Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

Lee Mǐ Sixu Cɔ́ Mǐɖée Dó Mɔ E Satáan Nɔ Ðó nú Mǐ lɛ É Ðokpo Wu Gbɔn É

Lee Mǐ Sixu Cɔ́ Mǐɖée Dó Mɔ E Satáan Nɔ Ðó nú Mǐ lɛ É Ðokpo Wu Gbɔn É

HWENU E Izlayɛli-ví hwexónu tɔn lɛ ɖò nǔ sɔ́ wɛ bo na d’asá Judɛ́ɛn Tɔ̀ ɔ lobo yì Akpádídó Yikúngban ɔ jí é ɔ, mɛɖé lɛ wá ba ye kpɔ́n. Nyɔnu toɖevomɛnu lɛ wɛ ylɔ́ sunnu Izlayɛli-ví lɛ nú agɔ̌ ɖé. É cí ɖɔ ali mɔhun kún nɔ yawǔ hun ó ɖɔhun. È na zun xɔ́ntɔn yɔyɔ̌ lɛ, ɖú we, bo lɛ ɖu nǔ ɖagbeɖagbe lɛ; nǔ enɛ lɛ sixu dɔn mɛ tawun. Aca kpo linlin e nyɔnu enɛ lɛ ɖó lɛ é kpo sɔgbe xá Sɛ́n e Mawu na Izlayɛli-ví lɛ é ǎ có, Izlayɛli-ví ɖé lɛ sixu lin nǔ lěhun ɖé: ‘Mǐ tuùn nǔ ɖagbe kpo nǔ nyanya kpo. Mǐ na cɔ́ mǐɖée.’

Etɛ ka jɛ? Tan ɔ ɖɔ nú mǐ ɖɔ: “Ye jɛ aga lɛ̀ xá ɖyɔvǐ Mɔwabu tɔn lɛ jí.” Gudo mɛ ɔ, nyɔnu enɛ lɛ ba ɖɔ Izlayɛli-ví lɛ ni jɛ vodun sɛn jí. Mɔ̌ wɛ ye ka wà. É ɖò wɛn ɖɔ ‘Jehovah sin xomɛ dó ye.’—Kɛ́n. 25:1-3.

Izlayɛli-ví enɛ lɛ gbà Sɛ́n Mawu tɔn ɖò ali we nu: Ye sɛn vodun, bo lɛ́ lɛ̀ aga. Ye mɛ afatɔ́n mɔkpan kú ɖó tótlítlí yetɔn wu. (Tín. 20:4, 5, 14; Sɛ́n. 13:6-9) Etɛwu nǔ e ye wà é ka nyla sɔmɔ̌? Táan e mɛ ye dó nǔ ɔ sin é wɛ. Enyi sunnu enɛ lɛ ma ko gbà Sɛ́n Mawu tɔn wɛ ǎ ɔ, Izlayɛli-ví afatɔ́n mɔkpan enɛ lɛ na ko d’asá Judɛ́ɛn Tɔ̀ ɔ, bo yì Akpádídó Yikúngban ɔ jí.—Kɛ́n. 25:5, 9.

Mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔ dó nǔ enɛ e jɛ lɛ é wu ɖɔ: “Nǔ nyanya enɛ lɛ jɛ dó ye jí, bo na dó nyí kpɔ́ndéwú nú mɛ ɖevo lɛ; è wlan nǔ enɛ lɛ e jɛ lɛ, bo na dó kplɔ́n nǔ mǐ na; ɖó hwenu e mǐ ɖè dìn ɔ, hwenu lɛ sín vivɔ ko sɛya.” (1 Kɔ. 10:7-11) É ɖò wɛn ɖɔ xomɛ hun Satáan tawun hwenu e Izlayɛli-ví ɖé lɛ jɛ hwɛ syɛnsyɛn mɛ, bo ma sɔ́ jɛxa bá yì Akpádídó Yikúngban ɔ jí ǎ é. Nǔnywɛnú tawun wɛ é na nyí ɖɔ mǐ ni hɛn akpágbánúmɛ enɛ lɛ ayi mɛ, bo tuùn ɖɔ Satáan kún sɔ́ ɖò nǔɖe ba wɛ zɛ é ni sú ali dó mǐ, bonu mǐ na gɔn gbɛ̀ yɔyɔ̌ Mawu tɔn mɛ byɔ wu ó.

