Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 5

Alɔ Géē Nyɔ Mla Uwɔ

Alɔ Géē Nyɔ Mla Uwɔ

“Ká ālɔ̄ nyɔ̄ mla awɔ, ohígbū ka alɔ le pó ka Ɔwɔicó yɔ̄ mla awɔ.”—USAK. 8:23.

IJÉ ƆMƐ 26 You Did It for Me

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A *

Aala ɔhá (“ācɛ . . . igwó”) a lɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ō gba Ujehofa ɛ̄gbā tɔha mla ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a (“ɔ̄cɛ Ujíyu”) (Má ogwotu ɔmɛ 1-2)

1. Ɔdi nɛ Ujehofa ka taajɛ ka ɔɔ géē ya ɛpleeko ku alɔ nyā a?

UJEHOFA tɛtɛ le ka taajɛ lɛyikwu eko ku alɔ nyā kahinii: “Ācɛ kú aéwo ɔhá igwó géē wā ɛgiyí ɔ̄cɛ Ujíyu ékpónú gaá lɛ abɔ̄ bī okónōgwu kú awulú kú nū, géē da ɔ́, ‘ká ālɔ̄ nyɔ̄ mla awɔ, ohígbū ka alɔ le pó ka Ɔwɔicō yɔ̄ mla awɔ.’ ” (Usak. 8:23) Ɔcɛ “Ujiyu” nɛ ɛga ku Ubáyíbu nyā yɔ i kɛla lɛyikwu ɔ a, kwɛyi ācɛ nɛ Ɔwɔico bi alelekwu ihɔ ku nu lɛ anɔ ta uwa ɛyi a. É klla gē hi uwa ku “Ísrɛ̄lu kú Ɔwɔicō.” (Ugal. 6:16) “Ācɛ . . . igwó” a kē kwɛyi ācɛ nōo lɛ eyiyoce ō lā ipu ɛcɛ nyā piyoo. É jé ku Ujehofa lɛ ígwu ku ācɛ nɛ ó lɛ anɔ ta uwa ɛyi a fu ɛ, é kē i má ɔ ka ó wɛ ɔdā ojilima ō gba Ɔwɔico ɛ̄gbā tɔha mla uwa.

2. Ɛgɛnyá nɛ “ācɛ . . . igwó” a gē “nyɔ̄ mla” ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a?

2 Naana nōó tɔɔtɛ ō jé iye ku eyeeye ku ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi, nōo yɔ ipu ɛcɛ icɛ gla ŋ ma a, * ācɛ nōo lɛ eyiyoce ō lā ipu ɛcɛ nyā lɔfu “nyɔ̄ mla” uwa kpɔ. Ɛgɛnyá a? Ubáyíbu ka ka “ācɛ ígwó” a géē “wā ɛgiyí ɔ̄cɛ Ujíyu ékpónú gaá lɛ abɔ̄ bī okónōgwu kú awulú kú nū géē da ɔ́, ‘ká ālɔ̄ nyɔ̄ mla awɔ, ohígbū ka alɔ le pó ka Ɔwɔicō yɔ̄ mla awɔ.’ ” Ɛga ku Ubáyíbu nyā kɛla lɛyikwu ɔcɛ Ujiyu ekponu. Amáŋ “awɔ” nɛ amanya yɔ i kɛla lɛyikwu ɔ a fiyɛ ɔcɛ ekponu. Ɛnyā mafu ku ɔcɛ Ujiyu nyā i wɛ ɔcɛ ekponu ŋ, amáŋ ó kwɛyi oduudu ígwu ku ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a. Ācɛ nōó wɛ ipu ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi ŋ ma, gē gba Ujehofa ɛ̄gbā tɔha mla ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a. Amáŋ, é gē má ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a bɛɛka aotrɛyi amāŋ aɔkpani ku uwa a ŋ, ohigbu kē jé ku Ujisɔsi wɛ otrɛyi ku uwa a.—Umát. 23:10.

