Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Joma Hae Tuduhọ Ohwohwo Awọ ‘Maero kọ Enẹna’

Joma Hae Tuduhọ Ohwohwo Awọ ‘Maero kọ Enẹna’

“Joma roro kpahe ohwohwo . . . , tuduhọ ohwohwo awọ, maero enẹna nọ wha be ruẹ nọ ẹdẹ na o bi si kẹle na.”​—HIB. 10:24, 25.

ILE: 90, 87

1. Fikieme Pọl ọ rọ vuẹ Ileleikristi ọsosuọ nọ e jọ ahwo Hibru inọ a hae tuduhọ ohwohwo awọ, ‘maero kọ enẹna’?

FIKIEME o rọ gwọlọ nọ enẹna ma rẹ mae tuduhọ ohwohwo awọ? Pọl ukọ na ọ kẹ uyo na evaọ ileta nọ o kere se Ileleikristi obọ Hibru. Ọ ta kẹ ae nọ: “Joma roro kpahe ohwohwo re ma sai ru ohwohwo dhesẹ uyoyou je ru ohwohwo ru iruo iwoma, ma re gbabọkẹ omakokohọ mai hi wọhọ epaọ uruemu otujọ, rekọ ma rẹ tuduhọ ohwohwo awọ, maero enẹna nọ wha be ruẹ nọ ẹdẹ na o bi si kẹle na.” (Hib. 10:​24, 25) O te gbẹ vrẹ ikpe isoi ho taure Ileleikristi nọ e rrọ ahwo Ju nọ e be rria Jerusalẹm a tẹ te ruẹ “ẹdẹ ologbo avọ urirẹ ọrọ Jihova” nọ ọ be tha na. Yọ a ti je vuhu oka nọ Jesu ọ ta nọ a te ruẹ, a vẹ dhẹ kẹ uzuazọ rai. (Iruẹru 2:​19, 20; Luk 21:​20-22) Ẹdẹ Jihova yena ọ ze evaọ 70 C.E., nọ ogbaẹmo Rom o raha Jerusalẹm.

2. Fikieme o rọ rrọ nọ enẹna ma rẹ mae daezọ inievo mai jẹ tuduhọ ae awọ?

2 Nẹnẹ, ma wo imuẹro ivevẹ nọ i ru omai rọwo inọ ẹdẹ “ruaro avọ idudu” Jihova ọ kẹle no. (Joẹl 2:11) Zẹfanaya ọruẹaro na o kere nọ: “Ẹdẹ ologbo ỌNOWO na ọ kẹle i no, o te je te otọ no.” (Zẹf. 1:14) Eruẹaruẹ yena i kiekpahe oke mai na. Fiki epanọ ẹdẹ Jihova ọ kẹle te no, Pọl ọ vuẹ omai nọ “joma daezọ ohwohwo re ma sai ru ohwohwo dhesẹ uyoyou je ru ohwohwo ru iruo iwoma.” (Hib. 10:​24, ẹme-obotọ) Fikiere, o gwọlọ nọ ma rẹ daezọ inievo mai vi epaọ anwẹdẹ, re ma sae tuduhọ ae awọ evaọ oke kpobi nọ o gwọlọ ere.

ONO Ọ GWỌLỌ UDUOTAHAWỌ?

3. Eme Pọl ọ ta kpahe uduotahawọ? (Rri uwoho nọ o rrọ emuhọ uzoẹme na.)

3 Ebaibol na ọ ta nọ: “Awaọruọ ọ rẹ rọ ohwo gbotọ, rekọ ẹme ezi ọ rẹ kẹ ẹe eva ewerọ.” (Itẹ 12:25) Ere o rrọ kẹ omai kpobi. Ma gwọlọ eme uduotahawọ noke toke. Pọl o dhesẹ nọ makọ inievo nọ i wo owha-iruo nọ a rẹ rọ kẹ amọfa uduotahawọ a gwọlọ ọbọga re. O kere se Ileleikristi nọ e jẹ rria Rom nọ: “U bi si omẹ urru re mẹ ruẹ owhai, re mẹ kẹ owhai ekẹ jọ nọ i no obọ Ọghẹnẹ ze re wha sae jọ gaga evaọ ẹrọwọ na; hayo, re ma sae tuduhọ ohwohwo awọ ẹkwoma ẹrọwọ ohwohwo, te ọrai te ọmẹ.” (Rom 1:​11, 12) Dede nọ Pọl ọ jẹ hae kẹ amọfa uduotahawọ ziezi, u wo oke sa-sa nọ ọyomariẹ ọ gwọlọ uduotahawọ re.​—Se Ahwo Rom 15:​30-32.

