Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

XÓTA NǓKPLƆNKPLƆN TƆN 44

Zun Xɔ́ntɔn Vívɛ́ lɛ Cobonu Vivɔnu ɔ Na Wá

Zun Xɔ́ntɔn Vívɛ́ lɛ Cobonu Vivɔnu ɔ Na Wá

“Xɔ́ntɔn nǔgbo nɔ ɖè wanyiyi xlɛ́ hwebǐnu.”​—NǓX. 17:17, nwt.

HAN 101 Bǔninɔ Bo W’azɔ̌ Ðó Kpɔ́

XÓNUSƆ́ÐÓTE *

Mǐ na ɖó hudo xɔ́ntɔn ɖagbe lɛ tɔn ɖò “ya ɖaxó ɔ” hwenu (Kpɔ́n akpáxwé 2gɔ́ ɔ) *

1-2. Sɔgbe xá 1 Piyɛ́ɛ 4:7, 8 ɔ, etɛ ka na d’alɔ mǐ bɔ mǐ na ɖí xwi xá ninɔmɛ vɛwǔ lɛ?

ÐÓ “AZǍN gudogudo tɔn lɛ” ko ɖò vivɔ wɛ bǐ wu ɔ, mǐ sixu mɔ wuvɛ̌ syɛnsyɛn lɛ. (2 Tim. 3:1) Ði kpɔ́ndéwú ɔ, tò ɖé ɖò gbadahweji Aflika tɔn bɔ ahwan hɛn kíjá ɖò voɖiɖe ɖé gudo. Nú sun ayizɛ́n jɛji ɔ, nɔví mǐtɔn lɛ sɔ́ sixu vo bo tɔ́n ǎ ɖó ye ɖò fí e è ɖò ahwan fun ɖè wɛ é wu. Etɛ ka d’alɔ ye bɔ ye ɖí xwi xá ninɔmɛ vɛwǔ enɛ lɛ? Mɛɖé lɛ yì bɛ cí nɔví e nɔ nɔ xá e mɛ ayijayǐ ɖè lɛ é é sín xwégbe. Nɔví ɖé ɖɔ: “Ðò ninɔmɛ enɛ mɛ ɔ, xomɛ hun mì, ɖó xɔ́ntɔn lɛ ɖò kpɔ́ xá mì. Mǐ kpéwú bo dó wusyɛn lanmɛ nú mǐɖée.”

2 Hwenu e “ya ɖaxó ɔ” na bɛ́ é ɔ, xomɛ na hun mǐ ɖɔ mǐ ɖó xɔ́ntɔn ɖagbe lɛ. (Nǔɖe. 7:14) Enɛ wu ɔ, é ɖò taji tawun ɖɔ mǐ ni zun xɔ́ntɔn vívɛ́ lɛ dìn. (Xà 1 Piyɛ́ɛ 4:7, 8.) Kpɔ́ndéwú Jelemíi tɔn sixu kplɔ́n nǔ gegě mǐ; xɔ́ntɔn tɔn lɛ d’alɔ ɛ bɔ é xò táan kpɛ e jɛ nukɔn nú kún súsú dó nú Jeluzalɛmu é zlɛ́. * Nɛ̌ mǐ ka sixu xwedó kpɔ́ndéwú tɔn gbɔn?

KPƆ́NDÉWÚ JELEMÍI TƆN NI KPLƆ́N NǓ WE

3. (a) Etɛ ka sixu ko zɔ́n bɔ Jelemíi na ba na ɖó wǔ zɔ nú mɛ ɖevo lɛ? (b) Etɛ Jelemíi ka ɖɔ nú wěgbojinɔtɔ́ tɔn Baaluki? Etɛ mɛ é ka tɔ́n kɔ dó?

