun lọ. Mẹho lẹ dọ gando yé go dọmọ: “Gbẹzan he bọawu taun wẹ yé nọ zan taidi gbehosọnalitọ lẹ, podọ yé yin apajlẹ dagbe de na nuhe dù Ahọluduta lọ dindin whẹ́.”—Luku 12:31.

9, 10. Na apajlẹ ale he awuvẹmẹ didohia to lizọnyizọn lọ mẹ nọ hẹnwa lẹ tọn.

9 Whenue mí to owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn má hẹ mẹdevo lẹ, mí nọ tindo dotẹnmẹ hundote dagbe de nado wà “dagbe hlan mẹlẹpo.” (Gal. 6:10) Awuvẹmẹ he Kunnudetọ susu tindo na jonọ lẹ ko whàn yé nado plọn ogbè yọyọ de. (1 Kọl. 9:23) Ehe ko dekọtọn do dona susugege lẹ mẹ. Di apajlẹ, mẹmẹyọnnu gbehosọnalitọ de to Australie he nọ yin Tiffany plọn Swahili-gbè nado sọgan yì gọalọ to agun Swahili-gbè tọn de mẹ to tòdaho Brisbane tọn mẹ. Dile etlẹ yindọ ogbè lọ pinplọn ma bọawuna Tiffany, e mọ dona susu yí to gbẹzan etọn mẹ. E dọmọ: “Eyin a jlo na duvivi lizọnyizọn towe tọn, yì sẹ̀n to agun jonọgbè tọn mẹ. E nọ taidi dọ yè yì jonọ-gbéji to otò mẹtọn titi mẹ wẹ nkọ. A na duvivi mẹmẹsunnu-yinyin lẹdo aihọn pé tọn mítọn bo nasọ mọ lehe pọninọ mítọn jiawu do tlọlọ.”

Etẹwẹ nọ whàn lizọnyizọnwatọ Klistiani lẹ nado gọalọna jonọ lẹ? (Pọ́n hukan 10tọ)

10 Sọ lẹnnupọndo apajlẹ whẹndo de tọn ji to Japon. Sakiko he yin viyọnnu yetọn dọmọ: “To owhe 1990 lẹ gblamẹ, mí nọ saba dukosọ hẹ jonọ he wá sọn Brésil lẹ eyin mí to lizọnyizọn lọ mẹ. Eyin mí hùn wefọ delẹ na yé sọn Biblu Portugal-gbè tọn yetọn mẹ, taidi Osọhia 21:3, 4 kavi Salmu lẹ 37:10, 11, 29, yé nọ dotoai po sọwhiwhe po bọ dasin tlẹ nọ wayi do yé to whedelẹnu.” Ṣigba, awuvẹmẹ whẹndo lọ tọn ma nọte do finẹ. Sakiko dọmọ: “Whenue mí mọ huvẹ gbigbọmẹ tọn he to hùhù yé, whẹndo mítọn jẹ Portugal-gbè plọn ji.” To nukọn mẹ, whẹndo lọ gọalọ nado do agun Portugal-gbè tọn de ai. To owhe lẹ gblamẹ, whẹndo lọ gọalọna jonọ susu lẹ nado lẹzun devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ. Sakiko yidogọ dọmọ: “E biọ vivẹnudido susu nado plọn Portugal-gbè, ṣigba, dona he mẹ e dekọtọn do lẹ sù taun hugan vivẹnudido lọ lẹ. Mí dopẹna Jehovah taun.”—Hia Owalọ lẹ 10:34, 35.

‘MÌ YÍ WHIWHẸ DOGO’

11, 12. (a) Naegbọn e do yin nujọnu taun nado yí gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ dogo po mẹwhinwhàn dagbe po? (b) Etẹwẹ na gọalọna mí nado yin whiwhẹnọ?

11 Gbégbigbòna Jehovah wẹ dona nọ whàn mí nado yí gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ dogo, e ma yin nado mọ pipà yí sọn gbẹtọ lẹ dè gba. Flindọ, nudida gbigbọnọ pipé de tlẹ jai jẹ ylando mẹ na e joawuna goyiyi wutu. (Yijlẹdo Ezekiẹli 28:17 go.) Enẹwutu, e họnwun dọ e na vẹawuna gbẹtọvi mapenọ lẹ nado dapana goyiyi po sakla po! Etomọṣo, e yọnbasi nado yí whiwhẹ dogo. Etẹwẹ na gọalọna mí nado wàmọ?

