Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Kunnudenu He Dohia Dọ Dọdai de Mọ Hẹndi

Kunnudenu He Dohia Dọ Dọdai de Mọ Hẹndi

OHỌ̀ HE TAIDI ATỌ̀ DE TIN TO TÒDAHO ROME TỌN MẸ TO ITALIE HE GBẸTỌ LẸ SỌN AWÀ VOOVO AIHỌN LỌ TỌN LẸ JI NỌ YÌ DLAPỌN. OHỌ̀ LỌ YIN GBIGBÁ NADO NỌ FLIN TITUS HE YIN TOGÁN VIVẸ́ LOMU TỌN DE.

Dodonu ohọ̀ he yin gbigbá nado nọ flin Titus lọ tọn yin mimá do awe bọ ehe do nujijọ whenuho tọn he yin yinyọnẹn ganji de hia. Amọ́, nuhe go mẹlẹ ma nọ yawu doayi wẹ kanṣiṣa he ohọ̀ lọ tindo hẹ Biblu—ohọ̀ ehe yin kunnudenu de he dohia dọ dọdai Biblu tọn de mọ hẹndi.

TÒDAHO DE HE NA YIN VIVASUDO

To bẹjẹeji owhe kanweko tintan W.M. tọn, Lomu dugán sọn Grande Bretagne po Gaule (he yin France todin) po kaka yì Égypte, bọ jijọho po adọkun po tin taun. Amọ́, nuhahun ma nọ hán gbede to awà he to olá de ji, yèdọ ayimatẹn Jude tọn.

Otànwe de dọmọ: “To otò he to Lomu glọ lẹpo mẹ, Jude wẹ ma nọ jẹpọ hẹ Lomu hugan. Ju lẹ gbẹwanna jonọ he to gandu do yé ji lẹ, na yé ma nọ na sisi depope aṣa yetọn lẹ wutu, podọ Lomunu lẹ nọ mọ tasinsinyẹn na Ju lẹ.” (Encyclopedia of Ancient Rome) Ju susu wẹ to nukundo dọ ogán tonudọtọ de na wá whlẹn yé sọn alọ Lomunu he yé gbẹwanna enẹlẹ tọn mẹ bo gọ̀ Islaelivi lẹ wá ninọmẹ dagbe he mẹ yé te dai. Amọ́ to owhe 33 W.M., Jesu Klisti dọ dọ Jelusalẹm na wá yin vivasudo.

Jesu dọmọ: “Azán lẹ na wá ji we whenuena kẹntọ towe lẹ na yí opò tlọ́ntlọ́n lẹ do dó figángán de lẹdo we bo na lẹdo we pé bo nasọ tọ́nawhàn we to awà lẹpo ji. Yé nasọ họ́ hiẹ po ovi towe he to hiẹ mẹ lẹ po liai, podọ yé ma na jo zannu de do zannu de ji to hiẹ mẹ.”Luku 19:43, 44.

E họnwun dọ hogbe Jesu tọn lẹ na ko paṣa devi etọn lẹ. To whenue yé mọ tẹmpli Jelusalẹm tọn to azán awe godo, dopo to yé mẹ dọmọ: “Mẹplọntọ, pọ́n! lehe zannu lọ lẹ po ohọ̀ lọ lẹ po jiawu sọ!” Zannu tẹmpli lọ tọn delẹ dite hú mẹtlu 11, bo gblo hú mẹtlu 5, bosọ yiji hú mẹtlu 3! Amọ́ Jesu gblọnna yé dọmọ: “Onú ehelẹ he mì to mimọ todin, azán lẹ na wá bọ zannu de ma na yin jijodo zannu de ji he ma na yin hihọliai.”Malku 13:1; Luku 21:6.

Jesu sọ dọna yé dọmọ: “To whenue mì mọ awhànpa lẹ lẹdo Jelusalẹm pé, whenẹnu mì ni yọnẹn dọ vọjijẹ etọn ko dọnsẹpọ. Whenẹnu, mì gbọ mẹhe to Jude lẹ ni jẹ hinhọ̀n ji yì osó lẹ ji, mì gbọ mẹhe tin to Jelusalẹm lẹ ni tọ́n, podọ mì gbọ mẹhe to glètoho lẹ mẹ ni ma biọ e mẹ blo.” (Luku 21:20, 21) Be nuhe Jesu dọ lẹ jọ domọ ya?

TÒDAHO DE YIN VIVASUDO

To owhe 33 godo, Jude gbẹ́ to yaji to gandudu Lomu tọn glọ. Amọ́ to 66 W.M., whenue afọzedaitọ Lomu tọn he to gandu to Jude, Gessius Florus, bẹ akuẹ he to apotin tẹmpli wiwe lọ tọn mẹ lẹ, e doadi na Ju lẹ taun. E ma dẹn bọ awhànfuntọ Ju lẹ doawhàn biọ Jelusalẹm bo hù awhànfuntọ Lomu tọn he to tòdaho lọ mẹ lẹ bosọ lá dọ emi masọ to Lomu glọ ba.

