Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

HOSỌ OPLỌN TỌN 13

Nọ Do Mẹtọnhopọn Hia to Lizọnyizọn Towe Mẹ

Nọ Do Mẹtọnhopọn Hia to Lizọnyizọn Towe Mẹ

“Onú yetọn sọ wàlẹblanuna ẹn . . . E sọ jẹ nususu plọn yé ji.”​—MALKU 6:34.

OHÀN 70 Dín Mẹhe Jẹ lẹ Mọ

BLADOPỌ *

1. Etẹwẹ yin dopo to adà gbẹtọ-yinyin Jesu tọn he nọ yinuwadomẹji hugan lẹ mẹ? Basi zẹẹmẹ.

DOPO to adà gbẹtọ-yinyin Jesu tọn he nọ yinuwadomẹji hugan lẹ mẹ wẹ nugopipe etọn nado mọnukunnujẹ avùnnukundiọsọmẹnu he míwu gbẹtọvi mapenọ lẹ nọ pehẹ lẹ mẹ. Whenue Jesu to aigba ji, ewọ penugo nado “nọ jaya hẹ mẹhe to ayajẹ lẹ” podọ nado “nọ viavi hẹ mẹhe to avivi lẹ.” (Lom. 12:15) Di apajlẹ, whenue devi 70 lẹ hẹn azọ́ndenamẹ yẹwhehodidọ tọn yetọn di po kọdetọn dagbe po bo lẹkọwa po ayajẹ po, Jesu “gọ́ na ayajẹ susu gbọn gbigbọ wiwe gblamẹ.” (Luku 10:17-21) To alọ devo mẹ, whenue Jesu mọ nuyiwadomẹji he okú Lazalọsi tọn tindo do mẹyiwanna etọn lẹ ji, e “wẹnhun to ohò ede tọn mẹ bo biọ bẹwlu mẹ.”—Joh. 11:33.

2. Etẹwẹ gọalọna Jesu nado nọ hò gbẹtọ lẹ tọn pọ́n?

2 Etẹwẹ gọalọna dawe pipé ehe nado do lẹblanu po awuvẹmẹ po hia to nuyiwa etọn hẹ gbẹtọvi mapenọ lẹ mẹ. To popolẹpo mẹ, Jesu yiwanna gbẹtọ lẹ. Dile hosọ he jẹnukọn dohia do, “gbẹtọvi lẹ go wẹ homẹ [etọn] nọ hùn do taun.” (Howh. 8:31) Owanyi enẹ he e tindo na gbẹtọvi lẹ whàn ẹn nado jẹakọ hẹ aliho nulẹnpọn tọn yetọn to gigọ́ mẹ. Apọsteli Johanu dọmọ: “Ewọ yọ́n nuhe tin to ohò gbẹtọ tọn mẹ.” (Joh. 2:25) Jesu tindo awuvẹmẹ sisosiso na mẹdevo lẹ. Gbẹtọ lẹ nọ mọdọ ewọ yiwanna yé podọ yé nọ kẹalọyi owẹ̀n Ahọluduta tọn lọ. Lehe mí nọ do awuvẹmẹ sisosiso dopolọ hia gbẹtọ lẹ sọ, mọ wẹ mí na to kọdetọn dagbe tindo dogọ to lizọnyizọn mítọn hinhẹndi mẹ do niyẹn.—2 Tim. 4:5.

3, 4. (a) Eyin mí tindo mẹtọnhopọn, nukun tẹwẹ mí na nọ yí do pọ́n lizọnyizọn mítọn? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?

3 Apọsteli Paulu yọnẹn dọ emi tin to dandannu glọ nado dọyẹwheho, podọ mọ wẹ e te na mílọsu. (1 Kọl. 9:16) Ṣigba, eyin mí tindo mẹtọnhopọn, mí ma na nọ mọ lizọnyizọn mítọn taidi dandannu de poun gba. Mí na nọ jlo nado dohia gbẹtọ lẹ dọ mí nọ hò yetọn pọ́n bo jlo vẹkuvẹku nado gọalọna yé. Mí yọnẹn dọ “ayajẹ sù to nunamẹ mẹ hú to mimọyi mẹ.” (Owalọ 20:35) Lehe mí hẹn pọndohlan enẹ do ayiha mẹ gando lizọnyizọn mítọn go sọ, mọ wẹ mí na duvivi lizọnyizọn lọ tọn dogọ do niyẹn.

