Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Isi nọ A rẹ rọ Gbẹva gbe Ẹva-Ọgba​—Kọ E Sai Fiobọhọ kẹ Omai Riẹ Kpahe Obaro?

Isi nọ A rẹ rọ Gbẹva gbe Ẹva-Ọgba​—Kọ E Sai Fiobọhọ kẹ Omai Riẹ Kpahe Obaro?

ISI NỌ A RẸ RỌ GBẸVA

Ahwo nọ a rẹ rọ isi gbẹva a rọwo nọ isi na, ọvẹre na, gbe ikogho-akpọ sa-sa e sai kpomahọ uzuazọ ahwo-akpọ gaga. A rẹ ta nọ oria nọ eware nana e rrọ evaọ etoke nọ a ro yẹ ohwo, u re kpomahọ oghẹrẹ uruemu nọ o ti wo gbe epanọ uzuazọ riẹ o te jọ evaọ obaro.

Isi nọ a rẹ rọ gbẹva u kri akpọ no, yọ obọ Babilọn u muhọ no ze, rekọ u rri kiekpo ho. Evaọ ukpe 2012, ọkiẹriwo jọ nọ a ru evaọ obọ America u dhesẹ nọ, omọvo evaọ usu imasa nọ a kiẹ riwi o roro nọ isi nọ a rẹ rọ gbẹva yọ oghẹrẹ “otọkiẹ-eriariẹ” jọ, yọ imakpe evaọ usu udhusoi a rọwo inọ yọ “otọkiẹ-eriariẹ” dẹẹ. Kọ ginọ uzẹme? Ijo. Roro kpahe eware nọ e rrọ obotọ na.

  • Akpọ na avọ isi na i wo ogaga nọ i re ro kpomahọ omai wọhọ epanọ enọ e rẹ rọ isi gbẹva a ta na ha.

  • Ẹsibuobu, oware nọ a rẹ ta kpahe obaro o rẹ sai kiekpahe ohwo kpobi.

  • Ahwo nọ a rẹ rọ isi gbẹva nẹnẹ a gbe bi lele eriwo ọthọthọ nọ ahwo a wo evaọ oke anwae inọ, ikogho akpọ na i bi ghelie wariẹ otọakpọ na họ. Rekọ evaọ uzẹme, ikogho akpọ nọ i kiọkọ avọ otọakpọ mai na i bi ghelie wariẹ ọre na họ.

  • Eware nọ ebo-eva isi sa-sa a rẹ ta kẹ omọvo na kpahe obaro e rẹ rọwokugbe vievie he.

  • Ahwo nọ a rẹ rọ isi gbẹva a ghale ahwo fihọ itu ikpegbivẹ lele ẹdẹ-eyẹ rai, yọ utu ovuovo u wo oka. Rekọ fikinọ otọakpọ na o bi ghelie je nwene uzedhe oria nọ ọ rrọ noke t’oke, edẹ nọ i kie fihọ eka ẹdẹ-eyẹ e gbẹ be rọwokugbe isi nọ a rri ro mu odẹ kẹ eka ẹdẹ-eyẹ hẹ.

Ahwo nọ a rẹ rọ isi gbẹva a ta nọ oka ẹdẹ-eyẹ ohwo u re fiobọhọ kẹ ae riẹ oghẹrẹ uruemu nọ ohwo na o ti wo. O rrọ vẹvẹ inọ ahwo nọ a yẹ evaọ ẹdẹ ọvona a re wo uruemu ovona ha; ẹdẹ nọ a ro yẹ ohwo u wo oware ovuọvo kugbe uruemu nọ o ti wo evaọ obaro ho. Ukpenọ a re rri ahwo wọhọ epanọ a ginẹ rrọ, ahwo nọ a rẹ rọ isi gbẹva a be rehọ eware jọ nọ a roro ku rọ ta oghẹrẹ nọ uruemu ohwo o te jọ evaọ obaro. Kọ onana o gbẹ rrọ orithọ?