Nudi osun atọ̀n godo, Cestius Gallus plan awhànfuntọ Lomu tọn 30 000 linlán wá Jelusalẹm nado và Ju atẹṣitọ lọ lẹ. Lomunu lẹ yawu biọ tòdaho lọ mẹ bo họ́ adó tẹmpli lọ tọn. Enẹgodo, yé lẹkọ matin whẹwhinwhẹ́n de. E vivi na Ju atẹṣitọ lọ lẹ bọ yé jẹgodona yé. Todin he awhànfuntọ Lomunu lẹ po Ju atẹṣitọ lẹ po ko tọ́n sọn tòdaho lọ mẹ, Klistiani lẹ setonuna avase Jesu tọn bo họ̀n sọn Jelusalẹm yì osó lẹ ji, to Tọ̀sisa Jọdani godo.—Matiu 24:15, 16.

To owhe he bọdego mẹ, awhànfuntọ Lomu tọn lẹ lẹkọwa Jude bọ Awhàngán Vespasien po visunnu etọn Titus po wẹ deanana yé. Amọ́, to whenue Togán Néron kú to 68 W.M. godo, Vespasien lẹkọyi Lomu nado lẹzun togán bo jo visunnu etọn Titus do Jude nado deanana nudi awhànfuntọ 60 000.

To juin 70 W.M., Titus degbena awhànfuntọ etọn lẹ nado gbò atin he to glètoho Jude tọn mẹ lẹ bo yí yé do basi opò tlọ́ntlọ́n lẹ nado wleawuna pákàn kilomẹtlu 7 tọn lẹdo Jelusalẹm. To septembre mẹ, Lomunu lẹ bẹ nuhe to tòdaho lọ po tẹmpli lọ po mẹ lẹ bo do miyọ́n tòdaho lọ po tẹmpli lọ po bosọ họ́ zannu lọ lẹ bọ yé jẹ voovo, dile Jesu ko dọ jẹnukọn do. (Luku 19:43, 44) Linlin de dohia dọ “diblayi gbẹtọ livi daa wẹ kú to Jelusalẹm po lẹdo etọn lẹ po mẹ.”

AWHÀNGBIGBA DAHO DE

To 71 W.M., Titus lẹkọyi Itali bọ tòvi Lomu tọn lẹ yí ayajẹ do dokuavọna ẹn. Mẹhe to tòdaho lọ mẹ lẹpo wẹ tọ́n wá nado jaya dile awhànfuntọ lẹ to awhànfọ de bo to awhànfunnu otò lọ tọn lẹ dohia.

Awuji mẹlọ lẹ nado mọ adọkunnu mayọnjlẹ he yin didohia to tòhomẹ-liho Lomu tọn lẹ ji lẹ. E vivi na yé nado mọ tọjihun he yé yí lẹ, mẹhe to lehe awhàn lọ yì do dohia lẹ, gọna nuhe yé bẹ sọn tẹmpli Jelusalẹm tọn mẹ lẹ.

Titus jẹ otẹn otọ́ etọn Vespasien tọn mẹ taidi togán to 79 W.M. Amọ́ to owhe awe poun godo, e kú to ajiji mẹ. Nọvisunnu etọn Domitien lẹzun togán bo gbá ohọ̀ he taidi atọ̀ de to ojlẹ vude godo nado nọ flin Titus.

OHỌ̀ LỌ GBẸ́ TO OTE KAKAJẸ EGBÉ

Ohọ̀ lọ to Rome to egbehe

To egbehe, awú nọ ji omẹ fọtọ́n susu he nọ yì dla ohọ̀ lọ pọ́n to Rome to whemẹwhemẹ lẹ. Mẹdelẹ nọ mọ ẹn di anazọ́n de, mẹdevo lẹ nọ mọdọ gigo de wẹ e yin na otò Rome tọn, bọ mẹdevo lẹ nọ mọ ẹn di kunnudenu vasudo Jelusalẹm po tẹmpli etọn po tọn.

Amọ́, zẹẹmẹ devo pete wẹ ohọ̀ enẹ tindo na mẹhe nọ hia Biblu po sọwhiwhe po lẹ. E yin kunnudenu he dohia dọ dọdai Biblu tọn lẹ nọ mọ hẹndi bọ yè gán dejido yé go, podọ e dohia dọ Jiwheyẹwhe wẹ yin asisa dọdai enẹlẹ tọn.—2 Pita 1:19-21.