4, 5. Ono ma rẹ sae tuduhọ awọ, kọ fikieme?

4 Ahwo nọ a be rọ oke rai kpobi ru iruo Jihova a gwọlọ uduotahawọ. Usu ahwo nana jọ họ ekobaro nọ e be rọ eva rai kpobi gọ Jihova. Ibuobu rai a siobọno eware buobu re a sai wo uvẹ kẹ iruo ọkobaro na. Epọvo na o rrọ kẹ imishọnare, inievo nọ i bi ru iruo evaọ Ebẹtẹle, esẹro okogho avọ eyae rai, gbe inievo nọ i bi ru iruo evaọ ọfisi efafa sa-sa. Inievo nana kpobi a siobọno eware buobu re a sai wo oke ziezi nọ a re ro ru iruo Jihova. Fikiere o gwọlọ nọ ma rẹ tuduhọ ae awọ. U wo inievo efa nọ e gwọlọ nọ a re gbe ru iruo odibọgba oke-kpobi na rekinọ a seba fiki uyero rai, o gwọlọ nọ ma rẹ tuduhọ inievo nana awọ re.

5 Inievo emetẹ gbe erọ emezae nọ e re te rọo ho fikinọ a bi koko ujaje Jihova nọ o ta nọ ma rọo “evaọ Olori na ọvo,” a fo ahwo nọ ma rẹ kẹ uduotahawọ re. (1 Kọr. 7:39) Ofariẹ, o rẹ were eyae Ileleikristi nọ i bi ru iruo gaga nọ ezae rai e tẹ be hai jiri ai jẹ ta eme ọbọga kẹ ae. (Itẹ 31:​28, 31) U te no ere no, inievo nọ i kru ẹrọwọ rai ghelọ ukpokpoma hayo ẹyao a gwọlọ uduotahawọ re. (2 Tẹs. 1:​3-5) Jihova avọ Jesu Kristi a be hae kẹ inievo nana kpobi omosasọ.​—Se 2 Ahwo Tẹsalonika 2:​16, 17.

EKPAKO UKOKO A BE TUDUHỌ OMAI AWỌ

6. Wọhọ epanọ o rrọ Aizaya 32:​1, 2, didi iruo ekpako na a wo?

6 Se Aizaya 32:​1, 2Ma be rria oke obẹbẹ, fikiere udu o rẹ sai whrehe omai ẹsejọ. Jesu Kristi ọ be rọ Ileleikristi nọ a rọ ẹzi wholo gbe inievo nọ e rrọ usu igodẹ efa na, enọ e wọhọ “emọ-ivie” na tuduhọ omai awọ jẹ bọ omai ga. Enẹ u fo nọ o rẹ jọ, keme orọnikọ ekpako ukoko nana e be “kpọ” ẹrọwọ mai hi, ukpoye, a bi “fiobọhọ” kẹ omai. A gwọlọ nọ mai kpobi wo oghọghọ.​—2 Kọr. 1:24.

7, 8. U te no ẹmeunu no, edhere vẹ ọfa ekpako ukoko a sae rọ bọ ibe Ileleikristi rai ga?

7 Pọl ukọ na o fi emamọ oriruo hotọ kẹ omai. O kere se Ileleikristi obọ Tẹsalonika nọ e jẹ ruẹ uye ukpokpoma inọ: “Fikinọ ma you owhai gaga, ma gba riẹ mu nọ orọnikọ usi uwoma Ọghẹnẹ ọvo ma rẹ ta kẹ owhai hi rekọ te uzuazọ mai nọ ma re siobọno fiki rai keme wha rrọ ghaghae kẹ omai gaga.”​—1 Tẹs. 2:8.