3 É hwe bǐ ɔ, Jelemíi nɔ gbɛ̀ ɖò gbɛtɔ́ gbejimanɔtɔ́ lɛ tɛntin nú xwè 40; nɔzo tɔn lɛ kpo hɛ̌nnumɔ tɔn e nɔ nɔ tò tɔn mɛ ɖò Anatɔti lɛ é ɖé lɛ kpo sixu ko ɖò mɛ enɛ lɛ mɛ. (Jel. 11:21; 12:6) É ɖò mɔ̌ có, é ɖó wǔ zɔ nú ye ǎ. Nǔgbo ɔ, é ɖè lee nǔ cí n’i é xlɛ́ wěgbojinɔtɔ́ tɔn Baaluki, bo lɛ́ wá ɖexlɛ́ mǐɖesunɔ. (Jel. 8:21; 9:1; 20:14-18; 45:1) Ee Baaluki ɖò nǔ e jɛ dó Jelemíi jí lɛ é sín tan wlan wɛ é ɔ, é ɖò wɛn ɖɔ ye kplɔ́n bo nɔ yí wǎn ɖaxó nú yeɖée, bo nɔ lɛ́ ɖè sísí xlɛ́ yeɖée.​—Jel. 20:1, 2; 26:7-11.

4. Etɛ Jehovah ka byɔ Jelemíi ɖɔ é ni wà? Nɛ̌ azɔ̌ enɛ ka zɔ́n bɔ xɔ́ntɔn e Jelemíi kpo Baaluki kpo zun é vɛ́ gbɔn?

4 Nú xwè mɔkpan ɔ, Jelemíi kpan akɔ́n, bo gb’akpá nú Izlayɛli-ví lɛ dó nǔ e na jɛ dó Jeluzalɛmu wu é wu. (Jel. 25:3) Jehovah lɛ́ tɛ́n kpɔ́n na sísɛ́ mɛ lɛ bɔ ye na lɛkɔ sín hwɛ yetɔn lɛ gudo, bo ɖɔ nú Jelemíi ɖɔ é ni wlan akpágbánúmɛ Emitɔn lɛ dó anyǔwema ɖé jí. (Jel. 36:1-4) Ee Jelemíi kpo Baaluki kpo ɖò azɔ̌ enɛ e Mawu sɔ́ d’así nú ye, b’ɛ sixu ko ɖu sun gegě é wà wɛ alɔ ɖò alɔ mɛ é ɔ, é ɖò wɛn ɖɔ ye ɖɔ xó ɖěɖee na hlɔnhlɔn nǔɖiɖi yetɔn é ɖó kpɔ́.

5. Nɛ̌ Baaluki ka xlɛ́ ɖɔ emi nyí xɔ́ntɔn ɖagbe ɖé nú Jelemíi gbɔn?

5 Ee é yá bɔ è na ɖɔ nǔ e ɖò anyǔwema ɔ jí lɛ é tɔ́n é ɔ, Jelemíi ganjɛ xɔ́ntɔn tɔn Baaluki wu ɖɔ é na dó wɛn ɔ. (Jel. 36:5, 6) Kpo akɔ́nkpinkpan kpo wɛ Baaluki wà azɔ̌ enɛ e sɔ́ gbɛ̀ tɔn ɖó axɔ́ nu é. Hwenu e Baaluki yì tɛmpli ɔ mɛ, bo xà nǔ e ɖò anyǔwema ɔ jí é ɔ, Jelemíi sixu ko gó tawun. (Jel. 36:8-10) Gǎnhɔnyitɔ́ e ɖò Judáa lɛ é sè nǔ e Baaluki wà é, bo byɔ ɛ ɖɔ é ni xà nǔ e ɖò anyǔwema ɔ jí lɛ é dó jǐ nú emi. (Jel. 36:14, 15) Gǎnhɔnyitɔ́ lɛ wá gbeta ɔ kɔn bo yì ɖɔ nǔ e Jelemíi ɖɔ é nú Axɔ́su Yoyakimu. Kpo xomɛnyínyɔ́ kpo ɔ, ye ɖɔ nú Baaluki ɖɔ: “Hwi kpo Jelemíi kpo bǐ ni hɔn yì hwlá, bonu mɛɖebǔ ni ma tuùn fí e mi ɖè ɔ ó.” (Jel. 36:16-19) Wěɖexámɛ ɖagbe tɛ ɖíe!

