Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

47 TOGÓ BEL GE NÒ

Gbò Nú Eé Láá Nó Lọl Mm̀ Kpá Lìvítikọ̀s

Gbò Nú Eé Láá Nó Lọl Mm̀ Kpá Lìvítikọ̀s

“Kọ̀láá kà nu e ba è emí m Kpá Káí téní aa m bug e Bàrì nè, vaá à dú lé.”—2 TÍM. 3:16.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 98 Kọ̀láá Kà Nu E Baè Emí Mm̀ Kpá Káí—Téní Aa Mm̀ Bug E Bàrì Ne

GE TENÍ BOO *

1-2. Éé ní ea náa vaá à bọ́ló kọọ̀ gbò nyòòne nvéè Kráìst deè nieí á ié lèèma mm̀ kpá Lìvítikọ̀s e?

NEǸ tóm Pọ́ọ̀l beè kẽeé nyíè a kóò Tímotì ea dú nvín ãa kọọ̀ “Kọ̀láá kà nu e ba è emí m Kpá Káí téní aa m bug e Bàrì nè, vaá à dú lé.” (2 Tím. 3:16) Kọbèè kpá Lìvítikọ̀s dì nàgé ló. Olo ólò ẹ̀b kpá Lìvítikọ̀s naa vàẹ? Sìgà gbò bugi togó kọọ̀ níà kpá ea fáálá gã́bug log e náa gé síá ná tóm deè nieí, sõò kà kà gbò níí Kráìst náa bugi togó naa vó.

2 Ba beè emí kpá Lìvítikọ̀s mm̀ nú ea é láá dú 3,500 (taà tõ̀ò nè vòò gbò) gbáá ea kil nvéeá, sõò Jìhóvà beè kpoogè dee ló boo béè ge dòòmà “bá nu nè beele.” (Róm̀ 15:4) Kpá Lìvítikọ̀s nveè bá nèi kọ é dã́tẽ́ ló bé e Jìhóvà bugi togó vaá ẹ̀b sìgà nu naa. Boo béè vó, à bọ́ló kọ é nó nu lọl ló. Mm̀ kà kà, è íè kà tõ̀ò nu gè nó lọl mm̀ kpá Lìvítikọ̀s. Èé zẹ́ẹ́ ló bel boo ténì kà ea di zẹ̀ẹ̀.

BÉ E JÌHÓVÀ ÓLÒ TENMÀI NAA

3. Éé ní ea náa vaá ba beè olòó vaalá gyọ́ọ kà lèlà Deè Vààla Gyọ́ọ̀ Úù Pọ́lọ́ buù gbáá ẹ́?

3 Túá kà nu gè nò: È íè bíi ló tènma ea aa bá Jìhóvà kọbé à tú bẹẹ vààla gyọ́ọ. Buù gbáá, kà lèlà Deè Vààla Gyọ́ọ̀ Úù Pọ́lọ́, zivèkà dó Ízràẹ̀l ólò bõoná vaá pọ̀b neǹ vààla gyọ́ọ ólò gbóó tú nom vaamá gyọ́ọ. Gbò vààla gyọ́ọá beè naa kọọ̀ pá Ízràẹ̀l á olòó kẽ̀èa boo kọọ̀ à dú bíi kọ bàá di õ̀òa aa bá náàkyọ̀! Sõò kà lèlà deè vààla gyọ́ọá, besĩ́ pọ̀b neǹ vààla gyọ́ọ kálá faalá miì nom e bàé vaamá gyọ́ọ nvee mm̀ Kiẽ́e Ea Di Káí Lọ̀l Vaá À Leeá, à íe dõòna kà nu ea ólò zẹ́ẹ́ naa, ea palàge bọọ èlmà ge ia ló pọ́lọ́ zivèkà dóá.