MƆ BAÐABAÐA ÐÉ

Satáan nɔ wà nǔ dó Klisanwun lɛ wu gbɔn wlɛnwín e é ko ɖó aca bo nɔ zán b’ɛ nɔ w’azɔ̌ n’i lɛ é gblamɛ. Lee mǐ ko ɖɔ gbɔn wá yì é ɔ, aga sín mɔ wɛ é ɖó nú Izlayɛli-ví lɛ. Égbé ɔ, nǔbliblíwiwa kpó ɖò mɔ baɖabaɖa ɖé nyí wɛ. Ali e nu mǐ sixu zɔn mɔ ɔ mɛ ɖè é ɖokpo wɛ nyí fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn kpinkpɔn.

Égbé ɔ, mɛɖé sixu ɖó aca bo nɔ kpɔ́n fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn cobɔ mɛ ɖevo lɛ na dán ɛ. Ð’ayǐ ɔ, enyi mɛɖé jló na kpɔ́n fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn ɔ, é sixu yì fímu-xɔsá bo kpɔ́n fímu gblegblé lɛ, alǒ yì fí e è nɔ sà wema e mɛ fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn ɖè lɛ é bo xɔ. Mɛ gegě nɔ yì fí enɛ lɛ ǎ, ɖó winnya nɔ hu ye ɖɔ mɛ ɖevo lɛ táa mɔ emi. Amɔ̌ dìn ɔ, enyi mɛɖé vɛ́ ko nɔ yì ɛntɛnɛti jí ɔ, é sixu kpɔ́n fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn ɖò azɔ̌ jí, alǒ ɖò mɔ̌toglintɛn ɖé. Ðò tò gegě mɛ ɔ, sunnu ɖé, alǒ nyɔnu ɖé sixu mɔ fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn kpɔ́n ɖò xwé tɔn gbè.

É ka lɛ́ kpò xó. Alokan lɛ kpo nǔ mɔhun ɖevo lɛ kpo ko lɛ́ hɛn fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn kpinkpɔn kpɔ́n te bǐ. Nú mɛ lɛ ɖò zɔnlin ɖi wɛ ɖò toxo mɛ, dó mɔ̌to, alǒ pípan ɔ, ye sixu ɖò ɖiɖe bliblí lɛ kpɔ́n wɛ ɖò alokan yetɔn jí fɛɛ.

Sín hwenu e fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn kpinkpɔn jɛ gbawunjo bɔ mɛ lɛ sixu ɖò kpinkpɔn wɛ fɛɛ có è dán ɛ é ɔ, é nɔ hɛn nǔ gblé dó mɛ wu dìn hú lee é ko nɔ bló gbɔn ɖ’ayǐ é. Mɛ e nɔ kpɔ́n lɛ é maxamaxa sín alɔwliwli wɛ nɔ gbà, ye sɔ́ nɔ ɖó wi ɖě ɖò ta ǎ, b’ɛ nɔ lɛ́ wà nǔ dó ayixa yetɔn wu. Nyla hú ɔ wɛ nyí ɖɔ akpa nɔ jɛ kancica e ye ɖó xá Mawu é wu. É ɖò wɛn ɖɔ fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn lɛ nɔ wà nǔ dó mɛ ɖěɖee nɔ kpɔ́n lɛ é wu. Ðò ninɔmɛ gegě mɛ ɔ, é nɔ d’akpa lee nǔ nɔ cí nú mɛ é wu syɛnsyɛn. Akpa enɛ lɛ sixu kú kpɛɖé kpɛɖé, loɔ, ye sixu jó wuntun e nɔ nɔ ayǐ sɔyi lɛ é dó mɛ wu.

Amɔ̌, Jehovah nɔ cyɔn alɔ mǐ jí bonu mǐ ni ma zɔn mɔ Satáan tɔn enɛ mɛ ó. Enyi mǐ ba ɖɔ Jehovah ni cyɔn alɔ mǐ jí ɔ, mǐ ɖó na wà nǔ e Izlayɛli-ví hwexónu tɔn lɛ ma kpéwú bo wà ǎ é. Mǐ ɖó na “ɖótó” è bǐ mlɛ́mlɛ́. (Tín. 19:5) Mǐ ɖó na tuùn ɖɔ Mawu gbɛ́ wǎn nú fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn. Etɛwu mǐ ka ɖɔ mɔ̌?

