Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 34

Lé mìawɛ atrɔdo dɔdoashi yoyu ɖe nu

Lé mìawɛ atrɔdo dɔdoashi yoyu ɖe nu

“Mawu de nyi majɔmajɔtɔ o. Mawu a ɖoŋwi edɔ pleŋ ciwo yí mí wa. Mawu a ɖoŋwi lɔnlɔn ci yí mí ɖo ni.”​—EBRE. 6:10.

EHAJIJI 38 Yehowa Ana Nàsẽ Ŋu

SUSU VEVI LƆ *

1-3. Nu susu ɖewo ciwo yí taɖo gashiagamɛ sumɔsumɔdɔwatɔwo ɖo aɖɔli wowo dɔdoashiwo.

“ROBERT koɖo Mary Jo nu mɔ: “Ci mìwa xwe 21 le ejugoduŋɛnywidradradɔ dojijɔnamɛ lɔ mɛɔ, mìwo jila amɛnɛ lɔwo lé dɔ̀ yí ci texwe ɖeka. Enyi jijɔ nɔ mì mɔ mìale bu nɔ wo. Vɔ eve mì mɔ mìso le texwe ci mìsumɔkɔ le, ɖo evatrɔ axwe han nɔ mì.”

2 William koɖo Terrie nu mɔ: “Ci mìse mɔ edɔ̀lele cukaɖa mìwo tɔwo na yí mìdagbetɛnŋ yi mìwo dɔ lɔ jiɔ, mìfan vin. Mìkpɔtɔ jikɔ veviɖe mɔ mìasumɔ Yehowa le ejugodu, vɔ mìdatɛnŋ gbewɛ yɛ o.”

3 Aleksey nu mɔ: “Mìnya mɔ yumɛcitɔwo jikɔ acu alɔjedɔwaxu ci mɛ ŋsumɔkɔ le. Vɔ hwenu wocu Betɛli lɔ yí mìɖo asoɔ, eɖe fun nɔ mì sugbɔ.”

4. Nyɔbiɔse ciwo mɛ mìagbeje le nyɔta cɛ mɛɔ?

4 To akpo nɔ cɛwoɔ, woɖɔnɔli dɔ nɔ gashiagamɛ sumɔsumɔdɔwatɔ kotokun nɛniɖe, Betɛlixomumɛtɔwo can le mɛ. * Atɛnŋ agbɔnnu nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu egbejinɔtɔ cɛwo mɔ woatashi wowo dɔdoashi vevi lɔ. Nyi yí atɛnŋ akpedo wo nu nɔ woatrɔdo nɔnɔmɛ lɔ nuɔ? Lé àwɛ akpedo wo nuɔ? Ðoŋci nɔ nyɔbiɔse cɛwo atɛnŋ akpedo mì pleŋ nu nɔ mìatrɔdo nɔnɔmɛ yoyuwo nu le mìwo gbemɛ.

LÉ ÀWƐ ATRƆDO NƆNƆMƐ YOYU ÐE NU

Nyi yí taɖo atɛnŋ anyi cukaɖa nɔ gashiagamɛ sumɔsumɔdɔwatɔwo mɔ woatashi wowo dɔ lɔɔ? (Kpɔ mamamɛ 5) *

5. Nɔ woɖɔli dɔdoashi nɔ mì ɖe, lé atɛnŋ akpɔ ŋsɛn do mì ji doɔ?

5 Nɔ mìsumɔkɔ le nyigbanmama ɖe mɛ alo le Betɛliɔ, mìatɛnŋ avalɔn mɛ ciwo yí le nɔ alo shini mì sumɔkɔ le. Eyi taɖo nɔ susu ɖe ŋci mìɖo asoɔ, ave mì sugbɔ. ­Mìaɖonɔ ŋwi nɔvi ciwo gbɔ mìso le yí nɔ ­yumɛcici yí taɖo mìsoɔ, jika asonɔ mì do wo nu. (Mt. 10:23; 2 Kor. 11:28, 29) Gbesɔ kpe niɔ, nɔ wosɔ mì ɖaɖa eju bu mɛɔ, etɛnŋ gbɔnnu sugbɔ mɔ mìatrɔdo eju lɔ mɛ nuwanawo nu. Ahanke agbegbɔnnu nɔ mìtrɔgbɔ va shini mì so nɛ. Robert koɖo Mary Jo nu mɔ: “Mìwo jumɛ nuwanawo koɖo kunuɖeɖe do mìwoŋtɔwo ­gbemɛ vanyi enu yoyuwo nɔ mì. Ewa nɔ mì shigbe mɛdruwo mìnyi le mìwo jumɛ hannɛ.” Mɛ ciwo yí ɖɔli dɔdoashiwo tɛnŋ do go eho cukaɖa ciwo wodekpɔkɔ mɔ nɔ o. Wotɛnŋ xa le wowoɖekiwo mɛ, agbɔjɔ alo ase le wowoɖekiwo mɛ mɔ yewodegbele vofamɛ o. Nyi yí atɛnŋ akpedo wo nuɔ?

