Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

HOSỌ OPLỌN TỌN 7

Dín Homẹmimiọn bo Hẹn Homẹ Jehovah Tọn Hùn

Dín Homẹmimiọn bo Hẹn Homẹ Jehovah Tọn Hùn

‘Mì dín Jehovah, mì homẹmimiọnnọ aigba tọn lẹpo emi. Mì dín homẹmimiọn.’—ZEF. 2:3.

OHÀN 80 “Dọ́pọ́n bo Mọdọ Jehovah Yọ́n”

BLADOPỌ *

1, 2. (a) Etẹwẹ Biblu dọ gando Mose go, podọ etẹwẹ ewọ wà? (b) Whẹwhinwhẹ́n tẹwẹ mí tindo nado wleawuna homẹmimiọn?

BIBLU dọ dọ Mose “yin homẹmimiọnnọ hugan to mẹhe tin to aigba nukunmẹ lẹpo mẹ.” (Sọh. 12:3) Be ehe zẹẹmẹdo dọ ewọ yin madogánnọ, nọ tindo ayihaawe, bo nọ yawu jogbe to avùnnukundiọsọmẹnu lẹ nukọn wẹ ya? Nuhe mẹdelẹ sọgan dọ dọ gbẹtọ homẹmimiọnnọ de yin lẹ niyẹn. Ṣigba, lalo pete wẹ enẹ. Mose yin devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn huhlọnnọ, nujikudonọ podọ adọgbotọ de. Po alọgọ Jehovah tọn po, e pehẹ gandutọ huhlọnnọ Egipti tọn, deanana gbẹtọ nudi 3 000 000 gbọn danfafa ji, bosọ gọalọna akọta Islaeli tọn nado gbawhàn kẹntọ yetọn lẹ tọn.

2 Mí ma nọ pannukọn avùnnukundiọsọmẹnu he Mose pehẹ lẹ nkọ, amọ́ egbesọegbesọ wẹ mí dona diahi hẹ gbẹtọ kavi ninọmẹ he nọ hẹn ẹn vẹawuna mí nado yin homẹmimiọnnọ lẹ. Ṣigba, mí tindo whẹwhinwhẹ́n nujọnu tọn de nado wleawuna jẹhẹnu ehe. Jehovah dopà dọ “homẹmimiọnnọ lẹ wẹ na dugu aigba tọn.” (Salm. 37:11) Be a gán lẹn dewe do homẹmimiọnnọ lẹ mẹ ya? Be mẹdevo lẹ na lẹn we do yé mẹ ga ya? Whẹpo mí nado na gblọndo kanbiọ titengbe ehelẹ tọn, mí dona yọ́n nuhe homẹmimiọnnọ-yinyin zẹẹmẹdo.

ETẸWẸ HOMẸMIMIỌN ZẸẸMẸDO?

3, 4. (a) Etẹ go wẹ homẹmimiọn sọgan yin yiyijlẹdo? (b) Jẹhẹnu ẹnẹ tẹlẹ sin hudo wẹ mí tindo nado yin homẹmimiọnnọ, podọ etẹwutu?

3 Homẹmimiọn * taidi nusọnu he vivi de. Gbọnna? Dile whési de nọ kọ̀n nudànu po nuwhẹ́nkun voovo lẹ po dopọ nado dà nusọnu de do, mọ wẹ mí dona kọ̀n jẹhẹnu voovo he nọ dọnmẹdogo lẹ dopọ do nado yin homẹmimiọnnọ. Dehe jẹna ayidego to jẹhẹnu enẹlẹ mẹ wẹ whiwhẹ, tonusise, walọmimiọn po adọgbigbo po. Naegbọn jẹhẹnu enẹlẹ do yin dandan eyin mí jlo na hẹn homẹ Jehovah tọn hùn?

