1. S jakými náročnými situacemi se setkává mnoho Jehovových služebníků?

MNOHO Jehovových služebníků po celém světě zažívá stresující a bolestivé situace. Všiml sis toho i ve svém sboru? Někteří křesťané jsou vážně nemocní nebo jim zemřel někdo blízký. Další se trápí kvůli tomu, že někdo z jejich rodiny nebo přátel odešel od Jehovy. A jiní se musí vyrovnávat s následky přírodních katastrof. Ti všichni potřebují povzbuzení a podporu. Co pro ně můžeme udělat?

2. Proč apoštol Pavel někdy potřeboval povzbuzení?

² Hodně náročných situací zažil apoštol Pavel. Trápil ho jakýsi „osten“, zřejmě nějaký zdravotní problém. (2. Kor. 12:7) Také se musel vyrovnat se zklamáním, když ho opustil jeho spolupracovník Démas, „protože miloval tento svět“. (2. Tim. 4:10) A dokonce mu často šlo o život. (2. Kor. 11:23–28) I když byl Pavel odvážný pomazaný křesťan, který nesobecky pomáhal druhým, občas se i on cítil na dně. (Řím. 9:1, 2)

3. Jak Jehova Pavla podporoval?

³ Pavel v těžkých chvílích nezůstal bez pomoci. Jehova mu nepochybně dodával sílu svým svatým duchem. (2. Kor. 4:7; Filip. 4:13) Také se postaral o to, aby Pavlovi pomohli další křesťané. O některých spolupracovnících Pavel napsal, že jsou pro něj „velkým povzbuzením“. (Kol. 4:11) Mezi těmi, které zmínil jmenovitě,  byli Aristarchos, Tychikos a Marek. Pomohli Pavlovi, aby se nevzdal a znovu získal sílu. Díky kterým vlastnostem se jim to podařilo? A jak můžeme stejně jako oni povzbuzovat a podporovat jeden druhého?

4. Z čeho je vidět, že Aristarchos byl Pavlovým věrným přítelem?

⁴ Aristarchos pocházel z Tesaloniky v Makedonii a stal se Pavlovým věrným přítelem. Poprvé se o něm dozvídáme, když Pavel navštívil Efez během své třetí misionářské cesty. Aristarcha, který cestoval společně s ním, napadl a odvlekl rozvášněný dav. (Sk. 19:29) Když ho nakonec nechali jít, neutekl odtamtud, aby se vyhnul dalšímu nebezpečí. Věrně zůstal s Pavlem. O několik měsíců později byli společně v Řecku. I tam se Pavla snažili jeho nepřátelé zabít, ale Aristarchos byl stále s ním. (Sk. 20:2–4) Když pak asi v roce 58 n. l. Pavel cestoval jako vězeň do Říma, Aristarchos ho na té dlouhé cestě doprovázel a společně přežili ztroskotání lodi. (Sk. 27:1, 2, 41) Zdá se, že v Římě byl nějaký čas uvězněný spolu s Pavlem. (Kol. 4:10) Není divu, že podpora tak věrného společníka byla pro Pavla velkým povzbuzením.

5. Čím se podle Přísloví 17:17 vyznačuje věrný přítel?

⁵ Stejně jako Aristarchos i my se pro druhé můžeme stát věrnými přáteli. Důležité je, abychom s nimi byli nejenom, když je všechno v pohodě, ale také, když přijde „čas tísně“. (Přečti Přísloví 17:17.) Naši přátelé můžou navíc potřebovat podporu i potom, co mají to nejhorší za sebou. Frances, * které během třech měsíců zemřeli na rakovinu oba rodiče, vypráví: „Myslím, že když prožijeme něco těžkého, trvá delší dobu, než se s tím vyrovnáme. Moc si vážím věrných přátel. Nezapomínají, že smrt rodičů mě  pořád hodně bolí, i když už je to nějaký čas.“

6. Co jsou věrní přátelé ochotní udělat?

⁶ Věrní přátelé jsou ochotní obětovat čas a energii, aby mohli svoje bratry a sestry podpořit. Například Peterovi lékaři diagnostikovali velmi agresivní zhoubné onemocnění. Jeho manželka Kathryn říká: „Na to setkání s lékařem, kde jsme se diagnózu dozvěděli, nás dovezli jedni manželé ze sboru. Hned na místě se rozhodli, že nás v tom trápení nenechají samotné. A byli nám k dispozici, kdykoli jsme je během té doby potřebovali.“ Přátelé, kteří v těžkých chvílích stojí při nás, jsou neocenitelnou pomocí.

7., 8. Jak je z Kolosanům 4:7–9 vidět, že Tychikos byl spolehlivý?