Ele veviɖe mɔ mìate gogo Yehowa keŋ aɖoŋ do nu (Kpɔ mamamɛ 6-7) *

6. Lé mìawɛ akpɔtɔ alé do Yehowa nuɔ?

6 Kpɔtɔ alé do Yehowa nu. (Ʒaki 4:8) Lé mìatɛnŋ awɛ doɔ? Mìakando ji mɔ Yehowa “se[nɔ] kwifanwo.” (Eha. 65:2) Eha­jiji Wema 62:8 nu mɔ: “Mí nu míwo nyɔwo pleŋ nɔ Mawu.” Yehowa atɛnŋ “a wa enu sugbɔ sugbɔ wu enu ɖekpokpwi ci mì a byɔ alo a drɔ kpɔ.” (Efe. 3:​20) Denyi enu ciwo mìdo gbe ɖaɖa biɔɛ ɖekɛ yí ewanɔ o. Átɛnŋ awa enu ciwo mìdekpɔkɔ mɔ nɔ alo enu ci yí mìdebu kpɔ o keŋ asɔ kpɔ mìwo cukaɖawo gbɔ.

7. (a) Nyi yí akpedo mì nu mìakpɔtɔ alé do Yehowa nuɔ? (b) Sɔ koɖo Ebretɔwo 6:​10-​12 ɖe, nyi yí mìakpɔ nɔ mìkpɔtɔ sɛnkɔ Yehowa le gbejinɔnɔ mɛɔ?

7 Gbɔxwe àkpɔtɔ alé do Yehowa nuɔ, èɖo ahlɛnnɔ Bibla ŋkeŋke yí abunɔ ta­mɛ kpɔ so nu. Nɔviŋsu ɖeka ci yí nyi eŋɛnwidratɔ ejugodutɔ sa nu mɔ: “Kpɔtɔ azɔnnɔ do toto ci èwa nɔ sɛnsɛn xo­mumɛtɔ koɖo bɔbɔwo dradrado nu shigbe lé èwɛni le ao dɔ xoxui lɔ mɛ nɛ.” Gbesɔ kpe niɔ, wa ci ji àkpe le eŋɛnwidradradɔ lɔ mɛ le ao hamɛ yoyu lɔ mɛ. Yehowa ɖonɔ ŋwi mɛ ciwo yí kpɔtɔ sinkɔ le egbejinɔnɔ mɛ, nɔ wodegbetɛnŋ wakɔ enu ciwo pleŋ wowanɔ vayi can.​—Hlɛn Ebretɔwo 6:​10-​12.

8. Lé enyɔ ciwo yí le 1 Ʒan 2:​15-​17 mɛ akpedo eo nu yí nakpɔtɔ anɔkɔ agbe kleŋ doɔ?

8 Kpɔtɔ anɔkɔ agbe kleŋ. Ŋgbelɔn nɔ xaxa ciwo yí le Satana xexeɛ mɛ ana na­mi Yehowa sɛnsɛn o. (Mt. 13:22) Mɛ ciwo yí desɛnnɔ Yehowa o, ao xlɔ koɖo ao xomumɛtɔwo tɛnŋ mɔ yewoakpedo eo nu nɔ nakpɔ ho sugbɔ yí agbemɛ anyɔ nɔ eo. Vɔ ŋgbeɖo to wo o. (Hlɛn 1 Ʒan 2:​15-​17.) Ðoŋ do Yehowa nu, ɖo éɖo gbe mɔ ye­ana enu ciwo yí ʒan mì do “gamɛ nywi lɔ ji.” Ákpedo mì nu yí mìwo xɔse akpɔtɔ asɛnŋ yí mìwo susumɛ afa. Ágbena mì ŋcilanmɛnu ciwo mìʒan hɛnnɛ.​—Ebre. 4:​16; 13:​5, 6.

