PŘEDSTAVTE SI, že jdete pozdě večer po neosvětlené cestě. Slunce sice už dávno zapadlo, ale vy nemáte strach, že zabloudíte, protože máte silnou baterku. Když si svítíte přímo před sebe, dobře vidíte, kam šlapete. A občas ji namíříte do dálky, abyste se ujistili, kudy vede cesta.

Bible je svým způsobem jako taková baterka. Tak jako si baterkou svítíme přímo před sebe, abychom nezakopli, Bible nám pomáhá zvládat problémy každodenního života – to rozebíraly předchozí články. Navíc ale dokáže „osvětlit“ cestu před námi, abychom šli v životě správným směrem a byli šťastní a spokojení. (Žalm 119:105)

Prozkoumejme teď dvě věci, které jsou podle Bible pro naši spokojenost zásadní: 1. skutečný smysl života a 2. přátelství s Bohem.

Bible nám dává spolehlivé rady, jak se nenechat zdolat každodenními problémy, ale zdaleka to není jen příručka pro osobní rozvoj. Doporučuje nám, abychom se nezaměřovali pouze na své vlastní problémy, ale ukazuje nám, že jsme součástí něčeho většího. Náš život dostane smysl teprve tehdy, když získáme potřebný nadhled.

Dobře je to vidět na této zásadě z Bible: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35) Vzpomínáte si na situaci, kdy jste pomohli někomu, kdo na tom byl finančně špatně? Nebo kdy byl váš kamarád na dně a vy jste ho podrželi? Jaký jste z toho měli pocit? Neměli jste snad radost, že jste udělali radost někomu jinému?

Největší štěstí je v tom, když dáváme a neočekáváme nic na oplátku. V jedné knize se píše: „Je  v podstatě nemožné, aby člověk dělal něco pro druhé a nedostal nazpátek mnohem víc, pokud pro něj ovšem odměna nebyla motivací.“ Když se rozdáváme pro druhé – zvlášť pro ty, kdo nám to nemají, jak vrátit – jedna odměna nás nemine zcela určitě. Staneme se součástí něčeho většího. Staneme se spolupracovníky Boha, který se nám kvůli tomu bude cítit jakoby zavázán. (Přísloví 19:17) Toho, co uděláme pro lidi v nouzi, si velmi váží a slibuje nám, že pak budeme moct žít věčně v ráji na zemi. Dovedete si představit krásnější budoucnost? (Žalm 37:29; Lukáš 14:12–14) *

Především nám ale Bible doporučuje, abychom uctívali pravého Boha Jehovu, protože to je skutečný smysl života. Říká nám, abychom k němu měli úctu a poslouchali ho, protože si to zaslouží. (Kazatel 12:13; Zjevení 4:11) Tím se nám podaří něco neuvěřitelného – naše jednání vyvolá pozitivní emoce ve stvořiteli celého vesmíru. On sám nám říká: „Buď moudrý ... a rozradostni mé srdce.“ (Přísloví 27:11) Jen si to představte: Když se řídíme tím, co Bible doporučuje, a děláme dobrá rozhodnutí, náš nebeský Otec z toho má radost! Je to proto, že se o nás opravdu zajímá a chce, aby se nám dobře dařilo. (Izajáš 48:17, 18) Mohlo by našemu životu dát něco větší smysl než uctívat nejvyššího panovníka celého vesmíru a dělat mu radost?

Bible nás ale taky vede k tomu, abychom s Bohem navázali přátelství. Píše se v ní: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ (Jakub 4:8) Může se zdát, že mít za přítele všemohoucího Boha je nepravděpodobné. Bible nás ale ujišťuje, že když budeme hledat Boha, můžeme ho „skutečně ... najít“, protože „není daleko od nikoho z nás“. (Skutky 17:27) Když dáme na rady z Bible a staneme se Božími přáteli, zásadně to ovlivní naši budoucnost. Jak?

Bez ohledu na to, kdo jsme a jak moc se snažíme, nemůžeme uniknout našemu největšímu nepříteli, smrti. (1. Korinťanům 15:26) Bůh ale žije věčně. Nikdy neumře a chce, aby navěky žili i jeho přátelé. V Bibli nacházíme jednoduchou informaci, která má velkou váhu. Píše se tam: „Kdo hledá Boha, najde věčný život.“ (Žalm 22:27, Slovo na cestu)

Co můžete udělat pro to, aby se Bůh stal navěky vaším přítelem? Nejdřív se s ním seznamte tak, že budete číst jeho Slovo, Bibli. (Jan 17:3; 2. Timoteovi 3:16) Nechte si od něj se studiem Bible pomoct. Bible nás ujišťuje, že ten, kdo „stále prosí Boha“, aby porozuměl jeho názorům, se může spolehnout, že Bůh na to zareaguje. * (Jakub 1:5) Pak se snažte podle toho, co se dozvídáte, doopravdy žít. Boží Slovo se tak natrvalo stane „lampou pro [vaše] nohy“ a „světlem na [vaší] stezce“. (Žalm 119:105; Český studijní překlad)