1. Jiihóvah éí dííshjı̨́įdi haa hootʼée dooleeł níigo haadzííʼ?

JIIHÓVAH éí dííshjı̨́įdi kóhootʼée dooleeł níigo haadzííʼ. “Éí yoołkáałdi ałʼąą dineʼé bizaad ałʼąą ádaatʼéii bitahdę́ę́ʼ diné neeználtʼéego yíkaigo Jew dineʼé nilíinii biʼééʼ dayótąʼgo ádadidooniił, Haaʼíshąʼ nił yiikah dooleeł, háálá Diyin God nił hólǫ́ǫgo naa dahosidiitsʼą́ą́ʼ.” (Zech. 8:23) “Jew dineʼé danilíinii” bidiʼnínígíí éí Diyin biníłchʼi diyinii yee anoint áyiilaaígíí ábidiʼní. Éí “Ízrel dineʼé náyiizláʼígi átʼéego náhwiizláaʼii” ałdóʼ biʼdiʼní. (Gal. 6:16) “Diné neeználtʼéego” éí nahasdzáán bikáaʼgi hoolʼáágóó dahiináa dooleełgo bá chodahooʼínígíí ááhyiłní. Éí bił béédahózingo díí anoint ádaalyaaígíí Jiihóvah yikʼihasdliʼ áko yaa bił dahózhǫ́ǫgo yíighahdóó Jiihóvah deidósin.

2. ‘Diné neeználtʼéhígíí’ éí anoint ádaalyaaígíí haitʼéego ‘yił yikah’?

² Dííshjı̨́įdi anoint ádaalyaaígíí tʼááłaʼí nítínígo bízhiʼ bééhoniilzin dooleełgi doo bohónéedzą́ą da. * Áko nahasdzáán bikáaʼgi dahináa doogo bá chodahooʼínígíí éí anoint ádaalyaaígíí haitʼéego ‘yił yikah’? Diyin Bizaad áníigo éí ‘diné neeználtʼéhígíí’ éí “Jew dineʼé nilíinii biʼééʼ dayótąʼgo” ádeiłní: “Haaʼíshąʼ nił yiikah dooleeł, háálá Diyin God nił hólǫ́ǫgo naa dahosidiitsʼą́ą́ʼ.” Díí éí Jew nilínígíí tʼááłaʼ diltʼéhí. Ndi “nił yiikah” índa “nił hólǫ́ǫgo” níigi éí díkójíltʼéego shı̨́ı̨́ ááhyiłní. Díí ááhyiłníigo éí Jew  bidiʼnínígíí doo tʼáájíłáʼí da, éí anoint ádaalyaaígíí tʼáá átʼé dah yiikahgo ááhyiłní. Doo anoint ádaalyaaígíí yił Jiihóvah yá ndaalʼaʼ. Ndi éí bóhólníihii doo dahodóʼníi da. Háálá Jesus éí Bóhólníihii nilı̨́.—Matt. 23:10.

3. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

³ Anoint ádaalyaaígíí dííshjı̨́įdi tʼahdii łaʼ bił kééhwiitʼı̨́. Áko łaʼ kódeinízin łeh: (1) Anoint ádaalyaaígíí haitʼéego ádaa nitsídaakees doo? (2) Anoint ádaalyaaígíí Memorial éʼélnéehdi bááh dóó wáin partake áyiilaago haitʼéego baa nitsáhákees doo? (3) Díidi kótʼéego bááh doo wáin partake ádaʼaleʼígíí tʼóó ląʼí yileełgo éísh baa nihíniʼ doo? Díí ndaʼídíkidígíí kodóó baa nídadíitʼįįł.

4. 1 Corinthians 11:​27-29 áníigi éí anoint ádahoʼdiilyaaígíí haʼátʼíí biniyé tsʼídá yéigo baa nitsídajíkees doo?

⁴ Anoint ádaalyaaígíí éí 1 Corinthians 11:​27-29 (Yíníłtaʼ.) áníigi tsʼídá yéigo hazhóʼó baa nitsídajíkees doo. Éí Memorial éʼélnéehgo “doo hoł nílı̨́ı̨́góó” kótʼéego atah bááh índa wáin partake ájiilaago haitʼéego éí doo hoł nílı̨́į da doo?  Jó, éí ákójiidzaago Jiihóvah bibee hazʼáanii doo bikʼehgóó ájítʼée da doo. (Heb. 6:​4-6; 10:​26-29) Áko anoint ádaalyaaígíí baa ákodazhnízingo éí ‘Diyin God éí Christ bízhiʼígíí bee’ háká ádahoʼdooʼniidgi dazhnízingo éí hweʼoodląʼ dabidziil doo.—Phil. 3:​13-16.