6. Nɛ̌ Jelemíi kpo Baaluki kpo ka wà nǔ gbɔn hwenu e è klán gbè xá ye é?

6 Hwenu e Axɔ́su Yoyakimu sè xó e Jelemíi ɖɔ lɛ é ɔ, xomɛ sin i kaka bɔ é dó anyǔwema ɔ zo, bo ɖegbe ɖɔ è ni wlí Jelemíi kpo Baaluki kpo. É ɖò mɔ̌ có, xɛsi ɖi Jelemíi ǎ. É sɔ́ anyǔwema ɖevo nú Baaluki, bo ɖɔ xó e Jehovah ɖɔ lɛ é n’i, bɔ Baaluki wlan “xó e ɖò wema nukɔntɔn e Yoyakimu dó zo ɔ jí lɛ bǐ.”​—Jel. 36:26-28, 32.

7. Etɛ mɛ azɔ̌ e Jelemíi kpo Baaluki kpo wà ɖó kpɔ́ é ka tɔ́n kɔ dó?

7 Hwɛhwɛ wɛ mɛ ɖěɖee dɛ ɖò mɛtɛnkpɔn ɖé nu ɖó kpɔ́ lɛ é nɔ huzu xɔ́ntɔn vívɛ́ lɛ. Enɛ wu ɔ, é cí ɖɔ hwenu e Jelemíi kpo Baaluki kpo w’azɔ̌ ɖó kpɔ́, bo ɖyɔ anyǔwema e Axɔ́su nyanya Yoyakimu dó zo é ɔ, ye tuùn yeɖée hugǎn, bo huzu xɔ́ntɔn vívɛ́ lɛ. Nɛ̌ kpɔ́ndéwú sunnu gbejinɔtɔ́ we enɛ lɛ tɔn ka sixu hɛn lè wá nú mǐ gbɔn?

XOMƐ ÐIÐƆ NÚ MƐÐÉE

8. Etɛ lɛ ka sixu zɔ́n bɔ mǐ na xò nǔ kpɔ́n dó xɔ́ntɔn vívɛ́ zunzun wu? Etɛwu mǐ ma ka ɖó na jó gbè ǎ?

8 É sixu vɛwǔ nú mǐ bɔ mǐ na nɔ ɖɔ xomɛ nú mɛ ɖevo lɛ, ɖó mɛɖé sixu ko dó xomɛsin nú mǐ wá yì wutu. (Nǔx. 18:19, 24) Alǒ mǐ sixu mɔ ɖɔ xɔ́ntɔn vívɛ́ zunzun ɔ, hwenu kpo hlɔnhlɔn kpo gúgú wɛ. Amɔ̌, mǐ ɖó na jó gbè ǎ. Enyi mǐ ba ɖɔ é na sín mǐ wu bɔ nɔví mǐtɔn lɛ na gbí dɔn ɖò mɛtɛnkpɔn lɛ nukɔn ɔ, mǐ ɖó na kplɔ́n, bo na ɖeji dó ye wu kpo ayi bǐ kpo dìn. Bonu è na huzu xɔ́ntɔn jɔ xɔ́ntɔn ɔ, afɔ taji ɖé wɛ enɛ nyí.​—1 Pi. 1:22.

9. (a) Nɛ̌ Jezu ka xlɛ́ ɖɔ emi ɖeji dó xɔ́ntɔn emitɔn lɛ wu gbɔn? (b) Nú a vo bo ɖɔ xó ɖó kpɔ́ xá mɛ ɖevo lɛ ɔ, nɛ̌ enɛ ka sixu zɔ́n bɔ mi na vɛ́ d’eji gbɔn? Nǎ kpɔ́ndéwú ɖé.

