Skip to content

Skip to table of contents

Ɔmɛ néē ma néē ta iye ku Ubɛlssasa ta ɔ a

A Jé?

A Jé?

Ɛgɛnyá nɛ ācɛ ō bɔkwu ɔdā nōo ya eko igble a gáā jé uklɔ nɛ Ubɛlssasa ku Ubabilɔn ya kpɔcii a?

ŊMIIFI ihayi alɛwa, ācɛ nōo gē ŋmo Ubáyíbu okunu a gē ka ku Ubɛlssasa nōo wɛ Ɔcɛ́ néē kɛla lɛyikwu ɔ ipu ɔkpá ku Udaniyɛlu a i wɛ ɔcɛ nōo kóō yeeyi ɔkwɔɔkwɛyi jejee ŋ. (Udán. 5:1) É gē ka lɛ a, ohigbu ku ācɛ ō bɔkwu ɔdā nōo ya eko igble a i má ɔdā duuma nōo géē mafu ka ó lɛ eko éyi nɛ ó yeeyi ɔkwɔɔkwɛyi ŋ. Amáŋ ɛnyā gáā le piyabɔ ipu ihayi 1854. Ɔdiya a?

Ipu ihayi ɔɔma, ɔcɛ éyi nōo gē kwɛyi ācɛ Ubritish néē hi ku J.G. Utaylor a, gbɔɔ ō jila aɔdā ōhī nōo biya ipu igeli nɛhi ku Ur ku eko igble a. Babanya é gē hi igeli nɛhi ɔɔma ku aya ku ɛnɔci ku Iraq. Abɔ ó kē yɔ i jila aodee abɔɔ a, ipu inɔɔda nɛhi éyi ó gáā má ɔmɛ néē ma a. Eyeeye ku uwa lɛbɛɛka usɛtimita igwo (10cm) a, é kē ta odee ɛyi uwa. Ɔkpa néē ta ɛyi ku éyi a lɛ ō ya mla ɔkɔ ō gba ku oyeeyi ku Unabonidɔsi nōo wɛ Ɔcɛ́ ku Ubabilɔn a kóō le likpo, mla oyeeyi ku ɔyi nu nɔnyilɔ nyakwɔcɛ nōo lé ka Ubɛlssasa a duu. Ācɛ nōo gē ŋmo odee okonu a kóō cɛ kahinii: Ɔdā néē má nyā mafu ka Ubɛlssasa wɛ ɔcɛ nōo yeeyi ɔkwɔɔkwɛyi.

Amáŋ Ubáyíbu i kóō mafu ka Ubɛlssasa yeeyi ɔkwɔɔkwɛyi foofunu, amáŋ ó klla ka ku ó wɛ ɔcɛ́ duu. Ācɛ ō ŋmo odee okonu a i cɛ mla ɛnyā ŋ kpɔ. Ocabɔ mafu, ɛpleeko ku ihayi ku 1875 a, willam Utalbot ɔcɛ ō ka oyibo nōo jé usayɛnsi lɔɔlɔhi a ta ɔkpá ka ācɛ ōhī gē kahinii: “Ubɛlssasa lé ɔcɛ́ ɛpleeko ekponu mla adā nu Unabonidɔsi a. Amáŋ ó lɛ ɔdā duuma nōo mafu ka ɛnyā wɛ ɔkwɛyi ŋ.”

Igbihaajɛ a, é gáā lɛ ɔkwɛyi ku ɛlā nyā jé, ohigbu ku ɔkpá néē ta ɛyi ɔmɛ ɔhá a mafu ka ó lɛ eko éyi nɛ Unabonidɔsi Ɔcɛ́ nōo wɛ adā ku Ubɛlssasa a nyɛɛ ŋma Ubabilɔn ihayi alɛwa. Ɔdiya ɛpleeko nōó yɔ ŋ ma a? Encyclopædia Britannica kahinii: “Eko nɛ Unabonidɔsi nyɛɛ a, ó kwu ɔcɛ́ ō lé a u lɛ ɔyi nu Ubɛlssasa mla ɛyinɛhi ku aicɔɔja ku nu.” Ohigbu ɔɔma, alɔ lɔfu ka ku Ubɛlssasa lé ɔcɛ́ mla adā nu ɛpleeko ɔɔma. Ohigbu ɛnyā a, ācɛ ō bɔkwu ɔdā nōo ya eko igble a mla Alan Millard nōo wɛ ɔcɛ ō klɔcɛ ku uce a ka ku ó kpaakpa “ku ɔkpá ku Udaniyɛlu kóō hi Ubɛlssasa ku ‘ɔcɛ́.’ ”

Ó lɛ aafu ŋ, ācɛ ō gba Ujehofa ɛ̄gbā jé ka ɔdā okpɔcii nōo ya néē cika ō kpɔtuce ɛlā nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udaniyɛlu a, klla cɛ ka ó wɛ ɛlā ku Ɔwɔico a, yɔ ipu Ubáyíbu abɔyi nu.—2 Utím. 3:16.