Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Owanyi—Jẹhẹnu Họakuẹ De

Owanyi—Jẹhẹnu Họakuẹ De

APỌSTELI PAULU slẹ jẹhẹnu ṣinẹnẹ delẹ to gbọdo glọ he nọ wá sọn nuyiwa gbigbọ wiwe tọn mẹ. (Gal. 5:22, 23) E basi zẹẹmẹ dọ jẹhẹnu dagbedagbe ehelẹ yin adà voovo sinsẹ́n dopo tọn—enẹ wẹ “sinsẹ́n gbigbọ tọn.” * Sinsẹ́n ehe wẹ nọ dohiagona “gbẹtọ-yinyin yọyọ lọ.” (Kol. 3:10) Kẹdẹdile atin de nọ de sinsẹ́n tọ́n to whenue yè penukundego ganji do, mọ wẹ mẹde na penugo nado do sinsẹ́n gbigbọ tọn hia do niyẹn eyin gbigbọ wiwe to nuyiwa po awubibọ po do gbẹzan etọn ji.—Salm. 1:1-3.

Adà tintan sinsẹ́n gbigbọ tọn he Paulu slẹ wẹ jẹhẹnu họakuẹ lọ he yin owanyi. Nawẹ e họakuẹ sọ? Paulu dọ dọ matin owanyi, emi “ma yin nude.” (1 Kọl. 13:2) Ṣigba, etẹwẹ owanyi zẹẹmẹdo podọ nawẹ mí sọgan wleawuna ẹn bo nọ do e hia egbesọegbesọ gbọn?

LEHE OWANYI NỌ YIN DIDOHIA DO

Dile etlẹ yindọ yè ma sọgan yí hogbe lẹ do basi zẹẹmẹ owanyi tọn po awubibọ po, Biblu basi zẹẹmẹ lehe e nọ yin didohia do tọn. Di apajlẹ, mí hia dọ owanyi “nọ fahomẹ bo nọ yin homẹdagbenọ.” Podọ, e “nọ jaya to nugbo mẹ,” bo “nọ ṣinyọnnudo nulẹpo, nọ yí nulẹpo sè, nọ do todido to nulẹpo mẹ, nọ doakọnna nulẹpo.” Owanyi sọ nọ bẹ numọtolanmẹ sisosiso po mẹtọnhopọn ahundopo tọn po tintindo na mẹdevo lẹ hẹn, podọ e nọ dọ̀n mí sẹpọ mẹdevo lẹ. To alọ devo mẹ, awuwhàn, goyiyi, nuyiwahẹmẹ agọ̀, ṣejannabi, mẹhẹndohomẹ po gbigbẹ́ nado jonamẹ po nọ do owanyi matindo hia. To vogbingbọn mẹ na jijọ ylankan mọnkọtọn lẹ, owanyi he mí jlo na wleawuna “ma nọ dín ale edetiti tọn lẹ.”—1 Kọl. 13:4-8.

APAJLẸ DAGBE JEHOVAH PO JESU PO TỌN TO OWANYI DIDOHIA MẸ

“Jiwheyẹwhe wẹ owanyi.” Na nugbo tọn, Jehovah wẹ yin dowatọ owanyi tọn. (1 Joh. 4:8) Azọ́n po nuyiwa etọn lẹpo po wẹ nọ do owanyi etọn hia. Dohia owanyi tọn daho hugan etọn hlan gbẹtọvi lẹ wẹ yin Jesu he e dohlan nado jiya bo kú do ota mítọn mẹ. Apọsteli Johanu dọmọ: “Gbọn ehe dali wẹ owanyi Jiwheyẹwhe tọn ko yin didehia to whẹho mítọn mẹ, dọ Jiwheyẹwhe do Visunnu detọ́n dopo akàn etọn hlan aihọn mẹ, na mí nido sọgan mọ ogbẹ̀ gbọn ewọ gblamẹ. Ehe mẹ wẹ owanyi lọ te, e ma yindọ míwlẹ wẹ ko yiwanna Jiwheyẹwhe gba, ṣigba dọ ewọ wẹ yiwanna mí bo do Visunnu etọn hlan taidi avọ́sinsan oyẹsu tọn de na ylando mítọn lẹ.” (1 Joh. 4:9, 10) Na owanyi Jiwheyẹwhe tọn wutu, mí sọgan mọ jonamẹ, todido po ogbẹ̀ po yí.