3. Aɔka nyá nɛ alɔ géē cila ohi ku uwa ipu ikpɛyi ɛlā nyā a?

3 Abɔ ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a yɔ ipu ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico icɛ kpɔ ɛ ma a, ācɛ ōhī lɔfu gbɔɔ ō gbɛla kahinii: (1) Ɛgɛnyá nɛ ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a cika ō má iyi uwa lɛ a? (2) Ɛgɛnyá nɛ alɔ cika ō ya odee mla ācɛ nōo gē lé igbo klla gē gwa eje a ipu Oblatu Ku Ikwū Ku Ukraist a? (3) Ɔdaŋ ku aluka ku ācɛ nōo gē lé igbo klla gwa eje a gbɔɔ ō nwune fiyɛ, ɛnyā cika ō junwalu lɛ alɔ ɔtu nɛɛ? Alɔ géē jé ohi ku aɔka nyā ipu ikpɛyi ɛlā nyā.

ƐGƐNYÁ NƐ ĀCƐ NÉĒ LƐ ANƆ TA UWA ƐYI A CIKA Ō MÁ IYI UWA LƐ A?

4. Ahɔ̄ ō pi nyá nɛ ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a cika ō gbɛla lɛyikwu ɔ lɔɔlɔhi nōo yɔ ipu ɔkpá ku 1 Ācɛ Ukɔ́rīnti 11:27-29 a, ɔdi kē ya a?

4 Ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a cika ō gbɛla lɛyikwu ahɔ̄ ō pi nōo yɔ ipu ɔkpá ku 1 Ācɛ Ukɔ́rīnti 11:27-29. (Jé.) Ɛgɛnyá nɛ ɔcɛ néē lɛ anɔ tu ɔ ɛyi a lɔfu lé igbo klla gwa eje a “ɔwɛ nōó je ojīlīmā lɛ ɔ́ ŋ́”? Ó géē ya ɛnyā ɔdaŋ ka ó gáā lɛ igbo a lé klla lɛ eje a gwa, amáŋ ó gē lɛyitaajɛ lɛ íne ku Ujehofa ŋ. (Uhíb. 6:4-6; 10:26-29) Ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a jé, ka é cika ō hayi kpaakpa ɔdaŋ kē dɔka ō ‘mīyɛ ɛhi nōo yɔ̄ ɔkpáncō nɛ̄ Ɔwɔicō hī uwa igwú nū ŋmá lɛ ɔdā nɛ̄ Ohɔ́nyɛtá Ujísɔ̄si yá ā.’—Ufíl. 3:13-16.

5. Ɛgɛnyá nɛ ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a cika ō bēē má iyi uwa lɛ a?

5 Alelekwu ihɔ ku Ujehofa gē ta ācɛ ɔlɛ Ujehofa abɔ kéē bēē tu iyi uwa waajɛ, ikɔkɔ néē géē yɔ i ya ɔbɔɔcɛ a. (Āfi. 4:1-3; Ukól. 3:10, 12) Ohigbu ɛnyā, ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a i gē má iyi uwa kéē lɔhi fiyɛ ācɛ ɔhá ŋ. É jé ka Ujehofa i gē je alelekwu ihɔ ku nu lɛ uwa fiyɛ ɛgɛ nɛ ó gē je lɛ ācɛ ɔhá nōo gē gba ɔ ɛ̄gbā a ŋ. É gē gbɛla ka é jɛyi ɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu fiyɛ ācɛ ɔhá ŋ. É gáā da ɔcɛ ɔhá kóō le wɛ ipu ācɛ néē lɛ anɔ tu ɔ ɛyi ɛ gboogboo ŋ. É kē gáā da ɔ ka ohigbu ɔɔma ó cika ō gbɔɔ ō lé igbo klla gwa eje a eko ku Oblatu a ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma, é gē tu iyi uwa waajɛ klla gē cɛ ku Ujehofa gē hi ācɛ nōo géē gā ɔkpanco igwú a.

6. Oŋma ɛlā nōo yɔ ipu ɔkpá ku 1 Ācɛ Ukɔ́rīnti 4:7, 8 a, ɛgɛnyá nɛ ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a cika ō bēē ya odee a?