4 Whiwhẹnọ lẹ kẹdẹ wẹ nọ setonuna ojlo Jiwheyẹwhe tọn. Dopo to nuhe Jiwheyẹwhe nọ jlo lẹ mẹ wẹ yindọ mí ni yin walọmimiọnnọ. (Mat. 5:5; Gal. 5:23) Eyin mí wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn, mí nọ doadihomẹna Satani. Abajọ, eyin mí tlẹ yin whiwhẹnọ podọ walọmimiọnnọ, mẹsusu he yin apadewhe aihọn Satani tọn lẹ nọ gbẹwanna mí. (Joh. 15:18, 19) Enẹwutu, mí do hudo adọgbigbo tọn nado nọavùnte sọta Satani.

5, 6. (a) Naegbọn Satani do nọ gbẹwanna homẹmimiọnnọ lẹ? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na mọ gblọndo na?

5 To alọ devo mẹ, mẹhe ma yin homẹmimiọnnọ nọ yin goyitọ, ma nọ dava homẹgble etọn bo masọ nọ setonuna Jehovah. Mẹhe nkọ Satani yin pẹẹ niyẹn. Abajọ ewọ do gbẹwanna homẹmimiọnnọ lẹ! Na yé nọ do jẹhẹnu he ewọ gboawupo nado tindo lẹ hia wutu. Dehe sọ ylan hugan na Satani wẹ yindọ, yé nọ dohia dọ e yin lalonọ. Gbọnna? Na mahopọnna nudepope he e dọ kavi wà, e ma sọgan doalọtena homẹmimiọnnọ lẹ nado sẹ̀n Jehovah!—Jobu 2:3-5.

6 Whetẹnu wẹ mí sọgan mọdọ e vẹawu taun nado yin homẹmimiọnnọ? Podọ naegbọn mí dona zindonukọn nado nọ dín homẹmimiọn? Nado na gblọndo kanbiọ enẹlẹ tọn, mí na gbadopọnna apajlẹ he Mose, Heblu atọ̀n he yin kanlinmọ to Babilọni lẹ po Jesu po zedai.

WHETẸNU WẸ HOMẸMIMIỌNNỌ-YINYIN NỌ VẸAWU?

7, 8. Nawẹ Mose yinuwa gbọn to whenue yè yinuwa hẹ ẹ po sisi matindo po?

7 Whenue mí mọ aṣẹpipa yí: E sọgan nọ vẹawu taun na mẹhe tin to otẹn aṣẹpipa tọn mẹ lẹ nado hẹn homẹmimiọn yetọn go, titengbe to whenue mẹhe to anademẹ yetọn glọ de yinuwa hẹ yé po sisi matindo po kavi mọhodọdo nudide yetọn go. Be enẹ ko jọ do gowe pọ́n ya? Etẹwẹ lo eyin hagbẹ whẹndo tọn de wẹ yinuwa hẹ we domọ? Nawẹ a na yinuwa gbọn? Pọ́n lehe Mose yinuwa to ninọmẹ enẹ mẹ do.

8 Jehovah de Mose taidi nukọntọ Islaeli tọn bo na ẹn lẹblanulọkẹyi lọ nado basi kandai osẹ́n he na deanana akọta ehe tọn. Ayihaawe ma tin dọ Mose tindo godonọnamẹ Jehovah tọn. Mahopọnna enẹ, mẹdaho Mose tọn lẹ, enẹ wẹ Miliami po Aalọn po mọhodọdo ewọ go podọ do nudide etọn gando mẹhe e dà di asi go. Eyin mẹdelẹ tin to otẹn Mose tọn mẹ wẹ, yé sọgan ko gblehomẹ bo víhlọ̀n—amọ́ Mose ma wàmọ. E ma yawu joawuna homẹgble. Etlẹ sọ vẹ̀ Jehovah nado doalọtena yasanamẹ he yin hinhẹnwa Miliami ji. (Sọh. 12:1-13) Naegbọn Mose do yinuwa to aliho enẹ mẹ?

Mose vẹ̀ Jehovah nado doalọtena yasanamẹ he yin hinhẹnwa Miliami ji (Pọ́n hukan 8tọ)

9, 10. (a) Etẹ mẹ wẹ Jehovah gọalọna Mose nado mọnukunnujẹ? (b) Etẹwẹ tatọ́ whẹndo tọn lẹ po mẹho lẹ po sọgan plọn sọn Mose dè?

