Přejít k článku

Přejít na obsah

44. STUDIJNÍ ČLÁNEK

Vytvoř si pevná přátelství, než přijde konec

Vytvoř si pevná přátelství, než přijde konec

„Pravý druh miluje celou dobu.“ (PŘÍSL. 17:17)

PÍSEŇ Č. 53 Služme Bohu v jednotě

CO SE DOZVÍŠ *

Ve velkém soužení budeme dobré přátele potřebovat (2. odstavec) *

1., 2. Co nám podle 1. Petra 4:7 a 8 pomůže zvládnout těžkosti?

BLÍŽÍME SE k závěru posledních dnů, a tak je možné, že budeme zažívat náročné situace. (2. Tim. 3:1) Například v jedné západoafrické zemi došlo po volbách k vlně občanských nepokojů a davového násilí. Někteří naši bratři a sestry se víc než šest měsíců nemohli volně pohybovat, protože jejich okolí se změnilo v bojovou zónu. Díky čemu tyto těžkosti zvládli? Někteří našli útočiště u spoluvěřících, kteří žili v bezpečnější oblasti. Jeden bratr řekl: „V takové situaci jsem byl moc rád, že mám kolem sebe přátele. Byli jsme jeden pro druhého povzbuzením.“

2 Až začne velké soužení, budeme za blízké přátele vděční. (Zjev. 7:14) Proto je potřeba, abychom si pevná přátelství vytvářeli už dnes. (Přečti 1. Petra 4:7, 8.) Hodně se můžeme naučit z toho, co zažil Jeremjáš. Měl přátele, kteří mu pomohli přežít období před zničením Jeruzaléma. * V čem si z něj můžeme vzít příklad?

UČ SE OD JEREMJÁŠE

3. a) Proč se mohl Jeremjáš snadno uzavřít do sebe? b) S čím se Jeremjáš svěřoval svému tajemníku Barukovi a k čemu to vedlo?

3 Nejméně 40 let žil Jeremjáš mezi lidmi, kterým nemohl důvěřovat. Takoví byli i jeho sousedé a možná někteří příbuzní v jeho domovském městě Anatotu. (Jer. 11:21; 12:6) On se ale neuzavřel do sebe. O svých pocitech mluvil se svým věrným tajemníkem Barukem, a díky tomu o nich víme i my. (Jer. 8:21; 9:1; 20:14–18; 45:1) Můžeme si představit, že když Baruk zapisoval Jeremjášovy dramatické zážitky, ti dva se určitě hodně spřátelili a prohloubilo to jejich vzájemnou úctu. (Jer. 20:1, 2; 26:7–11)

4. Jaký úkol dostal Jeremjáš od Jehovy a jak to posílilo jeho přátelství s Barukem?

4 Jeremjáš mnoho let odvážně varoval Izraelity před tím, co se stane s Jeruzalémem. (Jer. 25:3) V další snaze podnítit Izraelity k pokání ho Jehova požádal, aby všechna jeho varování zapsal do svitku. (Jer. 36:1–4) Když Jeremjáš s Barukem na tomto úkolu od Boha spolupracovali, což pravděpodobně trvalo několik měsíců, určitě si hodně povídali, a tak vzájemně posilovali svoji víru.

5. Z čeho je vidět, že Baruk byl Jeremjášovým dobrým přítelem?

5 Když byl svitek dokončený a nastal čas ho zveřejnit, Jeremjáš to musel nechat na Barukovi. (Jer. 36:5, 6) Baruk tento nebezpečný úkol odvážně splnil. Šel na chrámové nádvoří a tam svitek nahlas přečetl. Umíš si představit, jak byl Jeremjáš na svého přítele hrdý? (Jer. 36:8–10) Judská knížata se doslechla, co Baruk udělal, a přikázala mu, aby svitek přečetl i jim. (Jer. 36:14, 15) Tito muži se rozhodli říct o Jeremjášových slovech králi Jehojakimovi. Měli ale o Baruka strach, a tak mu řekli: „Jdi, skryj se, ty i Jeremjáš, takže vůbec nikdo nebude vědět, kde jste.“ (Jer. 36:16–19) To byla opravdu dobrá rada!

