Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

HOSỌ OPLỌN TỌN 17

“Yẹn Ko Ylọ Mì Dọ Họntọn”

“Yẹn Ko Ylọ Mì Dọ Họntọn”

“Yẹn ko ylọ mì dọ họntọn, na nuhe yẹn sè sọn Otọ́ ṣie dè lẹpo wẹ yẹn ko hẹn zun yinyọnẹn na mì.”—JOH. 15:15.

OHÀN 13 Klisti, Apajlẹ Mítọn

BLADOPỌ *

1. Nawẹ a sọgan wleawuna họntọnjiji nujọnu tọn hẹ mẹde gbọn?

TO PAA mẹ, afọdide tintan nado wleawuna họntọnjiji nujọnu tọn hẹ mẹhe a dukosọ hẹ de wẹ nado yí whenu zan hẹ mẹlọ. Dile mì to hodọ hẹ ode awetọ, bo to linlẹn po numimọ lẹ po má hẹ mìde, mì na lẹzun họntọn lẹ. Ṣigba, na nuhe dù họntọnjiji hẹ Jesu, mí nọ pannukọn avùnnukundiọsọmẹnu delẹ. Etẹwẹ yin delẹ to yé mẹ?

2. Etẹwẹ yin avùnnukundiọsọmẹnu tintan he mí nọ pehẹ?

2 Avùnnukundiọsọmẹnu tintan wẹ yindọ, mí ma mọ Jesu pọ́n nukun sọ nukun. Klistiani susu to owhe kanweko tintan whenu pehẹ avùnnukundiọsọmẹnu ehe ga. Etomọṣo, apọsteli Pita dọmọ: “Dile etlẹ yindọ mì ma mọ ẹn pọ́n, mì yiwanna ẹn. Dile etlẹ yindọ mì ma to mimọ ẹn to alọnu din, ṣogan mì do yise hia to ewọ mẹ.” (1 Pita 1:8) Enẹwutu, e yọnbasi nado wleawuna haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ Jesu mahopọnna dọ mí ma mọ ẹn pọ́n nukun sọ nukun.

3. Etẹwẹ yin avùnnukundiọsọmẹnu awetọ he mí nọ pehẹ?

3 Avùnnukundiọsọmẹnu awetọ wẹ yindọ mí ma gán nọ dọhona Jesu tlọlọ. Whenue mí to dẹ̀ho, mí nọ dọ linlẹn mítọn lẹ na Jehovah. Nugbo wẹ dọ mí nọ hodẹ̀ to oyín Jesu tọn mẹ, amọ́ e ma yin ewọ wẹ mí nọ dọhona tlọlọ. Na nugbo tọn, Jesu ma jlo dọ mí ni nọ hodẹ̀ hlan emi. Etẹwutu? Na dẹ̀hiho yin aliho sinsẹ̀n-bibasi tọn de wutu, podọ Jehovah kẹdẹ wẹ mí dona nọ basi sinsẹ̀n hlan. (Mat. 4:10) Etomọṣo, mí sọgan nọ dohia Jesu dọ mí yiwanna ẹn.

4. Etẹwẹ yin avùnnukundiọsọmẹnu atọ̀ntọ, podọ etẹ ji wẹ mí na dọhodo to hosọ ehe mẹ?

4 Avùnnukundiọsọmẹnu atọ̀ntọ wẹ yindọ Jesu to olọn mẹ, bọ mí ma sọgan yí whenu zan dopọ hẹ ẹ. Ṣigba, mí sọgan plọn nado yọ́n nususu gando Jesu go eyin mí ma tlẹ tin topọ po e po tlọlọ. Mí na gbadopọnna onú ẹnẹ delẹ he mí sọgan wà nado hẹn họntọnjiji mítọn hẹ ewọ lodo dogọ. Amọ́, jẹnukọn whẹ́, mì gbọ mí ni dọhodo nuhewutu e do yin nujọnu dọ mí ni jihọntọn pẹkipẹki hẹ Klisti ji.

NAEGBỌN MÍ DONA JIHỌNTỌN HẸ JESU?