9 Mose jo ede do bọ Jehovah plọnazọ́n ẹn. Nudi owhe 40 jẹnukọn, whenue Mose yin hagbẹ whẹndo tọn ahọlu Egipti tọn de, ewọ ma yin homẹmimiọnnọ. Na nugbo tọn, e nọ yawu gblehomẹ, sọmọ bo tlẹ hù dawe de he e lẹndọ e to nuyiwa to aliho he ma sọgbe mẹ. Mose lẹndọ Jehovah na kẹalọyi aliho nuyiwa tọn emitọn lẹ. Jehovah yí owhe 40 zan nado gọalọna Mose, na e nido mọdọ nado deanana Islaelivi lẹ, e do hudo nudevo tọn he hugan adọgbigbo; enẹ wẹ homẹmimiọn. Podọ homẹmimiọnnọ-yinyin sọ biọ to ewọ si nado yin whiwhẹnọ, tonusetọ podọ walọmimiọnnọ. E kẹalọyi azọ́nplọnmẹ enẹ ganji, bo lẹzun nukọntọ ayidego tọn de.—Eks. 2:11, 12; Owalọ 7:21-30, 36.

10 To egbehe, tatọ́ whẹndo tọn lẹ po mẹho agun tọn lẹ po na wà dagbe nado hodo apajlẹ Mose tọn. To whenue yè yinuwa hẹ mì po mẹmasi po, mì ma nọ yawu gblehomẹ blo. Whiwhẹ ni nọ whàn mì nado nọ kẹalọyi nuṣiwa mìtọn depope. (Yẹwh. 7:9, 20) Mì nọ gbọn tonusise dali hodo anademẹ Jehovah tọn gando lehe nuhahun lẹ na nọ yin dididẹ do go. Podọ, mì nọ yí homẹmimiọn do gblọnho to whepoponu. (Howh. 15:1) Tatọ́ whẹndo tọn po mẹhe nọ deanananu lẹ po he nọ yinuwa to aliho ehe mẹ lẹ nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn, nọ hẹn jijọho tin-to-aimẹ bosọ nọ ze apajlẹ homẹmimiọnnọ-yinyin tọn dai.

11-13. Apajlẹ tẹwẹ Heblu atọ̀n lọ lẹ zedai na mí?

11 Whenue mí pehẹ homẹkẹn: To whenuho gblamẹ, gbẹtọvi he yin gandutọ lẹ ko dohomẹkẹn omẹ Jehovah tọn lẹ. Yé sọgan sà owhẹ̀ “sẹ́nhẹngba” voovo lẹ tọn dokọna mí, amọ́ whẹwhinwhẹ́n nujọnu tọn lọ wẹ yindọ, na mí de nado “setonuna Jiwheyẹwhe taidi ogán kakati nido yin gbẹtọ lẹ” wutu. (Owalọ 5:29) Mí sọgan yin ṣinṣanko, yin súsú do gànpamẹ kavi tlẹ yin yasana. Amọ́ po alọgọ Jehovah tọn po, mí ma na yiahọsu, kakatimọ mí na do walọmimiọn hia to whlepọn whenu.

12 Lẹnnupọndo apajlẹ he Heblu atọ̀n he yin zize yì kanlinmọgbenu lọ lẹ zedai na mí ji, yèdọ Hanania, Miṣaẹli po Azalia po. * Ahọlu Babilọni tọn degbena yé nado dẹ́ do odò na boṣiọ sika tọn daho de. Po walọmimiọn po, yé dọna ahọlu lọ nuhewutu yé ma nado basi sinsẹ̀n na boṣiọ lọ. Yé gbẹ́ setonuna Jiwheyẹwhe mahopọnna dọ ahọlu lọ sìn-adán nado fiọ yé to zòhọ he to miyọ́n ji de mẹ. Jehovah de nado whlẹn sunnu enẹlẹ to afọdopolọji, amọ́ yé ma donukun dọ ewọ na wàmọ na yé. Kakatimọ, yé wleawufo nado kẹalọyi nudepope he Jehovah na dotẹnmẹ nado jọ. (Dan. 3:1, 8-28) Yé dohia dọ homẹmimiọnnọ lẹ nọ yin adọgbotọ nugbonugbo—ahọlu, adánsin-namẹ, gọna yasanamẹ depope ma sọgan hẹn gbemima mítọn nado ‘ze míde jo mlẹnmlẹn’ na Jehovah gble.—Eks. 20:4, 5.