9 Jezu xlɛ́ ɖɔ emi ɖeji dó xɔ́ntɔn emitɔn lɛ wu, gbɔn xomɛ ɖiɖɔ nú ye gblamɛ. (Jaan 15:15) Mǐ sixu xwedó kpɔ́ndéwú tɔn gbɔn awǎjijɛ mǐtɔn, linkpɔ́n mǐtɔn lɛ kpo nǔ e ɖ’akpɔ nú mǐ lɛ é kpo mímá xá mɛ ɖevo lɛ gblamɛ. Enyi mɛɖé ɖɔ xó nú we bɔ a ɖótó è ganji ɔ, a sixu mɔ ɖɔ linlin tɔn lɛ, lee nǔ nɔ cí n’i é kpo nǔ e gbé é nɔ nya lɛ é kpo gegě na nyí nǔ ɖokpo ɔ xá towe lɛ. Mǐ ni kpɔ́n kpɔ́ndéwú nɔví nyɔnu e nɔ nyí Cindy, bo ɖó xwè 29 é tɔn. É zun xɔ́ntɔn xá gbexosin-alijitɔ́ ɖé b’ɛ nɔ nyí Marie-Louise, bo ɖó xwè 67. Cindy kpo Marie-Louise kpo nɔ ɖekúnnu ɖó kpɔ́ jeudi zǎnzǎn tɛgbɛ, bo nɔ vo, bo nɔ ɖɔ xó ɖó kpɔ́ dó nǔ vovo lɛ jí. Cindy ɖɔ: “Xó ɖiɖɔ ɖó kpɔ́ xá xɔ́ntɔn lɛ dó nǔ taji lɛ jí nɔ hɛn awǎjijɛ wá nú mì, ɖó enɛ nɔ zɔ́n bɔ un nɔ tuùn ye, bo nɔ mɔ nǔ jɛ ninɔmɛ yetɔn mɛ hugǎn.” Enyi xɔ́ntɔn xɔ́ntɔn lɛ nɔ vo bo nɔ ɖɔ xó nú yeɖée ɔ, ye nɔ vɛ́ d’eji. Cindy ɖɔhun ɔ, enyi a nɔ ɖè afɔ nukɔntɔn ɔ bo nɔ vo bo nɔ ɖɔ xó ɖó kpɔ́ xá mɛ ɖevo lɛ ɔ, kancica e ɖò hwi kpo ye kpo tɛntin é na ɖibla syɛn d’eji.​—Nǔx. 27:9.

MI NƆ W’AZƆ̌ ÐÓ KPƆ́

Xɔ́ntɔn ɖagbe lɛ nɔ w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ ɖò sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ (Kpɔ́n akpáxwé 10gɔ́ ɔ)

10. Sɔgbe xá Nǔnywɛxó 27:17 ɔ, enyi mǐ nɔ w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ xá nɔví mǐtɔn lɛ ɔ, lè tɛ é ka sixu hɛn wá?

10 Lee é nyí gbɔn ɖò ninɔmɛ Jelemíi kpo Baaluki kpo tɔn mɛ é ɔ, enyi mǐ nɔ w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ xá Klisanwun hatɔ́ mǐtɔn lɛ, bo nɔ ɖ’ayi jijɔ ɖagbe yetɔn lɛ wu ɔ, mǐ na kplɔ́n nǔ gegě ɖò ye gɔ́n, bɔ mǐ na lɛ́ vɛ́ d’eji. (Xà Nǔnywɛxó 27:17.) Ði kpɔ́ndéwú ɔ, enyi a ɖò kúnnuɖegbé, bo sè bɔ xɔ́ntɔn towe jɛhun dó nǔɖiɖi tɔn jí kpo akɔ́nkpinkpan kpo, alǒ é ɖɔ xó kpo jiɖiɖe kpo dó Jehovah kpo linlin tɔn lɛ kpo wu ɔ, nɛ̌ é ka na cí nú we? A na ɖibla mɔ ɖɔ emi sɛkpɔ ɛ hugǎn.

11-12. Nǎ kpɔ́ndéwú ɖé dó lee kúnnuɖiɖe xá xɔ́ntɔn mǐtɔn lɛ sixu bló bɔ mǐ na vɛ́ gbɔn é wu?