Jesu do owanyi etọn hia gbẹtọvi lẹ gbọn didesọn ojlo mẹ nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn dali. Paulu wlan dọmọ: “[Jesu] dọmọ: ‘Pọ́n! Yẹn ko wá nado wà ojlo towe.’ . . . Gbọn ‘ojlo’ ehe lọ dali wẹ míwlẹ ko yin hinhẹn zun wiwe gbọn agbasa Jesu Klisti tọn he yin yíyí do sanvọ́ whladopo podọ kakadoi gblamẹ.” (Heb. 10:9, 10) Gbẹtọvi depope ma sọgan do owanyi he klo humọ hia. Jesu dọmọ: “Mẹdepope ma tindo owanyi he klohu ehe, dọ mẹde ni ze ogbẹ̀ etọn jo do ota họntọn etọn lẹ tọn mẹ.” (Joh. 15:13) Be míwu gbẹtọvi mapenọ lẹ sọgan hodo apajlẹ owanyi he Jehovah po Jesu po dohia mí tọn ya? Mọwẹ! Mì gbọ mí ni gbadopọnna lehe mí sọgan wàmọ do.

“NỌ TO ZỌNLINZIN TO OWANYI MẸ”

Paulu dotuhomẹna mí dọmọ: “Mì nọ hodo apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn, taidi ovi yiwanna lẹ bo nọ to zọnlinzin to owanyi mẹ, kẹdẹdile Klisti yiwanna mí do ga bo ze ede jo do ota mítọn mẹ.” (Efe. 5:1, 2) Mí “nọ to zọnlinzin to owanyi mẹ” eyin mí nọ do jẹhẹnu ehe hia to adà gbẹzan mítọn tọn lẹpo mẹ. Mí nọ do owanyi mọnkọtọn hia to nuyiwa mítọn lẹ mẹ kakati nido yin to ohó kẹdẹ mẹ. Johanu wlan dọmọ: “Yọpọ lẹ emi, mí ma dona nọ yiwannamẹ to ohó mẹ kavi po odẹ́ po kẹdẹ gba, ṣigba to walọ po nugbo po mẹ.” (1 Joh. 3:18) Di apajlẹ, eyin mí nọ zinzọnlin to owanyi mẹ hẹ Jiwheyẹwhe podọ hẹ kọmẹnu mítọn, mí na yin whinwhàn nado nọ lá “wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn” na yé. (Mat. 24:14; Luku 10:27) Mí sọ nọ zinzọnlin to owanyi mẹ gbọn homẹfa, homẹdagbe po jonamẹ po didohia dali. Enẹwutu, Biblu na mí ayinamẹ dọmọ: “Kẹdẹdile Jehovah jona mì sọn ojlo mẹ wá do, mọ wẹ mì dona nọ wà do ga.”—Kol. 3:13.

Ṣigba, owanyi nujọnu tọn mọnkọtọn ma yin nudopolọ po alọjodokọjinamẹ po gba. Di dohia, nado hẹn ovi he to avivi de nabọẹ, mẹjitọ he nọ joalọdokọjinamẹ de sọgan joawuna nujlomẹ ovi lọ tọn lẹpo. Ṣigba, mẹjitọ he yiwanna ovi etọn nugbo na yin nujikudonọ eyin e biọ domọ. Mọdopolọ, Jiwheyẹwhe wẹ owanyi, ṣigba “mẹhe Jehovah yiwanna lẹ go wẹ e nọ domẹplọnlọ.” (Heb. 12:6) Eyin mí nọ zinzọnlin to owanyi mẹ, mílọsu na nọ domẹplọnlọmẹgo to aliho he sọgbe mẹ eyin e biọ domọ. (Howh. 3:11, 12) Nugbo wẹ dọ dile mí to mọwà, mílọsu dona nọ flindọ ylandonọ wẹ mí bo sọgan yinuwa matin owanyi to whedelẹnu. Enẹwutu, mímẹpo wẹ tindo adà delẹ he mẹ mí dona hẹn owanyi didohia mítọn pọnte dogọ te. Nawẹ mí sọgan wà ehe gbọn? Mì gbọ mí ni lẹnnupọndo aliho atọ̀n delẹ ji.

