Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 14

Amɛjijeje ci yí aso eju tagbe!

Amɛjijeje ci yí aso eju tagbe!

“Ejukɔn gangan koɖo ŋsɛntɔnɔ va yí je Anyi ju ji.”​—ӠOƐLI 1:6.

EHAJIJI 95 Kekeli La Le Kɔkɔm Ðe Edzi

SUSU VEVI LƆ *

1. Enukplakpla mɔnu ci nɔviŋsu Russell koɖo yi kpenawo zan ɔ, yí nyi yí taɖo nukplakpla mɔnu cɛ nyɔɔ?

EWU exwe sanŋdi ɖeka yɛ yí nɔviŋsu Charles Taze Russell koɖo yi kpenawo alo Bibla nukplaviwo gbɛbɔbɔ hwɛhwɛ ɖeka tɔ bɔbɔ doju. Woji mɔ yewoanya enu ci teŋ Bibla kpla so Yehowa Mawu, Yesu Kristo, nɔnɔmɛ ci mɛ mɛkukuwo le koɖo tafɛn lɔ nu. Enukplakpla mɔnu ci wozan le fafɛɖe. Mɛɖeka abiɔ enyɔ se yí wo pleŋ aji mawunyɔkpukpui ciwo pleŋ yí xo nuxu so enyɔ lɔ nu. Nɔ wokpɔ ɖoŋci lɔɔ, woŋwlini daɖɛ. Yehowa kpedo Kristotɔ cɛwo nu yí wovakedo Bibla mɛ nyɔnɔnwi sugbɔ nu. Mìkpɔtɔ kpɔkɔ nyɔna so gɔnmɛjeje nukplakpla cɛwo mɛ.

2. Nyi yí taɖo etɛnŋ jɔ hweɖewonu mɔ mìawa fɛn amɔŋje Bibla mɛ nyɔnuɖɛ ɖe mɛɔ?

2 Vɔ Bibla nukplavi cɛwo do jeshi zeɖeka mɔ, egbɔnnu mɔ woamɔŋje Bibla nyɔnuɖɛwo mɛ sɔwu Bibla gɔnmɛjeje nukplakplawo. Nyi yí taɖo enyi ahan ɔ? Enyɔ lɔ yí nyi mɔ, nɔ enyɔnuɖɛ ɖe tɔ vavamɛ alo vamɛ ɖegbɔ yí wovamɔnɔŋje mɛ nywiɖe. Vɔ susu bu gbeli. Gbɔxwe mìamɔŋje enyɔnuɖɛ ɖe mɛ kitokitoɔ, ele mɔ mìasɔ enyɔnuɖɛ lɔ pleŋ, mìdagbe akpaxwe ɖe ɖɛ o. Nɔ mìsɔ susu ɖo akpaxwe ɖeka kpoŋ ji nɔ enyɔnuɖɛ lɔɔ, mìawa afɛn amɔŋje mɛ. Ele shigbe mɔ enu cɛ yí jɔ do enyɔnuɖɛ ci yí le Ӡoɛli wema mɛ ji nɛ. Eyi taɖo, mìatrɔ agbeje enyɔnuɖɛ cɛ mɛ yí akpɔ enu ci yí taɖo mìɖo atrɔ ashi le lé mìmɔŋje mɛ do vayi nu.

3-4. Keke vaɖo egbɛ ɖe, lé mìmɔŋje enyɔnuɖɛ ci yí le Ӡoɛli 2:7-9 mɛ doɔ?

3 Hlɛn Ӡoɛli 2:7-9. Ӡoɛli nu ɖɛ mɔ gbadajin alo ejawo avadahɛn nu le Izraɛli jumɛ. Gbadajin lɔwo ɖo aɖu koɖo aglanxu ciwo yí le shigbe janŋtanwo tɔ nɛ. Gbadajin shivemunɔ cɛwo aɖu enu ciwo pleŋ wodo le Izraɛli nyigban ji! (Ӡoɛli 1:4, 6) Na nɔ exwe sugbɔɔ, mìbu mɔ shigbe lé gbadajin lɔwo vaɖu enuwo pleŋ yí ŋɖe deɖonɔ te woɔ, ahanke Yehowa Kunuɖetɔwo le kunuɖeɖedɔ lɔ wakɔ le kpɔwɛnyɔnunu mɛ nɛ. Sasaɔ, mìbunɔ mɔ kunuɖeɖedɔ lɔ adahɛn nu le “eju” alo mɛ ciwo ji sɛnsɛnŋkɔnɔtɔwo kpɔkɔ ŋsɛn do. *