5. Anoint ádaalyaaígíí haitʼéego ádaa nitsídajíkees doo?

⁵ Jiihóvah bá ndaalʼaʼí éí biníłchʼi diyinii bíká análwoʼgo aʼohgo ádá dólzin, doo ádaa dadzódlíi da. (Eph. 4:​1-3; Col. 3:​10, 12) Áko anoint ádaalyaaígíí éí náánáłaʼ biláahgo áníshtʼé doo danízin da. Índa níłchʼi diyinii doo ayóó aláahdi baa hiditʼaah dago bił béédahózin. Áádóó índa náánáłaʼda biláahdi Diyin Bizaad ayóó shił bééhózin doo danízin da. Áádóó ni ałdóʼ anoint ándiilyaa, áko Memorialdi atah partake ádíílííł doo dajiníi da doo. Ndi bił béédahózingo Jiihóvah tʼáá bí diné náyiiláahgo yáʼąąshgóó bá chooʼı̨́įgo yeidiyiiʼaah.

6. 1 Corinthians 4:​7, 8 éí anoint ádaalyaaígíí ádajooníiłgi haitʼéego bee ádaa ádahojilyą́ą doo ní?

⁶ Anoint ádaalyaaígíí yáʼąąshgóó bá ił chodahooʼı̨́įgi yaa bił dahózhǫ́. Áko shí éí tʼáá sahdii áníshtʼéego shaa ntsáhákees doo danízin da. (Phil 2:​2, 3) Áádóó bił béédahózingo anoint ábiʼdilyaagi Jiihóvah éí łaʼda tʼáadoo yee yił hoolneʼ da. Éí biniinaada doo biʼdoodlą́ą da doo. Naanish ayóó átʼéii Diyin neidiníʼą́ hodiʼníigo, éí tʼáá aaníí doo jidínóozįįł da. (Rev. 2:2) Índa łaʼda bił áhééhojooszįįdgo éí shí anoint áshiʼdiilyaa doo jiníi da doo. Áádóó índa náánáłahjí doo bee bichʼįʼ ádeijódlíi da doo.—1 Corinthians 4:​7, 8 yíníłtaʼ.

7. Anoint ádaalyaaígíí haʼátʼíí bitsʼą́ą́ʼ ádajitʼée doo? Haʼátʼíí biniyé?

⁷ Náánáłaʼ anoint ádaalyaaígíí tʼéiyá bił ahínéishkah doo, doo jinízin da doo. Łaʼ bíkanishtáago éí haitʼéego anoint ábiʼdilyaagi shił bééhodoozįįł doodaiiʼ tʼáá sahdii ahínéikahgo Diyin Bizaad baa ídahwiilʼaah doo, doo hwiindzin da doo. (Gal. 1:​15-17) Kódajitʼı̨́įgo éí congregation yę́ę doo łáʼí bee ídlı̨́į da doo. Áádóó índa níłchʼi diyinii bikʼijįʼ nidajilnish doo. Háálá níłchʼi diyinii éí Diyin bidineʼé bee hodéezyéelgo bee łáʼí ídlı̨́.—Rom. 16:​17, 18.

8. Anoint ádaalyaaígíí haitʼéego baa nitsíikees doo? (Footnote ałdóʼ níníłʼı̨́.)

⁸ Nihibrothers dóó nihisisters anoint ádaalyaaígíí haitʼéego baa nitsíikees doo? Azhą́ shı̨́ı̨́ éí Jesus bikʼis danilı̨́įgo anoint ádabiʼdiilyaa ndi, doo baa hwiiʼniih da doo. (Matt. 23:​8-12) Diyin Bizaad éí elders kótʼéego ‘bidaʼoodląʼ bidaʼołʼı̨́’ nihiłní, ndi éí bílaʼashdlaʼii nihinaatʼáaniigo ádadoołííł doo nihiłníi da. (Heb. 13:7) Tʼáá aaníí Diyin Bizaad áníigo éí ‘ahąąh nániiláago nihił danilı̨́į’ doo. Haʼátʼíí biniinaa? Éí anoint ádaalyaaígíí doo biniinaa da. Háálá éí yáʼátʼéehgo akʼidadéezʼı̨́ı̨́ʼ áádóó ‘haneʼ yáʼátʼéehii yaa dahalneʼgo índa nidaʼnitingo bindaanish.’ (1 Tim. 5:17) Anoint ádaalyaaígíí ayóó baa hwiiʼniihgo yaa yánízin doo, doodaiiʼ ádaa dzólíigo ádiilnííł. * (Rom. 12:3) Áko Christ bikʼis danilínígíí éí díníiltłʼahgi bitsʼąą ániitʼée doo!—Luke 17:2.