9. Sɔ koɖo Elododo Wema 22:​3, 7 ɖe, nyi yí taɖo mìdeɖo ado ho nɔ deʒan ɔ, yí nyi yí atɛnŋ akpedo mì nu yí mìasɔ gbetawo le nunya mɛɔ?

9 Ŋgbedo ho nɔ deʒan o. (Hlɛn Elododo Wema 22:​3, 7.) Gbɔxwe àso ayi ci fibuɔ, àtɛnŋ azan eho sugbɔ wu lé èbui. Ecɛ awɛ mɔ naɖu fɛn fafɛɖe. Eyi taɖo ŋgbedonɔ ho yí asɔ xwlenɔ enu ciwo yí deʒan eo teŋ o. Nɔ mìle xaxa ɖe mɛ ­shigbe hwenu mìlekɔ bu nɔ mìwo xomumɛtɔ ɖe ci yí lé dɔ̀ɔ, atɛnŋ agbɔnnu nɔ mì mɔ mìasɔ gbeta so eho nɛni mìado nu. Le nɔnɔmɛ cɛ hanciwo mɛɔ, ɖo ŋwi mɔ “kwifanwo [koɖo] kukuɖeɖewo” atɛnŋ akpedo eo nu nasɔ gbeta le nunya mɛ. Yehowa atɛnŋ aɖo ao gbedodoɖawo ŋci yí ana fafa ci yí “a lé [ao ji] koɖo [ao] susuwo dote” yí natɛnŋ akpɔ enuvevitɔ ci èɖo awa.​—Fili. 4:​6, 7; 1 Piɛ 5:7.

10. Lé mìawɛ aɖo xlɔ yoyuwoɔ?

10 Kpɔtɔ adonɔ ha koɖo mɛ ciwo yí kpɔnɔ ŋsɛn nywi do eo ji. Xo nuxu so enu ciwo mɛ ètokɔ koɖo ao seselelanmɛwo nu nɔ ao xlɔ veviwo, vevitɔ ciwo yí to nɔnɔmɛ ŋt ɔ́ hanciwo mɛ. Nɔ èwɛni ahan ɔ, akpedo eo nu yí ao susumɛ afa. (Ŋun. 4:​9, 10) Exlɔ ciwo èɖo le ­dɔdoashi xoxui lɔ mɛ akpɔtɔ anyi ao xlɔwo. Gan ele mɔ àɖo exlɔ buwo le edɔdoa­shi yoyutɔ lɔ mɛ. Ðo ŋwi mɔ ­gbɔxwe àje xlɔ ­nywiwoɔ, èɖo anyi amɛ­nywi. Lé àwɛ aɖo xlɔ yoyuwoɔ? Xo nuxu so enunywi ciwo ­Yehowa na eo nu nɔ wo, nɔ woa­kpɔ jijɔ ci èkpɔ le Yehowa ­sɛnsɛn mɛ. ­Taŋfuin nɔvi ɖewo damɔŋje enu ci yí taɖo èlɔn gashiagamɛ sumɔ­sumɔdɔ lɔ o, vɔ nɔvi buwo atɛnŋ aji mɔ yewoanya nu sugbɔ so nu yí avanyi ao ­xlɔwo. Vɔ nya wawa nɔ ŋgbedɔn amɛwo susu va eoŋtɔ koɖo edɔ ciwo yí èwa ji o yí ŋgbexo nuxu so seselelanmɛ manyɔ­manyɔ ciwo yí ɖe fun nɔ eo nu o.

11. Lé àwɛ nɔ mɛ ci eo koɖo yɛ lé alɔ akpɔtɔ akpɔnɔ jijɔɔ?

11 Nɔ mɛ ci èɖe dɔ̀lele cukaɖawo yí na míɖo atashi edɔdoashi lɔɔ, ŋgbedo hwɛ yi o. Alo nɔ eoŋtɔ dɔ̀lele cuka­ɖawo yɔ can ɔ, ŋgbedo hwɛ eoɖeki yí amɔ yewa nu koɖo mɛ ci yeɖe o. Ðo ŋwi mɔ “elanci kuɖeka kpaŋ” yí mí­nyi yí míɖo gbe nɔ Yehowa mɔ ­yewoale bu nɔ yewo­nɔnɔwo, nɔ ŋɖe­kpokpui jɔkɔ can. (Mt. 19:​5, 6) Nɔ ­efufɔnfɔn maɖoŋdonu yí na mítashi ­edɔdoashi lɔɔ, na nɔ vio lɔ ­akando ji mɔ yele veviɖe nɔ eo wu ­edɔdoashi lɔ. Nunɔ nɔ vio lɔ mɔ yɛnyi “fɛncu” so Mawu gbɔ nɔ ye. (Eha. 127:​3-5) Gbe­xonɔ nuxu so nyɔna ciwo èkpɔ le ao ­dɔdoashi xoxui lɔ mɛ nu ni. Nɔ ­èwɛni ahan ɔ, atɛnŋ akpedo vio nu yí asɛn Yehowa koɖo jijɔ le yi gbemɛ shi­gbe lé èwɛ do vayi nɛ.