6. Jak Jeremjáš a Baruk zareagovali, když se setkali s odporem?

6 Když král Jehojakim slyšel, co Jeremjáš napsal, rozčílil se tak, že svitek spálil a nařídil Jeremjáše a Baruka zatknout. Jeremjáš se ale nedal zastrašit. Vzal jiný svitek, dal ho Barukovi a znovu mu Jehovovo poselství nadiktoval. Baruk tedy zapsal „všechna slova knihy, kterou judský král Jehojakim spálil v ohni“. (Jer. 36:26–28, 32)

7. K čemu spolupráce mezi Jeremjášem a Barukem nejspíš vedla?

7 Mezi lidmi, kteří společně prožijí nějaké těžkosti, často vznikne blízký vztah. Když Jeremjáš s Barukem spolupracovali na tom, aby nahradili svitek zničený králem Jehojakimem, nejspíš si začali jeden druhého ještě víc vážit. Co můžeme dělat pro to, abychom si vytvořili tak pevná přátelství, jako mezi sebou měli tito dva muži?

MLUV O TOM, CO SI MYSLÍŠ A CÍTÍŠ

8. Co by nám mohlo bránit navazovat blízká přátelství a proč bychom to neměli vzdávat?

8 Možná jsme spíš uzavření – například proto, že nám někdo v minulosti ublížil. (Přísl. 18:19, 24) Nebo máme pocit, že na rozvíjení blízkých vztahů nemáme čas a energii. Neměli bychom to ale vzdávat. Pokud chceme, aby bratři stáli při nás, až přijdou problémy, musíme se naučit důvěřovat jim a mluvit s nimi o tom, co si myslíme a jak se cítíme. Pro navázání opravdového přátelství je to důležité. (1. Petra 1:22)

9. a) Jak Ježíš ukázal, že svým přátelům důvěřuje? b) Jak nám otevřená komunikace pomůže, abychom měli s druhými bližší vztahy? Uveď příklad.

9 Ježíš se svými přáteli otevřeně komunikoval a tím ukázal, že jim důvěřuje. (Jan 15:15) Můžeme si z něj vzít příklad a mluvit s druhými o svých radostech, starostech i zklamáních. Když ti někdo něco říká, pozorně poslouchej. Možná zjistíš, že pokud jde o názory, pocity a plány, máte toho hodně společného. Vezměme si například Cindy, sestru, které je necelých 30 let. Spřátelila se s průkopnicí Marií-Louisou, které už je hodně přes 60. Každý čtvrtek dopoledne spolu chodí do služby a otevřeně si povídají o různých věcech. Cindy říká: „Mám ráda hluboké rozhovory s přáteli, protože je díky tomu líp poznám a pochopím.“ Srdečná a otevřená komunikace vede k tomu, že přátelství vzkvétá. Když budeš jako Cindy iniciativní a budeš si s druhými srdečně a otevřeně povídat, vaše přátelství nejspíš poroste. (Přísl. 27:9)

SPOLUPRACUJTE

Dobří přátelé spolupracují ve službě (10. odstavec)

10. K čemu podle Přísloví 27:17 vede to, když s bratry a sestrami spolupracujeme?

10 Když s bratry a sestrami spolupracujeme a vidíme jejich dobré vlastnosti, učíme se od nich a máme k nim blíž, stejně jako to bylo v případě Jeremjáše a Baruka. (Přečti Přísloví 27:17.) Jak na tebe například působí, když jste ve službě a ty slyšíš svého přítele, jak statečně hájí svoji víru nebo s přesvědčením mluví o Jehovovi a jeho slibech? Asi tě to k němu ještě víc přibližuje.

11., 12. Uveď příklad, jak spolupráce ve službě může posílit přátelství.