6 Ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a gē má ɛga néē lɛ ō gā ɔkpanco a ka ó wɛ ɛnɛɛnɛ ɛga. Naana néē gē má ɔ lɛ a, é gē dɔka ku ācɛ ɔhá kéē ya odee mla uwa ɔwɛ ɛyɛɛyi gwu ɛgɛ néē gē ya mla ācɛ ɔhá ta ŋ. (Ufíl. 2:2, 3) É klla jé ka eko nɛ Ujehofa lɛ anɔ tu uwa ɛyi a, Ujehofa i ya ɔ ku ɛjɛɛji ācɛ kéē jé ŋ. Ohigbu ɛnyā, ɔdaŋ ku ācɛ ɔhá néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi ɛ i kpɔtuce boobu ka é lɛ anɔ tu ɔcɛ ɔhá ɛyi ŋ, ó gáā ya ɔcɛ ɛpɛpɛ néē lɛ anɔ tu ɔ ɛyi a eyijii ŋ. Ó jé ku Ubáyíbu da alɔ ka alɔ hii miyɛ cɛ fiya fiya ɔdaŋ ku ɔcɛ ka ku Ɔwɔico lɛ ɛnɛɛnɛ uklɔ je lɛ ɔ ŋ. (Mafú 2:2) Ɔcɛ duuma néē lɛ anɔ tu ɔ ɛyi a i gáā dɔka ku ācɛ kóō má ɔ ka ó cɛgbá nɛhi ŋ. Ohigbu ɔɔma, ɔdaŋ ka ó lɛ ācɛ má, ó gē da uwa ka anuɔ wɛ ipu ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi ŋ. Ó klla gáā gwo lɛyikwu ɔ ɛgiyi ācɛ ɔhá ŋ.—1 Ācɛ Ukɔ́rīnti 4:7, 8.

7. Ɔdi nɛ ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a i cika ō ya ŋ ma, ɔdi kē ya a?

7 Ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a i gē gbɛla ka é cika ō yɔ i piyatɔha mla ayinɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a foofunu ŋ, bɛɛka é wɛ ipu ígwu éyi a. É gē ceyitikwu nyɔ i dɔka ācɛ ɔhá néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi, o ya ɛɛ kéē kɔka lɛyikwu anɔ néē le tu uwa ɛyi a ŋ. É klla gē jila tɔha, o ya ɛɛ kéē ya oklɔcɛ ku Ubáyíbu ofoofu uwa ŋ. (Ugal. 1:15-17) Ɔdaŋ ka é gē ya aɔdā nōo ba nyā, opiyatɔha i gáā yɔ ipu ujɔ a ŋ. Ɛnyā kē géē mafu kē yɔ i ya ikpɛyi olɔfu ta alelekwu ihɔ ku Ɔwɔico nōo gē ya ku ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico kéē yɔ ipu ɛbɔ klla piyatɔha a.—Uróm 16:17, 18.

ƐGƐNYÁ NƐ ALƆ CIKA Ō YA ODEE MLA ĀCƐ NÉĒ LƐ ANƆ TA UWA ƐYI A?

Alɔ i cika bēē má ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a amāŋ ācɛ ɔhá nōo gē leyi kwu alɔ a bɛɛka é cɛgbá nɛhi fiyɛ ācɛ ɔhá ŋ (Má ogwotu ɔmɛ 8) *

8. Ɔdiya nɛ alɔ cika ō leyi kwɛɛcɛ gɛɛ lɛyikwu ɛgɛ nɛ alɔ gē ya odee mla ayinɛ alɔ néē lɛ ɛnɔ tu uwa ɛyi a? (Má ɛlā néē ta ɛhaajɛ a duu.)

