20. STUDIJNÍ ČLÁNEK

Jak utěšit ty, kdo se stali obětí zneužívání

Jak utěšit ty, kdo se stali obětí zneužívání

„Bůh veškeré útěchy ... nás utěšuje ve všem našem soužení.“ (2. KOR. 1:3, 4)

PÍSEŇ Č. 41 Mladí, uctívejte Jehovu

CO SE DOZVÍŠ *

1., 2. a) Uveď příklad, ze kterého je vidět, že lidé přirozeně touží po útěše a mají schopnost ji poskytnout. b) Jakou bolest některé děti zažívají?

LIDÉ přirozeně touží po útěše a mají také jedinečnou schopnost ji poskytovat druhým. Když si například malé dítě hraje a přitom spadne a odře si kolínko, rozpláče se a utíká k mamince nebo tatínkovi. Rodiče tu bolístku nemůžou zahojit, ale můžou dítě utěšit. Možná se ho zeptají, co se stalo, utřou mu slzy, konejší ho a bolístku mu pofoukají a ošetří. Dítě zakrátko přestane plakat a zase se pustí do hraní. Časem se kolínko zahojí.

2 Někdy ale děti zažijí mnohem větší bolest. Některé jsou sexuálně zneužívané. To se může stát jednou anebo k tomu může docházet celé roky. Ať už je to tak nebo tak, sexuální zneužívání může v dítěti zanechat hluboké citové rány. V některých případech je pachatel zadržen a potrestán. Jindy se ale může zdát, že spravedlnosti stále uniká. I když je ale potrestán okamžitě, zneužité dítě si může nést těžké následky až do dospělosti.

3. a) Co si Jehova podle 2. Korinťanům 1:3 a 4 přeje? b) Nad kterými otázkami se teď zamyslíme?

3 Pokud křesťan, který byl v dětství zneužíván, v dospělosti stále cítí hlubokou citovou bolest, co mu může pomoct? (Přečti 2. Korinťanům 1:3, 4.) Je jasné, že Jehova si přeje, aby jeho ovečka dostala lásku a útěchu, jakou potřebuje. Zamysleme se teď proto nad třemi otázkami: Proč lidé, kteří byli v dětství sexuálně zneužíváni, potřebují útěchu? Kdo jim ji může poskytnout? A jak můžeme druhé utěšit tak, aby jim to pomohlo?

PROČ POTŘEBUJÍ ÚTĚCHU?

4. Proč je důležité si uvědomit, že děti se liší od dospělých?

4 Někteří dospělí, kteří byli v dětství sexuálně zneužíváni, potřebují útěchu, i když už uplynulo mnoho let. Proč? Abychom to pochopili, musíme si nejdřív uvědomit, že děti se od dospělých velmi liší. Když někdo ublíží dítěti, často to na něj má úplně jiný dopad, než by to mělo na dospělého. Uvažujme teď o důvodech, proč to tak je.

5. Jak může sexuální zneužití ovlivnit schopnost dítěte důvěřovat druhým?

5 Děti si s lidmi, kteří je vychovávají a starají se o ně, potřebují vytvářet blízké vztahy plné důvěry. Díky takovým vztahům se cítí v bezpečí a učí se důvěřovat těm, kdo je milují. (Žalm 22:9) Je smutné, že k sexuálnímu zneužití většinou dochází doma a že tím, kdo dítě zneužije, bývá člen rodiny nebo rodinný přítel. Když je důvěra dítěte tímto způsobem zrazena, je pro něj těžké druhým důvěřovat, a to dokonce i po letech.

6. Proč je sexuální zneužití krutý zločin, který dítě hluboce poznamená?

6 Děti jsou zranitelné a sexuální zneužití je krutý zločin, který je hluboce poznamená. Nutit dítě k sexuálnímu jednání mnoho let před tím, než je fyzicky, citově nebo duševně připravené na sex v manželství, mu může hodně ublížit. Zneužití může úplně překroutit jeho pohled na sex, na sebe sama nebo na kohokoli, kdo mu chce být blízko.

7. a) Proč je pro útočníka snadné dítě oklamat a jaké způsoby může použít? b) K čemu takové lži můžou vést?