KPEKPEDONU CI MƐBUWO ATƐNŊ ANA

12. (a) Lé mìawɛ akpedo gashiagamɛ sumɔsumɔdɔwatɔwo nu nɔ woakpɔtɔ awanɔ wowo dɔwoɔ? (b) Lé mìawɛ akpedo wo nu nɔ woatrɔdo nɔnɔmɛ lɔ nu fafɛɖeɔ?

12 Hamɛ sugbɔ koɖo nɔvi ɖewo kpenɔdo gashiagamɛ sumɔsumɔdɔwatɔwo nu yí wokpɔtɔ wanɔ wowo dɔwo. Wowɛni to ŋsɛndodo wo mɛ mɔ wo le yi wowo dɔ lɔ ji, wosɔnɔ eho alo ŋcilanmɛnu ɖewo kpenɔdo wo nu, wogbekpenɔdo wo nu wolenɔ bu nɔ wowo xomumɛtɔ ciwo yí le axwe. (Gal. 6:​2) Nɔ wosɔ gashiagamɛ sumɔsumɔdɔwatɔ ɖewo ɖaɖa míwo hamɛ lɔ mɛɔ, ŋgbekpɔ wo shigbe mɔ wowa afɛn alo eto yí wodɔnkɔ nɔ wo nɛ o. * Vɔ kpedo wo nu nɔ woatrɔdo nɔnɔmɛ lɔ nu fafɛɖe. Sɔ jijɔ do ozɔn nɔ wo yí akanfu wo nɔ edɔ ci wowa, nɔ lanmɛsɛn cukaɖawo na wodegbetɛnŋ wakɔ sugbɔ can. Te kpɔ ajeshi wo. Kpla nu so wowo nunya, ekpla ci woxɔ koɖo enu ciwo mɛ woto mɛ.

13. Nyi mìatɛnŋ awa asɔ kpedo mɛ ciwo yí woɖɔli dɔdoashi nɔ nuɔ?

13 Le tɔtɔmɛɔ, atɛnŋ ʒan mɔ àkpedo mɛ ciwo woɖɔli dɔdoashi nɔ nu nɔ woakpɔ exɔ koɖo edɔ. Àtɛnŋ agbekpedo wo nu le emɔzɔnzɔn koɖo nubu ciwo woaʒan mɛ hɛnnɛ. Agbetɛnŋ ʒan mɔ mìadasɛ afimɛ koɖo shini wocunɔ ezoho koɖo eshiho le nɔ wo. Enuvevitɔ yí nyi mɔ, èɖo ate kpɔ amɔŋje nɔnɔmɛ ci mɛ wole mɛ. Taŋfuin dɔ̀lele cukaɖawo dɔkɔ aya nɔ wo alo wowo xomumɛtɔ ɖe. Etɛnŋ nyi mɔ amɛ vevi ɖe ku nɔ wo yí wosekɔ vevi. * Nɔ wodenui can ɔ, ci woso gbeɖe wowo xlɔwo ɖɛ tɛnŋ na woasekɔ vevi le bebemɛ. Axɔ gamɛ gbɔxwe woatɛnŋ aɖu seselelanmɛ ŋt ɔ́ ciwo yí aɖekɔ fun nɔ wo ji.