GBƐ̌ WǍN NA JEHOVAH ÐƆHUN

Lin tamɛ dó nǔ elɔ jí: Sɛ́n ɖěɖee Mawu na akɔta Izlayɛli tɔn é kpé we hwenɛnu ǎ. Dǒ ɖé ɖɔhun ɔ, sɛ́n enɛ lɛ nɔ ɖè Izlayɛli-ví lɛ ɖó vo nú mɛ e lɛlɛ̌ dó ye lɛ é kpo nǔbliblí e ye nɔ wà lɛ é kpo. (Sɛ́n. 4:6-8) Sɛ́n enɛ lɛ kɔ́n sɛ̀ sín nǔgbo taji ɖé jí, é wɛ nyí ɖɔ Jehovah gbɛ́ wǎn nú agalilɛ.

Jehovah slɛ́ nǔbliblí e wà wɛ akɔta ɖěɖee lɛlɛ̌ dó Izlayɛli lɛ é ɖè lɛ é, bo wá ɖɔ nú Izlayɛli-ví lɛ ɖɔ: “Mi ma . . . wà nǔ e è nɔ wà ɖò Kanáa fí e un kplá mi xwè ɔ ó. . . . Tò ɔ ɖesu huzu tò bliblí; un [na] dɔn tó n’i.” Ðò Mawu mímɛ́ Izlayɛli tɔn nukúnmɛ ɔ, lee Kanáanu lɛ nɔ zán gbɛ̀ gbɔn é kwiji sɔmɔ̌ bɔ ayikúngban e jí ye ɖè é huzu ayikúngban bliblí.—Lev. 18:3, 25.

Jehovah dɔn tó nú Kanáanu lɛ có, togun ɖevo lɛ kpó ɖò aga lɛ̀ wɛ. Xwè 1 500 jɛji gudo ɔ, Pɔlu ɖɔ dó akɔta ɖěɖee mɛ Klisanwun lɛ ɖè lɛ é wu bo ɖɔ: “Nǔ ɖebǔ sɔ́ nɔ nyí winnya nú ye ǎ.” Nǔgbo ɔ, “ye jó yeɖée dó nú nǔnyanyawiwa; nǔ ɖebǔ nɔ hɛn ye ɖó te ɖò nǔnyanyawiwa lixo ǎ.” (Efɛ. 4:17-19) Égbé ɖesu ɔ, mɛ gegě nyí nǔbliblíwatɔ́ hǒhi, bo nɔ gó ɖ’emɛ. Mawu sɛntɔ́ nǔgbo lɛ ɖó na nyi alɔ nú nǔbliblí e gbɛ̀ ɔ nɔ wà lɛ é bǐ kpinkpɔn lee é nyɔ́ bló gbɔn é.

Fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn lɛ kpinkpɔn nɔ ɖexlɛ́ ɖɔ è kún ɖó sísí ɖebǔ nú Mawu ó. É dá gbɛtɔ́ lɛ ɖò akpajlɛ éɖesunɔ tɔn mɛ, bo na mǐ nǔwukpíkpé ɔ bɔ mǐ na tuùn nǔ ɖagbe kpo nǔ nyanya kpo. Nǔnywɛnú wɛ é nyí ɖɔ Mawu dó sɛ́n lɛ dó xóɖóxámɛ wu. Linlin tɔn wɛ nyí ɖɔ asú kpo asì kpo e ko wlí alɔ lɛ é ni sè vivǐ tɔn ɖó kpɔ́. (Bǐb. 1:26-28; Nǔx. 5:18, 19) Amɔ̌, mɛ ɖěɖee nɔ ɖè fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn lɛ tɔ́n, alǒ nɔ sɔ́ ɖó ajo lɛ é ka lo? Ye nɔ kéya nú nǔgbododó walɔ ɖagbe tɔn Mawu tɔn lɛ ɖě ǎ. È na ɖɔ nǔgbo ɔ, mɛ ɖěɖee nɔ sɔ́ fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn lɛ sù lɛ é ɖó sísí ɖě nú Jehovah ǎ. Mawu na ɖó hwɛ nú mɛ ɖěɖee nɔ wɔn ya nú nǔgbododó tɔn lɛ bo nɔ ɖè nǔbliblí lɛ tɔ́n, alǒ sɔ́ sù lɛ é.—Hlɔ. 1:24-27.