4 To hosọ ehe mẹ, mí na gbadopọnna lehe mí sọgan nọ do mẹtọnhopọn hia to lizọnyizọn mítọn mẹ do. Jẹnukọn whẹ́, mí na mọ nuhe mí sọgan plọn sọn numọtolanmẹ he Jesu nọ tindo na gbẹtọvi lẹ mẹ. Enẹgodo, mí na gbadopọnna aliho ẹnẹ delẹ he mẹ mí sọgan hodo apajlẹ etọn te.—1 Pita 2:21.

JESU DO MẸTỌNHOPỌN HIA TO LIZỌNYIZỌN LỌ MẸ

Mẹtọnhopọn whàn Jesu nado lá owẹ̀n homẹmimiọn tọn de (Pọ́n hukan 5-6tọ)

5, 6. (a) Mẹnu lẹ wẹ Jesu do mẹtọnhopọn hia? (b) Dile Isaia 61:1, 2 dọ dọdai etọn do, naegbọn onú mẹhe Jesu dọyẹwheho na lẹ tọn do wàlẹblanuna ẹn?

5 Lẹnnupọndo apajlẹ lehe Jesu do mẹtọnhopọn hia do tọn de ji. To gbèdopo, Jesu po devi etọn lẹ po lá wẹndagbe lọ na ojlẹ susu bo ma gbọjẹ. Yé ma “tlẹ mọ whenu nado dùnú.” Enẹwutu, Jesu plan devi etọn lẹ “yì fie to olá de nado nọ yedeṣo” podọ nado “gbọjẹ vude.” Ṣigba, gbẹtọgun daho de ko họ̀nwezun jẹnukọn yì fie Jesu po devi etọn lẹ po jei. Whenue Jesu jẹ dọ́n bo mọ mẹlọ lẹ, nawẹ ewọ yinuwa gbọn? Biblu dọ dọ: “Onú yetọn sọ wàlẹblanuna * ẹn, na yé taidi lẹngbọ lẹ he ma tindo lẹngbọhọtọ de wutu. E sọ jẹ nususu plọn yé ji.”—Malku 6:30-34.

6 Doayi whẹwhinwhẹ́n he wutu Jesu do wàlẹblanuna omẹ ehelẹ kavi do mẹtọnhopọn hia yé go. Ewọ doayi e go dọ yé “taidi lẹngbọ lẹ he ma tindo lẹngbọhọtọ de.” Jesu sọgan ko mọdọ delẹ to yé mẹ yin wamọnọ bo nọ wazọ́n na gànhiho susu lẹ nado sọgan penukundo whẹndo yetọn lẹ go. Vlavo mẹdevo lẹ to yé mẹ to pipehẹ awufiẹsa he okú mẹyiwanna tọn nọ hẹnwa. Eyin mọ wẹ, e yọnbasi dọ Jesu mọnukunnujẹ ninọmẹ yetọn mẹ. Dile hosọ he jẹnukọn dohia do, Jesu lọsu sọgan ko pehẹ delẹ to nuhahun ehelẹ mẹ. Jesu nọ hò mẹdevo lẹ tọn pọ́n, podọ ewọ yin whinwhàn nado lá owẹ̀n homẹmiọnnamẹ tọn de na yé.—Hia Isaia 61:1, 2.

7. Nawẹ mí sọgan nọ hodo apajlẹ Jesu tọn gbọn?

7 Etẹwẹ mí plọn sọn apajlẹ Jesu tọn mẹ? Taidi Jesu, mí to gbẹnọ to gbẹtọ he “taidi lẹngbọ lẹ he ma tindo lẹngbọhọtọ de” lẹ ṣẹnṣẹn. Nuhahun susu lẹ wẹ yé nọ pehẹ. Mí tindo nuhe sin hudo yé do—enẹ wẹ owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn. (Osọ. 14:6) Enẹwutu, nado hodo apajlẹ Klunọ mítọn tọn, mí nọ lá wẹndagbe lọ, na mí “nọ wàlẹblanuna agbátọnọ po wamọnọ po” wutu. (Salm. 72:13) Onú gbẹtọ lẹ tọn nọ wàlẹblanuna mí, podọ mí nọ jlo na yí nude wà nado gọalọna yé.

