Wolo ɖenɖe tɔm wɛɛ yɔ

Wolo tɔm ñʋŋ ɖeɖe

Yosɛɛfʋ Ariimatee tʋ labɩ abalɩtʋ

Yosɛɛfʋ Ariimatee tʋ labɩ abalɩtʋ

YOSƐƐFƲ ARIIMATEE TƲ taamaɣzɩ se ɛpɩzɩɣ ɛwɛɛnɩ abalɩtʋ nɛ ɛñɔtɩnɩ Roma wiyaʋ. Paasɩm Pilaatɩ se ɛ-ñʋʋ taa wɛ ɖoŋ pɩdɩɩfɛyɩ. Toovenim taa lɛ, pʋcɔ nɛ papɩzɩ nɛ pebi Yesu ɛzɩ pɩpɔzʋʋ yɔ lɛ, pɩwɛɛ se nɔɔyʋ ɛpɔzɩ Pilaatɩ se ɛcɛlɩ-ɩ Yesu tomnaɣ. Ɛlɛ ɛzɩ Masɩ yɔɔdʋʋ yɔ, Yosɛɛfʋ wobi Pilaatɩ ɛsɩndaa lɛ, pɩtɩlabɩ-ɩ kaɖɛ ɛzɩ ɛɛmaɣzʋʋ yɔ. Pilaatɩ pɔzaa nɛ peheyi-i se Yesu sɩba lɛ, ɛha nʋmɔʋ se pakpaɣ Yesu tomnaɣ nɛ pɛcɛlɩ Yosɛɛfʋ. Peeɖe Yosɛɛfʋ weyi ɛ-laŋɩyɛ ɖiɣni maʋ yɔ, ɛpɩsɩ ɖenɖe paakam Yesu yɔ—Mark. 15:42-45.

  • Anɩ Yosɛɛfʋ Ariimatee tʋ kaakɛnaa?

  • Ɛzɩma ɛ nɛ Yesu pɛ-hɛkʋ taa kaawɛɛ?

  • Nɛ ɛbɛ ɛ-tɔm kpɛlɩkɩɣ-ɖʋ?

ƐƐKƐ SAHEDRƐƐ TAA TƲ

Payaʋ Yosɛɛfʋ Maarkɩ tɛ evaŋgilim taa se “ɛyʋ sɔsɔ” yɔ, pɩtʋʋ fɛyɩ se ɛɛkɛ Yuuda mba kʋjɔŋ sɔsɔʋ ŋgʋ payaɣ se Sahedrɛɛ yɔ kɩ-taa tʋ nɔɔyʋ. (Mark. 15:1, 43) Ye mbʋ, pɩwɩlɩɣ se Yosɛɛfʋ kaakɛ mba pɛɖɛɣaɣ samaɣ nɔɔ yɔ pa-taa nɔɔyʋ nɛ ɛpɩzaɣ se ɛpɔzɩ nʋmɔʋ nɛ ɛna Roma wiyaʋ. Pɩɩlakɩ-ɖʋ piti se Yosɛɛfʋ kaakɛ ɖɔɖɔ ñɩm tʋ.—Mat. 27:57.

Ŋwɛ abalɩtʋ nɛ ŋwɩlɩɣ se Yesu kɛnɩ ñe-Wiyaʋ?