14. Ci wosɔ nɔvinyɔnu ɖeka ɖaɖa hamɛ bu mɛ ɖe, lé nɔviwo kpedo nu yí etrɔdo nɔnɔmɛ lɔ nu doɔ?

14 Nɔ èɖenɔ kunu koɖo wo yí donɔ ŋsɛn wo to kpɔwɛ nywi ɖoɖo mɛɔ, àtɛnŋ ­akpedo wo nu woatrɔdo nɔnɔmɛ lɔ nu. Nɔvinyɔnu ɖeka ci yí sumɔ le jugodu na nɔ exwe sugbɔ nu mɔ: “Le anyi dɔdo­ashi xoxui lɔ mɛɔ, ŋwanɔ Bibla nukplakplawo ŋkeŋke. Vɔ ecɛyɛɔ, egbɔnnɔnu gbɔxwe mɔnukpɔkpɔ ahun nɔŋ nɔ ma­hlɛn Bibla alo adasɛ video le kunuɖegbe. Vɔ nɔvi ciwo yí le anyi hamɛ yoyu lɔ mɛ yɔnɔŋ yí mìwanɔ trɔtrɔyiwo ko­ɖo Bibla nukplakplawo. Ci ŋkpɔ lé nɔvi edɔngbetɔ cɛ ciwo ezo le lanmɛ nɔ kplakɔ Bibla koɖo amɛwo doɔ, susu nywi vale ŋshi kudo nyigbanma­ma lɔ nu. Ŋvakpla lé natɔ seŋ kankan ji koɖo amɛwo do le nyigbanmama lɔ mɛ. Enu cɛwo pleŋ kpedo ŋnu yí ŋgbetɔ jijɔ ­kpɔkpɔ.”

KPƆTƆ AWANƆ CI JI ÈSUN!

Ji emɔ ciwo ji àto keŋ akeke ao sumɔsumɔdɔ lɔ doji le shini ètrɔ yi (Kpɔ mamamɛ 15-16) *

15. Lé àwɛ awa ao dɔdoashi yoyu lɔ yí anyɔ nywiɖeɔ?

15 Àtɛnŋ awa ao dɔdoashi yoyu lɔ yí anyɔ nywiɖe. Ŋgbebui mɔ afɛn ɖe yewa le dɔdoashi xoxui lɔ mɛ alo afixɔxɔ ­degbele ye nu o. Bu tamɛ kpɔ so lé ­Yehowa kpekɔdo eo nu le agbemɛ do keŋ ayi kunuɖeɖedɔ lɔ ji. Sran exwe ­sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔ egbeji­nɔtɔwo. “Wonu Eŋɛnywi nɔ amɛwo le afi ɖeka ɖeka ci wo yì.” (Edɔ. 8:​1, 4) Nɔ èkpɔtɔ ɖenɔ kunuɔ, àkpɔ nyɔnawo. Le kpɔwɛ mɛ, wonya mɔɖetɔ ɖekawo le eju ɖeka mɛ yí wovayi ci eju ci yí le axa ni mɛ. Wodonɔ wowo gbe le nɔ hɛnnɛ yí eʒan sugbɔ le gbe ŋt ɔ́ mɛ. Le wleci ɖewo gblamɛɔ, woɖo gbɛbɔbɔ yoyu ciwo yí kekekɔ doji.

16. Lé àwɛ akpɔ jijɔ le edɔdoashi yoyu lɔ mɛɔ?

16 “[Yehowa] jijɔkpɔkpɔ a do ŋsɛn mí!” (Nex. 8:​10) Nɔ mìlɔn mìwo dɔdo­ashi lɔ veviɖe can ɔ, ekacaca ci mìɖo koɖo Yehowa yí ana mìakpɔnɔ jijɔ ŋtɔ­ŋtɔ, denyi edɔdoashi lɔ yɔ o. Eyi taɖo ­kpɔtɔ azɔnkɔ koɖo Yehowa yí ­ajinɔ nunya, emɔdasɛnamɛ koɖo kpekpedonu so gbɔ. Ðo ŋwi mɔ agbla ci èje yí kpe­do amɛwo nu le shini ènɔ sa yí na èlɔn ao dɔdoashi xoxui lɔ. Eyi taɖoɔ, sɔ susu ɖo edɔdoashi yoyu lɔ ji yí akpɔ lé Yehowa akpedo eo nu nalɔn edɔ lɔ ɖa.​—Ŋun. 7:​10.