8 Ɛgɛnyá nɛ alɔ cika ō bēē ya odee mla ayinɛ alɔ nɔnyilɔ mɛmla ayinɛ alɔ nɔnya néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a? Ō hɔɔkɔ ɔcɛ fiyɛ abɔ, ɔdaŋ nɛ ɔcɛ ɔɔma kóō wɛ ɔcɛ néē lɛ anɔ tu ɔ ɛyi a, i wɛ ɔdā olɔhi ŋ. (Umát. 23:8-12) Eko nɛ Ubáyíbu kɛla lɛyikwu anyakwɔcɛ ku ujɔ a, ó da alɔ ku alɔ lɔfu je ɔlɛɛcɛ duuma piya otrɛyi ku alɔ nóó, amáŋ ó ta alɔ ɔtu kwu ɔtu ku alɔ ‘gbla ɛ́gɛ́nɛ̄ é kpɔ́tūce Ɔwɔīcō lɛ ā yá.’ (Uhíb. 13:7) Ó wɛ ɔkwɛyi ku Ubáyíbu ka ó lɛ ācɛ ōhī nōo cika ō “miyɛ ulé ɔ́klá ɛpa.” Ó wɛ ohigbu kē lɛ anɔ tu ācɛ nōo ba nyā ɛyi a ya ɛɛ néē cika ō miyɛ ule ɛgɔɔma ŋ. Amáŋ é cika ō miyɛ ule a ohigbu kē “yúklɔ́ kú uwā lɔɔlɔhi” klla ceyitikwu “tɔ́ɔna kú ɔ̄kōolɔhi mɛ́mla o nwū ācɛ ɛlɔ̄ɔwɔicō.” (1 Utím. 5:17) Ɔdaŋ ku alɔ gē cɛtra ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a fiyɛ ɔfu, ó lɔfu ya ku uweyi kóō kwu uwa. * Amāŋ, ɛ̄nɛ̄ ō kóō bɔbi fiyɛ a wɛ ka ó lɔfu ya kéē gbɔɔ ō ya ɔbɔɔcɛ. (Uróm 12:3) Oduuma ku alɔ i gáā dɔka ō ya ɔdā duuma nōo géē lɔfu ya, ku éyi ku ɔyinɛ ku Ukraist néē lɛ anɔ tu ɔ ɛyi a, kóō ya ɛdɔ inyileyi nɛhi ɛgɛnyā ŋ!—Ulúk. 17:2.

9. Ɛgɛnyá nɛ alɔ géē mafu ku alɔ gē lɛ ojilima ce ācɛ nɛ Ujehofa lɛ anɔ tu uwa ɛyi a?

9 Ɛgɛnyá nɛ alɔ géē mafu ku alɔ gē lɛ ojilima ce ācɛ nɛ Ujehofa lɛ anɔ tu uwa ɛyi a? Alɔ i cika ō da uwa ɔka lɛyikwu ɛgɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a ŋ. Ohigbu ka ó wɛ ɛlā nōo lɛ ō ya mla uwa foofunu nɛ alɔ i lɛ íkwu ō jé ɔdā duuma lɛyikwu ɔ ŋ. (1 Utes. 4:11; 2 Utes. 3:11) Alɔ i klla cika ō gbɛla ku ɔba uwa, ɔnyā uwa, ɛ́nɛ́ mɛmla adā uwa amāŋ ācɛ ɔlɛ uwa duuma wɛ ipu ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a ŋ. Eyiyoce ō lā ɔkpanco i wɛ ɔdā nɛ alɔ gē lugwu nu ŋma ɛgiyi apɔlɛ ku alɔ ŋ. Amáŋ ɔcɛ gē miyɛ eyiyoce nyā ŋma ɛgiyi Ɔwɔico. (1 Utes. 2:12) Ɔdā ɔhá kpɔ, alɔ kóō hii bēē da ācɛ ɔhá ɔka nōo géē ya uwa cɔnu ŋ. Ocabɔ mafu, alɔ i gáā da ɔnyā ku ɔyinɛ alɔ duuma néē lɛ anɔ tu ɔ ɛyi a ɔka, lɛyikwu ɛgɛ nɛ ɔtu géē ya ɔ lɛ, ɔdaŋ ka ó lā oyeeyi opiyoo mla ɔba nu ipu ɛcɛ ɛpɛpɛ a ŋ. Dan ma alɔ kóō jé kpɔcii ku ipu ɛcɛ ɛpɛpɛ a, Ujehofa géē “lɛ ɛgbá kú odúúdú aɔ́dā nēe yēeyī ā yá lɛ uwá.”—Aíjē 145:16.

10. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gē gbo iyi alɔ ɔdaŋ ku alɔ i gē hɔɔkɔ uce ō ya ku ācɛ fiyɛ ɔfu ŋ ma?