13 Eyin nugbonọ-yinyin mítọn hlan Jiwheyẹwhe yin whiwhlepọn, nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ Heblu atọ̀n lọ lẹ tọn gbọn? Mí nọ gbọn whiwhẹ dali deji dọ Jehovah na penukundo mí go. (Salm. 118:6, 7) Mí nọ yí walọmimiọn po sisi po do gblọnhona mẹhe nọ sawhẹ agọ̀ dokọna mí lẹ. (1 Pita 3:15) Podọ, mí nọ gbẹ́ gbidigbidi nado hẹn haṣinṣan he mí tindo hẹ Otọ́ owanyinọ mítọn gble.

Whenue mẹdevo lẹ diọnukunsọ mí, mí nọ gblọnhona yé po sisi po (Pọ́n hukan 13tọ)

14, 15. (a) Etẹwẹ sọgan jọ whenue mí pehẹ ayimajai? (b) Sọgbe hẹ Isaia 53:7, 10, naegbọn mí sọgan dọ dọ Jesu wẹ yin apajlẹ ayidego tọn hugan lọ na nuhe dù homẹmimiọn didohia to ayimajai glọ?

14 Whenue mí pehẹ ayimajai: Mímẹpo wẹ nọ tindo ayimajai na whẹwhinwhẹ́n voovo lẹ wutu. Mí sọgan nọ tindo numọtolanmẹ enẹ jẹnukọnna tẹnpọn wehọmẹ tọn de kavi whẹpo mí nido wazọ́n titengbe de to agbasazọ́n mítọn mẹ. Kavi mí nọ tindo ayimajai whenue mí to nulẹnpọn poun do nukunpedomẹgo dotowhé tọn he mí tindo nuhudo etọn de ji. To whenue mí pehẹ ayimajai, e nọ vẹawu nado yin homẹmimiọnnọ. Nujijọ he ma nọ di nude na mí to paa mẹ lẹ sọgan jẹ homẹhẹngble na mí ji. Hogbe mítọn lẹ sọgan jẹ sinsinyẹn ji, bọ kọnugbè mítọn ma na jọmẹ. Eyin a ko pehẹ ayimajai pọ́n, lẹnnupọndo apajlẹ Jesu tọn ji.

15 Jesu pehẹ ayimajai sinsinyẹn to osun godo tọn he e yizan to aigba ji lẹ gblamẹ. Ewọ yọnẹn dọ emi na yin yasana badabada bo nasọ yin hùhù. (Joh. 3:14, 15; Gal. 3:13) Osun delẹ jẹnukọnna okú etọn, e dọ dọ emi yin ayimajainọ. (Luku 12:50) Podọ, azán vude jẹnukọnna okú Jesu tọn, e dọmọ: “N’yin tuklado.” Mí sọgan doayi whiwhẹ po tonusise etọn na Jiwheyẹwhe po go, dile e dọ numọtolanmẹ etọn tọ́n to odẹ̀ mẹ dọmọ: “Otọ́, whlẹn mi sọn gànhiho ehe si. Ṣogan, nuhewutu yẹn biọ gànhiho ehe mẹ lọ niyẹn. Otọ́, pagigona oyín towe.” (Joh. 12:27, 28) Whenue ojlẹ sọ̀, Jesu yí adọgbigbo do ze ede jo na kẹntọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ, mẹhe hù i to aliho he hẹn awufiẹsa wá na ẹn bosọ dowinyan ẹn hugan mẹ. Mahopọnna ayimajai po awufiẹsa Jesu tọn po, ewọ yí homẹmimiọn do wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn. Matin ayihaawe, mí sọgan dọ dọ Jesu wẹ yin apajlẹ ayidego tọn hugan lọ na nuhe dù homẹmimiọn didohia to ayimajai glọ!—Hia Isaia 53:7, 10.