ẸVA-ỌGBA

No anwae ze, ahwo a rẹ nya bru ebo re a gbẹva kẹ ae. U wo eware sa-sa nọ ebo-eva a rẹ rọ gbẹva. Eware wọhọ, ekwakwa nọ e rrọ oma erao gbe ahwo-akpọ, hayo oghẹrẹ nọ ọkpa ọ be rọ soro emu. Ebo-eva efa a rẹ rehọ ebe nọ a kọrọ rọ gbẹva. Nẹnẹ, ebo-eva a rẹ rehọ eware wọhọ ibigho-abe, ovọlevọ, ughẹgbe, gbe orre rọ gbẹva. Kọ ebo-eva a sae ginẹ ta oware nọ o rrọ obaro gbagba? Vievie. Joma ta kpahe oware nọ o rọ rrọ ere.

Ohẹriẹ nọ o rrọ ẹva-ọgba rai. Ẹsibuobu, eware nọ ebo-eva sa-sa a rẹ ta kpahe obaro e rẹ wọso ohwohwo. A tẹ make rọ oghẹrẹ oware ovona rọ gbẹva, oware nọ ọjọ ọ ta u re wo ohẹriẹ no orọ ọdekọ. Wọhọ oriruo, ebo-eva ivẹ a tẹ rọ ughẹgbe gbẹva kẹ ohwo kpahe obaro, u fo nọ aimava na a rẹ ta oware ovona kẹe. Rekọ ẹsibuobu a rẹ ta oware ovona ha.

Nẹnẹ, ahwo a bi viẹro ku ebo-eva fiki oghẹrẹ nọ a rẹ rọ gbẹva. Ahwo nọ a rẹ kiẹ kpahe ẹgbagba eware a ta nọ, eware nọ a rẹ rọ gbẹva na yọ eware eviẹhọ gheghe. Ebo-eva a re muẹrohọ ohwo nọ a be gbẹva kẹ na ziezi, orọnikọ eware nọ a be rọ gbẹva na ha. Wọhọ oriruo, ọbo-ẹva ọ rẹ nọ ohwo nọ ọ be gbẹva kẹ na onọ, ọ vẹ gaviezọ je muẹrohọ ohwo na ziezi. Onana u re fiobọhọ kẹe riẹ oware jọ kpahe ohwo na. Enẹ ọbo-ẹva na ọ rẹ rọ ta oware nọ ohwo nọ ọ be gbẹva kẹ na o rovie via kẹe. Nọ ọbo-ẹva ọ tẹ nwani muẹrohọ nọ ohwo o fievahọ iẹe no, o ve se igho buobu kẹe nọ ọ rẹ hwa.

OWARE NỌ EBAIBOL NA Ọ TA

Ahwo nọ a rẹ rọ isi gbe eware efa gbẹva a bi dhesẹ nọ uzuazọ mai u wo otatha. Kọ ere o ginẹ rrọ? Ebaibol na ọ ta nọ ma wo ufuoma nọ ma sae rọ rọwo hayo ru oware nọ u je omai, yọ oware nọ ma rọ uzuazọ mai ru o sai kpomahọ obaro akpọ mai.​—Joshua 24:15.

Idibo Jihova a wo ẹjiroro ọfa nọ a re ro siomano oware kpobi nọ u wobọ kugbe isi nọ a rẹ rọ gbẹva gbe ẹva-ọgba. Jihova o mukpahe oghẹrẹ ẹva-ọgba kpobi. Ebaibol na ọ ta nọ: “A jọ udevie rai ruẹ ohwo nọ ọ rẹ . . . ruẹaro, hayo ọgbẹva, hayo ọbo, hayo ọnuahwo, hayo ọjahwo hayo ẹjile, hayo ọrieda-ọzae, hayo ẹjile-ode he. Keme kohwo kohwo nọ o ru eware enana yọ o zuoma eva aro ỌNOWO na.”​—Iziewariẹ 18:​10-12.