8 Pọl o ru omai riẹ nọ ẹsejọ, ẹme uduotahawọ ọvo nọ a rẹ ta kẹ ohwo u te he. O kere se ekpako ukoko obọ Ẹfisọs nọ: “Wha re fiobọhọ kẹ enọ e ga ha, wha ve je wo ẹme Olori na Jesu họ iroro, nọ ọyomariẹ ọ ta nọ: ‘Ẹkẹ evawere e mae rrọ vi emio.’” (Iruẹru 20:35) Orọnikọ uduotahawọ ọvo Pọl ọ jẹ kẹ ibe Ileleikristi riẹ hẹ, ọ “rehọ eware [riẹ] kpobi gbe uzuazọ [riẹ] gbodibo” kẹ ae re. (2 Kọr. 12:15) Epọvo na re, orọnikọ ẹmeunu ọvo ekpako ukoko a rẹ rọ kẹ ibe Ileleikristi rai uduotahawọ gbe omosasọ họ, ukpoye a re ru ugogo oware jọ kẹ ae nọ u re dhesẹ re nọ a wo ọdawẹ kẹ ae.​—1 Kọr. 14:3.

9. Ẹvẹ ekpako ukoko a sae rọ kẹ ọwhọkuo nọ ọ rẹ bọ omọfa ga?

9 Re ma sae bọ ohwohwo ga, o sae gwọlọ nọ ma kẹ ọwhọkuo ẹsejọ, rekọ u fo nọ ekpako ukoko a rẹ rọ aro kele oriruo nọ ọ rrọ Ebaibol na kpahe epanọ a rẹ kẹ ọwhọkuo nọ ọ rẹ bọ omọfa ga. Jesu o fi obọdẹ oriruo onana hotọ evaọ okenọ ọ kparoma kpobọ odhiwu no. Ọ kẹ ikoko nọ e jọ Esia Minor ọwhọkuo ọgaga, rekọ muẹrohọ oghẹrẹ nọ ọ rọ kẹ ọwhọkuo na. Taure ọ tẹ te kẹ ai ọwhọkuo, o jiri ikoko nọ e jọ Ẹfisọs, Pẹgamọm, gbe Thiatira rọkẹ iruo iwoma rai. (Evia. 2:​1-5, 12, 13, 18, 19) Ọ ta kẹ ukoko Laọdisia nọ: “Mẹ rẹ whọku jẹ rọ uye kẹ ahwo kpobi nọ me you. Fikiere wo ajọwha je kurẹriẹ.” (Evia. 3:19) O gwọlọ nọ ekpako ukoko a rẹ rọ aro kele oriruo Jesu nọ a tẹ gwọlọ kẹ ọwhọkuo.

ORỌNIKỌ OWHA-IRUO EKPAKO UKOKO NA ỌVO HO

Esẹgbini, kọ wha bi wuhrẹ emọ rai re a hae tuduhọ amọfa awọ? (Rri edhe-ẹme avọ 10)

10. Ẹvẹ mai kpobi ma sae rọ bọ ohwohwo ga?

10 Orọnikọ ekpako ukoko ọvo a wo owha-iruo nọ a rẹ rọ tuduhọ amọfa awọ họ. Pọl ọ hrẹ Ileleikristi kpobi inọ jọ a hae ta “ẹme owoma nọ ọ rẹ bọ amọfa ga . . . , re o wha erere se” amọfa. (Ẹf. 4:29) Mai kpobi ma rẹ daoma roro kpahe idhere nọ ma sae rọ tuduhọ inievo mai awọ. Pọl o kere se Ileleikristi nọ e jọ ahwo Hibru nọ: “Wha ru abọ nọ e rrọ otọ whrọze na ga je ru ighilawọ nọ e ga ha na ga, jẹ hai ru idhere nọ awọ rai ọ be nya liọ, re abọ-oma na nọ ọ ko na o gbe no ẹta ha, ukpoye, u ve kpo ruẹrẹhọ.” (Hib. 12:​12, 13) Mai kpobi, makọ te emaha dede, ma rẹ sae rọ eme uduotahawọ mai bọ ohwohwo ga.

11. Ẹvẹ Marthe o ro wo uduotahawọ evaọ okenọ ọ jọ ọkora?