5. Naegbọn mí dona jihọntọn hẹ Jesu? (Sọ pọ́n apotin lọ “ Họntọnjiji hẹ Jesu Nọ Hẹnmẹ Zun Họntọn Jehovah Tọn,” gọna apotin lọ “ Pọndohlan He Sọgbe Tintindo Gando Azọngban Jesu Tọn Go.”)

5 Mí dona jihọntọn hẹ Jesu eyin mí jlo na tindo haṣinṣan dagbe de hẹ Jehovah. Etẹwutu? Lẹnnupọndo whẹwhinwhẹ́n awe poun ji. Tintan, Jesu dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Otọ́ lọsu yiwanna mì, na mì yiwanna mi . . . wutu.” (Joh. 16:27) E sọ dọmọ: “Mẹdepope ma nọ wá Otọ́ dè adavo gbọn yẹn gblamẹ.” (Joh. 14:6) Mẹhe to tintẹnpọn nado yin họntọn Jehovah tọn bo ma ka tindo haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ Jesu, sọgan yin yiyijlẹdo mẹhe ma jlo na gbọn ohọ̀n-nù do biọ owhé de gbè go. Jesu yí apajlẹ mọnkọ de zan whenue e dlẹnalọdo ede taidi “ohọ̀n lọ na lẹngbọ lẹ.” (Joh. 10:7) Whẹwhinwhẹ́n awetọ wẹ yindọ Jesu nọ do jẹhẹnu Otọ́ etọn tọn lẹ hia to aliho pipé mẹ. E dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Mẹdepope he mọ mi ko mọ Otọ́ ga.” (Joh. 14:9) Enẹwutu, aliho titengbe de he mẹ mí sọgan wá yọ́n Jehovah te wẹ nado nọ plọnnu gando gbẹzan Jesu tọn go. Dile mí to nuplọn gando Jesu go, owanyi mítọn na ewọ na jideji. Podọ dile họntọnjiji mítọn hẹ Jesu to sinsinyẹn sọ, mọ wẹ owanyi he mí tindo na Otọ́ etọn na siso do niyẹn.

6. Etẹwẹ yin whẹwhinwhẹ́n devo he wutu mí dona tindo haṣinṣan de hẹ Jesu? Basi zẹẹmẹ.

6 Mí dona tindo haṣinṣan de hẹ Jesu na odẹ̀ mítọn lẹ nido sọgan mọ gblọndo. E ma ko pé nado nọ dọ “to oyín Jesu tọn mẹ” to vivọnu odẹ̀ mítọn lẹ tọn poun. Mí dona yọ́n lehe Jehovah nọ yí Jesu zan nado na gblọndo na odẹ̀ mítọn lẹ do. Jesu dọna apọsteli lẹ dọmọ: “Nudepope he mì biọ to oyín ṣie mẹ, yẹn na wà ẹ.” (Joh. 14:13) Dile etlẹ yindọ Jehovah lọsu wẹ nọ sè odẹ̀ mítọn lẹ bo nọ na gblọndo yetọn, ewọ ko na aṣẹ Jesu nado nọ yinuwa sọgbe hẹ nudide Etọn lẹ. (Mat. 28:18) Enẹwutu, whẹpo Jiwheyẹwhe nido sè odẹ̀ mítọn lẹ, e nọ pọ́n eyin mí ko setonuna ayinamẹ he Jesu na. Di apajlẹ, Jesu dọmọ: “Eyin mì jo sẹ́nmẹjijẹ gbẹtọ lẹ tọn na yé, Otọ́ mìtọn olọn tọn na jona mì ga; ṣigba eyin mì ma jo sẹ́nmẹjijẹ gbẹtọ lẹ tọn na yé, mọdopolọ Otọ́ mìtọn olọn tọn ma na jo sẹ́nmẹjijẹ mìtọn lẹ na mì.” (Mat. 6:14, 15) Enẹwutu, lehe e yin nujọnu do sọ dọ mí ni nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ kẹdẹdile Jehovah po Jesu po nọ yinuwa hẹ mí do!