LEHE MÍ SỌGAN NỌ DO MẸTỌNHOPỌN HIA DO

Nọ lẹnnupọndo nuhudo gbẹtọ dopodopo tọn ji (Pọ́n hukan 8-9tọ)

8. Etẹwẹ yin aliho de he mẹ mí sọgan nọ do mẹtọnhopọn hia te to lizọnyizọn lọ mẹ? Basi zẹẹmẹ.

8 Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado nọ hò mẹhe mí nọ dọyẹwheho na lẹ tọn pọ́n? Mí nọ jlo na ze míde do otẹn mẹhe mí nọ dukosọna to lizọnyizọn lọ mẹ lẹ tọn mẹ, bo yinuwa hẹ yé dile mí na ko jlo dọ yè ni yinuwa hẹ mí do. * (Mat. 7:12) Mì gbọ mí ni gbadopọnna aliho tangan ẹnẹ delẹ he mẹ mí sọgan wàmọ te. Tintan, nọ lẹnnupọndo nuhudo mẹdopodopo tọn ji. To whenue mí to wẹndagbe lọ lá, azọngban mítọn nọ taidi doto de tọn. Doto dagbe de nọ lẹnnupọndo nuhudo awutunọ dopodopo tọn ji. E nọ kàn kanbiọ lẹ sè bosọ nọ dotoai po sọwhiwhe po dile awutunọ lọ to zẹẹmẹ ninọmẹ etọn kavi lehe nulọ nọ wà ẹ do tọn basi. Kakati nado na ayinamẹ nukunpedomẹgo tintan he sọgan wá ayiha mẹ na ẹn tọn, doto lọ sọgan yí whenu do lẹnnupọndo ohia he go awutunọ lọ donù lẹ ji, podọ enẹgodo, e na penukundo awutunọ lọ go to aliho he sọgbe mẹ. Mọdopolọ, mí ma dona nọ yí aliho nuzedonukọnnamẹ tọn dopolọ zan na mẹhe mí dukosọ hẹ to lizọnyizọn mítọn mẹ lẹpo. Kakatimọ, mí nọ lẹnnupọndo pọndohlan po ninọmẹ tangan mẹdopodopo tọn po ji.

9. Etẹwẹ mí ma dona nọ lẹn? Basi zẹẹmẹ.

9 Whenue a dukosọna mẹde to lizọnyizọn lọ mẹ, ma nọ lẹndọ a ko yọ́n ninọmẹ etọn lẹ kavi nuyise etọn lẹ gọna nuhewutu e do yí yé sè blo. (Howh. 18:13) Ṣigba, yí zinzin do kàn kanbiọ lẹ sè e, na e nido dọ linlẹn etọn lẹ tọ́n. (Howh. 20:5) Eyin e sọgbe to aṣa mìtọn mẹ, kanhose e gando azọ́n etọn, whẹndo etọn, numimọ he e tindo lẹ po linlẹn etọn lẹ po go. Whenue mí whàn gbẹtọ lẹ nado dọho, na nugbo tọn, dotẹnmẹ hundote na yé wẹ mí te nado dọ nuhewutu yé do dó hudo wẹndagbe lọ tọn na mí. Eyin mí yọ́n enẹ, mí sọgan hò nuhudo tangan yetọn lẹ pọ́n bo na yé alọgọ he jẹ dile Jesu wà do.—Yijlẹdo 1 Kọlintinu lẹ 9:19-23 go.

Yí nukun homẹ tọn do pọ́n nuhe sọgan to jijọ to gbẹzan mẹhe a to kunnudena de tọn mẹ (Pọ́n hukan 10-11tọ)

10, 11. Sọgbe hẹ 2 Kọlintinu lẹ 4:7, 8, etẹwẹ yin aliho awetọ he mẹ mí sọgan do mẹtọnhopọn hia te? Na apajlẹ de.

10 Awetọ, nọ tẹnpọn nado yí nukun homẹ tọn do pọ́n nuhe sọgan to jijọ to gbẹzan yetọn mẹ. To aliho delẹ mẹ, mí sọgan mọnukunnujẹ ninọmẹ yetọn mẹ. To popolẹpo mẹ, mílọsu ma vò sọn nuhahun he gbẹtọvi mapenọ lẹpo nọ pehẹ lẹ si. (1 Kọl. 10:13) Mí yọnẹn dọ gbẹninọ sọgan vẹawu taun to titonu ehe mẹ. Jehovah kẹdẹ wẹ sọgan gọalọna mí nado doakọnna. (Hia 2 Kọlintinu lẹ 4:7, 8.) Ṣigba, lẹnnupọndo mẹhe to kanván nado nọgbẹ̀ to aihọn ehe mẹ bo ma ka tindo haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ Jehovah lẹ ji. Taidi Jesu, onú yetọn nọ wàlẹblanuna mí, podọ, mí nọ jlo vẹkuvẹku nado hẹn “wẹndagbe nudagbe tọn” yì na yé.—Isa. 52:7.