11 Mǐ ni kpɔ́n kpɔ́ndéwú e xlɛ́ ɖɔ azɔ̌wiwa ɖó kpɔ́ ɖò kúnnuɖegbé nɔ zɔ́n bɔ è nɔ sɛkpɔ mɛɖée é we. Adeline nyí nɔví nyɔnu ɖé bo ɖó xwè 23; é byɔ Candice e nyí ɖokpo ɖò xɔ́ntɔn tɔn lɛ mɛ é ɖɔ ye na yì ɖekúnnu ɖò fí e è ma nɔ ɖekúnnu ɖè gbɔn mɔ̌ ǎ é ɖé. É ɖɔ: “Mǐ jló ɖɔ akpakpa ni lɛ́ sɔ́ mǐ d’eji, bonu mǐ na lɛ́ ɖu vivǐ sinsɛnzɔ́ ɔ tɔn hugǎn. É byɔ ɖɔ nǔɖe ni flɔ́ zo dó glɔ̌ nú mǐ mɛ we lɛ bǐ ɖò gbigbɔ lixo.” Nɛ̌ azɔ̌wiwa ɖó kpɔ́ ka hɛn lè wá nú ye gbɔn? Adeline ɖɔ: “Gbadanu lɛ bǐ ɔ, mǐ nɔ ɖɔ xó ɖó kpɔ́ dó lee nǔ cí nú mǐ é, nǔ e dó wusyɛn lanmɛ nú mǐ ɖò xóɖɔɖókpɔ́ vovo lɛ hwenu é, kpo lee mǐ ɖ’ayi alixlɛ́mɛ Jehovah tɔn wu ɖò sinsɛnzɔ́ mǐtɔn mɛ gbɔn é kpo jí. Xóɖɔɖókpɔ́ enɛ lɛ e gɔ́ngɔ́n é hɛn awǎjijɛ wá nú mǐ mɛ we lɛ, bɔ mǐ lɛ́ tuùn mǐɖée hugǎn.”

12 Laïla kpo Marianne kpo ɔ, nɔví nyɔnu tlɛnnɔ wɛ ye nyí bo gosin France, bo yì ɖekúnnu nú aklunɔzán gblamɛ atɔ́ɔ́n ɖò Bangui, ee nyí hɔ̌nkan République centrafricaine tɔn bɔ gbɛtɔ́ gɔ́ é. Laïla ɖɔ: “Marianne kpo nyɛ kpo mɔ wuvɛ̌ lɛ, amɔ̌, xóɖɔɖókpɔ́ ɖagbe kpo wanyiyi adodwé kpo zɔ́n bɔ xɔ́ntɔn e mǐ zun é vɛ́ d’eji. Un ɖ’ayi wu ɖɔ Marianne nɔ huzu sɔgbe xá ninɔmɛ yɔyɔ̌ lɛ, nɔ yí wǎn nú ayǐ ɔ jí nu lɛ, bo nɔ ɖókan dó nǔ wu ɖò sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ, b’ɛ zɔ́n bɔ un ɖó sísí n’i d’eji.” É byɔ ɖɔ a ni sɛ̀ tɛn yì tò ɖevo mɛ cobo ɖu vivǐ nǔ enɛ lɛ tɔn ǎ. Hweɖebǔnu e a ɖekúnnu ɖó kpɔ́ xá nɔví sunnu alǒ nɔví nyɔnu agun towe tɔn ɖé é ɔ, ali ɖé wɛ hun nú we bɔ a na tuùn i d’eji, bɔ kancica e ɖò hwi kpo é kpo tɛntin é na lɛ́ syɛn.

NƆ SƆ́ AYI ÐÓ NǓ ÐAGBE LƐ JÍ, BO NƆ SƆ́ HWƐ KƐ MƐ

13. Enyi mǐ ɖò azɔ̌ wà wɛ alɔ ɖ’alɔ mɛ xá xɔ́ntɔn mǐtɔn lɛ ɔ, etɛ ka nɔ jɛ hweɖelɛnu?

13 Hweɖelɛnu ɔ, enyi mǐ ɖò azɔ̌ wà wɛ alɔ ɖ’alɔ mɛ xá xɔ́ntɔn mǐtɔn lɛ ɔ, fí e ye ɖó gǎn ɖè lɛ é kɛɖɛ wu wɛ mǐ nɔ ɖó ayi ǎ, loɔ, mǐ nɔ lɛ́ mɔ fí e ye nɔ jɛ dò ɖè lɛ é. Etɛ ka sixu d’alɔ mǐ bɔ mǐ na ɖí xwi xá wuvɛ̌ enɛ? Mǐ ni lɛ́ kpɔ́n kpɔ́ndéwú Jelemíi tɔn. Etɛ ka d’alɔ ɛ bɔ é ɖ’ayi jijɔ ɖagbe mɛ ɖevo lɛ tɔn wu, bo myɔ nukún dó gǎnmaɖó yetɔn lɛ?

