Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

AGBEMƐ XOLƆLƆ

Enukplakpla so kpɔwɛ nywiwo mɛ na ŋxɔ shicu sugbɔ

Enukplakpla so kpɔwɛ nywiwo mɛ na ŋxɔ shicu sugbɔ

HWENU ŋle ɖajɛvi mɛɔ, kunuɖeɖedɔ lɔ gbɔnnɔnu nɔŋ. Ci ŋtɔ shinshin ɔ, edɔ ciwo yí ŋdekando ji mɔ navawa kpɔ yí wodɔŋ. Eyi taɖo ŋji mɔ nalɔ anyi xo nɔ mí so lé kpɔwɛ nywiwo kpedo ŋnu do yí ŋɖu vɔnvɔn ji keŋ kpɔ nyɔna sugbɔ le gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ ci ŋwa na nɔ exwe 58 mɛ.

Wojiŋ le Québec juganmɛ le Canada kpaxwe ci wodonɔ Flansegbe le. Danyɛ, Louis koɖo nɔnyɛ, Zélia lɔnŋ sugbɔ. Ŋkpɛn wanɔ danyɛ, vɔ enuhlɛnhlɛn jɔnɔ ji ni. Enuŋwlɛnŋwlɛn yí jɔnɔ ji nɔ nyɛ yí ŋji mɔ navanyi enyɔjɔjɔdɔwatɔ gbeɖeka.

Ci ŋɖo exwe 12 han ɔ, Rodolphe Soucy ci yí nyi danyɛ dɔmɛkpena ɖeka, va mìwo xomɛ koɖo yí xlɔ ɖeka. Yehowa Kunuɖetɔ yí wonyi. Ŋdejeshi Yehowa Kunuɖetɔwo ɖɛ nywiɖe o yí wowo sɛnsɛn lɔ dejɔ ji nɔŋ teŋ o. Vɔ lé wosɔ Bibla na ɖoŋci nɔ mìwo nyɔbiɔse lɔwo do nywiɖe wa dɔ do ŋji. Ewa dɔ do anyi jilawo ji hɛnnɛ, eyi taɖo mìtɔ Bibla kplakpla.

Le hwenɔnuɔ, Katoliki suklu yí ŋyinɔ. Gbeɖekaɔ, ŋvatɔ nuxu xoxo nɔ anyi suklukpena ɖeka so enu ci yí ŋkplakɔ le Bibla mɛ nu. Eyi cica ciwo yí nyi fadawo se nyɔ lɔ. Fada lɔwo dezan Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo yí sɔ dasɛ mɔ anyi nyɔ desɔgbe o, vɔ ɖeka do hwɛŋ le sukluviwo pleŋ ŋmɛ mɔ nyɛ ŋnyi egufɔntɔ! Nɔnɔmɛ lɔ na ŋdevo le nyɛɖeki mɛ o, vɔ enunywiwo to so mɛ, ɖo ena ŋnya mɔ sɛnsɛnnyɔ ciwo yí suklu lɔ kplanɔ desɔgbe koɖo enyɔ ci Bibla nu o. Eyi ŋdo jeshi mɔ ŋɖo aso le suklu lɔ. Ci anyi jilawo na gbeŋ ɔ, ŋtɔ suklu yiyi le fibu.

ŊKPLA LÉ NALE BU NƆ KUNUÐEÐEDƆ LƆ DO

Ŋkpɔtɔ kplakɔ Bibla, vɔ ŋdeyikɔ ŋkɔ le gbɔngbɔnmɛ blaŋ o, ɖo ŋvɔnnɔ nɔ kunuɖeɖe so axomɛ yi axomɛ. Katoliki cɔci kpɔ ŋsɛn do amɛwo ji sugbɔ yí wofɔn gu do kunuɖeɖedɔ lɔ ji. Maurice Duplessis ci yí kpa nɔ politiki gbɛbɔbɔ ɖeka le Québec ca ka koɖo Katoliki cɔci lɔ. Édonɔ ŋsɛn amɛwo yí woɖenɔ fun nɔ Yehowa Kunuɖetɔwo keke jenɔ wo ji. Eyi taɖo Kunuɖetɔwo ɖo agbe dɔn sugbɔ gbɔxwe adra eŋɛnywi lɔ hwenɔnu.