11 Lẹnnupọndo apajlẹ mẹmẹsunnu Sergey tọn ji. Whẹpo Sergey do wá mọ nugbo, ewọ ma nọ gbàdo-mẹmẹ. E nọ vẹawuna ẹn nado dọ linlẹn etọn tọ́n. To nukọn mẹ, e kẹalọyi plọnmẹ Biblu de. Sergey dọmọ: “Dile n’to Biblu plọn, n’mọnukunnujẹemẹ dọ Klistiani lẹ tin to dandannu glọ nado nọ má nuyise yetọn hẹ mẹdevo lẹ. N’kudeji mlẹnmlẹn dọ n’ma gán wà enẹ gbede.” Ṣigba, e wá lẹnnupọndo mẹhe ma ko yọ́n nugbo lọ lẹ ji, bo yí nukun homẹ tọn do mọ lehe gbẹninọ dona ko vẹawu na yé sọ, na yé ma yọ́n Jehovah wutu. E dọmọ: “Nuyọyọ he plọn n’te lẹ zọ́n bọ n’tindo ayajẹ daho po jijọho ahun mẹ tọn po. N’yọnẹn dọ mẹdevo lẹ dona sèhó gando nugbo ehelẹ go ga.” Dile Sergey to awuwlena mẹtọnhopọn dogọ sọ, mọ wẹ adọgbigbo etọn nado dọyẹwheho to jijideji dogọ do. Sergey dọmọ: “Na nugbo tọn, e paṣa mi dọ hodidọ na mẹdevo lẹ gando Biblu go na huhlọn jidide ṣie dogọ. E sọ zọ́n bọ nuyise yọyọ ehelẹ doadọ̀do to ahun ṣie mẹ.” *

E sọgan yí whenu to mẹdelẹ si nado yinukọn to gbigbọ-liho (Pọ́n hukan 12-13tọ)

12, 13. Naegbọn mí dona nọ fahomẹ hẹ mẹhe mí nọ plọnnu hẹ to lizọnyizọn lọ mẹ lẹ? Na apajlẹ.

12 Atọ̀ntọ, nọ fahomẹ hẹ mẹhe a nọ plọnnu hẹ lẹ. Flindọ yé sọgan ko nọma lẹnnupọn gbede do nugbo Biblu tọn he míwlẹ yọnẹn ganji delẹ ji. Podọ, mẹsusu nọ tẹdo nuyise yetọn lẹ go sinsinyẹn. Yé sọgan nọ mọ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ yetọn lẹ taidi nuhe kọ̀n yé dopọ hẹ whẹndo, aṣa po kọmẹnu yetọn lẹ po. Nawẹ mí sọgan gọalọna yé gbọn?

13 Lẹnnupọndo nuyijlẹdonugo ehe ji: Etẹwẹ nọ jọ whenue e biọ dọ yè ni wleawuna aná devo nado diọtẹnna hoho de he to gẹ́gẹ́ ji? To paa mẹ, aná hoho lọ gbẹ́ nọ to yinyin yiyizan dile yè to yọyọ lọ gbá. Whenue yọyọ lọ yin gbigbá fó wẹ hoho lọ sọgan yin hihọliai. Mọdopolọ, whẹpo mí nido hẹn gbẹtọ lẹ nado gbẹkọ nuyise yetọn hoho he yé ko yiwanna lẹ go, e sọgan biọ jẹnukọn whẹ́ dọ mí ni gọalọna yé nado yọ́n nuhọakuẹ-yinyin nugbo yọyọ lẹ tọn, yèdọ nuplọnmẹ Biblu tọn he yé ma jẹakọ hẹ to bẹjẹeji lẹ. Enẹgodo janwẹ yé na wleawufo nado gbẹ́ nuyise hoho yetọn lẹ dai. Alọgigọna gbẹtọ lẹ nado basi diọdo mọnkọtọn lẹ sọgan biọ whenu susu.—Lom. 12:2.

14, 15. Nawẹ mí gán gọalọna mẹhe ma yọ́n nususu kavi nudepope gando todido ogbẹ̀ madopodo to paladisi aigba ji tọn de mẹ go lẹ gbọn? Na apajlẹ de.