4 Nɔ mìhlɛn Ӡoɛli 2:7-9 ɖekɛɔ, mìawa afɛn amɔŋje enyɔnuɖɛ lɔ mɛ. Vɔ nɔ mìsɔ enyɔnuɖɛ lɔ pleŋ ɔ, mìaɖo gɔnmɛsese nywitɔ. Mína mìagbeje susu amɛnɛ ciwo yí taɖo enyi ahan mɛ.

SUSU AMƐNƐ CIWO YÍ NA MÌAWA ASHITRƆTRƆ

5-6. Enyɔbiɔse ci yí ava susumɛ nɔ mì nɔ mìhlɛn (a) Ӡoɛli 2:20 ɔ? (b) Ӡoɛli 2:25 ɔ?

5 Susu ŋkɔtɔ ze le enyɔ ci Yehowa nu so gbadajin lɔwo nu mɛ. Énu mɔ: “Na tɛdo amɛ hunnɔwo ji so eju tagbe yí wo a so le míwo nyigban ji.” (Ӡoɛli 2:20) Nɔ gbadajin lɔwo le dumɛ nɔ Yehowa Kunuɖetɔ ciwo yí ɖekɔ kunu shigbe lé Yesu nui nɔ wo do nɛ ɖe, nyi yí taɖo Yehowa amɔ yeanya wo siɔ? (Eze. 33:7-9; Mt. 28:19, 20) Eze petii mɔ, Yehowa anya mɛ ciwo yí ɖekɔ fun nɔ yi mɛwo, vɔ danya yi sɛntɔ egbejinɔtɔwo gbeɖe o.

6 Susu amɛvetɔ lɔ ze le nyɔ ci wonu le Ӡoɛli 2:25 mɛ. Yehowa nu le nɔ mɔ: “Ŋ sɔ Anyi hwakɔn do mí ji. Ejawo, gbadajin ciwo yí tenɔ, gbadajin ciwo yí trɔnnɔ jinuku, koɖo gbadajin ciwo yí sonɔ enu ɔ, wo ɖu enushanu ci yí mí do. Vɔ, Enyɛ, [Yehowa], Na trɔ cufɛn nɔ mí nɔ exwe hunnɔwo cukaɖawo.” Do jeshi mɔ enu ciwo gbadajin lɔwo dahɛn ɔ, Yehowa mɔ ‘yeacu wowo fɛn.’ Nɔ gbadajin lɔwo le dumɛ nɔ Fyɔɖuxu ŋɛnywidratɔwoɔ, anyi eŋɛ ci mìdrakɔ dadahɛn nuwo. Vɔ kpɔ dele ahan o, ɖo agbenyɔ ci mìdrakɔ na nuvwinwatɔwo trɔkɔ jimɛ. (Eze. 33:8, 19) Enunywi ŋtɔteŋ yí mìwakɔ nɔ wo!

7. Lé enyɔgbe “yi godu” kpedo mì nu yí mìmɔŋje enyɔ ci yí le Ӡoɛli 2:28, 29 mɛ doɔ?

7 Hlɛn Ӡoɛli 2:28, 29, NWT. Mìakpɔ susu amɛtɔntɔ lɔ le toto ci mɛ enu ciwo yí le enyɔnuɖɛ lɔ mɛ ajɔ do. Yehowa nu mɔ: “Le yi goduɔ, nakɔ anyi gbɔngbɔn do amɛwo pleŋ ji.” Èdo jeshi mɔ gbadajin lɔwo awa wowo dɔ ɖegbɔ gbɔxwe akpaxwe cɛ nɔ enyɔnuɖɛ lɔ avamɛa? Nɔ Mawu Fyɔɖuxu ŋɛnywidratɔwo yí gbadajin lɔwo nyi sa ɖe, nyi yí taɖo Yehowa amɔ yeakɔ gbɔngbɔn do wo ji le wowo kunuɖeɖedɔ lɔ goduɔ? Woci yumɛ nɔ Kunuɖetɔwo yí ɖo te wowo dɔ le fiɖewo, gan wodemi edɔ lɔ wawa o. Eze petii mɔ, nɔ Mawu desɔ yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ sɛnŋ lɔ kpekɔdo wo nu saɔ, wodatɛnŋ awa dɔ cɛ keke avaɖo egbɛ o.