7 Děti nemají plně rozvinutou schopnost věci analyzovat, rozhodovat se a předvídat nebezpečí. (1. Kor. 13:11) Pro útočníka je tedy velmi snadné je oklamat. Říká jim nebezpečné lži, jako například, že za zneužívání si dítě může samo, že se to nesmí nikdo dozvědět, že když o tom dítě někomu řekne, nikdo ho nebude poslouchat ani to nikoho nebude zajímat a že sexuální chování mezi dospělým a dítětem je normální projev upřímné lásky. Takové lži můžou na mnoho let překroutit jeho způsob uvažování a vnímání toho, jaká je pravda. Takové dítě může vyrůstat s přesvědčením, že je narušené a nečisté a že si nezaslouží lásku a útěchu.

8. Proč si můžeme být jistí, že Jehova dokáže utěšit ty, kterým někdo ublížil?

8 Nepřekvapuje nás tedy, že sexuální zneužívání může oběti trvale ublížit. Je to extrémně krutý zločin! To, že sexuální zneužívání dětí je tak rozšířený mor, je jasným dokladem toho, že žijeme v posledních dnech, v době, kdy jsou lidé „bez přirozené náklonnosti“ a kdy „ničemové a podvodníci [postupují] od špatného k horšímu“. (2. Tim. 3:1–5, 13) Satan má opravdu zlé úmysly a je smutné, když lidé jednají tak, jak se mu líbí. Jehova je ale mnohem silnější než Satan a ti, kdo mu slouží. Ví o všem, co Satan dělá. A můžeme si být jistí, že si plně uvědomuje, jakou bolest cítíme, a že nás dokáže utěšit tak, jak to potřebujeme. Je úžasné, že sloužíme Bohu „veškeré útěchy, jenž nás utěšuje ve všem našem soužení, abychom byli schopni utěšovat ty, kdo jsou v jakémkoli soužení, útěchou, jíž jsme my sami utěšováni Bohem“. (2. Kor. 1:3, 4) Koho ale Jehova používá, aby utěšoval druhé?

KDO MŮŽE POSKYTNOUT ÚTĚCHU?

9. Co podle slov krále Davida zapsaných v Žalmu 27:10 Jehova dělá pro ty, které opustila vlastní rodina?

9 Útěchu můžou potřebovat zvlášť ti, koho nechránili rodiče nebo kdo byli zneužiti někým blízkým. Žalmista David věděl, že nejvíc se v tomto ohledu může spolehnout na Jehovu. (Přečti Žalm 27:10.) Věřil, že ty, kdo byli svými blízkými zavrženi, Jehova přijímá. Jak to dělá? Prostřednictvím svých věrných služebníků. Ti, kdo s námi slouží Jehovovi, jsou naší duchovní rodinou. Ježíš mluvil o lidech, kteří spolu s ním uctívali Jehovu, jako o svých bratrech, sestrách a matce. (Mat. 12:48–50)

10. Jak apoštol Pavel popsal svoji práci staršího?

10 Uvažujme teď o jednom příkladu, ze kterého je vidět, že ve sboru můžou být tak pěkné vztahy jako v rodině. Apoštol Pavel byl tvrdě pracující a věrný starší. Dal druhým krásný příklad, a dokonce ho svatý duch vedl, aby druhým řekl, že ho mají napodobovat, tak jako on napodobuje Krista. (1. Kor. 11:1) Všimněme si, jak Pavel jednou svoji práci pastýře popsal: „Stali jsme se ... uprostřed vás jemnými, jako když kojící matka něžně chová své vlastní děti.“ (1. Tes. 2:7) I dnes můžou starostliví a milující starší na základě Bible něžnými, jemnými slovy utěšovat ty, kdo to potřebují.

Duchovně smýšlející sestry často dokážou druhé povzbudit a utěšit (11. odstavec) *

11. Z čeho je vidět, že starší nejsou jediní, kdo může druhé utěšovat?

11 Jsou to jenom starší, kdo může oběti zneužívání utěšovat? Ne. Utěšovat jeden druhého je úkolem každého z nás. (1. Tes. 4:18) Sestru, která potřebuje utěšit, může povzbudit duchovně smýšlející křesťanka. Je příhodné, že Bůh Jehova sám sebe přirovnal k matce, která utěšuje svého syna. (Iz. 66:13) V Bibli čteme o ženách, které utěšovaly ztrápené lidi. (Job 42:11) Jehova má velkou radost, když vidí, jak dnes křesťanky utěšují jiné sestry, které překonávají citovou bolest. Někdy můžou starší soukromě požádat takovou duchovně smýšlející sestru, aby pomohla jiné a utěšila ji. *

JAK MŮŽEME DRUHÉ UTĚŠOVAT?