11 Oniọvo-ọmọtẹ jọ nọ a re se Marthe, * ọnọ ọkora ọ joma okejọ o kere nọ: “Ẹdẹjọ nọ mẹ jẹ lẹ se Jihova kẹ uduotahawọ, mẹ tẹ ruẹ oniọvo-ọmọtẹ jọ nọ ọ kpako no. Oniọvo na o dhesẹ uyoyou gbe ọdawẹ kẹ omẹ gaga, yọ oye họ ugogo oware nọ mẹ gwọlọ oke yena. O te je gbiku omariẹ kẹ omẹ kpahe ọkpọ ẹbẹbẹ nọ mẹ jẹ rẹriẹ ovao dhe na, onana u ru omẹ riẹ nọ orọnikọ mẹ ọvo mẹ rẹriẹ ovao dhe oghẹrẹ ẹbẹbẹ mẹ na no ho.” Ẹsejọhọ, oniọvo-ọmọtẹ nọ ọ kpako no na ọ riẹ hẹ inọ ẹme riẹ na o duobọte Marthe gaga.

12, 13. Idhere vẹ ma sai ro ru lele ohrẹ nọ o rrọ Ahwo Filipai 2:​1-4 na?

12 Pọl o kere se Ileleikristi nọ e jọ ukoko obọ Filipai inọ: “Otẹrọnọ wha sae kẹ uduotahawọ jọ evaọ Kristi, kẹ omosasọ jọ fiki uyoyou, dhesẹ ọdawẹ kẹ ohwohwo, dhesẹ uvi uyoyou gbe ohrọ-oriọ, wha ru re me wo oghọghọ ziezi ẹkwoma oghẹrẹ ovona nọ wha re roro, uyoyou nọ wha re wo kẹ ohwohwo, okugbe ọvo nọ wha rẹ jọ, je wo iroro evo. Wha rehọ ẹwhọ hayo omorro ru oware ovo ho, rekọ avọ omaurokpotọ wha rri amọfa inọ a rro vi owhai, wha gwọlọ ewoma obọrai ọvo ho, rekọ ewoma amọfa re.”​—Fil. 2:​1-4.

13 O rrọ vevẹ, mai kpobi ma rẹ daoma gwọlọ ewoma amọfa, kẹ “omosasọ . . . , dhesẹ ọdawẹ kẹ ohwohwo, dhesẹ uvi uyoyou gbe ohrọ-oriọ,” onọ o rẹ jọ uduotahawọ kẹ ibe Ileleikristi mai.

IDHERE NỌ MA SAE RỌ KẸ AMỌFA UDUOTAHAWỌ

14. Eme o rẹ sae kẹ omai uduotahawọ?

14 O rẹ kẹ omai uduotahawọ nọ ma te yo nọ ahwo nọ ma fiobọhọ kẹ evaọ okenọ u kpemu, a kruga ziezi evaọ ukoko na. Ere o jọ kẹ Jọn ukọ na, o kere nọ: “Oware ofa nọ o rẹ kẹ omẹ oghọghọ vi onana o rrọ họ: re me yo nọ emọ mẹ a gbẹ be nya evaọ uzẹme na.” (3 Jọn 4) Ekobaro buobu a riẹ epanọ eva e rẹ were ae te nọ a te yo nọ ahwo jọ nọ a fiobọhọ kẹ wuhrẹ uzẹme na, a kruga ziezi, yọ ejọ e tubẹ rrọ ekobaro. Ma tẹ kareghẹhọ ọkobaro nọ udu u whrehe no iruo nọ o ru evaọ okenọ u kpemu, o rẹ sae kẹe omosasọ.

15. Edhere jọ vẹ ma sae rọ kẹ inievo nọ e be ruabọhọ iruo Uvie na uduotahawọ?

15 Esẹro okogho buobu avọ eyae rai a ta nọ o rẹ kẹ ae uduotahawọ gaga nọ inievo ukoko nọ a weze kpohọ a te dhesẹ edẹro kẹ iruo rai, o tẹ make rọnọ ẹmẹme kpẹkpẹe a kere rọ vuẹ ae onana. Epọvo na o rẹ jọ re nọ ma te yere ekpako ukoko, imishọnare, ekobaro, gbe inievo nọ i bi ru iruo evaọ Ebẹtẹle rọkẹ iruo iwoma rai.