Nɔviŋsu J. F. Rutherford koɖo amɛshiaminɔ bu ciwo yí nɔ ŋkɔ nɔ edɔ lɔ vayi, sɔ edɔngbegbe drakɔ kojoɖoŋɛdu so xexe vwin cɛ nu (Kpɔ mamamɛ 8)

8. Mi yí gbadajin ciwo nu Enyɔdasɛ 9:1-11 xo nuxu so le dumɛ nɔɔ? (Kpɔ foto ci yí le akpa lɔ ji.)

8 Hlɛn Enyɔdasɛ 9:1-11. Mìakpɔ susu amɛnɛtɔ lɔ. Sasaɔ, mìnunɔ mɔ gbadajin ci nyɔ Ӡoɛli nu, le dumɛ nɔ kunuɖeɖedɔ ci mìwakɔ, ɖo enyɔnuɖɛ lɔ han yí le Enyɔdasɛ wema mɛ. Enyɔnuɖɛ lɔ dre gbadajin lɔwo mɔ, woɖo agbetɔwo ŋmɛ yí “sɔ enu ɖekawo cɔnta shigbe efyɔ kuku ci wo sɔ shika sɔ wa ɛnɛ.” (Enyɔ. 9:7) Na nɔ wleci amatɔn ɔ, gbadajin lɔwo tre fun nɔ “amɛ ciwo ɖekɛ yí de xɔ jeshidonu do wowo ŋgonuwo o.” Wleci amatɔn lɔwo sɔ koɖo ŋkeke ci gbadajinwo sɔ nɔnɔ agbe. (Enyɔ. 9:4, 5) Ewa shigbe mɔ, enyɔnuɖɛ cɛ xokɔ nuxu so Yehowa sɛntɔ amɛshiaminɔwo nu nɛ. Wodrakɔ kojoɖoŋɛdu Mawu tɔwo koɖo edɔngbegbe so xexe vwin cɛ nu yí edokɔ ŋmavui nɔ xexeɛmɛtɔwo.

9. Vovototo ciwo yí le gbadajin ciwo Ӡoɛli kpɔ koɖo ciwo yí Ӡan kpɔ mɛɔ?

9 Ele mɛ mɔ ŋɖewo le enyɔnuɖɛ ci yí le Enyɔdasɛ wema mɛ yí sɔ koɖo Ӡoɛli tɔ. Gan vovototo sugbɔ le wo mɛ. Le Ӡoɛli nyɔnuɖɛ lɔ mɛɔ, gbadajinwo ɖu enu ciwo pleŋ wodo. (Ӡoɛli 1:4, 6, 7) Vɔ le ŋtegan ci Ӡan kpɔ mɛɔ, “wo nu nɔ gbadajin lɔwo mɔ wo ŋgbe wa enu baɖa koɖo makpafanwo, alo ama ɖekpokpwi, alo aci ɖekpokpwi le nyigban lɔ ji o.” (Enyɔ. 9:4) Gbadajin ciwo yí Ӡoɛli kpɔ so eju tagbe. (Ӡoɛli 2:20) Vɔ ciwo Ӡan kpɔ so edumaɖosɛnxu mɛ. (Enyɔ. 9:2, 3) Wonya gbadajin ciwo Ӡoɛli kpɔ. Le Enyɔdasɛ wema mɛɔ, wodenya gbadajin lɔwo o, vɔ wona gbe wo mɔ wo le ɖegbɔ wowo dɔ. Ŋɖekɛ dedasɛ le Bibla mɛ mɔ, Yehowa dekpɔ jijɔ do edɔ ci gbadajin cɛwo wakɔ nu o.—Kpɔ dakavi ci yí nyi “ Enyɔnuɖɛ ciwo yí kudo gbadajinwo nu​—Woɖyi nɔnɔ gan vovototo le wo mɛ.”