14 Eyin mí nọ fahomẹ hẹ gbẹtọ lẹ to lizọnyizọn lọ mẹ, mí ma na nọ donukun dọ yé ni mọnukunnujẹ nugbo Biblu tọn mẹ kavi kẹalọyi i whla tintan he yé sèhó gandego. Kakatimọ, mẹtọnhopọn na whàn mí nado gọalọna yé nado lẹnayihamẹpọn do Owe-wiwe lẹ ji na ojlẹ de. Di apajlẹ, pọ́n lehe mí sọgan yihojlẹdohogo hẹ mẹde do todido ogbẹ̀ madopodo to paladisi aigba ji tọn de mẹ ji do. Mẹsusu wẹ ma yọ́n onú kaka de kavi nudepope gando nuplọnmẹ ehe go. Yé sọgan yise dọ eyin mẹde kú, be etọn fó niyẹn. Kavi yé sọgan nọ lẹndọ mẹdagbe lẹpo wẹ na yì olọn mẹ. Nawẹ mí sọgan gọalọna yé gbọn?

15 Mẹmẹsunnu de dọ aliho de he e mọdọ e nọ tindo kọdetọn dagbe. Tintan, e nọ hia Jenẹsisi 1:28. Enẹgodo, e nọ kanse whétọ lọ fie podọ ninọmẹ he mẹ Jiwheyẹwhe jlo dọ gbẹtọvi lẹ ni nọgbẹ̀ te. Suhugan yetọn nọ gblọn dọ, “To aigba ji podọ to ninọmẹ dagbe lẹ mẹ.” Enẹgodo, mẹmẹsunnu lọ nọ hia Isaia 55:11 bo nọ kanse eyin lẹndai Jiwheyẹwhe tọn ko diọ. Whétọ lẹ nọ saba gblọn dọ “lala.” To godo mẹ, mẹmẹsunnu lọ nọ hia Salmu lẹ 37:10, 11, podọ e nọ kanse nuhe sọgodo gbẹtọvi tọn na yin. Gbọn hoyijlẹdohogo sinai do Biblu ji ehe gblamẹ, e ko gọalọna mẹsusu nado mọnukunnujẹemẹ dọ, Jiwheyẹwhe gbẹ́ jlo dọ dodonọ lẹ ni nọgbẹ̀ kakadoi to Paladisi mẹ to aigba ji.

Nuyiwa homẹdagbe tọn kleun de, taidi wekanhlanmẹ mẹjlọdote tọn de didohlan, sọgan wà dagbe susu (Pọ́n hukan 16-17tọ)

16, 17. Po nuhe Howhinwhẹn lẹ 3:27 dọ po, etẹwẹ yin aliho yọ́n-na-yizan delẹ he mẹ mí sọgan do mẹtọnhopọn hia te? Na apajlẹ.

16 Ẹnẹtọ, nọ dín aliho yọ́n-na-yizan lẹ nado do mẹtọnhopọn hia. Di apajlẹ, be ojlẹ he ma yọ́n na whétọ lọ mẹ wẹ mí wá te ya? Mí sọgan vẹvẹ bo biọ nado lẹkọwa to ojlẹ he na pọnte de mẹ. Eyin whétọ lọ ka do hudo alọgọ tọn nado wazọ́n kleun de lo? Kavi etẹwẹ lo eyin mẹhe azọ̀n hò do họmẹ de do hudo mẹhe na yilizọn delẹ na ẹn tọn? To ninọmẹ mọnkọ lẹ mẹ, mí sọgan gọalọna mẹlọ.—Hia Howhinwhẹn lẹ 3:27.

17 Mẹmẹyọnnu de ko mọaleyi sọn nuyiwa homẹdagbe tọn kleun mọnkọ he nọ taidi numadinu mẹ. Mẹtọnhopọn whàn ẹn nado do wekanhlanmẹ de hlan whẹndo de he viyẹyẹ kudo to ajidònu. Wekanhlanmẹ lọ bẹ hogbe homẹmiọnnamẹ tọn Owe-wiwe tọn delẹ hẹn. Nawẹ whẹndo lọ yinuwa gbọn? Onọ̀ he to awufiẹsa mẹ lọ dọmọ: “Nue mẹ n’jugbọn to osọ he wayi ma yọ́n paali. N’ma lẹndọ hiẹ lọsu yọ́n dagbe he wekanhlanmẹ towe wà na mí. N’ma yọ́n lehe n’na dopẹ́ etọn na we do kavi tlẹ basi zẹẹmẹ lehe mí yọ́n pinpẹn etọn sọ tọn. N’lẹndọ e whè gbau whla 20 wẹ n’hia wekanhlanmẹ towe to osọ. Hogbe homẹdagbe, mẹtọnhopọn po mẹjlọdote tọn he e bẹhẹn lẹ po yinuwado ji e sisosiso. A wanu taun.” Matin ayihaawe, mílọsu sọgan tindo kọdetọn dagbe eyin mí nọ ze míde do otẹn mẹhe to yaji lẹ tọn mẹ bosọ nọ yí nude wà to enẹgodo nado gọalọna yé.