Nɔviŋsu John Rae ci yí xɔ kunuɖewema le Gilead suklu amashiɖekɛtɔ lɔ yí kpedo ŋnu yí ŋɖu anyi ŋkpɛn lɔ ji. John nyi nɔviŋsu bibi ci yí nyi amɛfafa yí sɔ yiɖeki hwenɔ yí wotɛnŋ goguini. Deɖonɔ aɖaŋ nɔŋ tiin blaŋblaŋ o, vɔ yi kpɔwɛ nywi lɔwo kpɔ ŋsɛn do ŋji sugbɔ. John jenɔ gbla mɔ yeado Flansegbe, eyi taɖo ŋkplɔɛnido le kunuɖegbe blaŋblaŋ yí kpenɔdo nu edonɔ Flansegbe. Ci ŋzɔnnɔ koɖo John ɔ, ekpedoŋ nu yí ŋvasɔ gbeta keŋ trɔ Yehowa Kunuɖetɔ. So hwenu ŋdo go Yehowa Kunuɖetɔwoɔ, ewa xwe amɛwo gbɔxwe ŋvawa ʒinʒindoshimɛ le 26 mai 1951 mɛ.

John Rae (A) kpɔwɛ nywi kpedo ŋnu (B) yí ŋɖu vɔnvɔn nɔ kunuɖeɖe so axomɛ yi axomɛ ji

Nɔvi sugbɔtɔ ciwo yí le mìwo hamɛ hwɛhwɛ lɔ mɛ le Québec juganmɛ nyi emɔɖetɔwo. Wowo kpɔwɛ do zo lanmɛ nɔŋ yí ŋtɔ emɔɖeɖedɔ lɔ wawa. Hwenɔnuɔ, mìɖenɔ kunu so axomɛ yi axomɛ yí zannɔ Bibla ɖekɛ. Ci mìdehɛnnɔ wema buɖeɔ, mìtekpɔ yí zannɔ Bibla lɔ nywiɖe. Eyi taɖo ŋje agbla yí lé Bibla kpukpui ciwo yí nazan asɔ kpla nyɔnɔnwi lɔ amɛwo do susumɛ. Vɔ amɛ sugbɔ delɔnnɔ mɔ yewoahlɛn Bibla ciwo ji Katoliki cɔci deda ashi do o.

Le exwe 1952 mɛɔ, nyɛ koɖo Simone Patry le alɔ. Nɔvinyɔnu egbejinɔtɔ ɖeka yí enyi le mìwo hamɛ lɔ mɛ. Mìvayi ci Montréal yí le exwe ɖeka goduɔ, mìji nyɔnuvi ɖeka ci mìna ŋkɔ mɔ Lise. Gbɔxwe nyɛ koɖo Simone ale alɔɔ, ŋɖo te emɔɖeɖedɔ lɔ, vɔ mìtekpɔ yí nɔ agbe kleŋ yí xomu lɔ tɛnŋ wa edɔ sugbɔwo le hamɛ lɔ mɛ.