10. Na kpɔwɛ ɖeka le Bibla mɛ ci yí dasɛ mɔ gbadajin ciwo nu Ӡoɛli xo nuxu so to akpo nɔ ciwo nu Ӡan xo nuxu so.

10 Vovototo ciwo yí le gblamɛ nɔ enyɔnuɖɛ amɛve cɛwo kpedo mì nu mìnya mɔ ekacaca ɖe dele wo mɛ o. Nu mìnukɔ mɔ gbadajin ciwo nu Ӡoɛli xo nuxu so, to akpo nɔ gbadajin ciwo yí le Enyɔdasɛ wema mɛa? Ɛɛ. Hweɖewonuɔ, Bibla tɛnŋ zan kpɔwɛnyɔnunu ɖeka vɔ yí aɖo gɔnmɛsese vovovowo, sɔ koɖo nɔnɔmɛ ci mɛ eze le. Le kpɔwɛ mɛ, Enyɔdasɛ 5:5 yɔ Yesu mɔ “janŋtan ci yí so Ӡuda xomu mɛ,” vɔ yí le 1 Piɛ 5:8 mɛɔ, woyɔ Satana mɔ ‘janŋtan ci yí jijiɛ amɛ adrɛn.’ Susu amɛnɛ ciwo mìkpɔ na mìdo jeshi mɔ mìɖo agbeje Ӡoɛli nyɔnuɖɛ lɔ mɛ ke. Gɔnmɛsese ci yí le nuɔ?

LÉ MÌAMƆŊJE ӠOƐLI NYƆNUÐƐ LƆ MƐ DOƆ?

11. Ӡoɛli 1:6 koɖo 2:1, 8, 11 kpedo mì nu yí mìnya mɛ ciwo yí gbadajin lɔwo le dumɛ nɔɔ?

11 Nɔ mìgbeje kpukpui buwo mɛ le Ӡoɛli nyɔnuɖɛ lɔ mɛɔ, mìamɔŋje mɛ mɔ, énukɔ nyɔ ɖɛ so amɛjijeje ahwakɔn ɖeka tɔ nu. (Ӡoɛli 1:6; 2:1, 8, 11) Yehowa nu mɔ yeazan ye “hwakɔn” gangan ci yí nyi Babiloni sɔjawo yí asɔ dɔn to nɔ Izraɛlivi tonumasetɔwo. (Ӡoɛli 2:25) Ci womɔ ahwakɔn cɛ so “eju tagbeɔ,” esɔgbe, ɖo Izraɛli tagbe yí Babilonitɔwo aso ava je wo ji. (Ӡoɛli 2:20) Wosɔ ahwakɔn lɔ sɔ koɖo gbadajinwo totomɛ. Ӡoɛli nu so wo nu mɔ: “Ahwawavi ɖeka ɖeka zɔnnɔ yiŋtɔ mɔ ji. . . . Wo shiju yì eju gan mɛ. Wo ɖeblɛ de egli ji. Wo to sɛflɛwo tu yí ɖo axwewo mɛ. Wo toto sɛflɛwo tu shigbe flafinɔwo ɛnɛ.” (Ӡoɛli 2:8, 9) Kpɔ enujɔjɔ lɔ le susumɛ ɖa! Sɔjawo gban do eju lɔ mɛ. Bexu ɖe deli o. Babilonitɔwo wi dagli mɛɖekɛ do o!

12. Lé Ӡoɛli nyɔnuɖɛ ci yí kudo gbadajinwo nu vamɛ doɔ?

12 Babilonitɔwo (alo Kaldeatɔwo) va je Ӡeruzalɛmu jugan ji le exwe 607 D.Y. shigbe gbadajinwo hannɛ. Bibla nu mɔ: “Kaldeatɔwo fyɔ yí va je wo ji, éwu wowo ɖajɛviwo koɖo wi . . . ; deku ŋshishi nɔ ɖajɛvi alo cugbejɛvi, amɛshinshin alo amɛmaleɖe o. Mawu sɔ enuwo pleŋ do alɔ mɛ ni. Étɔ zo Mawu adodwi lɔ xwe, égban Ӡeruzalɛmu gli lɔ, étɔ zo shanŋ sɛnŋ ciwo pleŋ yí le mɛ yí dahɛn yi nuveviwo pleŋ.” (2 Kro. 36:17, 19, NWT) Ci Babilonitɔwo je eju lɔ ji yí gu enuwo pleŋ le mɛɔ, amɛwo tɛnŋ nu mɔ: “Zoxuji yí enyi yí mɛɖe alo elan ɖekɛ dele mɛ o yí wosɔ do alɔ mɛ nɔ Kaldeatɔwo.”​—Ӡer. 32:43, NWT.