Sahedrɛɛ taa mba taasɔɔlɩ Yesu tɔm. Nɛ paalabɩ nɔɔ se pakʋ Yesu. Ɛlɛ Bibl yɔɔdaa se Yosɛɛfʋ ñaakɛ “ɛyʋ siɣsiɣ tʋ.” (Luka 23:50) Ɛɛwɛ ndɩ nɛ Sahedrɛɛ taa mba sakɩyɛ, mbʋ pʋyɔɔ yɔ ɛcakaɣ wezuu kɩbaŋʋ nɛ ɛlakaɣ e-ɖoŋ ɖeɖe se ɛña Ɛsɔ paɣtʋ. “Ɛtaɣaɣ Ɛsɔ Kewiyaɣ liu” nɛ mbʋ yebina nɛ ɛpɩsɩ Yesu tɔmkpɛlɩkɩyʋ. (Mark. 15:43; Mat. 27:57) Pɩtʋʋ fɛyɩ se ɛzɩma ɛɛsɔɔlɩ toovenim nɛ siɣsiɣ wɛtʋ yɔ, mbʋ yebina nɛ ɛsɔɔlɩ Yesu wɩlɩtʋ.

ƐƐKƐ YESU TƆMKPƐLƖKƖYƲ MƐSAƔ TƐƐ

Yohanɛɛsɩ 19:38 yɔɔdaa se Yosɛɛfʋ kaakɛ “Yesu tɔm mʋyʋ mɛsaɣ tɛɛ” mbʋ pʋyɔɔ yɔ ‘eseɣaɣ Yuuda mba sɔɔndʋ.’ Ɛbɛ yɔɔ Yosɛɛfʋ seɣaɣ sɔɔndʋ? Ɛɛnawa se Yuuda mba taasɔɔlɩ Yesu tɔm nɛ paatɛm pa-taa se pɔɖɔɔnʋʋ mba payɩ pamʋʋ ɛ-yɔɔ nɛ petisi yɔ Sinaagɔɔgɩ taa. (Yoh. 7:45-49; 9:22) Ye pɔɖɔɔnɩ nɔɔyʋ Sinaagɔɔgɩ taa yɔ, pɩwɩlɩɣ se palɩzɩ-ɩ nɛ ŋgee nɛ pakpakɩɣ-ɩ ɛzɩ weyi ɛtɩkɛ Yuuda tʋ yɔ. Pʋyɔɔ pɩɩwɛ Yosɛɛfʋ kaɖɛ se ɛwɩlɩ ɛ-tɩ kaɣlaa se etisi Yesu yɔɔ. Ye ɛlabɩ mbʋ yɔ, elesiɣ waɖɛ sɔsɔɖɛ nɖɩ ɛɛwɛna yɔ.

Pɩtɩkɛ Yosɛɛfʋ ɖeke kaawɛnɩ wɛtʋ ndʋ tɩ-taa. Ɛzɩ Yohanɛɛsɩ 12:42 yɔɔdʋʋ yɔ, “sɔsaa hɛkʋ taa, nabɛyɛ cabɩ tisi [Yesu] yɔɔ; ɛlɛ Farɩsɩ mba yɔɔ lɛ, patɩkatɩ se pawɩlɩ pa-tɩ se paaɖaŋ-wɛ se pataasʋʋ Ɛsɔ kuduyuu tɛɛ.” Ɛyʋ lɛlʋ weyi ɛɛwɛ wɛtʋ ndʋ tɩ-taa yɔ lɛ, Niikoodɛm weyi ɛɛkɛ Sahedrɛɛ taa tʋ ɖɔɖɔ yɔ.—Yoh. 3:1-10; 7:50-52.

Paa Yosɛɛfʋ ɛɛkɛ Yesu tɔmkpɛlɩkɩyʋ yɔ, ɛtɩpɩzɩ nɛ ɛyɔɔdɩnɩ ɛ-nɔɔ kaɣlaa se etisi Yesu yɔɔ. Ɛlɛ pɩɩcɛyaa se ɛla mbʋ, mbʋ pʋyɔɔ yɔ Yesu kaayɔɔdaa se: “Weyi ɛtɩnɩɣ mɔ-yɔɔ ɛyaa ɛsɩndaa yɔ, mankaɣ ɖɔɖɔ ɛ-yɔɔ tɩnʋʋ man-Caa ɛsɩndaa; weyi ekiziɣ-m ɛyaa ɛsɩndaa yɔ, mankaɣ-ɩ ɖɔɖɔ kizuu man-Caa weyi ɛwɛ ɛsɔdaa yɔ ɛ-cɔlɔ.” (Mat. 10:32, 33) Toovenim taa lɛ, Yosɛɛfʋ taakizi Yesu, ɛlɛ ɛtaawɛɛnɩ abalɩtʋ se eyele nɛ patɩlɩ se etisiɣ Yesu yɔɔ. Ña yɔ?