7. Mẹnu lẹ wẹ na mọaleyi sọn avọ́sinsan ofligọ tọn Jesu tọn mẹ?

7 Mẹhe jihọntọn pẹkipẹki hẹ Jesu lẹ kẹdẹ wẹ na mọaleyi sọn avọ́sinsan ofligọ tọn etọn mẹ. Nawẹ mí wagbọn do yọ́n enẹ? Jesu dọ dọ ewọ na “ze ogbẹ̀ etọn jo do ota họntọn etọn lẹ tọn mẹ.” (Joh. 15:13) Omẹ nugbonọ he nọgbẹ̀ whẹpo Jesu do wá aigba ji lẹ dona plọnnu gando ewọ go bosọ yiwanna ẹn. Sunnu po yọnnu po mọnkọ lẹ taidi Ablaham, Sala, Mose po Lahabi po na yin finfọnsọnku, ṣigba devizọnwatọ dodonọ Jehovah tọn ehelẹ lọsu dona jihọntọn hẹ Jesu nado sọgan mọ ogbẹ̀ madopodo.—Joh. 17:3; Owalọ 24:15; Heb. 11:8-12, 24-26, 31.

8, 9. Dile Johanu 15:4, 5 basi zẹẹmẹ etọn do, etẹwẹ haṣinṣan mítọn hẹ Jesu nọ hẹn mí penugo nado wà, podọ naegbọn enẹ do yin nujọnu?

8 Ayajẹnu wẹ e nọ yin nado wazọ́n dopọ hẹ Jesu dile mí to yẹwhehodọ bosọ to mẹplọn gando wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn go. Whenue Jesu to aigba ji, ewọ yin mẹplọntọ de. Podọ sọn whenue Jesu lẹkọyi olọn mẹ, ewọ zindonukọn nado to anadena azọ́n yẹwhehodidọ po mẹpinplọn po tọn lọ taidi ota agun lọ tọn. E nọ mọ vivẹnu he do a te nado gọalọna mẹsusu dile a penugo do nado wá yọ́n ewọ po Otọ́ etọn po, podọ e nọ yọ́n pinpẹn etọn taun. Na nugbo tọn, eyin alọgọ Jehovah po Jesu po tọn dẹ́n, mí ma sọgan wà azọ́n ehe dotana.—Hia Johanu 15:4, 5.

9 Ohó Jiwheyẹwhe tọn plọn mí to aliho he họnwun mẹ dọ nado hẹn homẹ Jehovah tọn hùn, mí dona yiwanna Jesu bosọ hẹn owanyi enẹ go. Mì gbọ mí ni lẹnnupọndo onú ẹnẹ he mí sọgan wà nado lẹzun họntọn Jesu tọn lẹ ji.

LEHE MÍ SỌGAN JIHỌNTỌN HẸ JESU DO

A sọgan lẹzun họntọn Jesu tọn eyin a (1) nọ plọn nado yọ́n ewọ ganji, (2) nọ lẹnnupọn bosọ nọ yinuwa di ewọ, (3) nọ nọgodona mẹmẹsunnu Klisti tọn lẹ, bosọ (4) nọ nọgodona tito agun tọn lẹ (Pọ́n hukan 10-14tọ) *

10. Etẹwẹ yin afọdide tintan lọ nado jihọntọn hẹ Jesu?

10 (1Nọ plọn nado yọ́n Jesu. Mí sọgan wà ehe gbọn owe Biblu tọn lọ lẹ Matiu, Malku, Luku po Johanu po hihia dali. Dile mí to ayihamẹlẹnpọn do nuhe Biblu dọ gando gbẹzan Jesu tọn go ji, mí nọ wá yiwanna Jesu bosọ nọ na ẹn sisi, na aliho he mẹ e yinuwa hẹ gbẹtọ lẹ po homẹdagbe po te wutu. Di apajlẹ, dile etlẹ yindọ ewọ yin Klunọ na devi etọn lẹ, e ma yinuwa hẹ yé taidi afanumẹ lẹ. Kakatimọ, e nọ dọ linlẹn po numọtolanmẹ sisosiso etọn lẹ po na yé. (Joh. 15:15) Jesu sè vivẹ́ hẹ yé bosọ viavi hẹ yé. (Joh. 11:32-36) Nukundiọsọmẹtọ etọn lẹ lọsu yigbe dọ ewọ yin họntọn mẹhe kẹalọyi owẹ̀n etọn lẹ tọn. (Mat. 11:19) Eyin mí hodo apajlẹ lehe Jesu yinuwa hẹ devi etọn lẹ do tọn, haṣinṣan mítọn hẹ mẹdevo lẹ nọ pọnte, podọ mí nọ tindo pekọ po ayajẹ po dogọ, bosọ nọ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn hia Klisti dogọ.