9. Anoint ádaalyaaígíí haitʼéego nihił danílı̨́įgo ííníilzin doo?

⁹ Jiihóvah anoint ádayiilaaígíí haitʼéego nihił danílı̨́įgo baa nitsíikees doo? Éí haitʼéego anoint ándiilyaa, doo bidiiʼníi da doo. Díí doo nihídéétʼiʼ da. (1 Thess. 4:11; 2 Thess. 3:11) Áádóó bahastiin doodaiiʼ beʼasdzą́ąda, bimá dóó bizhéʼéda, doodaiiʼ bikʼéeda łaʼ daatsʼí ałdóʼ anoint ályaa doo niidzin da doo. Łaʼda yáʼąąshgóó bá ił chohooʼı̨́ dooleełgi éí bikʼéí doo bee baa joozbaʼii átʼée da, ndi éí Diyin eidiyiiʼaahii átʼé. (1 Thess. 2:12) Baa siitiʼgo tʼáadoo ayóó naʼídíilkidí doo. Éí kódaatʼéii, eʼasdzą́ą́ nilı̨́įgo bahastiin anoint ályaago éí hoolʼáágóó nahasdzáán bikááʼ nahastiin tʼáágéedgo haitʼéego baa nitsíníkees, doo bidiiʼníi da doo. Ániid náhodeesdzáago nihił béédahózingo Jiihóvah éí “hináanii tʼáá ałtso nináneelʼą́ąjįʼ deinízinii yee hwiih danilı̨́įgo” íidoolííł.—Ps. 145:16.

10. Ayóó ajílíinii jílı̨́, doo niidzin dago éí haitʼéego bee ádaa áhwiilyą́ą doo?

¹⁰ Anoint ádaalyaaígíí ayóó ajílíinii jílı̨́, doo niidzin dago éí tʼáá nihí bee ádaa áhwiilyą́ągo átʼé. Éí haitʼéego? Diyin Bizaad éí anoint ádaalyaaígíí łaʼ Jiihóvah yitsʼá náhidookahgoda átʼé ní. (Matt. 25:​10-12; 2 Pet. 2:​20, 21) Azhą́ anoint ályaa ndi, ayóó hwééhoʼdílzin ndi, nízaadgóó Jiihóvah bá nijisʼaʼ ndi, éí “baa hwiiʼniih” dooleełgi bee ádaa áhwiilyą́ą doo. Shí naatʼáanii jílı̨́, doo niidzin da doo. (Jude 16) Áko Jiihóvahda doodaiiʼ congregationda yitsʼá níyáago nihí éí Jiihóvah doo bitsʼá diidáał da.

11. Memorialdi partake ánídaʼiiłʼįįhígíí haitʼéego tʼóó de áánííł?

¹¹ Ląʼí nááhai Memorial náʼádleehgi partake ánídaʼiiłʼįįhígíí tʼóó yaago áániił ńtʼééʼ. Ndi tʼáá ániidídóó éí díí partake ánídaʼiiłʼįįhígíí tʼáá nináháhááh bikʼeh kʼad de áániił. Ákoósh díí bąąh nihíniʼ doo? Ndagaʼ. Díidi baa nitsídeikees doo.

12. Partake ánídaʼiiłʼįįhígíí tʼóó ląʼí yileełgi haʼátʼíí biniyé tʼáadoo bąąh nihíniʼ doo?

¹² Jiihóvah “daabíhígíí yééhósin.” (2 Tim. 2:19) Memorialgi partake ánídaʼiiłʼįįhígíí nihibrothers nídayółtah, éí íiyisíí anoint ádaalyaaígíí doo bił béédahozin da. Ndi Jiihóvah tʼéiyá bééhósin. Anoint áshiʼdiilyaa danízinígíí éí tʼáá bił nídaóltah. Éí łaʼ partake ánídaʼiiłʼįįh ńtʼééʼ, kʼad éí tʼóó neʼ ádayiilaa. Łaʼ shı̨́ı̨́ éí bíniʼ siláagi bichʼįʼ anídahaztʼiʼ, áko éí yáʼąąshdi Jesus bił hweeshʼáał dooleełii  nishłı̨́ danízingo ntsídaakees. Áko anoint ádaalyaaígíí tʼahdii nahasdzáán yikááʼ kéédahatʼínígíí tsʼídá ánéelą́ą́ʼ yidzíiʼgi doo bééhózin da.

13. Great tribulation bee hahoolzhiizhgo Diyin Bizaadísh éí anoint ádaalyaaígíí kónéelą́ą́ʼ nahasdzáán bikááʼ daadziih doo ní?