Jesu wẹ yin apajlẹ homẹmimiọn tọn daho hugan lọ (Pọ́n hukan 16, 17tọ) *

16, 17. (a) Nawẹ họntọn Jesu tọn lẹ ze homẹmimiọn etọn do whlepọn mẹ gbọn? (b) Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ Jesu tọn gbọn?

16 To ozán godo tọn he Jesu yizan to aigba ji mẹ, họntọn vivẹ́ etọn lẹ ze homẹmimiọn etọn do whlepọn mẹ. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n ayimajai he Jesu na ko tindo to ozán enẹ mẹ. Be ewọ na gbẹ́ yin nugbonọ mlẹnmlẹn kakajẹ okú ya? Ogbẹ̀ gbẹtọ liva susu lẹ tọn wẹ to owù mẹ. (Lom. 5:18, 19) Nuhe sọ yin nujọnu hugan wẹ yindọ, ehe gando yinkọ dagbe Otọ́ etọn tọn go. (Jobu 2:4) To núdùdù godo tọn he e dù hẹ họntọn etọn lẹ, enẹ wẹ apọsteli lẹ whenu, hodọdopọ yetọn dekọtọn do “nudindọn sinsinyẹn de” mẹ gando “mẹhe klohugan to yé mẹ go.” Jesu ko gbẹnuna họntọn etọn lẹ gando whẹho ehe go whlasusu, etlẹ yin ojlẹ kleun de jẹnukọn to ozán enẹ dopolọ mẹ. E jẹna ayidego dọ Jesu ma gblehomẹ. Kakatimọ, e yinuwa po walọmimiọn po. Gbọn homẹdagbe po nujikudo po dali, Jesu basi zẹẹmẹ na yé gando pọndohlan he yé dona wleawuna go—whladopo dogọ. Podọ, to enẹgodo, e pà họntọn etọn lẹ na yé yí nugbonọ-yinyin do nọgodona ẹn wutu.—Luku 22:24-28; Joh. 13:1-5, 12-15.

17 Nawẹ a na ko yinuwa gbọn eyin a tin to ninọmẹ dopolọ mẹ? Mí sọgan hodo apajlẹ Jesu tọn bo yin homẹmimiọnnọ etlẹ yin to ayimajai mẹ. Mí na nọ desọn ojlo mẹ nado setonuna gbedide Jehovah tọn lọ nado “nọ to linsinyẹn hẹ ode awetọ” zọnmii. (Kol. 3:13) Mí na setonuna gbedide enẹ eyin mí nọ flindọ mímẹpo wẹ nọ dọ kavi wà nudelẹ he nọ gblehomẹ na mẹdevo lẹ. (Howh. 12:18; Jak. 3:2, 5) Podọ, mí ni nọ tẹnpọn nado nọ dọ jẹhẹnu dagbe he mẹdevo lẹ tindo lẹ na yé.—Efe. 4:29.

NAEGBỌN MÍ DONA TO HOMẸMIMIỌN DÍN ZỌNMII?