10 Alɔ gē gbo iyi alɔ duu, ɔdaŋ ku alɔ i gē má ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a bɛɛka é cɛgbá fiyɛ ācɛ ɔhá ŋ. Ɛgɛnyá a? Ubáyíbu da alɔ ku ācɛ ōhī néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a i gáā hayi kpaakpa ŋ. (Umát. 25:10-12; 2 Upít. 2:20, 21) Amáŋ, ɔdaŋ ku alɔ i gē hɔɔkɔ uce ō ya ku ācɛ fiyɛ ɔfu ŋ, alɔ i gáā yɛce uwa gboogboo ŋ, ɔdaŋ néē kóō wɛ ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi, amāŋ ācɛ nɛ ācɛ jé lɔɔlɔhi, amāŋ ācɛ nōo humayi gba Ujehofa ɛ̄gbā gboji gboji ɛ ŋ. Ohigbu ɛnyā, ɔdaŋ kē hayi kpaakpa gɛ ŋ amāŋ néē nyɛɛ ŋma ipu ujɔ ku Ujehofa, ɔdā duuma i gáā ya ɔtu okpoce ku alɔ ŋ, alɔ i klla gáā ma Ujehofa ta ŋ duu.

ALUKA KU ACƐ NŌO GĒ LÉ IGBO KLLA GWA EJE A CIKA Ō JUNWALU LƐ ALƆ ƆTU NƐƐ?

11. Ɔdi humayi ya aluka ku ācɛ nōo gē lé igbo klla gwa eje a ɛ̄cī ku Oblatu a?

11 Ihayi alɛwa nōo gáā yɛ a, aluka ku ācɛ nōo gē lé igbo klla gwa eje a ɛ̄cī ku Oblatu a gbɔɔ ō waajɛ tōōtɔ̄ɔ̄. Amaŋ babanya ipu ihayi doodu, aluka a gē nwune fiyɛ. Ɛnyā cika ō junwalu lɛ alɔ ɔtu nɛɛ? Ehee. Alɔ má ɔdā nōo ya nɛ alɔ i cika ō junwalu lɛ iyi alɔ ŋ ma.

12. Ɔdiya nɛ alɔ i cika ō junwalu lɛ iyi alɔ lɛyikwu aluka ku ācɛ nōo gē lé igbo klla gwa eje a ɛ̄cī ku Oblatu a ŋ ma?

12 “Óndú ā jé ācɛ nēe wɛ ákú nū” a. (2 Utím. 2:19) Ayinɛ alɔ nɔnyilɔ nōo gē gba aluka ku ācɛ nōo gē lé igbo klla gwa eje a ɛ̄cī ku Oblatu a i lɛbɛɛka Ujehofa a ŋ. Ujehofa gē jé ācɛ nōo wɛ ipu ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi ɔkwɔɔkwɛyi a, amáŋ uwa a i jé ŋ. Ó lɛ a, ipu aluka ku uwa, é gē ka ācɛ nōo gbɛla kéē wɛ ipu ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a ipu nu, amáŋ ācɛ a i kē wɛ ipu uwa ɔkwɔɔkwɛyi ŋ. Ocabɔ mafu, ācɛ néē gē lé igbo klla gwa eje a gbɔbu a gáā lɛ abɔ ci ɔ igbihaajɛ. Ó kē lɛ ācɛ ōhī ku uwa nɛ odee lɔfu yɔ i junwalu lɛ uwa ikpɛyi, ohigbu ɛnyā é lɔfu gbɔɔ ō gbɛla ka é lɛ eyiyoce ō lé ɔcɛ́ mla Ukraist ɔkpanco. Ɛnyā mafu peee ku alɔ i jé aluka piii ku ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a nōo hile ipu ɛcɛ nyā ŋ.

13. Ubayibu da alɔ lɛyikwu aluka ku ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi, nōo géē hile ipu ɛcɛ ɛpleeko nɛ owe nɛhi a géē gbɔɔ a nɛɛ?

13 Ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a géē yɔ ɛga doodu ipu ɛcɛ nyā eko nɛ Ujisɔsi géē wa gáā kpɔ uwa gā ɔkpanco a. (Umát. 24:31) Ubáyíbu kóō ka ku eko nɛ ɛcɛ gáā mɛ a, ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi nōo géē hile ipu ɛcɛ eko ɔɔma i gáā nwune lɛ a ŋ. (Mafú 12:17) Amáŋ ó kē da alɔ lɛyikwu aluka ku uwa nōo géē hile ipu ɛcɛ nyā ɛpleeko nɛ owe nɛhi a gáā gbɔɔ a ŋ.