(See paragraph 4) *

4. Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Lìvítikọ̀s 16:12, 13, éé ní e pọ̀b neǹ vààla gyọ́ọá ólò naa túá tóm ea é bã́ Kiẽ́e Ea Di Káí Lọ̀l Vaá À Leeá kà lèlà Deè Vààla Gyọ́ọ̀ Úù Pọ́lọ́ẹ́? (Ẹ̀b fùtó ea di boo kóó.)

4 Bugi Lìvítikọ̀s 16:12, 13. Zẹ́ẹ́ dòòmà dẽe ló nú ea beè naaá Deè Vààla Gyọ́ọ̀ Úù Pọ́lọ́á: Pọ̀b neǹ vààla gyọ́ọá beè gbóó bã mm̀ tọ kàn káíá. Níí ní ea dú túá tóm buù gbáá zẹ̀ẹ̀ taà tóm ea é bãama Kiẽ́e Ea Di Káí Lọ̀l Vaá À Leeá kà lèlà deeá ẹ́. Nu e kpée kpéè nù ló ínseǹs di m ólò dìé ene kà bá, vaá nu gè eemá sã́ e ba beè naamà nóò kpé ólò dìé nakà báá e gẽ́è sã́ di boo. À ólò zẹ́ẹ́ elá ló báà kàn ea kpega deè Kiẽ́e Ea Di Káí Lọ̀l Vaá À Leeá. Mm̀ bá fã̀ dẽe, à ólò gbóó bã Kiẽ́e Ea Di Káí Lọ̀l Vaá À Leeá vaá elá kèsĩ́ kpó zílá. Èé láá kọọ̀ à di élá kèsĩ́ Jìhóvà Bàrì! Neǹ vààla gyọ́ọá ólò gbóó tú ínseǹs ea di káíá tṍ boo gẽ́è sã́á, naa ní e kpée kpéè nù ló ínseǹs é mmá mm̀ zivèkà tọá. * Tṍó e tṍó téní, à ólò gbóó faalá miì nom e bàé váámá gyọ́ọ kpáá nvee Kiẽ́e Ea Di Káí Lọ̀l Vaá À Leeá. Nvèè kpíi ló kọọ̀ à ólò zẹ́ẹ́ mùn ínseǹsa besĩ́ à kálá tú miì nomá vaamá gyọ́ọ.

5. Éé ní eé láá nó lọl ló gè tú ínseǹs siimá tóm kà lèlà Deè Vààla Gyọ́ọ̀ Úù Pọ́lọ́á ẹ́?

5 Éé ní eé láá nó lọl ló gè tú ínseǹs siimá tóm kà lèlà Deè Vààla Gyọ́ọ̀ Úù Pọ́lọ́á ẹ́? Kpá Káí tẹ́lẹ bàlà kẽ kọọ̀ ge dã́ tã̀àgã ló gbò gyóòlo Jìhóvà dì belí ínseǹs. (Ps. 141:2; Kùùà 5:8) Kẽ̀èa boo kọọ̀ aẹ̀ bèè mm̀ kà agẹbá fã̀ dẽe ní e pọ̀b neǹ vààla gyọ́ọá beè faalá ínseǹsa bã̀àma kèsĩ́ Jìhóvà ẹ. Mm̀ tẽ̀ènè sĩ́deèá, tṍó eé tãàgã ló Jìhóvà, èé náa vó mm̀ bá fã̀ dẽe. Nyíéi palàge ẹẹ kọọ̀ nen ea beè dèm zivèkà bàlà booí zigà kọ é tõonìè bãèé ló belí nvín nè tẹ̀. (Jém̀z. 4:8) À ólò túi belí pá a kóò! (Ps. 25:14) Èé palàge nvèè ka ló nakà nèà deèí naa ní e née gé zigà ge naa nú ea é bẽ́émáe.

6. Éé ní eé láá nó lọl ló gè kọọ̀ pọ̀b neǹ vààla gyọ́ọá ólò zẹ́ẹ́ mùn ínseǹs besĩ́ à kálá vaalá gyọ́ọ ẹ́?