Bibl wɩlɩɣ se Yosɛɛfʋ taawɛɛ kɔlɔmɔtʋ ndʋ Sahedrɛɛ taa mba lakaɣ Yesu yɔɔ yɔ tɩ-taa. (Luka 23:50) Pɩtɩla ɛzɩ nabɛyɛ yɔɔdʋʋ yɔ, Yosɛɛfʋ taawɛɛ alɩwaatʋ ndʋ pahʋwaɣnɩ Yesu tɔm yɔ. Paa pɩɩtɩɩkɛ suwe yɔ, pɩtʋʋ fɛyɩ se mulum lakasɩ nzɩ sɩɩcɛyɩ Yosɛɛfʋ, ɛlɛ ɛtaapɩzɩɣ se ɛla nabʋyʋ nɛ ɛɖɩɣ-sɩ nʋmɔʋ.

ƐWABƖ Ɛ-SƆƆNDƲ

Ɛlɛ Yesu sɩm alɩwaatʋ taa lɛ, Yosɛɛfʋ ñaɣ pana nɛ ɛwa sɔɔndʋ nɛ ɛɖʋ ɛ-taa se ɛlakɩ nɔɔ kʋɖʋmaɣ nɛ Yesu wayɩ tɩŋɩyaa. Maarkɩ 15:43 ñɩɣ niye tɔm ndʋ tɩ-yɔɔ se ‘ɛkataa nɛ ewolo Pilaatɩ cɔlɔ nɛ ɛpɔzɩ Yesu tomnaɣ.’

Pɩɩwɛ ɛzɩ alɩwaatʋ ndʋ Yesu sɩkaɣ yɔ Yosɛɛfʋ kaawɛɛ. Pɩwɩlɩɣ se ɛnawa se Yesu sɩba nɛ pʋcɔ Pilaatɩ naɣ. Pʋyɔɔ alɩwaatʋ ndʋ Yosɛɛfʋ pɔzaa se pɛcɛlɩ-ɩ Yesu tomnaɣ yɔ, Pilaatɩ ñɩnaɣ se ‘ɛna se Yesu tɛm sɩbʋ toovenim na’. (Mark. 15:44) Ye Yosɛɛfʋ kaana ɛzɩma Yesu nɩ siziŋ nazɩm sizika yɔɔ yɔ, pɩtɩla mbʋ seɣtini-i nɛ ɛkpaɣ lɩmaɣza se ɛñɔʋnɩ toovenim. Lɛɛlɛɛyɔ lɛ, Yosɛɛfʋ tɛm ɛ-taa se ɛlakɩ mbʋ pɩpɔzʋʋ yɔ. Ɛɖʋwa se ɛɛtasɩɣ kɛʋ Yesu tɔmkpɛlɩkɩyʋ mɛsaɣ tɛɛ.