⁷ Věrným Pavlovým přítelem byl i Tychikos, který pocházel z římské provincie Asie. (Sk. 20:4) Asi v roce 55 n. l. Pavel organizoval humanitární sbírku pro křesťany v Judeji a možná požádal právě Tychika, aby mu s tímto důležitým úkolem pomohl. (2. Kor. 8:18–20) Když byl později poprvé uvězněný v Římě, využíval Tychika jako kurýra, který doručoval jeho dopisy a povzbudivé zprávy sborům v Asii. (Kol. 4:7–9)

⁸ Tychikos byl přítelem, na kterého se Pavel mohl vždycky spolehnout. (Tit. 3:12) To se ale nedalo říct o všech křesťanech. Asi v roce 65 n. l. Pavel během svého druhého pobytu ve vězení napsal, že mnoho bratrů v provincii Asie se s ním nechce stýkat. Důvodem možná bylo, že se báli nepřátel. (2. Tim. 1:15) Na Tychika se ale Pavel spolehnout mohl, a tak mu svěřil další úkol. (2. Tim. 4:12) Určitě byl vděčný, že má takového přítele.

9. Co se od Tychika můžeme naučit?

⁹ Stejně jako Tychikos buďme přáteli, na které se druzí můžou spolehnout.  Například bratrům a sestrám, kteří procházejí nějakou náročnou situací, jenom neslibujeme, že jim rádi pomůžeme, ale opravdu pro ně něco konkrétního uděláme. (Mat. 5:37; Luk. 16:10) Když vědí, že se na nás můžou spolehnout, hodně to pro ně znamená. Jedna sestra to popsala takto: „Nemusím se k tomu všemu ještě stresovat, jestli ten, kdo mi nabídl pomoc, opravdu dorazí včas a udělá, co slíbil.“

10. Kdo může podle Přísloví 18:24 člověku pomoct, aby se zase cítil líp?

¹⁰ Těm, kdo se vyrovnávají se zklamáním nebo prochází nějakou zkouškou, často hodně pomůže, když si o svých pocitech popovídají s někým, komu můžou důvěřovat. (Přečti Přísloví 18:24.) Bena těžce zasáhlo, když byl jeho syn vyloučený. Říká: „Musel jsem někomu říct, co prožívám – někomu, komu můžu věřit.“ Carlos zase udělal chybu, kvůli které už ve sboru nemohl dělat to, co dřív. Vypráví: „Potřeboval jsem někoho, komu můžu všechno říct a nemusím se bát, že mě za to odsoudí.“ Přesně to pro něj udělali starší a pomohli mu jeho problém překonat. Také ho uklidňovalo, že starší jsou diskrétní a o tom, co jim řekl, nebudou mluvit s nikým dalším.

11. Jak být přítelem, kterému druzí můžou důvěřovat?

¹¹ Pokud chceme být přáteli, kterým druzí můžou důvěřovat a říct o svých pocitech, musíme se naučit být trpěliví. Když Žannu opustil manžel, hodně jí pomáhalo, že mohla o svých pocitech mluvit s blízkými přáteli. Vypráví: „Trpělivě mi naslouchali, i když jsem jim asi pořád dokola říkala to samé.“ I ty můžeš být dobrým přítelem, když se naučíš být dobrým posluchačem.

12. Kdo byl Marek a jak víme, že ochotně pomáhal druhým?

¹² Marek, také nazývaný Jan, byl křesťan židovského původu a pocházel z Jeruzaléma. Jeho bratranec Barnabáš byl známý misionář. (Kol. 4:10) Zdá se, že Marek vyrůstal v bohaté rodině, ale peníze a majetek pro něj nebyly to nejdůležitější. Při mnoha příležitostech se ukázalo, že je rád, když může pomáhat druhým. Někdy například cestoval s apoštolem Pavlem a Petrem a nejspíš se staral o různé praktické věci, aby se mohli věnovat svým úkolům. (Sk. 13:2–5; 1. Petra 5:13) Pavel Marka uvedl mezi svými „spolupracovníky pro Boží království“ a napsal, že Marek je pro něj „posilující pomocí“. (Kol. 4:10, 11, ppč.)

13. Jak je z 2. Timoteovi 4:11 vidět, že Pavel si vážil Markovy pomoci?

¹³ Marek se stal jedním z Pavlových blízkých přátel. Například když byl Pavel asi v roce 65 n. l. naposledy uvězněný v Římě a psal Timoteovi svůj druhý dopis, požádal ho, aby do Říma přišel a vzal s sebou i Marka. (2. Tim. 4:11) Určitě si moc vážil všeho, co pro něj Marek už udělal, a tak si přál, aby s ním v této rozhodující době znovu mohl být. Marek pomáhal Pavlovi v praktickém ohledu – možná mu zajišťoval jídlo nebo psací potřeby. Podpora a povzbuzení od Marka zřejmě Pavlovi pomohly zvládnout jeho poslední dny před popravou.