Mɛ ɖěɖee nɔ tuùn gaan bo nɔ xà, alǒ kpɔ́n nǔbliblí lɛ é ka lo? Mɛɖé lɛ sixu lin ɖɔ ayiɖeɖayǐ e ma sixu wà nǔ dó mɛ wu ǎ é wɛ. É ɖò mɔ̌ có, gudo nɔ nú mɛ ɖěɖee ma nɔ ɖó sísí nú nǔgbododó Jehovah tɔn lɛ ǎ lɛ é wɛ ye ɖè. Ye sixu gɔn linlin enɛ ɖó hwenu e ye jɛ kpinkpɔn jí é. Amɔ̌, é ɖò wɛn ɖɔ Mawu sɛntɔ́ nǔgbo lɛ ɖó na gbɛ́ wǎn nú fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn syɛnsyɛn. Biblu byɔ mɛ ɖɔ: ‘Mi mɛ e yí wǎn nú Jehovah lɛ emi, mi gbɛ́ wǎn nú nǔ nyanya.’—Ðɛh. 97:10.

É sixu vɛwǔ nú mɛ ɖěɖee ma tlɛ jló na kpɔ́n fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn ǎ lɛ é ɖɔ ye ni gɔn kpinkpɔn. Hwɛhutɔ́ wɛ nú mǐ, bɔ mǐ ɖó na dó gǎn bá ɖí xwi xá jlǒ xóɖóxámɛ tɔn bliblí lɛ. Gɔ́ na ɔ, ɖó mǐ nyí hwɛhutɔ́ wutu ɔ, mǐ sixu nɔ ɖɔ nú mǐɖée ɖɔ fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn kpinkpɔn kún nyla ó. (Jel. 17:9) Amɔ̌, mɛ e wá huzu Klisanwun lɛ é gegě ko ɖu ɖò ahwan enɛ jí. Enɛ tuùntuùn sixu dó wusyɛn lanmɛ nú we bɔ a na ɖu ɖò xwi e ɖí xá fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn kpinkpɔn wɛ a ɖè é jí. Ð’ayi lee Xó Mawu tɔn sixu d’alɔ we bɔ a na nyi alɔ nú fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn kpinkpɔn e nyí mɔ Satáan tɔn ɖé é gbɔn é wu.

MA NƆ LIN TAMƐ DÓ JLǑ BLIBLÍ LƐ JÍ Ó

Lee mǐ ko ɖɔ gbɔn wá yì é ɔ, Izlayɛli-ví gegě na tɛn jlǒ masɔgbe e ye ɖó lɛ é, b’ɛ dɔn ye dó kɔ́blumanya mɛ. Nǔ ɖokpo ɔ sixu jɛ ɖò égbé. Jaki e nyí nɔví Jezu tɔn é tinmɛ awovínú e ɖ’emɛ é bo ɖɔ: “È nɔ jɛ tɛnkpɔn mɛ hwenu e jlǒ nyanya mɛɖesunɔ tɔn dɔn mɛ, bɔ è jɛ mɔ mɛ é. Enɛ ɔ gudo ɔ, jlǒ nyanya ɔ nɔ jì hwɛhuhu.” (Ja. 1:14, 15) Nú jlǒ masɔgbe ɖé sù ɖó bǎ ɖé mɛ ɖò ayi mɛɖé tɔn mɛ ɔ, mɛ enɛ ɔ na ɖibla hu hwɛ. Enɛ wu ɔ, mǐ ɖó na dó gǎn syɛnsyɛn bo nyi alɔ nú tamɛ linlin dó nǔbliblí lɛ jí.

Enyi linlin bliblí lɛ vunbla ayi towe hǔn, yawǔ wà nǔɖe. Jezu ɖɔ: “Enyi alɔ towe, abǐ afɔ towe na dɔn we dó nǔ nyanya mɛ hǔn, sɛ́n síìn, bo sɔ́ nyi gbě; . . . é ka nyí nukún towe wɛ na dɔn we dó nǔ nyanya mɛ hǔn, ɖè síìn, bo sɔ́ nyi gbě.” (Mat. 18:8, 9) É nyí ɖiɖɔ wɛ Jezu ɖè ɖɔ mǐ na sɛ́n wǔjɔnú agbaza tɔn mǐtɔn lɛ síìn ǎ. Nǔjlɛdonǔwu ɖé wɛ é zán dó xlɛ́ ɖɔ é ɖò dandan ɖɔ mǐ ni yawǔ ɖè nǔ e na nyí afɔklɛ́nnú nú mǐ lɛ é síìn. Nɛ̌ mǐ ka sixu zán wěɖexámɛ enɛ ɖò fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn kpáxwé gbɔn?