6 Kẽ̀èa boo kọọ̀ pọ̀b neǹ vààla gyọ́ọá ólò zẹ́ẹ́ mùn ínseǹsa besĩ́ à kálá vaalá gyọ́ọ. À ólò zẹ́ẹ́ mùn ínseǹsá kọbé a àgala boo kọọ̀ Jìhóvà é ténmàè a vààla gyọ́ọ. Éé ní e beele é láá nó lọl ló níí ẽ́? Tṍó e Jíízọ̀s beè di boo kunukẽ̀í, Jíízọ̀s beè ié bíi ló gè naa enekà nú ea palàge dú bíi èl vó kọbé gbò nen láá ié dùùà—besĩ́ à kálá tú a dùm vaamá gyọ́ọ. Aẹ̀ bèè éé? A beè dú bíi kọ á gbàntṍ ló Jìhóvà vaá bọ́lọ́ dẹ̀lẹ̀ nyíé boo nèe dénè deé ea beè dììma dùm boo kunukẽ̀í kọbé Jìhóvà ténmà a vààla gyọ́ọ. Kọbé à láá naa vó, Jíízọ̀s beè zogè kọọ̀ ge naa bùlà Jìhóvà ní ea dú lèlà sĩ́deè ge tõ̀òmà dùme. Naamá gè zogè kọọ̀ Jìhóvà ní ea lela ló gè bẹ̀lẹ.

7. Éé ní ea náa vaá bé e Jíízọ̀s beè tõó dùm naa tṍó ea beè di boo kunukẽ̀í beè palàge leemá a Tẹ̀ ẹ?

7 Mm̀ dénè tṍó e Jíízọ̀s beè di boo kunukẽ̀í, a beè tõó boo gbò kpãà Jìhóvà ea dú léá mm̀ sĩ́deè ea gbõòma. Kọbèè a beè tení bá bíígá ló nè tàvàlà dìtõ̀ò vaá nyimá kọ àé úè nyaa ló ú, a beè beeláfùl ge zogè kọọ̀ áá Jìhóvà ní ea é láá palàge bẹ̀lii é. (Fíl. 2:8) Tṍó e nu beè palàge tavala ló Jíízọ̀s, a beè “kòòlà kpã́ tó vaá kàlẹ̀ gĩ́i” boo tṍó ea gé tãàgã ló Bàrì.” (Híb. 5:7) Ge kọ a beè tã̀àgã ló Bàrì lọa nyíée zógè kọ a beè beeláfùl ge bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo nè Jìhóvà vaá gbànie tṍ ló. Kilma ló Jìhóvà, tã̀àgã ló Jíízọ̀s beè dì belí kpée kpéè nù ló ínseǹs. Dénè nú e Jíízọ̀s beè naa beè palàge leemá a Tẹ̀ vaá zogè kọ Ẹlẹ ní ea lela ló gè bẹ̀lẹ.

8. Mósĩ́ deè ní eé láá nó bé e Jíízọ̀s beè tõó dùm naa ẽ́?

8 Èé láá nó Jíízọ̀s tení dú ló gè pììgà inmá kiẽ́e bẹẹ kpóó sim tùlà mm̀ ge bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo nè Jìhóvà vaá gbànie tṍ ló. Tṍó e tã̀àgã̀ élaí sĩ́, èé tãagã ló Bàrì mm̀ àgẹbá kọ á nvèè bá nèi kọ é láá naa a bùlà. È zógè kọ è nveè sãa kúm bẹbèl Jìhóvà tṍó e náà vó. È nyímà kọọ̀ Jìhóvà náa é áálá bẹẹ tã̀àgã ló be à gá náa vaá è gé lábví gbò láb ea ọ́ví. Kọ̀láá bé ea dì naa, be è lábví láb ea gbáá ló gbò nòòkúù Jìhóvà, èé láá agala boo kọọ̀ bẹẹ tã̀àgã ló é bélí kpée kpéè nù ló ínseǹs nèà Jìhóvà. Vaá èé láá agala boo kọọ̀ bẹẹ bọ́ọ̀ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo é léémá bẹẹ Tẹ̀ ea di káála.—Pró. 27:11.