14., 15. Co se z Matouše 7:12 učíme o tom, jak v praktickém ohledu pomáhat druhým?

 ¹⁴ Přečti Matouše 7:12. Když procházíme těžkým obdobím a někdo nám v praktickém ohledu pomůže, jsme za to moc vděční! „Zdrcený člověk může mít pocit, že nezvládne ani ty nejobyčejnější věci,“ říká Ryan, kterému při nehodě tragicky zemřel otec. „Praktická pomoc – a může to být třeba jen maličkost – udělá hrozně moc.“

¹⁵ Když si budeme všímat, co druzí zažívají a jak to zvládají, pravděpodobně přijdeme na to, co bychom pro ně mohli udělat. Jedna sestra se například rozhodla, že Peterovi s Kathryn, o kterých jsme už mluvili, pomůže zajistit veškerou dopravu k lékaři, protože ani jeden z nich už nemohl řídit. Udělala rozpis, do kterého se mohli napsat ti ze sboru, kdo chtěli s odvozem pomoct. Jak to Peter s Kathryn vnímali? Kathryn říká: „Bylo to, jako by nám někdo sundal z ramen obrovský náklad.“ Nikdy nepodceňuj, jak moc může pro druhé znamenat to, že jim pomůžeš i s malými věcmi.

16. Co se od Marka učíme o tom, jak pomáhat druhým?

¹⁶ Marek toho pro Jehovu určitě dělal hodně a měl různé důležité odpovědnosti. Například sepsal evangelium, které nese jeho jméno. I tak si ale udělal čas, aby podpořil a povzbudil Pavla. A ten zase věděl, že se nemusí bát požádat Marka o pomoc. Angela, která se musela vyrovnat s vraždou blízkého člena rodiny, si vážila toho, když druzí byli ochotní udělat si na ni čas. Říká: „Přátelé, kteří ti opravdu chtějí pomoct, jsou přístupní. Můžeš se na ně kdykoli obrátit a nedělají drahoty.“ Stojí za to zamyslet se: Jak mě vnímají druzí? Mám pověst člověka, který pro bratry a sestry rád něco udělá?

17. Jak nás 2. Korinťanům 1:3 a 4 motivuje, abychom povzbuzovali druhé?

¹⁷ Najít mezi bratry a sestrami někoho,  kdo potřebuje pomoc, není tak těžký úkol. Možná ho budeme moct povzbudit právě těmi myšlenkami, kterými druzí dřív povzbudili nás. Nino, které zemřela babička, říká: „Když se Jehovovi dáme k dispozici, může přes nás povzbudit někoho dalšího.“ (Přečti 2. Korinťanům 1:3, 4.) Frances, o které jsme už mluvili, říká: „To, co se píše v 2. Korinťanům 1:4, je pravda pravdoucí! Povzbuzení, které dostaneme, můžeme předávat dál.“

18. a) Co někomu brání v tom, aby pomáhal druhým? b) Jak můžeme druhé povzbudit? Uveď příklad.

¹⁸ Stává se, že někomu v těžké situaci chceme pomoct, ale bojíme se, protože nevíme co říct nebo udělat. Je důležité, abychom se takovými obavami nenechali zastavit. Paul, který slouží jako starší, si vzpomíná, jak se mu bratři a sestry snažili pomoct po smrti jeho táty. Vypráví: „Vím, že pro ně nebylo lehké za mnou přijít a něco mi říct. Cítil jsem, že hledají ta správná slova. Moc jsem si ale vážil, že mě chtějí povzbudit a utěšit.“ Podobnou zkušenost měl i Tajon, který zažil silné zemětřesení. Říká: „Musím přiznat, že si nepamatuju každou zprávu, kterou mi druzí v těch dnech po zemětřesení napsali. Cítil jsem ale, že jim na mně záleží, protože chtěli vědět, jak na tom jsem.“ Když bratrům a sestrám dáváme najevo, že nám na nich záleží, může je to hodně povzbudit.

19. Proč jsi rozhodnutý být pro druhé „velkým povzbuzením“?

¹⁹ Jak se blíží konec tohoto systému, podmínky ve světě se budou dál zhoršovat a život bude náročnější. (2. Tim. 3:13) Podporu a povzbuzení budeme potřebovat i kvůli tomu, že jsme nedokonalí a děláme chyby. Apoštol Pavel dokázal být věrný Jehovovi až do konce svého života mimo jiné proto, že ho podporovali další křesťané. Buďme tedy věrní jako Aristarchos, spolehliví jako Tychikos a ochotní pomáhat druhým jako Marek. Našim bratrům a sestrám tak pomůžeme zůstat věrní Jehovovi. (1. Tes. 3:2, 3)