12 Nado yin whiwhẹnọ, mí dona nọ de whenu dovo egbesọegbesọ nado lẹnayihamẹpọn do nuhe mí hia to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ ji. (Deut. 17:18-20) Na taun tọn, mí na wà dagbe nado lẹnnupọndo nuplọnmẹ Jesu tọn lẹ gọna apajlẹ jiawu whiwhẹ tọn he e zedai to sinsẹ̀nzọn lọ mẹ ji. (Mat. 20:28) Jesu tlẹ klọ́ afọ na apọsteli etọn lẹ. (Joh. 13:12-17) Mí sọ dona nọ biọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn whẹwhẹ to odẹ̀ mẹ, na e nido gọalọna mí nado diahi hẹ ayilinlẹn lọ dọ mí yiaga hú mẹdevo lẹ.—Gal. 6:3, 4; Flp. 2:3.

13. Ale tẹlẹ wẹ whiwhẹnọ-yinyin nọ hẹnwa?

13 Hia Howhinwhẹn lẹ 22:4. Whiwhẹ yin nubiọtomẹsi de na sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹpo, podọ e nọ hẹn ale daho lẹ wá. Whiwhẹnọ-yinyin na gọalọna mí nado yidogọna jijọho po pọninọ po to agun mẹ. Humọ, eyin mí nọ wleawuna whiwhẹ bo nọ hẹn ẹn lodo, mí na mọ nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn. Apọsteli Pita dọmọ: “Na mìmẹpo ni nọ yí whiwhẹ dogo to nuyiwa mìtọn hẹ ode awetọ mẹ, na Jiwheyẹwhe nọ diọnukunsọ saklanọ lẹ, ṣigba e nọ do nukundagbe majẹhẹ hia whiwhẹnọ lẹ.”—1 Pita 5:5.

“MÌ YÍ . . . WALỌMIMIỌN PO HOMẸFA PO DOGO”

14. Mẹnu wẹ yin apajlẹ dagbe hugan na nuhe dù walọmimiọn po homẹfa po didohia?

14 To aihọn egbehe tọn mẹ, mẹhe nọ do walọmimiọn po homẹfa po hia lẹ nọ saba yin pinpọnhlan di madogánnọ. Lehe pọndohlan enẹ dẹn do nugbo do sọ! Mẹhe yin huhlọnnọ hugan to wẹkẹ lọ mẹ wẹ yin dowatọ jẹhẹnu dagbedagbe enẹlẹ tọn. Jehovah Jiwheyẹwhe wẹ yin apajlẹ dagbe hugan lọ na nuhe dù walọmimiọn po homẹfa po didohia. (2 Pita 3:9) Lẹnnupọndo lehe e na gblọndo gbọn angẹli etọn lẹ gblamẹ do ji to whenue Ablaham po Lọti po kanhose e. (Jen. 18:22-33; 19:18-21) Podọ Jehovah doakọnna akọta Islaeli tọn tasinyẹntọ lọ na owhe 1 500 linlán.—Ezek. 33:11.

15. Apajlẹ tẹwẹ Jesu zedai na nuhe dù walọmimiọn po homẹfa po didohia?

15 Jesu yin “homẹmimiọnnọ.” (Mat. 11:29) E do homẹfa daho hia to akọndidona awugbopo hodotọ etọn lẹ tọn mẹ. To lizọnyizọn aigba ji tọn Jesu tọn blebu whenu, e doakọnna nuyiwahẹmẹ agọ̀ sọn sinsẹ̀nnọ agọjẹdomẹtọ lẹ dè. Ṣogan, e do walọmimiọn po homẹfa po hia kakajẹ okú mawadodo tọn etọn whenu. To whenue Jesu to awufiẹsa sinsinyẹn mẹ to yatin ji, e hodẹ̀ na Otọ́ etọn nado jona mẹhe jlo na hù i lẹ, na kẹdẹdile e dọ do, “yé ma yọ́n nuhe wà yé te.” (Luku 23:34) Apajlẹ ayidego tọn nankọ die Jesu zedai gbọn walọmimiọn po homẹfa po didohia to awufiẹsa po kọgbidinamẹ po glọ dali!—Hia 1 Pita 2:21-23.

16. Aliho yọ́n-na-yizan tẹ mẹ wẹ mí sọgan do walọmimiọn po homẹfa po hia te?

16 Nawẹ mí sọgan do walọmimiọn po homẹfa po hia gbọn? Paulu donù aliho dopo he mẹ mí sọgan wàmọ te go to whenue e wlan hlan yisenọ hatọ lẹ dọmọ: “Mì nọ to linsinyẹn hẹ ode awetọ bo nọ to jijona ode awetọ sọn ojlo mẹ wá zọnmii eyin mẹde tlẹ tindo whẹwhinwhẹ́n nado wọ́ po mẹdevo po. Kẹdẹdile Jehovah jona mì sọn ojlo mẹ wá do, mọ wẹ mì dona nọ wà do ga.” (Kol. 3:13) Na nugbo tọn, e nọ biọ walọmimiọn po homẹfa po to mí si nado setonuna gbedide ehe. Ṣigba, eyin mí nọ jonamẹ, mí nọ yidogọna pọninọ agun tọn bosọ nọ basi hihọ́na ẹn.