VULÀ NÈ ZÀÀVÀ E ÍÈ KILMA LÓ JÌHÓVÀ NÍ EA NÁA KỌ É SÍ TÓM NÈE Ẽ́

(See paragraph 9) *

9. Éé ní ea náa vaá pá Ízràẹ̀l beè olòó nè vààla gyọ́ọ̀ dènù ẽ?

9 Ní ea égè bàà kà nu gè nò: È síì tóm nè Jìhóvà boo béè kọọ̀ nyíéi ẹ́ẹ ẹ́ ló. Ge baatẽ́ tóm̀ bùlà ea di nvéè bẹẹ sìtóm nè Jìhóvà, èé zẹ́ẹ́ nó nú ea kil ló vààla gyọ́ọ̀ dènù e pá Ízràẹ̀l beè olòó naá deè kéléá. * Kpá Lìvítikọ̀s nóòmài kọọ̀ neǹ Ízràẹ̀l ólò nè vààla gyọ́ọ̀ dènù naamá gè “ṍa Bàrì zaa.” (Lìv. 7:11-13, 16-18) Náa beè nè vààla gyọ́ọá boo béè kọ à dú nú ea lelàẹ́ ló kọ á naa, sõò boo béè kọ a beè tànie gè naa. Níà vààla gyọ́ọ e buù nen é bééláfùl ge naa, mm̀ ge zogè kọ à vulèè Bàrì. Aè bèè vààla gyọ́ọ e buù nen tú lóó nè ge naa, boo béè kọ à vulè a Bàrì, ea dú Jìhóvà. Nen ea váálá gyọ́ọá, pá a tọ, nè gbò vààla gyọ́ọ ólò gbóó bà nom e ba beè vaamá gyọ́ọá. Sõò bà ólò tú sìgà ketõ̀ò ea dú ló nomá vaamá gyọ́ọ nè áá Jìhóvà. Níà mókà gbò ketõ̀ò ẽ?

(See paragraph 10) *

10. Éé ní e vààla gyọ́ọ̀ dènù e bà baatẽ́ mm̀ kpá Lìvítikọ̀s 3:6, 12, 14-16 nóòmài ea kil ló nú ea beè naa vaá Jíízọ̀s à sí tóm nè a Tẹ̀ ẹ?

10 Ní ea égè taà kà nu gè nò: Boo béè vulè, è ólò tú nú e palàge nvèè ka ló nè Jìhóvà. Jìhóvà ẹb kọọ̀ dṍò dú kà lé ketõ̀ò ea di ló nom lọ̀l vaá à lee. A beè kọ nágé kọọ̀ sìgà ketõ̀ò ea di ló nom, dì belí bóló kóm, íe kele íb tóm ea ólò sì. (Bugi Lìvítikọ̀s 3:6, 12, 14-16.) Boo béè vó, nyíè Jìhóvà ólò palàge ẹẹ tṍó e pá Ízràẹ̀l tú gbò ketõ̀ò e ẹlẹ palàge nvèè ka ló ea di ló nomá nè dṍò nèèmà vààla gyọ́ọ lọa bùlà. Neǹ Ízràẹ̀l ea tú gbò nuí vaamá gyọ́ọ nè Jìhóvà zógè kọ à tanìè ẽ gè tú nú e ẹlẹ palàge nvèè ka ló nè Jìhóvà. Mm̀ tẽ̀ènè sĩ́deèá, Jíízọ̀s beè tú nú e ẹlẹ palàge nvèè ka ló lọ̀l vaá à lee vaamá gyọ́ọ nè Jìhóvà lọa bùlà, tení dú ló gè tú dénè a dùm siimá tóm nèe boo béè kọ à vulèe. (Jọ́ọ̀n 14:31) Áá gè naa bùlà Bàrì ní ea ólò leemá Jíízọ̀s e, a beè palàge vùlè log Bàrì. (Ps. 40:8) Nyíè Jìhóvà beè palàge ẹẹ ge mòn kọọ̀ Jíízọ̀s sí tóm neèe lọa bùlà!