Ɛdɔ uce ō ya nyá nɛ alɔ cika ō mafu ɔdaŋ ku ɔcɛ lɛ igbo a lé klla gwa eje a ɛ̄cī ku Oblatu a? (Má ogwotu ɔmɛ 14)

14. Ɔdi nɛ alɔ nwu ŋma ɔkpá ku Ācɛ Uróm 9:11, 16, lɛyikwu ɛgɛ nɛ Ɔwɔico gē fu ācɛ kóō lɛ anɔ tu uwa ɛyi a?

14 Ujehofa gē je eko nɛ ó géē fu ācɛ kóō lɛ anɔ tu uwa ɛyi a. (Uróm 8:28-30) Oŋma eko nɛ Ujehofa he Ujisɔsi eyi ŋma ɔlekwu a nɛ ó gbɔɔ ō lɛ anɔ tu ācɛ ɛyi a. Ó lɛbɛɛka ɛjɛɛji Ācɛ O Yɛce Ukraist ɔkwɛyi ɛpleeko ku eko aflɛyi a, wɛ ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a. Ihayi alɛwa nōo gboce ɔ a, ɛyinɛhi ku ācɛ nōo gē ka kéē wɛ Ācɛ O Yɛce Ukraist a i gē yɛce Ukraist ɔkwɔɔkwɛyi ŋ. Naana a, ɛpleeko ɔɔma, Ujehofa lɛ anɔ tu Ācɛ O Yɛce Ukraist ɔkwɛyi a ɛyi. Aluka ku uwa kē lɛ ligii a. É lɛbɛɛka ikpɔda olɔhi nɛ Ujisɔsi ka kóō géē bu ipu aci a. (Umát. 13:24-30) Ɛpleeko amoomɛ nyā, Ujehofa yɔ i fu ācɛ nōo géē wɛ ipu ígwu ku ācɛ ula ofigwahaata (144,000) a kpɔ. * Ó lɛ a, ɔdaŋ ku Ɔwɔico cɛ ka anuɔ géē fu ācɛ kóō lɛ anɔ tu uwa ɛyi gbɔbu lɛ ɛ̄cī amoomɛ a, alɔ kóō hii lɛ ɔtu ɛpa lɛyikwu ɛdɔ ijeeyi nɛ ó lɛ a ŋ. (Jé Ācɛ Uróm 9:11, 16.) * Alɔ leyi kwɛɛcɛ gɛɛ, o ya ɛɛ ku alɔ kóō hii ya uce bɛɛka ācɛ ō yuklɔ nɛ Ujisɔsi kɛla lɛyikwu uwa ipu aciije ku nu a ŋ. Ācɛ ō yuklɔ a kiŋini lɛyikwu ɛgɛ nɛ ɔkpani ku uwa ya ɛlā mla ācɛ nōo gáā yuklɔ mla uwa igbihaajɛ a.—Umát. 20:8-15.

15. Ɛjɛɛji ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a wɛ ipu “ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ nēé cíkā ō lɛ ɔtū ce ɔ́ nōo jéeyī,” néē kɛla lɛyikwu ɔ ipu Umátiyu 24:45-47 a nɛɛ? Lɛ ɔ teyi peee.

15 Ó wɛ ɛjɛɛji ācɛ nōo lɛ eyiyoce ō lā ɔkpanco a wɛ ipu “ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ nēé cíkā ō lɛ ɔtū ce ɔ́ nōo jéeyī” a ŋ. (Jé Umátiyu 24:45-47.) Ɛgɛ nɛ Ujehofa ya ɛpleeko ku eko aflɛyi a, ɛgɔɔma nɛ ó yɔ i ya icɛ duu a. Icɛ, Ujehofa mla Ujisɔsi yɔ i bi ayinɛ alɔ nɔnyilɔ nōó nwune lɛ a ŋ ma le je ɔdole lɛ āce alɛwa mɛmla ō nwu uwa ɛlā duu. Ɛpleeko ku eko aflɛyi a, Ācɛ O Yɛce Ukraist néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi nōó nwune lɛ a ŋ ma nɛ Ɔwɔico bi le ta Ɛka Ɛ̄yīpɛ̄ a. Icɛ, Ācɛ O Yɛce Ukraist néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi nōó nwune lɛ a ŋ ma nɛ Ɔwɔico je uklɔ lɛ uwa kéē je “ɔdōlé” lɛ ācɛ ɔlɛ nu ‘teko’ a.