13. Ðe Ӡeremi 16:16, 18 gɔnmɛ.

13 Exwe 200 han godu nɔ Ӡoɛli nyɔnuɖɛɔ, Yehowa zan Ӡeremi yí yɛ can nu nyɔ ɖɛ so amɛjijeje cɛ nu. Énu mɔ sɔja lɔwo aji Izraɛlivi tonumasetɔwo kpɔ ɖekaɖeka yí alé wo pleŋ yi hwashigbemɛ. “Yehowa nu mɔ: ‘Nadɔ kpaviletɔ sugbɔwo yí woava lé wo. Le yi goduɔ, nadɔ adedatɔ sugbɔwo yí woanya wo yí alé wo le eto koɖo etoviwo pleŋ ji koɖo ekpetuiwo mɛ. . . . Nacu fɛn nɔ wo yí asɔ koɖo nuvɔn koɖo afɛn ciwo pleŋ wowa.’” Axu gangan alo avesu ɖekpokpui deli ci mɛ Izraɛlivi matrɔjimɛwo abe do yí Babilonitɔwo alé wo aglo o.​—Ӡer. 16:16, 18, NWT.

ENUWO DRADRADO

14. Hwenu yí Ӡoɛli 2:28, 29 vamɛɔ?

14 Ecɛyɛɔ, Ӡoɛli jikɔ anu eŋɛnywi ɖeka. Enuwo agbevanyɔ le eju lɔ mɛ. (Ӡoɛli 2:23-26) Le yiyimɛɔ, gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu abɔ. Yehowa nu mɔ: “Nakɔ anyi gbɔngbɔn do amɛwo pleŋ ji, eyi míwo vi ŋsu koɖo míwo vi nyɔnuwo anu nyɔ ɖɛ. . . Nakɔ anyi gbɔngbɔn do hwashi ŋsu koɖo hwashi nyɔnuwo can ji.” (Ӡoɛli 2:28, 29, NWT) Ci Izraɛliviwo trɔgbɔ so Babiloniɔ, Mawu dekɔ yi gbɔngbɔn do wo ji zeɖeka o. Ewa exwe sanŋdi nɛniɖe gbɔxwe ekɔ yi gbɔngbɔn lɔ do wo ji, le Pantekoti 33 K.H. Lé mìwɛ yí nyaɔ?

15. Sɔ koɖo Edɔwawawo 2:16, 17 ɖe, nyi Piɛ trɔ le Ӡoɛli 2:28 mɛɔ, yí nyi ecɛ dasɛɔ?

15 Gbɔngbɔn cucu apotru Piɛ yí ezan Ӡoɛli 2:28, 29 mɛ nyɔwo do enujɔjɔ kpacamɛ ɖeka nu le Pantekoti ŋkeke lɔ ji. Le nyidin ga shiɖekɛ han ɔ, Mawu wa enujiŋ ɖeka, ékɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ do mɛ ciwo yí le nɔ ji yí wotɔ nuxu xoxo “so enujiŋ ciwo yí Mawu wa nu.” (Edɔ. 2:11, NWT) Gbɔngbɔn cucu Piɛ yí ezan nyɔgbe ciwo yí to akpo hwɛɖeka hwenu eyɔkɔ Ӡoɛli nyɔnuɖɛ lɔ. Èdo jeshi enu ci etrɔ le mɛa? (Hlɛn Edɔwawawo 2:16, 17.) Ӡoɛli tɔ nyɔnuɖɛ lɔ ji koɖo enyɔgbe “le yi goduɔ,” vɔ Piɛ yɛzan enyɔgbe: “Le ŋkeke vɔvɔwo mɛ ɔ.” Kpukpui cɛ xokɔ nuxu so ŋkeke vɔvɔwo nu nɔ Ӡuifuwo totoɖoanyi. Hwenɔnuɔ, Mawu akɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ do “amɛwo pleŋ ji.” Ecɛ dasɛ mɔ hwenu sugbɔ vayi gbɔxwe Ӡoɛli nyɔnuɖɛ lɔ vamɛ.