14. Etɛ Jelemíi ka kplɔ́n dó Jehovah wu? Nɛ̌ enɛ ka d’alɔ ɛ gbɔn?

14 Jelemíi wɛ wlan wema e è ɖó nyikɔ tɔn na é, é wɛ sixu ko lɛ́ wlan Axɔ́su lɛ nukɔntɔn kpo wegɔ́ ɔ kpo. É ɖò wɛn ɖɔ azɔ̌ enɛ zɔ́n bɔ é mɔ lě dò Jehovah nɔ kú nǔblawu nú gbɛtɔ́ hwɛhutɔ́ lɛ sɔ́ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, é tuùn ɖɔ hwenu e Axɔ́su Akabu lɛkɔ sín nǔ nyanya e é wà lɛ é gudo é ɔ, Jehovah bló bɔ é mɔ nú è sú kún dó nú xwédo tɔn bǐ ɖò gbɛhwenu tɔn ǎ. (1 Axɔ́. 21:27-29) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Jelemíi tuùn ɖɔ Manasée lɛ́ hu hwɛ dó Jehovah hugǎn Akabu. É ɖò mɔ̌ có, Jehovah ka sɔ́ hwɛ kɛ Manasée ɖó é lɛkɔ sín hwɛ tɔn lɛ gudo wu. (2 Axɔ́. 21:16, 17; 2 Tan 33:10-13) Tan enɛ lɛ wɛ na ko d’alɔ Jelemíi bɔ é xwedó kpɔ́ndéwú suúluɖiɖó kpo nǔblawukúnúmɛ kpo Mawu tɔn tɔn, ɖò lee éɖesu nɔ wà nǔ xá xɔ́ntɔn tɔn vívɛ́ lɛ gbɔn é linu.​—Ðɛh. 103:8, 9.

15. Hwenu e Baaluki sín ayi fɛ́ sín azɔ̌ tɔn jí é ɔ, nɛ̌ Jelemíi ka xwedó kpɔ́ndéwú suúluɖiɖó Jehovah tɔn tɔn gbɔn?

15 Hwenu e Baaluki sín ayi fɛ́ sín azɔ̌ tɔn jí nú táan ɖé é ɔ, kpɔ́n lee Jelemíi wà nǔ gbɔn é. Awakanmɛ yawǔ kú Jelemíi dó xɔ́ntɔn tɔn Baaluki wu ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, é d’alɔ ɛ bo má xomɛnyínyɔ́xó Mawu tɔn lɛ xá ɛ, bo ka wà mɔ̌ dó nǔjɔnǔ mɛ. (Jel. 45:1-5) Etɛ lɛ tan enɛ ka sixu kplɔ́n mǐ?

Xɔ́ntɔn ɖagbe lɛ nɔ sɔ́ hwɛ kɛ yeɖée faa (Kpɔ́n akpáxwé 16gɔ́ ɔ)