Exwe amɛwo vayi gbɔxwe ŋgbetɔ tamɛ bubu kpɔ veviɖe so emɔɖeɖedɔ lɔ nu. Le exwe 1962 mɛɔ, ŋyi Fyɔɖuxu sumɔsumɔ suklu ci wowa koɖo hamɛmɛshinshinwo na nɔ wleci ɖeka le Betɛli Canada tɔ. Nyɛ koɖo nɔviŋsu Camille Ouellette yí nɔ xɔ ɖekɛ mɛ. Lé Camille yinɔ kunuɖegbe koɖo ezolelanmɛ do wa dɔ do ŋji sugbɔ, vevitɔ ci ŋnya mɔ yiɖe nyɔnu yí evi gbele shi. Nɔvinyɔnu koɖo nɔviŋsu ciwo yí ɖo eviwo yí gbenyi emɔɖetɔ debɔ le Québec hwenɔnu o. Vɔ Camille yɛ tekpɔ yí wakɔ emɔɖeɖedɔ lɔ hwenɔnu. Hwecinu nyɛ koɖo yɛ le juɔ, édo ŋsɛn ŋmɔ nyɛ le bu tamɛ kpɔ so anyi nɔnɔmɛ lɔ nu. Le wleci ɖewo goduɔ, ŋkpɔɛ mɔ natɛnŋ agbetɔ emɔɖeɖedɔ lɔ ji dru. Mɛɖewo nu mɔ anyi gbetasɔsɔ lɔ denyɔ o, vɔ ŋdo tokuitokui wo, ɖo ŋkando ji mɔ Yehowa akpedo ŋnu yí nawa sugbɔ le eŋɛnywidradradɔ lɔ mɛ.

WOSƆ MÌ ÐAÐA QUÉBEC JUGANMƐ YÍ MÌNYI EMƆÐETƆ VEVIWO

Le exwe 1964 mɛɔ, wosɔ nyɛ koɖo Simone ɖaɖa Québec le mìwo xwe yí mìnyi emɔɖetɔ veviwo na nɔ exwe sugbɔ. Hwenɔnuɔ, amɛwo degbexekɔ emɔ nɔ kunuɖeɖedɔ lɔ ahan o, vɔ mɛɖewo kpɔtɔ wɛkɔ.

Le zozangbe nyidɔnmɛ ɖekaɔ, woleŋ le Sainte-Marie ci yí nyi jugan hwɛhwɛ ɖeka ci yí dejinjin le Québec jugan gbɔ o. Sɔja ɖeka leŋ cu do gakpamɛ, ɖo wodena gbe gbɔxwe ŋɖekɔ kunu so axomɛ yi axomɛ o. Le yi goduɔ, wokplɔŋ yi kojoɖotɔ ci yí tɔ mɔ Baillargeon ci yí donɔ vɔnvɔn nɔ amɛ gbɔ. Ébiɔ ŋse mɔ mi nyɛŋsɔ yí yɛahwlɛn ta nɔ nyɛ le kojoɖoxu lɔ ma. Eyi ŋmɔ avoka Glen How * ci yí nyi Kunuɖetɔ ci amɛwo jeshi ɖɛ nywiɖe. Évɔn yí nu mɔ: “Oo! Ŋdejikɔ yɛ o!” Ðo wojeshi Glen How ɖɛ mɔ yɛglɔnnɔ ta nɔ Kunuɖetɔwo le se nu hwenɔnu. Eyi dejinjin o kojoɖoxu lɔ nu mɔ wodagbedo hwɛŋ o.

Ci woxe emɔ nɔ mìwo dɔ lɔ le Québec ɔ, égbɔnnu mɔ mìakpɔ texwe nywi ciwo mìawa bɔbɔ le. Fini mìwo hamɛ nyɛkuin lɔ tɛnŋ wanɔ bɔbɔwo le yí nyi ehundadoxu xoxwi ɖeka ci yí fa. Eyi taɖo nɔviwo donɔ zo nɔ mashini ɖeka ci mɛ wokunɔ ami do yí exɔ lɔ mɛ xɔnɔ zo. Mìtrɔnɔdi na nɔ gaxoxo ɖewo gbɔxwe yí atɔ bɔbɔ lɔwo ji keŋ anu ŋsɛndoamunyɔwo nɔ mìwonɔnɔwo.