NAWẸ MÍ SỌGAN WLEAWUNA OWANYI GBỌN?

Tintan, biọ gbigbọ wiwe sọn Jiwheyẹwhe dè, ehe nọ gọalọnamẹ nado wleawuna owanyi. Jesu dọ dọ Jehovah nọ na “gbigbọ wiwe mẹhe to bibiọ ẹ lẹ.” (Luku 11:13) Eyin mí nọ biọ gbigbọ wiwe to odẹ̀ mẹ bo nọ dovivẹnu nado “to zọnlinzin gbọn gbigbọ dali zọnmii,” mí na fọ́n bo to owanyi dohia to nuyiwa mítọn lẹ mẹ dogọ. (Gal. 5:16) Di apajlẹ, eyin mẹho de wẹ a yin to agun Klistiani tọn mẹ, a sọgan biọ alọgọ gbigbọ wiwe tọn na a nido nọ na ayinamẹ sinai do Owe-wiwe ji mẹdevo lẹ po owanyi po. Kavi eyin mẹjitọ de wẹ a yin, a sọgan biọ alọgọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn na a nido nọ domẹplọnlọ ovi towe lẹ go po owanyi po, kakati nido yin po homẹgble po.

Awetọ, nọ lẹnayihamẹpọn do lehe Jesu do owanyi hia do ji, etlẹ yin to whenue yè yinuwa hẹ ẹ to aliho agọ̀ mẹ. (1 Pita 2:21, 23) E sọgan biọ dọ mí ni lẹnnupọndo apajlẹ Klisti tọn ji taun, titengbe to whenue yè hẹn homẹgble mí kavi mí jiya mawadodo de tọn. To ojlẹ mọnkọtọn mẹ, kanbiọ dagbe dopo he mí dona kanse míde wẹ, ‘Etẹwẹ Jesu na ko wà?’ Mẹmẹyọnnu de he nọ yin Leigh mọdọ nulinlẹnpọn do kanbiọ ehe ji gọalọna emi nado lẹnnupọn whẹpo do yinuwa. E dọmọ: “To gbèdopo, azọ́nwatọgbẹ́ de do wekanhlanmẹ Intẹnẹt ji tọn de hlan azọ́nwatọgbẹ́ ṣie he pò lẹ bo dọ nuylankan lẹ do go e podọ do azọ́n he n’nọ wà go. E vẹna mi taun. Ṣigba, n’kanse dee dọ, ‘Nawẹ n’sọgan hodo apajlẹ Jesu tọn nado yinuwa hẹ mẹlọ gbọn?’ To nulinlẹnpọn do nuhe Jesu na ko wà ji godo, n’basi dide nado jo whẹho lọ do kakati nado dlẹnkanna ẹn. To nukọn mẹ, n’wá sè dọ azọ́nwatọgbẹ́ ṣie lọ ko to ahidi hẹ nuhahun agbasamalo tọn sinsinyẹn de bosọ tindo magbọjẹ susu. N’wá tadona lọ kọ̀n dọ, e ma na ko yin nuhe lẹn e te niyẹn. Ayihamẹlinlẹnpọn do aliho he mẹ Jesu do owanyi hia te to whenue e yin nuyiwa hẹ to aliho agọ̀ mẹ ji, gọalọna yẹnlọsu nado do owanyi mọnkọtọn hia azọ́nwatọgbẹ́ ṣie.” Mọwẹ, eyin mí nọ hodo apajlẹ Jesu tọn, mí na nọ yinuwa po owanyi po to whepoponu.

Atọ̀ntọ, wleawuna owanyi mẹde-yido-sanvọ́ tọn, ehe yin ohia de he nọ do sinsẹ̀n Klistiani tọn nugbo lọ hia. (Joh. 13:34, 35) To adà ehe mẹ, Owe-wiwe lẹ dotuhomẹna mí nado wleawuna “pọndohlan” dopolọ he Jesu tindo. Gbọn tintọ́n sọn olọn mẹ dali, “e jo nulẹpo do” dó ota mítọn mẹ, etlẹ yin “kakajẹ okú.” (Flp. 2:5-8) Dile mí to apajlẹ owanyi mẹde-yido-sanvọ́ tọn etọn hodo, linlẹn po numọtolanmẹ mítọn lẹ po na nọ taidi Klisti tọn dogọ, podọ mí na yin whinwhàn nado nọ dín ale mẹdevo lẹ tọn jẹnukọnna mítọn titi lẹ. Ale devo tẹlẹ wẹ awuwiwlena owanyi nọ hẹnwa?