16. Lee Nǔnywɛxó 17:9 xlɛ́ gbɔn é ɔ, etɛ mǐ ka ɖó na wà bo na hɛn kancica xɔ́ntɔn zunzun tɔn mǐtɔn ɖó gbɛ̀?

16 É ɖò wɛn ɖɔ mǐ kún sixu ɖó nukún ɖɔ nɔví mǐtɔn lɛ ni nyí mɛ maɖóblɔ̌ ó. Enɛ wu ɔ, enyi mǐ zun xɔ́ntɔn yɔyɔ̌ lɛ ɔ, mǐ ɖó na dó gǎn bo hɛn kancica yɔyɔ̌ enɛ lɛ ɖó gbɛ̀. Enyi xɔ́ntɔn mǐtɔn lɛ wà nǔɖe nyi dò ɔ, é sixu byɔ ɖɔ mǐ ni nyɔ́ xomɛ dó ye wu, amɔ̌, wěɖexámɛ e jinjɔn Xó Mawu tɔn jí é wɛ mǐ ɖó na zán dó wà mɔ̌ dó nǔjɔnǔ mɛ. (Ðɛh. 141:5) Enyi ye dó xomɛsin nú mǐ ɔ, mǐ ɖó na sɔ́ hwɛ kɛ ye. Enyi mǐ sɔ́ hwɛ kɛ ye ɔ, mǐ sɔ́ ɖó na ɖɔ nǔ e ye wà dó dó xomɛsin nú mǐ é nú ye alǒ nú mɛ ɖevo lɛ ǎ. (Xà Nǔnywɛxó 17:9.) É ɖò taji tawun ɖɔ ɖò hwenu vɛwǔ elɔ lɛ mɛ ɔ, mǐ ni ma nɔ sɔ́ ayi ɖó gǎnmaɖó nɔví mǐtɔn lɛ tɔn lɛ jí ó, loɔ, mǐ ni nɔ sɔ́ ɖó jijɔ ɖagbe yetɔn lɛ jí. Mɔ̌ wiwa na na hlɔnhlɔn kancica e ɖò mǐ kpo ye kpo tɛntin é, bɔ mǐ na lɛ́ ɖó hudo xɔ́ntɔn vívɛ́ enɛ lɛ tɔn ɖò ya ɖaxó ɔ hwenu.

NƆ ÐÈ WANYIYI ADODWÉ Ɔ XLƐ́

17. Nɛ̌ Jelemíi ka xlɛ́ ɖɔ emi nyí xɔ́ntɔn nǔgbo ɖé ɖò adǎngbomɛ hwenu gbɔn?

17 Gbeyiɖɔ Jelemíi xlɛ́ ɖɔ emi nyí xɔ́ntɔn nǔgbo ɖé ɖò hwenu vɛwǔ lɛ mɛ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, hwenu e axɔ́suzɔ́watɔ́ e nɔ nyí Evɛdi-Mɛlɛki é ɖè Jelemíi sín sitɛnu ɖé mɛ dó hwlɛn ɛ sín kú sí é ɔ, é ɖi xɛsi ɖɔ gǎnhɔnyitɔ́ lɛ na xò daka emi wu. Hwenu e Jelemíi sè mɔ̌ é ɔ, é bla alɔ dó wǔ, bo ɖó nukún ɖɔ ɖebǔ wɛ é na nyí gbɔn ɔ, xɔ́ntɔn emitɔn na dɛ ɖ’enu ǎ. Jelemíi ɖò ganmɛ có, é wà nǔ e wu é kpé é bǐ, bo má akpá Jehovah tɔn e dó gbɔ nú mɛ lɛ é xá xɔ́ntɔn tɔn Evɛdi-Mɛlɛki.​—Jel. 38:7-13; 39:15-18.

Xɔ́ntɔn ɖagbe lɛ nɔ d’alɔ nɔví e ɖò hudo mɛ lɛ é (Kpɔ́n akpáxwé 18gɔ́ ɔ)

18. Sɔgbe xá Nǔnywɛxó 17:17 ɔ, enyi xɔ́ntɔn ɖé ɖò ninɔmɛ vɛwǔ ɖé mɛ ɔ, nɛ̌ mǐ ka ɖó na wà nǔ gbɔn?

18 Égbé ɔ, wuvɛ̌ vovo lɛ wɛ nɔ kpannukɔn nɔví mǐtɔn lɛ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mɛ gegě nɔ sè wuvɛ̌ ɖó adla j’ayǐ, alǒ nǔ mɔhun ɖevo e nɔ sín gbɛtɔ́ wu lɛ é wu. Enyi nǔ nyí mɔ̌ ɔ, ɖé lɛ ɖò mǐ mɛ sixu ylɔ́ nɔví e adǎn gbò lɛ é ɖɔ ye ni wá nɔ xwé mǐtɔn gbè. Mɛ ɖevo lɛ sixu d’alɔ ɖò akwɛzinzan lixo. Amɔ̌, mǐ bǐ sixu byɔ Jehovah ɖɔ é ni d’alɔ nɔví mǐtɔn lɛ. Nú mǐ sè ɖɔ awakanmɛ kú nɔví ɖé ɔ, mǐ sixu nɔ ma tuùn nǔ e mǐ na ɖɔ alǒ wà é. Amɔ̌, mǐ bǐ sixu d’alɔ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mǐ sixu zán hwenu ɖó kpɔ́ xá xɔ́ntɔn mǐtɔn lɛ. Enyi ye ɖò xó ɖɔ nú mǐ wɛ ɔ, mǐ sixu ɖótó ye kpo xomɛnyínyɔ́ kpo. Mǐ sixu lɛ́ má wemafɔ Biblu tɔn e mǐ yí wǎn na ganji bɔ é nɔ dó gbɔ nú mǐ lɛ é xá ye. (Eza. 50:4) Taji hugǎn ɔ wɛ nyí ɖɔ a ni nɔ kpɔ́ xá xɔ́ntɔn towe lɛ hwenu e ye ɖó hudo towe é.​—Nǔnywɛxó 17:17, nwt.