11 Zamysli se nad dvěma příklady, ze kterých je vidět, jak společná služba lidi sbližuje. Třiadvacetiletá Adeline pozvala jednu ze svých kamarádek, Candice, aby s ní jela kázat do zřídka propracovávaného obvodu. „Chtěly jsme se víc nadchnout pro službu a mít z ní větší radost,“ říká. „Obě jsme se potřebovaly duchovně nabít.“ Co jim tato spolupráce přinesla? „Na konci každého dne,“ vypráví Adeline, „jsme si povídaly o svých pocitech, o tom, co nás v rozhovorech s lidmi povzbudilo, a v čem jsme vnímaly, že nás Jehova ve službě vede. Tyhle hluboké rozhovory nám oběma dělaly radost a ještě líp jsme se vzájemně poznaly.“

12 Laïla a Marianne, dvě svobodné sestry z Francie, se vydaly na pět týdnů kázat do Bangui, rušného hlavního města Středoafrické republiky. Laïla vzpomíná: „Zažily jsme náročné chvíle, ale díky dobré komunikaci a opravdové lásce jsme je zvládly a naše přátelství se tím upevnilo. Když jsem sledovala, jak se Marianne dobře přizpůsobuje novým podmínkám, jak má ráda místní lidi a jak je ve službě horlivá, začala jsem ji ještě víc obdivovat.“ Na to, abys zažil něco podobného, se nemusíš stěhovat do jiné země. Pokaždé když s někým spolupracuješ v obvodu svého sboru, máš příležitost se s ním lépe poznat a víc se s ním spřátelit.

ZAMĚŘUJ SE NA DOBRÉ VLASTNOSTI A ODPOUŠTĚJ

13. Co při úzké spolupráci s přáteli často zjistíme?

13 Při úzké spolupráci s přáteli často zjistíme, že nemají jen silné stránky, ale také slabé. Co nám pomůže se s tím vyrovnat? Vraťme se znovu k Jeremjášovi. Co mu pomohlo vidět na druhých to dobré a přehlížet jejich nedostatky?

14. Co se Jeremjáš o Jehovovi dozvěděl a jak mu to pomohlo?

14 Kromě biblické knihy, která nese jeho jméno, napsal Jeremjáš pravděpodobně i 1. a 2. Královskou. Při této práci si určitě velmi dobře uvědomil, jak je Jehova k nedokonalým lidem milosrdný. Například věděl, že když král Achab litoval svých špatných skutků, Jehova rozhodl, že ho ušetří pohledu na zkázu celé jeho rodiny. (1. Král. 21:27–29) Jeremjáš také věděl, že Manasse urážel Jehovu ještě víc než Achab. Jehova přesto Manassemu odpustil, protože viděl, že činí pokání. (2. Král. 21:16, 17; 2. Par. 33:10–13) Když Jeremjáš o těchto zprávách uvažoval, určitě mu to pomohlo, aby při jednání se svými přáteli Boží trpělivost a milosrdenství napodoboval. (Žalm 103:8, 9)

15. Jak Jeremjáš napodobil Jehovovu trpělivost, když se Baruk přestal soustředit na službu?

15 Všimni si, jak Jeremjáš jednal s Barukem, když se Baruk na nějakou dobu přestal soustředit na službu Jehovovi. Jeremjáš to se svým přítelem rychle nevzdal a pomohl mu tím, že mu předal laskavou, ale otevřenou radu od Boha. (Jer. 45:1–5) Co se z této zprávy můžeme naučit?