Jijɔ gangan enyi nɔ mì, ci mìkpɔ nyɔna ciwo yí to le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ so hwenɔnu. Le exwe 1960-wo mɛɔ, hamɛ hwɛhwɛ ɖewo yí le Québec jugan, Côte-Nord koɖo Gaspésie nutwiwo mɛ. Vɔ egbɛɔ, ekán amɛve yí le nɔ yí nɔvi ciwo yí le mɛ sugbɔ yí wowanɔ bɔbɔwo le Fyɔɖuxuxɔ nyakpɔkpɔwo mɛ.

WOYƆ MÌ NƆ HAMƐWO JIJIKPƆDƆ

Le exwe 1977 mɛɔ, ŋyi ekán lɔwo mɛ jikpɔtɔwo bɔbɔ ɖeka le Toronto le Canada

Woyɔ nyɛ koɖo Simone nɔ hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ le exwe 1970 mɛ. Eyi le exwe 1973 mɛɔ, woyɔ mì nɔ ekán lɔwo jijikpɔdɔ. Le exwe ŋnɔwo mɛɔ, ŋkpla enu sugbɔ so nɔviŋsu bibiwo gbɔ, ɖewo yí nyi Laurier Saumur * koɖo David Splane. * Wo koɖo ve wakɔ hamɛwo jijikpɔdɔ hwenɔnu. Nɔ mìkpa takpekpe ɖeshiaɖeɔ, nyɛ koɖo David ɖonɔ aɖaŋ nɔ mìwonɔnɔwo so lé mìawɛ abi doji le enukplakpla mɛ. Ŋɖo ŋwi mɔ gbeɖekaɔ, David nu nɔŋ mɔ: “Léonce, ao nuxu kpɛtɛkpɛtɛ lɔ vivi nɔŋ sugbɔ. Nuxu lɔ nyɔ, vɔ àtɛnŋ amii do akpaxwe amɛtɔn sa!” Ŋlɔnɔ nyɔwo do anyi nuxuwo mɛ sugbɔ. Ŋvakpla lé nanunɔ enyɔ vevi lɔwo le kleŋ mɛ do.

Ŋsumɔ le jugan vovovowo mɛ le wezexu nɔ Canada

Wodɔ ekán lɔwo mɛ jikpɔtɔwo nɔ woado ŋsɛn ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔwo. Vɔ ci eŋɛnywidratɔ sugbɔ jeshiŋ ɖɛ nywiɖe le Québec ɔ, wojinɔ mɔ yewoawa edɔ koɖoŋ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ, nɔ ŋva ekán lɔwo mɛ jikpɔgbe. Kunuɖeɖe koɖo wo vivinɔ keke ŋdegbenɔnɔ koɖo ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ ahan o. Gbeɖekaɔ, ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ ɖeka nu nɔŋ mɔ: “Enyɔ mɔ èzannɔ gamɛ koɖo nɔviwo, vɔ ŋgbeŋlɔbe mɔ enyɛ jikpɔgbe èva le kwɛshila cɛ mɛ o. Nyɛ can, ŋʒan ŋsɛndoamu hɛnnɛ!” Nukplamu nywi cɛ kpedo ŋnu yí ŋvanya lé nawa nu le dredrenu do.

Le exwe 1976 mɛɔ, enumaɖoŋdonu ɖeka jɔ do ŋji. Ashinyɛ vevi Simone le dɔ̀ veviɖe yí dɔn alɔn le eku mɛ. Nyɔnu nywi yí enyi, ɖo élɔn Yehowa yí dejinɔ yiɖekɛ tɔ o. Kunuɖegbe yiyi blaŋblaŋ yí kpedo ŋnu ŋdo ji le vevisese lɔ mɛ. Ŋdo akpe nɔ Yehowa, ɖo ékpedo ŋnu koɖo lɔnlɔn le hwenu sɛnŋsɛnŋ cɛ mɛ. Yi goduɔ, nyɛ koɖo Carolyn Elliott le alɔ. Carolyn nyi emɔɖetɔ ci yí ɖenɔ kunu koɖo ezolelanmɛ yí donɔ Ŋlɛshigbe. Éva sumɔkɔ le Québec le fini yí eʒan sugbɔ le. Amɛwo tɛnŋ gogonɔ Carolyn fafɛɖe yí esɔnɔ ɖe le ji nɔ wo, vevitɔ mɛ ciwo yí wanɔ ŋkpɛn alo cinɔ akogo. Ékpedo ŋnu le hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ mɛ sugbɔ.