17. Naegbọn walọmimiọn po homẹfa po do yin nujọnu?

17 Nado yí walọmimiọn po homẹfa po dogo ma yin whẹho nujlomẹ tọn de na Klistiani lẹ. Nubiọtomẹsi dandan tọn de wẹ e yin na whlẹngán mítọn. (Mat. 5:5; Jak. 1:21) Hú popolẹpo, gbọn jẹhẹnu ehelẹ dali, mí nọ gbògbéna Jehovah bo nọ gọalọna mẹdevo lẹ nado hodo ayinamẹ Biblu tọn.—Gal. 6:1; 2 Tim. 2:24, 25.

“MÌ YÍ OWANYI DOGO”

18. Kanṣiṣa tẹwẹ tin to owanyi po mẹnukuntamahopọn po ṣẹnṣẹn?

18 Jẹhẹnu he ji mí dọhodo kakajẹ din lẹpo wẹ tindo kanṣiṣa pẹkipẹki hẹ owanyi. Di apajlẹ, devi Jakọbu mọdọ emi dona na ayinamẹ mẹmẹsunnu emitọn lẹ gando nukundagbe didohia adọkunnọ lẹ hugan wamọnọ lẹ go. E dohia dọ nuyiwa mọnkọtọn gbà osẹ̀n ahọlu tọn lọ, he dọmọ: “Hiẹ dona yiwanna kọmẹnu towe di dewe.” Enẹgodo e yidogọ dọmọ: “Eyin mì zindonukọn nado to mẹnukuntahopọn, ylando wà wẹ mì te.” (Jak. 2:8, 9) To vogbingbọn mẹ, owanyi na sisẹ́ mí nado dapana mẹnukuntahihopọn wunmẹ depope na wesise, akọ̀ kavi otẹn he mẹ mẹde tin te wutu. Na nugbo tọn, mẹnukuntamahopọn mítọn ma dona yin yẹblẹ tọn. E dona yin adà nujọnu tọn gbẹtọ-yinyin mítọn tọn de.

19. Naegbọn e do yin nujọnu dọ mí ni yí owanyi dogo?

19 Owanyi sọ “nọ fahomẹ bo nọ yin homẹdagbenọ” bo “ma nọ kla.” (1 Kọl. 13:4) Na taun tọn, e nọ biọ homẹfa, homẹdagbe po whiwhẹ po nado to owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn má hẹ kọmẹnu mítọn lẹ zọnmii. (Mat. 28:19) Jẹhẹnu ehelẹ dopolọ sọ nọ hẹn ẹn bọawuna mí dogọ nado nọ nọ̀ jijọho mẹ hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹpo po to agun mẹ. Ahọsumẹ tẹwẹ owanyi mọnkọtọn didohia nọ hẹnwa? E nọ hẹn pọninọ tin to agun lẹ mẹ, ehe nọ pagigona Jehovah bosọ nọ dọ̀n jlodotọ yọyọ lẹ. Abajọ, zẹẹmẹ Biblu tọn gando gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ go do wá vivọnu po nugbo he whànmẹ ehe po dọmọ: “Hú popolẹpo, mì yí owanyi dogo, na enẹ wẹ gẹdẹ he nọ kọ̀n gbẹtọ lẹ dopọ to aliho pipé de mẹ.”—Kol. 3:14.

‘MÌ NỌ TO HINHẸN ẸN JẸ YỌYỌ’

20. (a) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí dona nọ kanse míde, podọ etẹwutu? (b) Ojlẹ tẹwẹ mí to nukọnpọnhlan?

20 Dopodopo mítọn dona nọ kanse ede dọ, ‘Etẹwẹ n’sọgan wà dogọ nado de gbẹtọ-yinyin hoho lọ sẹ̀ sọn ogo bosọ nọla na ẹn?’ Mí dona nọ hodẹ̀ vẹkuvẹku nado biọ alọgọ Jiwheyẹwhe tọn bo nọ wà nuhe go mí pé lẹpo nado duto walọ kavi aṣa depope he na glọnalina mí nado dugu Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn ji. (Gal. 5:19-21) Mí sọ dona nọ kanse míde dọ, ‘Be n’to huhlọn mẹwhinwhàn apọ̀nmẹ tọn ṣie hẹn jẹ yọyọ ya?’ (Efe. 4:23, 24) Klistiani lẹpo dona to vivẹnudo nado ze gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ do bosọ hẹn ẹn dogo kakajẹ whenue mí na penugo nado nọ wàmọ to gigọ́ mẹ. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n lehe gbẹninọ na jiawu do to whenue mẹhe mí yọnẹn lẹpo na ko yí gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ dogo to pipé mẹ!

^ huk. 3 To ojlẹ Biblu tọn lẹ mẹ, Skitianu lẹ nọ yin pinpọnhlan di mẹhe ma hunnukun lẹ.