Dobří přátelé si ochotně odpouštějí (16. odstavec)

16. Co musíme podle Přísloví 17:9 dělat, aby naše přátelství vydržela?

16 Je jasné, že od bratrů a sester nemůžeme čekat dokonalost. Proto když navážeme nějaké přátelství, musíme tvrdě pracovat na tom, aby vydrželo. Pokud někdo z našich přátel udělá chybu, možná ho na to budeme muset pomocí Bible laskavě, ale otevřeně upozornit. (Žalm 141:5) Pokud se nás něčím dotkne, měli bychom mu odpustit. A jakmile mu odpustíme, musíme odolat pokušení se k té záležitosti ještě někdy vracet. (Přečti Přísloví 17:9.) V těchto kritických časech je opravdu důležité, abychom se u našich bratrů a sester zaměřovali na jejich silné stránky, a ne na jejich nedostatky! Tím budeme naše vztahy posilovat. Během velkého soužení budeme blízké přátele potřebovat.

BUĎ VĚRNÝM PŘÍTELEM

17. Jak se Jeremjáš v těžkých dobách prokázal jako opravdový přítel?

17 Prorok Jeremjáš se v těžkých dobách prokázal jako opravdový přítel. Například potom co ho dvorní úředník Ebed-melek zachránil před jistou smrtí v bahnité nádrži na vodu, se Ebed-melek začal bát, že mu knížata budou chtít ublížit. Když se to Jeremjáš dozvěděl, nezůstal zticha a nedoufal, že to jeho přítel prostě nějak zvládne. I když byl ve vězení, udělal, co mohl, aby Ebed-meleka povzbudil slibem od Jehovy. (Jer. 38:7–13; 39:15–18)

Dobří přátelé si pomáhají v těžkých chvílích (18. odstavec)

18. Co bychom měli podle Přísloví 17:17 udělat, když přítel zažívá těžkosti?

18 Dnes naši spoluvěřící zažívají nejrůznější těžkosti. Mnohé například postihují katastrofy, ať už přírodní, nebo způsobené lidmi. Když k tomu dojde, někteří z nás mají možnost přijmout tyto bratry a sestry k sobě domů. Jiní jsou schopní pomoct finančně. Ale všichni můžeme prosit Jehovu, aby jim pomáhal. Když zjistíme, že je někdo z bratrů nebo sester skleslý, možná nevíme, co říct nebo jak reagovat. Každý z nás ale má co nabídnout. Například si na našeho přítele můžeme udělat čas a být s ním. Můžeme ho s pochopením vyslechnout. A můžeme se s ním podělit o biblický verš, který máme rádi a který nás povzbuzuje. (Iz. 50:4) Nejdůležitější je, abys byl k dispozici, když tě přátelé potřebují. (Přečti Přísloví 17:17.)

19. Jak nám to, že si dnes vytváříme pevná přátelství, pomůže v budoucnosti?

19 Musíme být rozhodnutí si už dnes s bratry a sestrami vytvářet a udržovat pevné vztahy. Proč? Protože naši nepřátelé se nás budou snažit pomocí lží a dezinformací rozdělit. Budou chtít dosáhnout toho, abychom si přestali důvěřovat a vzájemně se podporovat. Ale jejich snahy budou marné. Nedokážou nás donutit, abychom se přestali mít rádi. Přátelství, která jsme si vytvořili, nic nezničí. Ve skutečnosti přečkají nejen konec tohoto systému, ale budou trvat věčně.

PÍSEŇ Č. 107 Vystupme na Jehovovu horu

^ 5. odst. S tím, jak se blíží konec, všichni potřebujeme posilovat svoje vztahy se spoluvěřícími. V tomto článku budeme přemýšlet o tom, co se můžeme naučit od Jeremjáše. Když budeme už dnes rozvíjet blízká přátelství, pomůže nám to v těžkých dobách.

^ 2. odst. Události v knize Jeremjáš nejsou zaznamenány v tom pořadí, v jakém se staly.

^ 57. odst. POPIS OBRÁZKU: Na obrázku je vidět, co se může stát během velkého soužení. Několik bratrů a sester se společně schovává na půdě. Je pro ně povzbuzením, že jsou v té těžké době spolu. Následující tři obrázky ukazují, že ti samí bratři a sestry si už dlouho před začátkem velkého soužení vytvořili pevná přátelství.