EXWE VEVI ÐEKA

Le janvier 1978 mɛɔ, womɔ nyɛ nanyi cica nɔ Emɔɖetɔwo suklu ŋkɔtɔ ci wowa le Québec. Ŋvɔn sugbɔ, ɖo ŋdeyi suklu lɔ kpɔ o yí suklu wema lɔwo nyi enuyoyu nɔŋ shigbe lé enyi enuyoyu nɔ sukluvi lɔwo nɛ. Eji jɔŋ mɔ emɔɖetɔ kpɔnutɔxu sugbɔwo le sukluvi ŋkɔtɔ lɔwo mɛ. Ci ŋnyi cica can ɔ, ŋkpla enu sugbɔ so sukluvi lɔwo gbɔ!

Yi godu le exwe 1978 ke mɛɔ, wowa jukɔnwo mɛ takpekpegan ci nyɔta yí nyi “Ahwajiɖuɖu xɔse” le bɔluxoxu Montréal tɔ. Wodewa takpekpegan cɛ han vayi le Québec kpɔ o, mɛ ciwo yí va wu 80 000. Wodɔŋ mɔ nyɛ naxo nuxu koɖo enyɔjɔjɔdɔwatɔ ciwo yí axo nuxu so takpekpe lɔ nu le radio koɖo televiʒiɔn ji alo mɛ ciwo yí aŋwlɛn nu so nu. Ŋxo nuxu koɖo enyɔjɔjɔdɔwatɔ nɛniɖe yí eji jɔŋ sugbɔ, ɖo woŋwlɛn enyɔ nywi sugbɔ so mì nu. Woxo nuxu koɖo mì le televiʒiɔn koɖo radio ji na nɔ gaxoxo 20 nu le ji yí woŋwlɛn wema sanŋdi nɛniɖe so mì nu. Ecɛ nyi kunuɖeɖe gangan ɖeka!

MÌHUN YI NYIGBANMAMA BU MƐ

Le exwe 1996 mɛɔ, trɔtrɔ gangan ɖeka va anyi gbemɛ. So hwenu ŋwa ʒinʒindoshimɛɔ, ŋsumɔkɔ le Québec le fini wodonɔ Flansegbe le. Vɔ ecɛyɛɔ, wovasɔŋ ɖaɖa Toronto le ekán ciwo mɛ wodonɔ Ŋlɛshigbe le. Ŋkpɔɛ mɔ ŋdeje o. Ŋvɔnkɔ nɔ nuxunana do Ŋlɛshigbe mɛ, ɖo ŋdenya dodo ɖɛ nywiɖe o. Eyi taɖo ŋdonɔ gbe ɖaɖa blaŋblaŋ yí ɖoŋ do Yehowa nu pleŋpleŋ sɔwu sa.

Le tɔtɔmɛɔ, ŋvɔn; vɔ le yiyimɛɔ, ŋvase vivi nɔ sumɔsumɔdɔ ci yí ŋwa le Toronto nutwiwo mɛ na nɔ exwe ve. Carolyn waɖaŋ kpedo ŋnu yí ŋvanya Ŋlɛshigbe dodo ɖɛ nywiɖe. Nɔviwo can detashiŋ o, wodo ŋsɛnŋ sugbɔ. Mìɖo xlɔ yoyu buwo kaaka.