16. Ɔdi nɛ a nwu ŋma oklɔcɛ nyā a?

16 Ɔdi nɛ alɔ nwu ŋma oklɔcɛ nyā a? Alɔ nwu ka Ujehofa le miya ō je oyeeyi opiyoo lɛ ɛyinɛhi ku ācɛ ɔlɛ nu ipu ɛcɛ nyā, ó klla géē ya ku ācɛ ligii nōo géē lé ɔcɛ́ mla Ukraist a kéē lɛ oyeeyi ɔkpanco. Ujehofa géē gba ule lɛ ɛjɛɛji ācɛ ɔlɛ nu, ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a mɛmla ācɛ nōo lɛ eyiyoce ō lā ipu ɛcɛ nyā. Ó klla dɔka ku ígwu ɛpa nyā kéē lɛyitaajɛ lɛ íne ekponu klla hayi kpaakpa gā ajaajɛ. Ɛjɛɛji alɔ cika ō tu iyi alɔ waajɛ. Ɛjɛɛji alɔ cika ō gba ɔ ɛ̄gbā tɔha piii klla piyatɔha. Ɛjɛɛji alɔ klla cika ō ceyitikwu ya ku ɛbɔ kóō yɔ ɔtahɛ ku alɔ mla ayinɛ alɔ nōo yɔ ipu ujɔ a. Abɔ alɔ yɔ i ba lɛ oŋmɛyi ku ɛcɛ obɔbi nyā a, ɛjɛɛji alɔ kóō ceyitikwu yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā klla yɔ i yɛce Ukraist bɛɛka “ɔ́wá kú aálá éékpónú” a.—Ujɔ́n. 10:16.

^ par. 5 Ihayi nyā, é géē ya Oblatu Ku Ikwū Ku Ukraist ɛ̄cī 7 ku ɔya Ɔmɛnɛ. Ɛgɛnyá nɛ alɔ cika ō má ācɛ nōo gē lé igbo klla gwa eje a ɛ̄cī ɔɔma a? Ɔdaŋ ku aluka ku ācɛ nōo gē lé igbo klla gwa eje a gbɔɔ ō nwune fiyɛ, ɛnyā cika ō junwalu lɛ alɔ ɔtu nɛɛ? Alɔ géē jé ohi ku aɔka nyā ipu oklɔcɛ ku ikpɛyi ɛlā nyā. Ikpɛyi ɛlā nyā kē tɛɛma kwu ɛ̄nɛ̄ ō yɔ ipu Ɔda Ō Gbaajɛ ku oyibo ku ɔya Aflɛyi ku 2016 a.

^ par. 2 Ɔkpá ku Aíjē Kú Ɛ̄gbā 87:5, 6 mafu ku ɛcɔbu, Ɔwɔico lɔfu mafu iye ku oduudu ācɛ nōo cɔcɛ́ mla Ujisɔsi ɔkpanco a.—Uróm 8:19.

^ par. 8 Má ikpati nōo kahinii: “Love ‘Does Not Behave Indecently’ ” ipu Ɔda Ō Gbaajɛ ku ɔya aflɛyi ku 2016 aku oyibo.

^ par. 14 Naana nɛ ɔkpá ku Úklɔ́ kú Ācotɛ̄hɔ̄ 2:33 mafu ku Ɔwɔico gē je alelekwu ihɔ ku nu lɛ ācɛ o bu ipu Ujisɔsi a, Ujehofa gē hi eyeeye ku uwa igwú a.

^ par. 14 Ɔdaŋ ku a dɔka ō jé ɔdā alɛwa lɛyikwu ɛlā ɔɔma, nyɔ gáā jé Ɔda Ō Gbaajɛ aku oyibo ku ɔya Ɔmɛhɔ 1, 2007, upeji 30-31, aya nōo kahinii: “Questions From Readers” a.

IJÉ ƆMƐ 34 Walking in Integrity

^ par. 56 ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: Ɔdaŋ ku ayinɛ gbɔɔ ō jila tu ɔcɛ néē tɛhɔ wa ojileyi nɛhi ŋma ɔlɛ ɔtahɛ ku ɛga ō yuklɔ ku alɔ mɛmla ɔnyā nu, klla gbɔɔ ō je uwa ifoto, ó gáā mafu ka é lɛ ojilima ce uwa a ŋ.