19. Nɛ̌ xɔ́ntɔn vívɛ́ lɛ zunzun égbé ka na d’alɔ mǐ ɖò sɔgudo gbɔn?

19 Mǐ ɖó na kánɖeji dìn bo na zun xɔ́ntɔn vívɛ́ xá nɔví mǐtɔn lɛ, lobo lɛ́ bló bɔ é na nɔ ayǐ. Etɛwu? Ðó kɛntɔ́ mǐtɔn lɛ na tɛ́n kpɔ́n bo na sɔ́ adingbanxó lɛ kpo mɛblɛblɛ́xó lɛ kpo dó klán mǐ. Ye na tɛ́n kpɔ́n bo na bló bɔ mǐ na huzu kpannukɔn mǐɖée. Amɔ̌, gǎndidó yetɔn lɛ na cifo. Ye na kpéwú bo hɛn kancica wanyiyi tɔn mǐtɔn gblé ǎ. Ye sixu wà nǔ ɖebǔ bo hɛn xɔ́ntɔn e mǐ zun lɛ é gblé ǎ. Nǔgbo ɔ, xɔ́ntɔn enɛ lɛ e mǐ zun é na nɔte ɖó gbɛ̀ elɔ sín vivɔnu kɛɖɛ ǎ, loɔ, é na nɔ ayǐ kaka sɔyi.

HAN 24 Wǎ Só Jehovah Tɔn Jí

^ akpá. 5 Ðó vivɔnu ɔ ɖò sisɛkpɔ wɛ wutu ɔ, mǐ bǐ ɖó na na hlɔnhlɔn kancica e ɖò mǐ kpo nǔɖitɔ́ hatɔ́ mǐtɔn lɛ kpo tɛntin é. Ðò xóta elɔ mɛ ɔ, mǐ na gbéjé nǔ e kpɔ́ndéwú Jelemíi tɔn sixu kplɔ́n mǐ lɛ é kpɔ́n. Mǐ na lɛ́ ɖɔ xó dó lee xɔ́ntɔn vívɛ́ lɛ zunzun égbé na d’alɔ mǐ ɖò hwenu vɛwǔ lɛ mɛ gbɔn é jí.

^ akpá. 2 Nǔ e jɛ bɔ è ɖɔ ɖò wema Jelemíi tɔn mɛ lɛ é ɔ, è wlan ye ɖebɔdoɖewu ǎ.

^ akpá. 57 ÐIÐE LƐ SÍN TINMƐ: Fɔtóo enɛ xlɛ́ nǔ e sixu jɛ ɖò sɔ ɖò “ya ɖaxó ɔ” hwenu é. Nɔví sunnu lɛ kpo nɔví nyɔnu lɛ kpo kplé ɖó nɔví ɖé sín xwégbe, bo ɖò ayijayǐ mɛ. Ðó ye nyí xɔ́ntɔn lɛ wutu ɔ, ye kpéwú bo dó gbɔ nú yeɖée ɖò mɛtɛnkpɔn enɛ hwenu. Cobonu ya ɖaxó ɔ na bɛ́ ɔ, nɔví sunnu kpo nɔví nyɔnu kpo enɛ lɛ bló bɔ xɔ́ntɔn e ye zun é vɛ́.