Vulà kilma ló Jìhóvà ólò naa kọ é tú nú e palàge nvèè ka ló nèe (Ẹ̀b 11-12 kpò) *

11. Mósĩ́ deè ní e bẹẹ sìtóm nè Jìhóvà dì belí vààla gyọ́ọ̀ dènù ẽ, vaá níí é láá nvèèi nyíé gbàà naa vàẹ?

11 Bẹẹ sì tóm nè Jìhóvà dì belí vààla gyọ́ọ̀ dènù, boo béè kọ à zógè bé e ẹlẹ bọọí ló naa. È ólò tú gbò nú e palàge nvèè ka ló nè Jìhóvà boo béè kọ è vulèe lọl mm̀ dénè bẹẹ nyíe. Nyíè Jìhóvà ólò ẹẹ tṍó ea mon gã́bug gãà gbò nen e bà gé fã ẹlẹ lọa bùlà boo béè kọ bà vulèe! Ge kọ Jìhóvà mon vaá ié lèèmà ló tóm̀ bùlà ea dìí m, e bè níì áá bẹẹ láb nì, é láá palàge nvèèi nyíé gbàà. Dì belí nu dòòmà bá, be o dú kànen mm̀ dee vaá nóo láà siná gã́bug tóm dì belí bé ea dú o bùlà naa, nyimá kọọ̀ Jìhóvà dã́tẽ́ ló o dìtõ̀ò. Be à sẹlẹ à tõó ní ló belí kọ nóo láà siè gã́bug tóm nèe Jìhóvà, sõò Jìhóvà mon bé eo vulèe naa ea náa kọ ó sítóm inmá kiẽ́e eo kpóó sim tùlà. Nyíée ólò ẹẹ ló kùbmà nú eo láà naa.

12. Mósĩ́ deè ní e Jìhóvà beè olòó ẹ̀bmà vààla gyọ́ọ̀ dènù ẽ, vaá níá síè kpóó ló olo naa vàẹ?

12 Éé ní eé láá nó lọl ló vààla gyọ́ọ̀ dènù ẽ? Boo tṍó e sã́ gé táa gbò ketõ̀ò ea palàge dú lé ea di ló nomá, a nù ló ólò gbóó gãa kil gbàn deè vaá kpe byṍ Jìhóvà. Vóà naa, òó láá àgala boo kọọ̀ nyíè Jìhóvà ólò ẹ́ẹ ló tóm eo síì nèe lọa bùlà. (Kọ́l. 3:23) Zẹ́ẹ́ bugi togó boo bé e nyíè Jìhóvà é ẹ́ẹ ní ló naa. À ẹb tóm eo síì nèe, ńkem àbèè ńpọ̀b, dì belí gyọ́ e ẹlẹ é kẽèa boo vaá nvèè ka ló dọ̀ọ̀mà dè-dè.—Máát. 6:20; Híb. 6:10.

JÌHÓVÀ ÓLÒ TÃANÈ DEE BÁ A BÕ̀ÒNATÕ̀Ò

13. Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Lìvítikọ̀s 9:23, 24, Jìhóvà beè zogè kọ à ténmàè va naa vàẹ?