Gbɔxwe woawa ekán lɔ mɛ takpekpe ɖe le kwɛshila vɔvɔnuɔ, mìwanɔ edɔ ɖewo koɖo dradrado ɖewo. Gan xɔsuzangbe fiɛfiwoɔ, ŋɖenɔ kunu so axomɛ yi axomɛ na nɔ gaxoxo ɖeka han. Mɛɖewo atɛnŋ abiɔ se mɔ, ‘Ci wojikɔ awa ekán lɔ mɛ takpekpe esɔ ɖe, nyi yí taɖo mɛɖe ayi kunuɖegbe egbɛ fiɛfi gbɔxwe ayiɔ?’ Enyɔ lɔ yí nyi mɔ, seŋ nywiwo kankan le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ donɔ ŋsɛnŋ. Le egbɛmɛ can ɔ, kunuɖeɖe na yí ŋkpɔnɔ jijɔ sugbɔ.

Le exwe 1998 mɛɔ, wosɔ nyɛ koɖo Carolyn ɖaɖa Montréal yí mìnyi emɔɖetɔ veviwo. Na nɔ exwe sugbɔɔ, akpaxwe ɖewo nɔ edɔ ci ŋwanɔ yí nyi ɖoɖowawa nɔ jugbaja kunuɖeɖedɔ veviwo. Ŋgbewanɔ dɔ koɖo enyɔjɔjɔdɔwatɔwo nɔ amɛwo atrɔ susu masɔgbe ciwo yí woɖo do Yehowa Kunuɖetɔwo nu. Nyɛ koɖo Carolyn ɖenɔ kunu nɔ mɛdru ciwo yí va ci Canada yí jinɔ veviɖe mɔ yewoanya enu sugbɔ so Bibla nu.

Nyɛ koɖo ashinyɛ Carolyn

Ci ŋbu tamɛ kpɔ so exwe 68 ci ŋwa ʒinʒindoshimɛ yí nyi Yehowa sɛntɔɔ, ŋkpɔɛ mɔ écu shi nɔŋ sugbɔ. Jijɔ gangan enyi nɔŋ mɔ, ŋkpla lé nadra eŋɛnywi lɔ nɔ amɛwo do koɖo ci ŋkpedo amɛ sugbɔ nu wonya nyɔnɔnwi lɔ. Ci eviwo shin nɔ vinyɛ Lise koɖo asuɔ, wotɔ gbeshiagbe mɔɖeɖedɔ lɔ ji. Ci ŋkpɔ lé Lise kpɔtɔ wakɔ sumɔsumɔdɔ lɔ koɖo ezolelanmɛ doɔ, eji jɔkɔŋ keke. Ŋdokɔ akpe mɔ anyi kpena Kristotɔwo to kpɔwɛ koɖo aɖaŋɖoɖo nywiwo ji yí kpedo ŋnu yí ŋshin le gbɔngbɔnmɛ keŋ wa teokrasidɔ vovovowo. Ŋdo jeshi mɔ eŋɖoɖo do Yehowa gbɔngbɔn kɔkɔɛ sɛnŋ ɖekɛ nu yí ana mìatɛnŋ awa edɔ ci yi habɔbɔ lɔ dɔ mì. (Eha. 51:11) Ŋkpɔtɔ dokɔ akpe nɔ Yehowa, ɖo éhun mɔ nɔŋ yí ŋkanfukɔ yi ŋkɔ!​—Eha. 54:6.

^ par. 16 Kpɔ agbemɛ xolɔlɔ W. Glen How tɔ ci nyɔta yí nyi “Aʋa La Menye Mia Tɔ O, Ke Mawu Tɔe” le Nyɔ! 22 avril 2000 tɔ mɛ.

^ par. 20 Kpɔ agbemɛ xolɔlɔ Laurier Saumur tɔ ci nyɔta yí nyi “J’ai trouvé quelque chose pour lequel il vaut la peine de lutter,” le Tour de Garde 15 février 1977 tɔ mɛ.

^ par. 20 David Splane nyi Edɔjikpɔha Yehowa Kunuɖetɔwo tɔ mɛ tɔ ɖeka.