ALE HE OWANYI DIDOHIA NỌ HẸNWA LẸ

Eyin mí do owanyi hia, ale he mí nọ mọyi lẹ nọ sù taun. Apajlẹ awe delẹ die:

Ale tẹwẹ mí nọ mọyi sọn owanyi didohia mẹ?

  • MẸMẸSUNNU-YINYIN LẸDO AIHỌN PÉ TỌN MÍTỌN: Na owanyi he mí tindo na ode awetọ wutu, mí yọnẹn dọ agun depope he mẹ mí sọgan yì lẹdo aihọn pé, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po na yí mí po zohunhun po. Dona nankọ die nado nọ duvivi owanyi ‘pipli mẹmẹsunnu mítọn lẹ tọn pete to aihọn mẹ’ tọn! (1 Pita 5:9) Gbọnvona omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn, fidevo tẹwẹ owanyi mọnkọtọn sọgan yin mimọ te?

  • JIJỌHO: Na mí “nọ sinyẹnlin hẹ ode awetọ to owanyi mẹ” wutu, mí nọ tin to “gẹdẹ pọninọ jijọho tọn” de mẹ. (Efe. 4:2, 3) Mí nọ tindo numimọ jijọho ehe tọn tlọlọ to opli agun tọn mítọn lẹ, plidopọ lẹ, po plidopọ daho lẹ po ji. Be hiẹ ma na kọngbedopọ dọ gbigbọ jijọho tọn ehe nkọ ma pé awe to aihọn hunyanhunyan tọn ehe mẹ ya? (Salm. 119:165; Isa. 54:13) Eyin mí nọ doafọna jijọho hẹ mẹdevo lẹ, mí nọ do obá he mẹ owanyi mítọn na yé siso jẹ hia, ehe nọ hẹn homẹhun Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn.—Salm. 133:1-3; Mat. 5:9.

“OWANYI NỌ JLỌMẸDOTE”

Paulu wlan dọmọ: “Owanyi nọ jlọmẹdote.” (1 Kọl. 8:1) Nawẹ owanyi nọ wà ehe gbọn? To weta 13tọ wekanhlanmẹ tintan Paulu tọn hlan Kọlintinu lẹ mẹ—yèdọ ehe mẹdelẹ nọ ylọdọ “Salmu Owanyi tọn”—apọsteli lọ basi zẹẹmẹ lehe owanyi nọ jlọmẹdote do tọn. Whẹwhinwhẹ́n dopo wẹ yindọ, e nọ dín ale mẹdevo tọn. (1 Kọl. 10:24; 13:5) Humọ, na owanyi nọ vẹawumẹ, nọ homẹtọnpọn, nọ fahomẹ, bosọ yin homẹdagbenọ wutu, e nọ hẹn kanṣiṣa whẹndo lẹ tọn po pọninọ agun lẹ tọn po lodo.—Kol. 3:14.

Owanyi he mímẹpo tindo na Jiwheyẹwhe wẹ họakuẹ bosọ nọ jlọmẹdote hugan. Owanyi mọnkọtọn nọ kọ̀n gbẹtọ he wá sọn aṣa, akọ̀, po ogbè lẹpo po mẹ lẹ dopọ to ayajẹ mẹ nado nọ sẹ̀n Jehovah “abọ́ to abọ́ go.” (Zef. 3:9) Mì gbọ mí ni magbe nado nọ do adà họakuẹ sinsẹ́n gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn ehe hia egbesọegbesọ.

^ huk. 2 Ehe wẹ yin tintan to hosọ adà ṣinẹnẹ tọn delẹ mẹ he na dọhodo jẹhẹnu kavi adà sinsẹ́n gbigbọ tọn dopodopo ji.