Enyi a wá yì tɔ́n jɛ fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn jí hǔn, ma lin nǔ lěhun ó, ‘Un kpé jí sín.’ Yawǔ ɖaxó bo ɖè nukún towe sín jí. Cí telée ɔ tɛn tɔn mɛ. Cí ɔdinatɛ́ɛ ɔ, alokan ɔ, alǒ tablɛti ɔ azɔn ɖokpo. Vɔ̌ ayi towe sɔ́ ɖó nǔ e mɛ́ é ɖé jí. Mɔ̌ biblo sixu d’alɔ we bɔ a na nɔ ɖu ɖò linlin towe lɛ jí, lobɔ jlǒ masɔgbe lɛ na ɖu ɖò jǐ towe ǎ.

ENYI FƆTÓO NǓBLIBLÍWIWA TƆN E A KO KPƆ́N WÁ YÌ É NƆ LƐ́ WÁ AYI MƐ NÚ WE Ɔ KA LO?

Enyi a ko jó fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn kpinkpɔn dó, bɔ hweɖelɛnu ɔ, ɖěɖee a kpɔ́n wá yì lɛ é nɔ lɛ́ wá ayi towe mɛ ɔ ka lo? Fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn lɛ sixu nɔ ayi mɛɖé tɔn mɛ nú xwè gegě. Ye sixu lɛ́ wá xwetɔ́n hweɖebǔnu. Enyi nǔ mɔhun nɔ wà we ɔ, nǔbliblíwiwa sín zɛn sixu jɛ sísɔ́ we jí, vlafo a sixu jɛ mɛ̌ towe sɔ́ dó d’ayihun na jí. Enɛ wu ɔ, tuùn ɖɔ linlin mɔhun lɛ sixu wá ayi towe mɛ ajijimɛ, bo sɔnǔ bá ɖí xwi xá ye.

Nǎ hlɔnhlɔn kán e a kánɖeji bo na bló bɔ linlin towe lɛ kpo nǔwiwa towe lɛ kpo na sɔgbe xá jlǒ Mawu tɔn é. Cí mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔhun. Éyɛ ɖò gbesisɔmɛ bo na “dóya nú agbaza [tɔn] ɖesu, lobo nɔ hɛn ɛ syɛnsyɛn.” (1 Kɔ. 9:27) Ma jó jlǒ bliblí lɛ dó nú ye ɖu ɖò jǐ towe ó. ‘Jǒ Mawu dó, nú é huzu we gbɔn ayi towe sín huzuhuzu gblamɛ. Enɛ ɔ, a na sixu tuùn jlǒ Mawu tɔn: é wɛ nyí nǔ ɖagbe; nǔ e nɔ nyɔ́ nukún tɔn mɛ é; nǔ e sɔgbe bɔ nǔ bǐ vɔ ɖ’ewu é.’ (Hlɔ. 12:2) Flín ɖɔ: Tamɛ linlin kpo nǔ wà sɔgbe xá jlǒ Mawu tɔn kpo na hɛn awǎjijɛ wá nú we hugǎn tónúsíse nú zɛn masɔgbe e nɔ sɔ́ we lɛ é.

Tamɛ linlin kpo nǔ wà sɔgbe xá jlǒ Mawu tɔn kpo na hɛn awǎjijɛ wá nú we hugǎn tónúsíse nú zɛn masɔgbe e nɔ sɔ́ we lɛ é

Dǒ gǎn bo hɛn wemafɔ Biblu tɔn ɖé lɛ ayi mɛ. Enɛ ɔ, nú linlin nyanya lɛ wá ayi towe mɛ hǔn, jɛ tamɛ lin dó wemafɔ Biblu tɔn enɛ lɛ jí jí. Wemafɔ elɔ lɛ Ðɛhan 119:37; Ezayíi 52:11; Matie 5:28; Efɛzinu lɛ 5:3; Kolosinu lɛ 3:5; kpo 1 Tɛsalonikinu lɛ 4:4-8 kpo na d’alɔ we bɔ a na bló bɔ linlin towe lɛ na sɔgbe xá linlin e Jehovah nɔ ɖó dó fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn wu é kpo nǔ e ɖó nukún wɛ é ɖè ɖɔ a ni wà lɛ é kpo.