17. Nyi mìɖo aɖo ŋwi kudo edɔ ci mìwakɔ yɛ nuɔ?

17 Mìɖo aɖo ŋwi mɔ mìakpɔtɔ asɛnkɔ Yehowa tɛgbɛɛ, vɔ edɔ ci mìwakɔ yɛ dani ɖaa o. Le xexe yoyu lɔ mɛɔ, woatɛnŋ ­aɖɔli dɔ nɔ mì pleŋ. Aleksey ci nu mì­xo nuxu so le tɔtɔmɛ, xɔɛ se mɔ enu ciwo mɛ yetokɔ yɛ drakɔ ye do nɔ enu ciwo yí avajɔ le esɔmɛ. Énu mɔ: “Hweɖekpokpuinuɔ, ŋnya mɔ Yehowa koɖo xexe yoyu lɔ nyi enu ŋtɔŋtɔ, vɔ le amɛwo nukpɔkpɔ mɛɔ, wojinjin. Ka­kacɛyɛɔ, ŋkpɔkɔ Yehowa le ŋkɔ nɔŋ tru­ɖuɖu yí xexe yoyu lɔ degbejinjin o.” (Edɔ. 2:​25) Nɔ mìwo dɔdoashi lɔ le do ɖe can ɔ, mína nɔ mìakpɔtɔ azɔnnɔ koɖo Yehowa. Datashi mì gbeɖe o, vɔ ákpedo mì nu mìakpɔ jijɔ le enu ci mìtɛnŋ wakɔ ni le sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ, nɔ mìsinkɔ le fiɖekpokpui can.​—Ezai 41:13.

EHAJIJI 90 Mide Dzi Ƒo Na Mia Nɔewo

^ par. 5 Hweɖewonuɔ, evaʒannɔ mɔ nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí le gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ atashi wowo dɔ lɔ alo axɔ edɔdoashi yoyu bu. Enyɔta cɛ axo nuxu so cukaɖa ciwo yí wodonɔ go nu koɖo enu ci yí atɛnŋ akpedo wo nu nɔ woatrɔdo nɔnɔmɛ yoyu lɔ nu. Agbexo nuxu so enu ciwo mɛbuwo atɛnŋ awa asɔ do ŋsɛn wo keŋ akpedo wo nu. Mìagbekpɔ lé ­Bibla gɔnmɛɖosewo atɛnŋ akpedo mì pleŋ nu, nɔ trɔtrɔwo va mìwo gbemɛ.

^ par. 4 Ahanke nɔ nɔviŋsu ciwo yí le agbannɔamɛji tɔxuwo ɖo exwe ɖewoɔ, wosɔnɔ wowo dɔwo jonɔ nɔ nɔviŋsu ciwo yí deshin sɔ koɖo wo o. Kpɔ nyɔta ciwo yí nyi “Kristotɔ Tsitsiwo​—Yehowa Dea Asixɔxɔ Miaƒe Nuteƒewɔwɔ Ŋu,” le Gbetakpɔxɔ septembre 2018 tɔ mɛ koɖo “Ale Si Nàkpɔ Dzidzeme Ne Nuwo Trɔ Le Wò Agbe Me Gɔ̃ Hã” le Gbetakpɔxɔ octobre 2018 tɔ mɛ.

^ par. 12 Hamɛmɛshinshin ciwo yí le hamɛ ci mɛ wosumɔ le vayi ɖo aɖe blɛ aŋwlɛn lɛta ci yí axo nuxu so wo nu nɔ hamɛ yoyu lɔ. Ecɛ awɛ mɔ woayi sumɔsumɔdɔ lɔ ji kaba shigbe emɔɖetɔ, hamɛmɛshinhsin alo sumɔsumɔdɔwatɔ nɛ.

^ par. 13 Kpɔ Nyɔ! 2018 No. 3 ci nyɔta yí nyi, “Nu Si Akpe Ðe Ame Siwo Le Nu Xam La Ŋu”.

^ par. 57 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Asu koɖo ashi ciwo yí ɖo atashi ejugoduŋɛnywidradradɔ lɔ sɔ avin dokɔ babayi nɔ nɔvi ciwo yí le hamɛ ci mɛ wole.

^ par. 59 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Ci asu koɖo ashi lɔ trɔ yi wowo jumɛɔ, wodo gbe ɖaɖa nɔ Yehowa veviɖe mɔ yi le kpedo yewo nu nɔ yewoato cukaɖa lɔwo mɛ.

^ par. 61 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Yehowa kpedo asu koɖo ashi lɔ nu yí wogbetɔ gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ wawa. Wozankɔ egbe ci wokpla hwenu wonyi eŋɛnywidratɔ ejugodutɔ yí sɔ ɖekɔ kunu nɔ mɛ ciwo yí so eju ci mɛ wonɔ sa yí va wowo hamɛ yoyu lɔ nyigbanmama mɛ.