YOSƐƐFƲ PIM YESU

Yuuda mba paɣtʋ pɔzʋʋ se pepi weyi pakʋ-ɩ kɩwɛɛkɩm nabʋyʋ yɔɔ yɔ nɛ pʋcɔ nɛ wɩsɩ ɖʋ. (Wp. 21:22, 23) Ɛlɛ Roma mba paɣtʋ taa lɛ, pɩwɛɛ se peyele weyi pakʋ-ɩ kɩwɛɛkɩm nabʋyʋ yɔɔ yɔ, e-tomnaɣ ɖaʋ yɔɔ nɛ kaɖazɩ peeɖe yaa pɔlɔ-ɩ pɔʋ ŋgʋ kɩ-taa pɛkpɛndɩɣ ɛyaa sakɩyɛ nɛ pepiŋ yɔ. Pɩtaakɛ mbʋ Yosɛɛfʋ ñɩnaɣ se pala Yesu tomnaɣ. Yosɛɛfʋ kaahuyi pɩlaʋ kɩfalʋ nakʋyʋ kaaʋ taa, ɖenɖe pakʋ Yesu yɔ pɩ-cɔlɔ kpam. Ɛzɩma pataapimti nɔɔyʋ pɩlaʋ ŋgʋ kɩ-taa yɔ, pɩwɩlɩɣ se Yosɛɛfʋ kʋyʋʋnɩ Ariimatee * nɛ ewolo Yeruzalɛm yɔ pitileɖi. Nɛ ehuyi pɩlaʋ ŋgʋ se kɩkɛnɩ ɛ nɛ ɛ-hɔʋ taa mba pa-pɩlaʋ. (Luka 23:53; Yoh. 19:41) Ɛzɩma Yosɛɛfʋ pim Yesu pɩlaʋ ŋgʋ kɩ-taa pakaɣ ɛ-maɣmaɣ pim yɔ, pɩɩkɛnɩ camɩyɛ lakasɩ siŋŋ nɛ piyeba nɛ tɔm ndʋ pɔyɔɔdɩ Mesiya yɔɔ se “ɛ-pɩlaʋ wɛ ñɩm tɩnaa pɩlaŋ hɛkʋ taa” yɔ tɩkɔɔ pɩ-taa.—Iza. 53:5, 8, 9.

Nabʋyʋ mʋ ñɩm ñɛ-ɛsɩndaa nɛ pɩkɩlɩ taabalɩyɛ nɖɩ ɖɩwɛ ña nɛ Yehowa mɩ-hɛkʋ taa yɔ?

Evaŋgilimwaa mba pa-naanza pɔ-yɔɔdaa se palɩzɩ Yesu tomnaɣ nazɩm sizika yɔɔ lɛ Yosɛɛfʋ ñɔɔzɩ-ɩ, ehuuzi ɛ-yɔɔ pɩsaʋ nɛ epimi-i pɩlaʋ ŋgʋ ekihuyi ɛ-tɩ yɔ kɩ-taa. (Mat. 27:59-61; Mark. 15:46, 47; Luka 23:53, 55; Yoh. 19:38-40) Niikoodɛm ɖeke hɩɖɛ paya Bibl taa se ɛsɩnɩ Yosɛɛfʋ, ɛnʋ kɔnɩnɩ sɩɖaa num nɛ pataa Yesu tomnaɣ nɛ pepi. Paa Yosɛɛfʋ nɛ Niikoodɛm pa-naalɛ pa-hɩla ɖeke Bibl yawa yɔ, pɩtɩla pɩtɩkɛ pe-ɖeke pakpaɣnɩ Yesu tomnaɣ nɛ pepi. Pʋtɔma yɔ, paayeba nɛ lɩmɖʋyaa nabɛyɛ sɩnɩ-wɛ Yesu tomnaɣ kpaɣʋ nɛ powoni-kɛ nɛ pepi. Paa lɩmɖʋyaa ɩɩsɩnɩ-wɛ yɔ, tʋmɩyɛ nɖɩ palaba yɔ ɖɩtɩkɛ tʋmɩyɛ cikpeɖe. Alɩwaatʋ ndʋ tɩ-taa lɛ, ɛyʋ weyi etukuni sɩɖʋ yɔ, pɩpɔzʋʋ se ɛla sɔnzɩ nasɩyɩ kɩyakɩŋ lʋbɛ pʋcɔ nɛ ɛwɛɛ kele kele. Nɛ mbʋ payɩ etukuuna yɔ, pɩpɩsɩɣ azuluma pʋyʋ. (Kɩg. 19:11; Agee 2:13) Paɣtʋ ndʋ tɩ-yɔɔ lɛ, pataapɩzɩɣ se paɖʋ nesi mbʋ payɩ pɩɩpɔzaa se pala Paska alɩwaatʋ taa, ye paawɛ kele kele yɔ. (Kɩg. 9:6) Yesu pim pɩzaɣ se piyele nɛ Sahedrɛɛ taa ñɩma lalaa taa wɩɩnɩ Yosɛɛfʋ. Paa mbʋ yɔ, Yosɛɛfʋ kaatɛm ɛ-taa se epiŋ Yesu ɛzɩ pɩpɔzʋʋ yɔ, paa kala wena pɩkɔŋnɩ-ɩ yɔ, nɛ ɛwɩlɩ kaɣlaa se ɛkɛ Yesu Tɔmkpɛlɩkɩyʋ.