EPANỌ MAI KPOBI MA SAE RỌ KẸ OHWOHWO UDUOTAHAWỌ

16. Re ma sae tuduhọ omọfa awọ, eme o gwọlọ?

16 Ajọ ma roro vievie he inọ ma riẹ ẹme ẹta tere he, fikiere ma rẹ sae tuduhọ amọfa awọ họ. Uzẹme na họ, o bẹ hẹ re ma tuduhọ amọfa awọ. Ẹsejọ, oware nọ o gwọlọ mi omai kpobi họ, ovao nọ ma re ru sasasa nọ ma te bi yere ibe Ileleikristi mai. Oniọvo na ọ gbẹ hwẹ kẹ omai zihe he, koyehọ ẹmẹbẹbẹ jọ ọ riẹ, yọ o rẹ sae kẹe omosasọ nọ ma tẹ gaviezọ kẹe.​—Jem. 1:19.

17. Eme o fiobọhọ kẹ oniọvo-ọmọzae jọ evaọ oke obẹbẹ?

17 U wo okejọ nọ eva e jẹ hae were oniọvo-ọmọzae jọ nọ a re se Henri hi. Ọsẹ riẹ nọ ọ jọ ọkpako ukoko gbe ahwo uviuwou riẹ efa jọ a kie no ukoko na. Nọ Ọsẹro okogho jọ ọ ruẹ epanọ onana o da Henry te, o te ziziei re a gbe kpohọ oria jọ nọ a sae jọ da ekọfi kugbe. Ọ nabe gaviezọ ziezi nọ Henry ọ jẹ ta epanọ eware e riẹe oma, kẹsena ọ tẹ daoma tuduhọ iẹe awọ. Uwhremu na, Henry o te ti vuhumu nọ re ọ sai fiobọhọ kẹ uviuwou riẹ zihe ziọ ukoko na, o gwọlọ nọ ọyomariẹ ọ rẹ ruabọhọ egagọ Jihova. Eria Ebaibol jọ nọ o se nọ i fiobọhọ kẹe gaga họ, Olezi 46; Zẹfanaya 3:17 gbe Mak 10:​29, 30.

Mai kpobi na ma rẹ sae tuduhọ ohwohwo awọ (Rri edhe-ẹme avọ 18)

18. (a) Eme Solomọn ovie na ọ ta? (b) Kọ eme Pọl o dhesẹ nọ o rẹ kẹ omai uduotahawọ?

18 Oriruo Marthe avọ Henri na u dhesẹ nọ mai kpobi ma rẹ sae rọ uduotahawọ kẹ oniọvo nọ ọ gwọlọ omosasọ. Solomọn ovie na o kere nọ: “Ẹvẹ uwoma te rọkẹ ẹme nọ a rẹ ta evaọ ẹruoke! Elo ibiaro o re ru ohwo eva were, gbe emamo-usi e rẹ kẹ igbegbe na eri.” (Itẹ 15:​23, 30) Ma re je wo omosasọ nọ ma te bi se Uwou-Eroro Na hayo nọ ma te kpohọ oria evuẹ itanẹte mai. Pọl ukọ na o dhesẹ re nọ ma re wo uduotahawọ nọ ma te bi kuomagbe amọfa so ile ukoko na. O kere nọ: “Wha hai wuhrẹ jẹ tuduhọ ohwohwo awọ avọ ilezi, ile nọ a re ro jiri Ọghẹnẹ, ile uyere nọ a rẹ so rọ gọ Ọghẹnẹ, jẹ jọ udu rai so ile kẹ Jihova.”​—Kọl. 3:16; Iruẹru 16:25.

19. Nọ oke o be nyaharo na, fikieme o te rọ gwọlọ nọ ma tuduhọ ohwohwo awọ vi epaọ anwẹdẹ, kọ eme u fo nọ ma re ru?

19 Nọ ẹdẹ Jihova o “bi si kẹle na,” u ti wuzou vi epaọ anwẹdẹ re ma hae tuduhọ ohwohwo awọ. (Hib. 10:25) Wọhọ epanọ Pọl ukọ na ọ hrẹ ibe Ileleikristi riẹ inọ, “wha gbẹ hae tuduhọ ohwohwo awọ jẹ hae bọ ohwohwo ga, nwane wọhọ epanọ wha bi ru na.”​—1 Tẹs. 5:11.

^ edhe-ẹme 11 Ma nwene edẹ na.