Enyi zɛn nǔbliblí lɛ kpinkpɔn, alǒ tamɛ linlin dó ye jí tɔn wá zyan gete ɖò ayi towe mɛ hweɖelɛnu ɔ ka lo? Zě afɔ dó afɔdo Jezu tɔn lɛ mɛ télélé. (1 Pi. 2:21) Ðò baptɛm Jezu tɔn gudo ɔ, Satáan fɔ́n bo ɖò tíntɛ́n ɛ kpɔ́n wɛ. Etɛ Jezu ka wà? É lɔ fɔ́n bo ɖò dɔn gbí wɛ. Jezu zán wemafɔ Biblu tɔn vovo lɛ dó gbí dɔn ɖò mɛtɛnkpɔn Satáan tɔn lɛ mɛ. É ɖɔ: “Satáan, bǔ dó mì!” bɔ Satáan jó è dó. Lee Jezu ma jó gbè ɖò ahwan e é fun xá Awoví é kɔn ǎ gbɔn é ɔ, hwi lɔ ɖó na jó gbè ǎ. (Mat. 4:1-11) Satáan kpo gbɛ̀ tɔn kpo na kpó ɖò gǎn dó wɛ bá bɛ́ linlin bliblí lɛ gɔ́ ayi towe mɛ, amɔ̌, ma jó gbè ó. A sixu ɖu ɖò ahwan funfun xá fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn kpinkpɔn jí. Kpo alɔdó Jehovah tɔn kpo ɔ, a sixu ɖu ɖò kɛntɔ́ towe jí.

XOÐƐ SƐ́DÓ JEHOVAH, BO SETÓNÚ N’I

Nɔ xoɖɛ sɛ́dó Jehovah bo nɔ byɔ ɛ ɖɔ é ni d’alɔ we. Pɔlu ɖɔ: “Mi ni nɔ sɔ́ kúdónúmɛ sín ayixa dó xoɖɛ, bo byɔ nǔ e hudo mi lɛ Mawu. Enɛ ɔ, fífá Mawu tɔn e hugǎn nukúnnúmɔjɛnǔmɛ gbɛtɔ́ tɔn bǐ ɔ na bló ayixa mitɔn kpodo linlin mitɔn lɛ kpo ɖó, bɔ mi na sixu nɔ bǔ ɖò Klisu Jezu mɛ.” (Fili. 4:6, 7) Fífá Mawu tɔn nɔ tún kan nú mɛ sín xwi e ɖí xá hwɛhuhu wɛ è ɖè é sí. Enyi a sɛkpɔ Jehovah ɔ, “é na sɛkpɔ [we].”—Ja. 4:8.

Enyi mǐ ɖó kancica syɛnsyɛn xá Nǔbǐwukpétɔ́ wɛkɛ ɔ tɔn ɔ, é na nya xɛ ɖò mǐ jí ɖò mɔ e Satáan nɔ ɖó nú mǐ lɛ é mɛ. Jezu ɖɔ: “Axɔ́su gbɛ̀ elɔ tɔn [Satáan] ko jawě; é ɖó acɛ ɖebǔ ɖò jǐ ce ǎ.” (Jaan 14:30) Etɛwu Jezu ka ɖó jiɖe enɛ? É ɖɔ jɛ nukɔn ɖɔ: “Mɛ e sɛ́ mì dó ɔ ka ɖò kpɔ́ xá mì; é jó mì dó ǎ, ɖó nǔ e nyɔ́ nukún tɔn mɛ ɔ wɛ un nɔ bló tɛgbɛ.” (Jaan 8:29) Enyi a ɖò nǔ e nɔ nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ lɛ é wà wɛ ɔ, é na jó we dó kpɔ́n gbeɖé ǎ. Ðǒ wǔ zɔ nú fɔtóo nǔbliblíwiwa tɔn, enɛ ɔ, Satáan sɔ́ na kpé wǔ we ǎ.