YOSƐƐFƲ YƆƆ TƆM KƐDƐZAƔ ÑƖNDƲ

Yesu pim wayɩ lɛ, Evaŋgilimwaa tɩtasɩ Yosɛɛfʋ Ariimatee tʋ yɔɔ tɔm natʋyʋ yɔɔdʋʋ nɛ pʋyɔɔ lɛ, ɖɩpɩzɩɣ nɛ ɖɩpɔzɩ se: Ɛzɩ ɛbɛ pɩtɛmnɩ-ɩ? Toovenim taa lɛ, ɖɩɩsɩŋ mbʋ pɩtɛmnɩ-ɩ yɔ. Ɛlɛ ɛzɩ ɖɩtɛm naʋ yɔ, ɖɩɩpɩtɩɣ se ɛlɩzɩ ɛ-tɩ nɛ ɛwɩlɩ kaɣlaa se ɛkɛ Krɩstʋ tʋ. Mbʋ pɩlabɩ ɖeu yɔ lɛ se Yosɛɛfʋ tiyele nɛ e-tisuu hɛɛ kaɖɛ alɩwaatʋ taa ɛlɛ pɩkpa ɖoŋ kɩkpaʋ. Pɩɩkɛnɩ wɛtʋ kɩbandʋ siŋŋ.

Yosɛɛfʋ tɔm tʋnɛ tiyeki se ɖa-taa paa anɩ ɛmaɣzɩ tɔm pɔzʋʋ pʋnɛ pɩ-yɔɔ: Lone yaa ñɩm mbʋ ɖɩwɛna kedeŋa yɔɔ yɔ, tʋmɩyɛ nɖɩ ɖɩlakɩ yɔ, sɔɔlɩm mbʋ ɖɩwɛnɩ ɖɔ-hɔʋ taa mba yɔɔ yɔ, yaa ɛzɩma ɖɩsɔɔlaa se ɖɩwɛɛ ɖa-tɩ yɔɔ yɔ, pɩmʋ ñɩm ɖɛ-ɛsɩndaa nɛ pɩkɩlɩ taabalɩyɛ nɖɩ ɖɩwɛ ɖa nɛ Yehowa ɖɛ-hɛkʋ taa yɔ?

^ tay. 18 Pɩtʋʋ fɛyɩ se tɛtʋ ndʋ paya Bibl taa se Raamaa yɔ ndʋ payaɣ ɖɔɖɔ se Ariimatee nɛ ndʋ payaɣ sɔnɔ se Rentis yaa Rantis. Tɛtʋ ndʋ tɩ-taa Nayʋ Samɩyɛɛlɩ kaalɩnaa nɛ tɩɩwɛ Yeruzalɛm hayo kiŋ nɛ wɩsɩ ɖɩɖʋyɛ taa. Nɛ tiposini Yeruzalɛm ɛzɩ kilomɛtanaa 35 mbʋ yɔ.—1 Sam. 1:19, 20.