13 Ní ea égè ténì kà nu gè nò: Jìhóvà dì ea gé tã́ànè dee bá a bõ̀ònatõ̀ò ea di boo kunukẽ̀í. Bugi togó boo nú ea beè naaá mm̀ gbáá 1512 B.C.E. tṍó e ba beè tìb tọ kàn káíá kuló Gù Sinai. (Ẹ̀xọ. 40:17) Mózìs ní ea beè di togó bõ̀ònaló e ba beè ié mm̀ ge íbá ló Érọ̀n nè pá a nvín naamá gbò vààla gyọ́ọ ẹ́. Zivèkà dó Ízràẹ̀l beè bõoná boo béè ge ẹ̀b tṍó e gbò vààla gyọ́ọí é váálá túá kà ba vààla gyọ́ọ. (Lìv. 9:1-5) Mósĩ́ deè ní e Jìhóvà beè zogè kọ à ténmàè gbòí naamá gbò vààla gyọ́ọẹ́? Boo tṍó e Mózìs nè Érọ̀n gé tã́ànè dee bá gbòa, Jìhóvà beè gbóó naa kọ sã́ á bẹ́ aa káála vaá taa zivèkà nom ea beè di boo gbàni vààla gyọ́ọá.

14. Éé ní ea náa vaá gè kọ Jìhóvà ténmà Érọ̀n nè pá a nvín naamá gbò vààla gyọ́ọ à palàge dú bíi kilma ló beele deè nieí é?

14 Éé ní e gbele dũ̀ùnè sã́ ea beè bẹ́ aa káálaá zógè e? À zógè kọọ̀ Jìhóvà ténmà vaá nvèè sãa kúm Érọ̀n nè pá a nvín. Tṍó e pá Ízràẹ̀l mon kọọ̀ Jìhóvà nveè sãa kúm Érọ̀n nè pá a nvíní naamá gbò vààla gyọ́ọ, ba beè gboó dã́tẽ́ ló kọ à dú bíi kọ baala á nvèè va sãa kúm nagé. É kọ beele é láá tú níá siimá tóm deè nieí? Ẽei! Boo béè kọọ̀ gbò vààla gyọ́ọ e ba beè di mm̀ tṍó pá Ízràẹ̀la beè sí tóm ea bélí ní e gbò vààla gyọ́ọ ea palàge leè èl baala é beè sì. Kráìst ea dú Pọ̀b Neǹ Vààla Gyọ́ọá, íe 144,000 nen, e bà bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo, e bàé zọ́ẹ bẹ̀l belí gbò méné nè gbò vààla gyọ́ọ gbẹá káála.—Híb. 4:14; 8:3-5; 10:1.

Jìhóvà dì ea gé túlè vaá tãànè dee bá a bõ̀ònatõ̀ò. È ólò nvèè sãa kúm a bõ̀ònatõ̀ò lọl mm̀ dénè bẹẹ nyíe (Ẹ̀b 15-17 kpò) *

15-16. Mósĩ́ deè ní e Jìhóvà zógè kọ à ténmàè “neǹ tóm ea nyímá nu vaá bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo’ ’ é?

15 Mm̀ gbáá 1919, Jíízọ̀s beè íbá ló ńkem̀ gã́bug gbò e Bàrì beè tṍ nóo ból, naamá “neǹ tóm e a nyímá nu vaá bọ́ ló dẹ̀lẹ̀ nyíe boo.” Neǹ tómá ólò tulè sìtóm kọ̀ kpẹ̀aí vaá naa kọọ̀ gbò ńíí Kráìst á ié “gyã́á boo tṍó ea bọ́ló.” (Máát. 24:45) É kọ è palàge mòn gbò nú ea náa kọ é agala kọọ̀ Jìhóvà ténmà neǹ tóm ea nyímá nu vaá bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé booá?