¹³ Anoint ádaalyaaígíí nahasdzáán yikááʼ kéédahatʼı̨́, áko Jesus níyáago éí áłah íidoolíiłgo yáʼąąshgóó néidooʼish. (Matt. 24:31) Diyin Bizaad áníigo nihooghááh yoołkáałdi éí anoint ádaalyaaígíí áłchʼı̨́dí daadziih doo. (Rev. 12:17) Ndi great tribulation bee hahoolzhiizhgo éí kónéelą́ą́ʼ daadziih dooleeł doo níi da.

14. Romans 9:​11-16 áníigo éí anoint ádaalneʼígíí náhádláahgi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaah?

¹⁴ Jiihóvah éí kohgo anoint ádadeeshłííł nízingi bee bóhólnííh. (Rom. 8:​28-30) Jiihóvah éí Jesus daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náábiʼdiilzáago índa anoint eʼełʼı̨́įgo bee hahoolzhiizh. First century yę́ędą́ą́ʼ Oodlání tʼáá átʼé anoint ádaalyaa ńtʼéeʼgi átʼé. Éí bikééʼdóó shí Oodlání nishłı̨́ daanínę́ę doo Jesus yikééʼ deíkáah da ńtʼééʼ. Ákondi ákweʼé nahalzhiishgo Jiihóvah éí tʼáá díkwíhí Oodlání danilínígíí anoint áyiilaa. Éí “tłʼoh naadą́ą́ʼ” kʼidoolyáago “chʼil nichxǫ́ʼígíí” bitahgi dínóosééł níigo Jesus chʼíiníʼánę́ę éí hó ádajitʼı̨́. (Matt. 13:​24-30) Nihoogháahjįʼ yoołkááł biiʼ Jiihóvah éí tʼahdii diné náyiiláago anoint ádeeleʼ. * Áko Jiihóvah éí nihoogháahdi índa łaʼ náhideeshłah nízingo nitsékeesgi éí haʼátʼíí biniyé ákotʼéego áʼjíłʼı̨́ tʼáadoo niidziní doo. (Romans 9:​11, 16  yíníłtaʼ.) * Bee ádaa áhwiilyą́ągo Jesus éí nidaalnishii yaa chʼíhoníʼánígíí éí tʼáadoo ákóniitʼéhí doo. Háálá éí yá nidaalnishígíí akéeʼdi dadeeshnish yę́ę tʼáá aheełtʼéego bił hachʼįʼ nidaʼiisyaʼgo biniinaa saad dahasłı̨́ı̨́ʼ.—Matt. 20:​8-15.

15. Tʼáá átʼé anoint ádaalyaaígíí éí Matt 24:​45-47 “baʼahódlíigo índa hóyą́ągo naalʼaʼí” nilı̨́ yiłnínígíí, éísh ałdóʼ daʼjítah? Łaʼ chʼíníʼaah.

¹⁵ Anoint ádaalyaaígíí éí doo tʼáá átʼé “baʼahódlíigo índa hóyą́ągo naalʼaʼí” danilíi da. (Matt. 24:​45-47 yíníłtaʼ.) Tʼáá first century átʼéhę́ęgi átʼéego Jiihóvah dóó Jesus éí dííshjı̨́įdi tʼáá díkwíhí nihibrothers choyoołʼı̨́įgo ndaʼnitin. Áádóó tʼáá díkwíhí anoint ádaalyaaígíí éí Christian Gríik Scriptures ádayiilaa. Dííshjı̨́įdi tʼáá díkwíhí anoint ádaalyaaígíí éí Diyin bidineʼé éí “tʼáá áajįʼ anáhwiilzhíishgo [naʼnitin yee] yanáʼáltsoʼ.”

16. Díí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ?

¹⁶ Díí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼą́ą́ʼ? Jiihóvah éí ląʼí diné nahasdzáán bikáaʼgi hoolʼáágóó dahiináa doogo yeidiníʼą́. Áádóó tʼáá díkwíhígo éí yáʼąąshdi Jesus yił dahwéeʼaahgo dahiináa doogo yeidiníʼą́. Áko tʼáá átʼé bá ndaalʼaʼí yikʼihojidlí. Éí “Jew dineʼé nilíinii” áádóó índa ‘diné neeználtʼéegooígíí’ tʼáá ájítʼé Jiihóvah bibee hazʼáanii bikʼeh dahojíłʼı̨́ índa hweʼoodląʼ yéigo dabidziil doo hóʼní. Aʼohgo ádazhdólzin doo. Tʼáá ájíłtso ahił nidajilnish índa łáʼí dajílı̨́į doo. Congregationgi kʼé bił nítʼiʼgo hodéesyéelgo ádahojósin doo. Nihooghááh bichʼįʼ hoolzhish áko yéigo Jiihóvah bá nideilʼaʼ áádóó dibé “tʼááłáhígóó shijéeʼ” nahalingo Jesus bikééʼ yiikah doo.—John 10:16.