12. Co bychom neměli dělat?

12 Samozřejmě si dáváme pozor, abychom se nepletli do věcí, které si naši bratři a sestry chtějí nechat pro sebe. (1. Tes. 4:11) Co tedy můžeme udělat pro někoho, kdo potřebuje pomoc a útěchu? Zamysleme se teď nad pěti způsoby, jak můžeme druhým útěchu poskytnout.

13. Co podle zprávy v 1. Královské 19:5–8 udělal Jehovův anděl pro Elijáše a jak můžeme my udělat něco podobného?

13 Prakticky jim pomoz. Když prorok Elijáš utíkal před nenávistnými nepřáteli, byl tak na dně, že si přál zemřít. Jehova poslal ke zdrcenému prorokovi mocného anděla. Ten pro něj udělal to, co Elijáš potřeboval. Dal mu teplé jídlo a laskavě ho povzbudil, aby se najedl. (Přečti 1. Královskou 19:5–8.) Z této zprávy se dozvídáme něco užitečného: Někdy může mnoho dobrého udělat jednoduchý a praktický laskavý skutek. Třeba nějaké jídlo, malý dárek nebo pár promyšlených slov na kartičce můžou smutného bratra nebo sestru ujistit o tom, že je máme rádi a že nám na nich záleží. Pokud je pro nás nepříjemné mluvit s nimi o velmi osobních nebo citlivých věcech, můžeme jim svoji lásku dát najevo právě praktickou pomocí.

14. Co se učíme ze zprávy o Elijášovi?

14 Snaž se, aby se ztrápený člověk cítil v bezpečí a příjemně. Ze zprávy o Elijášovi si můžeme vzít další poučení. Jehova prorokovi zázračným způsobem pomohl zvládnout dlouhou cestu až k hoře Choreb. Možná až na tomto odlehlém místě, kde Jehova před staletími uzavřel smlouvu se svým národem, se Elijáš cítil v bezpečí. Mohl mít pocit, že je konečně z dosahu těch, kdo ho chtěli zabít. Co se z toho učíme? Pokud chceme oběť sexuálního zneužívání utěšit, nejdřív jí možná musíme pomoct, aby se cítila v bezpečí. Starší by například měli pamatovat na to, že zdrcená sestra se může cítit bezpečněji a příjemněji doma u šálku čaje v pohodové atmosféře než v sále Království. Někdo jiný to ale může vnímat opačně.

Druhým můžeme pomoct tím, že jim budeme trpělivě naslouchat, že se s nimi budeme upřímně modlit a že budeme volit utěšující slova (15. až 20. odstavec) *

15., 16. Co to znamená dobře naslouchat?

15 Dobře naslouchej. V Bibli čteme jasnou radu: „Každý člověk má být rychlý k slyšení, pomalý k mluvení.“ (Jak. 1:19) Umíme dobře naslouchat? Mohli bychom si myslet, že naslouchání je něco pasivního – že to znamená jenom nic nedělat, dívat se na toho druhého a být zticha. K dobrému naslouchání ale patří něco víc. Například když se Elijáš nakonec svěřil se svými pocity Jehovovi, ten mu doopravdy naslouchal. Jehova vnímal, že Elijáš má strach, že se cítí sám a že si myslí, že veškerá jeho práce přišla nazmar. Jehova mu láskyplně pomohl překonat všechny negativní pocity. Ukázal, že mu doopravdy naslouchal. (1. Král. 19:9–11, 15–18)

16 Když bratrovi nebo sestře nasloucháme, jak můžeme projevit empatii a něžný soucit? Někdy můžeme svoje pocity dát najevo několika taktními, vřelými slovy. Mohl bys třeba říct: „Je mi moc líto, co se stalo. Něco takového by dítě nikdy nemělo zažít.“ Jednou nebo dvěma otázkami se můžeš ujistit, že dobře chápeš, co ti ztrápený bratr nebo sestra říká. Zeptej se například: „Pomohl bys mi prosím pochopit, co tím myslíš?“ Nebo: „Když jsi to řekl, pochopil jsem z toho, že... Je to tak?“ Takovými láskyplnými vyjádřeními můžeš ztrápeného křesťana ujistit, že mu doopravdy nasloucháš a že se ho snažíš pochopit. (1. Kor. 13:4, 7)