NỌ HẸN PỌNDOHLAN JLẸKAJI TỌN GO TO LIZỌNYIZỌN TOWE MẸ

18. Sọgbe hẹ 1 Kọlintinu lẹ 3:6, 7, pọndohlan jlẹkaji tọn tẹ go wẹ mí na jlo nado hẹn?

18 Na nugbo tọn, mí nọ jlo na hẹn pọndohlan jlẹkaji tọn go to lizọnyizọn mítọn mẹ. Mí sọgan yí adà de wà to alọgigọna mẹdevo lẹ nado plọnnu gando Jiwheyẹwhe go mẹ, ṣigba e ma yin míwlẹ wẹ nọ yí adà titengbe hugan lọ wà. (Hia 1 Kọlintinu lẹ 3:6, 7.) Jehovah wẹ nọ dọ̀n gbẹtọ lẹ. (Joh. 6:44) To godo mẹ, omẹ dopodopo na do teninọ etọn na wẹndagbe lọ hia sọgbe hẹ ninọmẹ ahun mẹ tọn etọn. (Mat. 13:4-8) Flindọ, suhugan gbẹtọ lẹ tọn wẹ gbẹ́ owẹ̀n Jesu tọn dai—dile ewọ tlẹ yin Mẹplọntọ daho hugan he nkọ ma ko nọgbẹ̀ pọ́n lọ! Enẹwutu, nado dọ hójọhó, mí ma dona gbọjọ eyin susu to mẹhe mí nọ tẹnpọn nado gọalọna lẹ mẹ ma kẹalọyi owẹ̀n lọ.

19. Ale tẹlẹ wẹ mẹtọnhopọn didohia to lizọnyizọn mítọn mẹ nọ hẹnwa?

19 Mí na mọ ale susu yí eyin mí nọ do mẹtọnhopọn hia to lizọnyizọn mítọn mẹ. Mí na duvivi azọ́n yẹwhehodidọ tọn mítọn tọn dogọ. Mí nasọ tindo ayajẹ susu he nunamẹ nọ hẹnwa. Podọ, mí nọ hẹn ẹn bọawu dogọ na mẹhe tindo “ninọmẹ ahun mẹ tọn he jẹna ogbẹ̀ madopodo” lẹ nado kẹalọyi wẹndagbe lọ. (Owalọ 13:48) Enẹwutu “dile mí na tindo dotẹnmẹ hundote etọn do, mì gbọ mí ni nọ wà nuhe yin dagbe hlan mẹlẹpo.” (Gal. 6:10) To whenẹnu, homẹ mítọn na hùn nado hẹn gigo wá na Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn.—Mat. 5:16.

OHÀN 64 Tindo Mahẹ to Jibẹwawhé lọ mẹ po Ayajẹ Po

^ huk. 5 Eyin mí nọ do mẹtọnhopọn hia, mí sọgan hẹn ayajẹ mítọn jideji, podọ mí nọ saba tindo kọdetọn dagbe dogọ to lizọnyizọn lọ mẹ. Naegbọn e do yinmọ? To hosọ ehe mẹ, mí na gbadopọnna nuhe mí sọgan plọn sọn apajlẹ Jesu tọn mẹ, gọna aliho tangan ẹnẹ delẹ he mẹ mí sọgan nọ do mẹtọnhopọn hia mẹhe mí nọ dukosọna to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ lẹ te.

^ huk. 5 ZẸẸMẸ HOGBE LẸ TỌN: To lẹdo hodidọ tọn ehe mẹ, nado wàlẹblanunamẹ zẹẹmẹdo nado tindo awuvẹmẹ sisosiso na mẹde he to awufiẹsa mẹ kavi he yè yinuwa hẹ po kanyinylan po. Numọtolanmẹ mọnkọtọn sọgan sisẹ́ mẹde nado wà nudepope he go e pé nado gọalọna gbẹtọ lẹ.

^ huk. 8 Pọ́n hosọ lọ “Nọ Yinuwa Sọgbe hẹ Osẹ́n Sika Tọn to Lizọnyizọn Towe Mẹ,” to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 15 mai 2014 mẹ.