18. Nawẹ Jehovah nọ gọalọna homẹmimiọnnọ lẹ nado basi nudide dagbe lẹ gbọn, ṣigba etẹwẹ yé dona nọ wà?

18 Mí na penugo nado nọ basi nudide dagbe lẹ. Whenue mí pannukọn nudide sinsinyẹn lẹ to gbẹ̀mẹ, Jehovah na gọalọna mí nado basi nudide dagbe lẹ kiki eyin mí yin homẹmimiọnnọ. E dopà dọ emi na sè “ovẹ̀ homẹmimiọnnọ tọn.” (Salm. 10:17) Podọ, e na wà nususu hú nado sè ovẹ̀ mítọn lẹ poun. Biblu dopà dọmọ: “Ewọ na deanana homẹmimiọnnọ to nuhe sọgbe wiwà mẹ, bo nasọ plọn aliho etọn homẹmimiọnnọ lẹ.” (Salm. 25:9) Jehovah nọ na mí anademẹ enẹ gbọn Biblu, owe * mítọn lẹ, gọna nudevo he “afanumẹ nugbonọ podọ nuyọnẹntọ lọ” nọ wleawuna lẹ gblamẹ. (Mat. 24:45-47) Mí dona yí adà mítọn wà gbọn whiwhẹ yíyí do kẹalọyi dọ mí do hudo alọgọ tọn dali, podọ gbọn nuhe Jehovah wleawu etọn lẹ pinplọn po ahundopo yíyí do yí nuhe mí plọn lẹ do yizan mẹ po dali.

19-21. Nuṣiwa tẹ mẹ wẹ Mose jai jẹ to Kadẹṣi, podọ etẹwẹ mí sọgan plọn sọn e mẹ?

19 Mí na penugo nado dapana nuṣiwa lẹ. Sọ lẹnnupọndo apajlẹ Mose tọn ji. Na owhe susu lẹ, e yin homẹmimiọnnọ bo hẹn homẹ Jehovah tọn hùn. Enẹgodo, jei vivọnu gbejizọnlin he vẹawu owhe 40 tọn lọ tọn to danfafa ji, Mose gboawupo nado do homẹmimiọn hia. Nọviyọnnu etọn, mẹhe e yọnbasi taun dọ ewọ wẹ gọalọ nado whlẹn ogbẹ̀ etọn to Egipti lọ ṣẹṣẹ kú bo yin dìdì do Kadẹṣi. Podọ todin, Islaelivi lẹ sọ vọ́ jẹ didọ ji dọ emi ma to yinyin nukunpedego ganji. To ojlẹ ehe uwọ mẹ, yé “do whẹgbè hẹ Mose” na osin he ma tin wutu. Mahopọnna azọ́njiawu he Jehovah ko wà gbọn Mose gblamẹ lẹpo, podọ mahopọnna dọ Mose ko deanana gbẹtọgun lọ matin ṣejannabi na ojlẹ dindẹn, yé jẹ lewu ji. Yé wule, e ma yin gando osin he ma tin go kẹdẹ gba, ṣigba gando Mose lọsu go, taidi dọ owhẹ̀ etọn wẹ bọ nugbla do hù yé.—Sọh. 20:1-5, 9-11.

20 To whenue Mose gblehomẹ sinsinyẹn, e gboawupo nado do homẹmimiọn hia. Kakati nado dọhona osé lọ po yise po dile Jehovah degbena ẹn do, Mose yí homẹgble do dọhona gbẹtọgun lọ bo na gigo ede. Enẹgodo, e linú osé lọ whla awe bọ osin susu tọ́njẹgbonu. Goyiyi po homẹgble po hẹn ẹn nado jai jẹ nuṣiwa he hẹn awufiẹsa wá mẹ. (Salm. 106:32, 33) Na Mose gboawupo nado do homẹmimiọn hia na ojlẹ kleun de wutu, dotẹnmẹ ma yin nina ẹn nado yì Aigba Pagbe tọn lọ ji.—Sọh. 20:12.

21 Nujijọ ehe plọn mí nuhọakuẹ susu. Tintan, mí dona nọ wazọ́n to whelẹponu nado hẹn homẹmimiọn mítọn go. Eyin mí dovọ́na ẹn na ojlẹ de, goyiyi sọgan gọ̀ fọ́n to ahun mítọn mẹ bo hẹn mí nado dọho bosọ yinuwa po nulú po. Awetọ, ayimajai sọgan hẹn ẹn vẹawuna mí nado yin homẹmimiọnnọ, enẹwutu etlẹ yin to kọgbidinamẹ glọ, mí dona nọ dovivẹnu nado yin homẹmimiọnnọ.