16 Sétàn nè pá a gbò dì e bà gé piìga boo gè kùb tóm e neǹ tóm ea nyímá nu vaá bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé booá gé sí. Neǹ tómá náa gáẹ̀ beè láá sí a tóm be è Jìhóvà náa beè nvèè bá nèe. Náa kal ló béè kọọ̀ bàà tóm bé bàlà boo beè naaá, ge kọọ̀ bíígá ló gé kilsĩ́, nání bá dì beeá ló bàlà booí, nè ge kọọ̀ gbò nen gé téní bá pọ́lọ́ bèèlà, neǹ tóm e a nyímá nu vaá bọ́ ló dẹ̀lẹ̀ nyíe booá dì ea gé kilsĩ́ gè nè gyã́á gbò nyòòne nvéè Kráìst e bà di boo kunukẽ̀í.. Zẹ́ẹ́ bugi togó boo gã́bug kpá nè vídiò ea ni dọ́ bàlà kẽ mm̀ nú ea sígá ló 900 dém bel deè nieí! Níí zógè kọọ̀ Bàrì nveèi sãa kúm ea dú kà kà bel e tọ́ọ̀ nen náa gé láá àmà sàn. Vaá dõòna kà gbò nú ea zógè kọọ̀ Jìhóvà gé tã́ànèi dee bá dú bẹẹ sìtóm kọ̀ kpẹ̀a. À dọa bàlàkẽ kọọ̀ è gé vee lé kpẹ̀aí “nvee dénè ke tõ̀ò e a di bàlà booí.” (Máát. 24:14) Tọ́ọ̀ kà bàà bàà bùlà á gé ló kọọ̀, Jìhóvà dì ea gé túlè vaá tãànè dee bá a bõ̀ònatõ̀ò deè nieí.

17. Mósĩ́ deè ní eé láá zogè kọ è nveè sãa kúm bõ̀ònatõ̀ò e Jìhóvà gé tú siimá tóm ẽ́?

17 Èé láá bĩiná bẹẹ bá kọọ̀, ‘É kọ nyíém ẹ́ẹ kọ m̀ di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò Jìhóvà ea di boo kunukẽ̀í?’ Mm̀ deè Mózìsa, Jìhóvà beè lẹ̀ẹ̀là sã́ lọl káála mm̀ ge zògè kọ à ténmàè gbò e ba beè íbá lóá. Mm̀ tẽ̀ènè sĩ́deèá, Jìhóvà zógèi gbò nú ea é náa kọ é àgala boo kọọ̀ à gé túè a bõ̀ònatõ̀ò siimá tóm deè nieí. È íè gã́bug nu ea é náa kọ é õá Bàrì zaa. (1 Tẹ̀s. 5:18, 19) Mósĩ́ deè ní eé láá zogè kọ è nveè sãa kúm bõ̀ònatõ̀ò e Jìhóvà gé síímá tóm ẽ́? Tení dú ló gè tõó boo gbò tùle ea dẹẹ̀a boo Kpá Káí ea di mm̀ bẹẹ gbò kpá, nè gbò ní e dã́à gbẹá nònù, bõ̀ònaló sẹ́kiùt, nè pọ̀bkà bõ̀ònaló. Gbá ló níá, èé láá zogè kọ è nveè nàè gé sãa kúm bõ̀ònatõ̀ò Jìhóvà tení dú ló gè kọ́ kpẹ̀a nè ge noòmà nu gbò nen imá kiẽ́e e bẹẹ kpóó sim tùlà.—1 Kọ́r. 15:58.

18. Éé ní eo béèlàfùl ge naa ẽ́?

18 Naanii mè é bééláfùl ge tú gbò nú e nóò lọl mm̀ kpá Lìvítikọ̀s siimá tóm. È gbĩ́ gè naa kọọ̀ Jìhóvà á tenmà bẹẹ vààla gyọ́ọ. È ólò sí tóm nè Jìhóvà boo béè kọọ̀ nyíéi ẹ́ẹẹ́ ló. È ólò tú nú e palàge nvèè ka ló nè Jìhóvà boo béè kọ è vulèe lọl mm̀ dénè bẹẹ nyíe. Vaá è ólò naa imá kiẽ́e e bẹẹ kpóó sim tùlà ge nvèè sãa kúm bõ̀ònatõ̀ò e Jìhóvà gé síímá tóm deè nieí. Tṍó e náà gbò nuí, è zógè kọ è nveè ka ló nèà deè ge sí tóm dì belí a Neǹ Ditõ̀ò!