17. Proč bychom měli být trpěliví a nespěchat s mluvením?

17 Dávejme si ale pozor, abychom nespěchali s mluvením. Toho, kdo se nám svěřuje, nepřerušujme, abychom mu radili nebo usměrňovali jeho uvažování. A buďme trpěliví. Když Elijáš nakonec Jehovovi vylil svoje srdce, vyjádřil bolest silnými slovy. Později, potom co ho Jehova posílil, se mu prorok se svými pocity svěřil znovu a použil úplně stejná slova. (1. Král. 19:9, 10, 13, 14) Co se z toho učíme? Někdy potřebuje zdrcený člověk vylít svoje srdce víc než jednou. Tak jako Jehova i my chceme naslouchat trpělivě. Spíš než abychom se snažili najít řešení, buďme empatičtí a něžně soucitní. (1. Petra 3:8)

18. Jak můžou naše modlitby zdrceného člověka utěšit?

18 Se ztrápeným člověkem se upřímně modli. Zdrcení lidé někdy nejsou schopní se modlit. Můžou si myslet, že nejsou hodní toho, aby mluvili s Jehovou. Když chceme takového člověka utěšit, můžeme se s ním pomodlit a použít přitom jeho jméno. Můžeme v modlitbě říct, že my i bratři a sestry ze sboru ho máme moc rádi. Můžeme Jehovu poprosit, aby tuto svoji drahocennou ovečku ukonejšil a utěšil. Takové modlitby můžou být velmi povzbudivé. (Jak. 5:16)

19. Jak se například můžeme připravit na to, abychom někoho utěšili?

19 Vol slova, která léčí a konejší. Než začneš mluvit, přemýšlej. Bezmyšlenkovitá slova můžou bolet. Laskavá slova můžou léčit. (Přísl. 12:18) Modli se proto, aby ti Jehova pomohl najít laskavá, utěšující, konejšivá slova. Měj na mysli, že nic z toho, co bys řekl, nemá větší sílu než samotné Jehovovy výroky obsažené v Bibli. (Hebr. 4:12)

20. Jaké mínění o sobě někteří bratři a sestry mají, ale co jim chceme připomínat?

20 Kvůli sexuálnímu zneužívání v minulosti můžou být někteří přesvědčeni o tom, že jsou špinaví, bezcenní, že je nikdo nemá rád, a že si lásku dokonce ani nezaslouží. Tak to ale vůbec není! Pomocí Bible proto takovým lidem připomínej, že v Božích očích mají obrovskou cenu. (Viz rámeček „ Jak někoho utěšit pomocí Bible“.) Pamatuj, jakým laskavým způsobem anděl posílil proroka Daniela, když se cítil slabý a byl na dně. Jehova chtěl, aby věděl, že je drahocenný. (Dan. 10:2, 11, 19) Podobně jsou v Jehovových očích drahocenní i naši ztrápení bratři a sestry.

 

21. Jaká budoucnost čeká všechny nekajícné provinilce, ale co bychom do té doby měli všichni dělat?

21 Když druhé utěšujeme, připomínáme jim, že Jehova je miluje. A nikdy nesmíme zapomenout, že Jehova je také Bohem práva. Žádný zločin v podobě sexuálního zneužívání před ním nikdo neutají. Jehova vidí všechno a nedovolí, aby nekajícný provinilec zůstal bez trestu. (4. Mojž. 14:18) Do té doby dělejme, co můžeme, abychom obětem zneužívání dávali najevo lásku. Je také velkou útěchou vědět, že Jehova trvale uzdraví všechny, které Satan a jeho svět zneužili! Tyto bolestné věci už nikdy víc „nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce“. (Iz. 65:17)

PÍSEŇ Č. 25 Znak Kristových učedníků

^ 5. odst. Lidé, kteří se v dětství stali obětí sexuálního zneužívání, můžou ještě mnoho let po tom překonávat různé těžkosti. Tento článek nám pomůže pochopit proč. Budeme také uvažovat o tom, kdo je může utěšit. A nakonec si rozebereme účinné způsoby, jak jim potřebnou útěchu poskytnout.

^ 11. odst. To, jestli oběť zneužití vyhledá odbornou pomoc, je osobním rozhodnutím.

^ 76. odst. POPIS OBRÁZKU: Duchovně smýšlející sestra utěšuje jinou sestru, která prožívá citovou bolest.

^ 78. odst. POPIS OBRÁZKU: Dva starší jsou na návštěvě u ztrápené sestry. Ta pozvala i svoji duchovně smýšlející kamarádku.