22, 23. (a) Naegbọn mí dona to homẹmimiọn dín zọnmii? (b) Etẹwẹ hodidọ he tin to Zefania 2:3 mẹ dohia?

22 Mí na yin hihọ́-basina. To madẹnmẹ, Jehovah na de mẹylankan lẹpo sẹ̀ sọn aigba ji, podọ homẹmimiọnnọ lẹ kẹdẹ wẹ na pò to e ji. To whenẹnu, aigba lọ na tin to jijọho mẹ nugbonugbo. (Salm. 37:10, 11) Be a na tin to homẹmimiọnnọ enẹlẹ mẹ ya? A sọgan tin to yé mẹ eyin a nọ yinuwa sọgbe hẹ oylọ-basinamẹ zohunhunnọ Jehovah tọn he yin kinkandai gbọn yẹwhegán Zefania gblamẹ.—Hia Zefania 2:3.

23 Naegbọn Zefania 2:3 do dọ dọ: “Vlavo mì na yin whiwhla”? Hodidọ enẹ ma zẹẹmẹdo dọ Jehovah ma penugo nado basi hihọ́na mẹhe jlo na hẹn homẹ etọn hùn bọ ewọ yiwanna lẹ gba. Kakatimọ, e dohia dọ mí tindo adà de nado yiwà nado yin hihọ́-basina. E yọnbasi dọ mí ni yin whinwhlẹngán “to azán homẹgble Jehovah tọn tọn gbè,” podọ nado nọgbẹ̀ kakadoi, eyin mí dovivẹnu todin nado nọ dín homẹmimiọn bo nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn.

OHÀN 120 Yin Walọmimiọnnọ Taidi Klisti

^ huk. 5 Depope mítọn ma yin jiji po homẹmimiọn po. Mí dona wleawuna ẹn wẹ. Mí sọgan doayi e go dọ mí nọ penugo nado yin homẹmimiọnnọ eyin mí to nuwadopọ hẹ gbẹtọ jijọhonọ lẹ, amọ́ bọ e ka nọ vẹawuna mí nado yin homẹmimiọnnọ to whenue mí to nuwadopọ hẹ goyitọ lẹ. Hosọ ehe na dọhodo avùnnukundiọsọmẹnu he ji e na biọ dọ mí ni dù te delẹ ji nado wleawuna jẹhẹnu dagbedagbe lọ he yin homẹmimiọn.

^ huk. 3 ZẸẸMẸ HOGBE LẸ TỌN: Homẹmimiọn. Mẹhe yin homẹmimiọnnọ lẹ nọ jọmẹ to nuyiwa yetọn hẹ mẹdevo lẹ mẹ, bo nọ hẹn homẹfa yetọn go to whenue yè tlẹ do adán nukun na yé. Whiwhẹ. Mẹhe yin whiwhẹnọ lẹ ma nọ yigo kavi jla glòlò; yé nọ pọ́n mẹdevo lẹ di mẹhe yiaga hú yé. Eyin hogbe lọ whiwhẹ yin yiyizan na Jehovah, e nọ zẹẹmẹdo dọ ewọ yí owanyi po lẹblanu po do yinuwa hẹ mẹhe yìdo hú i lẹ.

^ huk. 12 Babilọninu lẹ do yinkọ na Heblu atọ̀n ehelẹ dọ Ṣadlaki, Meṣaki po Abẹdinẹgo po.—Dan. 1:7.

^ huk. 18 Di apajlẹ, pọ́n hosọ lọ “Nọ Basi Nudide He Nọ Gbògbéna Jehovah Lẹ,” to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 15 avril 2011 tọn mẹ.

^ huk. 59 ZẸẸMẸ YẸDIDE LẸ TỌN: Jesu do homẹmimiọn hia bo yí homẹfa do gbẹnuna devi etọn lẹ to whenue yé ko dọnnu gando mẹhe klohugan to ṣẹnṣẹn yetọn go godo.