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 96 Kpá Káí—Dú Gyọ́

^ par. 5 Kpá Lìvítikọ̀s fáálá gã́bug log e Jìhóvà beè nè pá Ízràẹ̀l deè kéléá. É gé ná kèbá na gbò logá, boo béè kọọ̀ è gé nyoone nvéè Kráìst, sõò gbò logá é láá nvèè bá nèi deè nieí. Mm̀ nakà kpò nònùí, èé ló bel boo gbò nú eé láá nó lọl mm̀ kpá Lìvítikọ̀s.

^ par. 4 Ba beè ẹ̀b ínseǹs e ba beè olòó mun mm̀ tọ kàn káíá kọ à di káí, vaá pá Ízràẹ̀l deè kèléá beè olòó tú siimá tóm áá tṍó e bà gé fã Jìhóvà. (Ẹ́xọ. 30:34-38) Tọ́ọ̀ ketõ̀ò ea di mm̀ Kpá Káí náa kọ́ọ̀ gbò nyòòne nvéè Kráìst mm̀ túá gbò gbááá beè olòó mùn ínseǹs tṍó e bà gé fã Bàrì.

^ par. 9 Ge kpáá nyimá gã́bug nú ea kil ló vààla gyọ́ọ̀ dènù, bugi Insight on the Scriptures, Volume 2, 526 náásĩ́.

^ par. 54 BÀÀTẼ́ EA KIL LÓ GBÒ FÙTÓ: Deè Vààla Gyọ́ọ̀ Úù Pọ́lọ́, pọ̀b neǹ vààla gyọ́ọ ea dú Ízràẹ̀l ea bã́ mm̀ Kiẽ́e Ea Di Káí Ea Tõo Lọ̀l Vaá À Lee ea fáálá ínsens nè gẹ̀lẹ̀-gẹ̀lẹ̀ sã́ ea é náa kọọ̀ kpée-kpéè nùló ínsens á gbõomá mm̀ tọá. Tṍó e tṍó téní, à kpáá bã mm̀ Kiẽ́e Ea Di Káí Ea Tõo Lọ̀l Vaá À Leeá e mii ea é vaamá gyọ́ọ̀ úù pọ́lọ́ dìé bá.

^ par. 56 BÀÀTẼ́ EA KIL LÓ GBÒ FÙTÓ: Neǹ Ízràẹ̀l ea gé tú naanà ból e bàé neemà vààla gyọ́ọ̀ dènù nè neǹ vààla gyọ́ọ mm̀ ge zogè kọ nyíè pá a tọ ẹ́ẹ ló Jìhóvà.

^ par. 58 BÀÀTẼ́ EA KIL LÓ GBÒ FÙTÓ: Tṍó e Jíízọ̀s beè di boo kunukẽ̀í, a beè zogè kọ à palàge vulèè Jìhóvà tení dú ló gè sẹlẹ gbò log Bàrì vaá nvèè bá nè pá a gbò nyòòne nvée kọ bàá naa nagé vó.

^ par. 60 BÀÀTẼ́ EA KIL LÓ GBÒ FÙTÓ: Ene kà vígà pábia ea ni dú kànen mm̀ dee, gé kọ́ kpẹ̀a imá kiẽ́e ea kpóó sim tùlà tenmá ló kpá lẹ̀ẹ̀la tóm, náa kal ló béè kọọ̀ tàvàlà dìtõ̀ò dìé boo.

^ par. 62 BÀÀTẼ́ EA KIL LÓ GBÒ FÙTÓ: Ló February 2019, tṍó e Vígà Gerrit Lösch ea dṹùnà Gbò Ge Tulè Tóm gé tú New World Translation e ba beè kpáá nyaaná bá ló tẹlẹ bàlà kẽ gbẹá dó Germany. Deè nieí, gbò kọ̀ kpẹ̀a e bà di Germany, dì belí pálàa kà vígà pábiaí, ólò ié lèèmà ló gè tú Kpá Káí e bà ã́àa tẹlẹ bàlà kẽí siimá tóm.