16. Lé Mawu gbɔngbɔn kɔkɔɛ kpedo exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo nu yí wodra eŋɛnywi lɔ doɔ, yí lé ekpekɔdo mìwo nu le egbɛmɛ doɔ?

16 Ci Mawu kɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ do exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo jiɔ, wotɔ eŋɛnywi lɔ dradra to xexe lɔ pleŋ mɛ. Eyi le exwe 61 K.H. han mɛɔ, apotru Pɔlu tɛnŋ ŋwlɛ ɖaɖa Kolosetɔwo mɔ, “wo dra [eŋɛnywi lɔ] nɔ amɛwo pleŋ le xexe lɔ mɛ.” (Kol. 1:23) “Xexe” ci nu Pɔlu xokɔ nuxu so le lɛ yí nyi fiɖekpokpui ci woatɛnŋ azɔn mɔ yi hwenɔnu. Le egbɛmɛɔ, Yehowa to yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ sɛnŋ lɔ ji yí na eŋɛnywi lɔ kaka yi eju sugbɔ mɛ keke yí ɖo “amɛ ciwo pleŋ yí le xexe cɛ mɛ” gbɔ!—Edɔ. 13:47; kpɔ dakavi ci yí nyi “ Nakɔ anyi gbɔngbɔn do amɛwo pleŋ ji.”

NYI YÍ TRƆƆ?

17. Lé mìvamɔŋje Ӡoɛli nyɔnuɖɛ ci yí kudo gbadajinwo nu mɛ do hɔntɔn ɔ?

17 Nyi yí trɔɔ? Mìvamɔŋje enyɔnuɖɛ ci yí le Ӡoɛli 2:7-9 mɛ nywiɖe hɔntɔn. Eze petii mɔ kpukpui cɛwo dexokɔ nuxu so eŋɛnywidradradɔ ci mìwakɔ koɖo ezolelanmɛ nu o, vɔ exokɔ nuxu so Babilonitɔwo hwakɔn ci yí va je Ӡeruzalɛmu ji le exwe 607 D.Y. mɛ.

18. Nyi yí detrɔ le Yehowa mɛwo nuɔ?

18 Nyi yí detrɔɔ? Yehowa mɛwo kpɔtɔ drakɔ eŋɛnywi lɔ le afishiafi yí zannɔ mɔnu vovovowo. (Mt. 24:14) Acɛkpakpa ɖekpokpui datɛnŋ aɖo te mì le eŋɛnywi lɔ dradra mɛ o. Yehowa kpekɔdo mì nu yí edɔ lɔ yikɔ ŋkɔ yí mìdrakɔ Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ koɖo edɔngbegbe! Mìkpɔtɔ kpɔkɔ emɔ nɔ Yehowa mɔ yɛakpedo mì nu yí mìamɔŋje Bibla mɛ nyɔnuɖɛwo mɛ, ɖo mìkando ji mɔ le gamɛ nywi jiɔ, “Á kplɔ [mì] le nyɔnɔnwi lɔ pleŋ mɛ”!​—Ӡan 16:13.

EHAJIJI 97 Mawu Ƒe Nya Nue Míenɔa Agbe Ðo

^ par. 5 So exwe sugbɔ keɔ, mìxɔɛ se mɔ enyɔnuɖɛ ci yí le Ӡoɛli wema eta 1 koɖo 2 mɛ, xokɔ nuxu so eŋɛnywidradradɔ ci mìwakɔ le egbɛmɛ nu. Vɔ susu amɛnɛ ɖewo li ciwo yí taɖo mìɖo atrɔ gɔnmɛsese ci mìɖo do akpaxwe cɛ nu nɔ Ӡoɛli nyɔnuɖɛ lɔ. Susu ciwo yɔɔ?

^ par. 3 Le kpɔwɛ mɛ, kpɔ enukplakpla nyɔta ci yí nyi “Yehowa Ƒe Nunya Dzena Le Eƒe Nuwɔwɔwo Me” mm. 14-16 nɔ Jutakpɔxɔ 15 avril 2009.