11. Etẹwẹ yin afọdide awetọ lọ nado lẹzun họntọn Jesu tọn, podọ naegbọn afọdide enẹ do yin nujọnu?

11 (2Nọ lẹnnupọn bosọ nọ yinuwa taidi Jesu. Lehe mí yọ́n aliho nulẹnpọn tọn etọn bosọ nọ hodo apajlẹ etọn sọ, mọ wẹ mí na vẹ́ po ewọ po dogọ do niyẹn. (1 Kọl. 2:16) Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ Jesu tọn gbọn? Doayi apajlẹ dopo poun go. Nuhe nọ duahunmẹna Jesu hugan wẹ nado gọalọna mẹdevo lẹ, e ma yin nado hẹn homẹ edetiti tọn hùn. (Mat. 20:28; Lom. 15:1-3) Na pọndohlan enẹ he ewọ tindo wutu, e nọ yí ede do sanvọ́ bosọ nọ jonamẹ. Ewọ ma nọ yawu gblehomẹ na nuhe gbẹtọ lẹ dọ dego wutu. (Joh. 1:46, 47) Podọ, e ma nọ wleawuna pọndohlan tẹgbẹ tọn de gando gbẹtọ lẹ go, bo nọ hẹn nuhe yé ko ṣiwà wayi lẹ do ayiha mẹ majomajo gba. (1 Tim. 1:12-14) Jesu dọmọ: “Mẹlẹpo na yọnẹn dọ devi ṣie lẹ wẹ mì yin—eyin mì tindo owanyi to mìde ṣẹnṣẹn.” (Joh. 13:35) Naegbọn a ma na kanse dewe dọ, “Be n’nọ hodo apajlẹ Jesu tọn bo nọ wà nuhe go n’pé lẹpo nado nọ jijọho mẹ hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu ṣie lẹ po ya?”

12. Etẹwẹ yin afọdide atọ̀ntọ lọ nado lẹzun họntọn Jesu tọn, podọ nawẹ mí sọgan ze afọdide enẹ gbọn?

12 (3Nọ nọgodona mẹmẹsunnu Klisti tọn lẹ. Jesu nọ pọ́n nuhe mí nọ wà nado nọgodona mẹmẹsunnu yiamisisadode etọn lẹ hlan taidi dọ ewọ wẹ mí to wiwà na. (Mat. 25:34-40) Aliho titengbe he mẹ mí nọ nọgodona mẹyiamisisadode lẹ te wẹ nado tindo mahẹ gigọ́ to azọ́n yẹwheho Ahọluduta lọ tọn didọ po gbẹtọ lẹ hinhẹn zun devi po tọn mẹ, ehe Jesu degbena hodotọ etọn lẹ nado wà. (Mat. 28:19, 20; Owalọ 10:42) “Lẹngbọ devo lẹ” wẹ to alọgọ taun bọ mẹmẹsunnu Klisti tọn lẹ do penugo nado to azọ́n yẹwhehodidọ tọn pligidi he to yìyì to alọnu lẹdo aihọn pé lọ hẹndi. (Joh. 10:16) Eyin a yin dopo to lẹngbọ devo lẹ mẹ, whedepopenu he a to mahẹ tindo to azọ́n ehe mẹ, a nọ dohia dọ emi tindo owanyi sisosiso na mẹyiamisisadode lẹ, podọ na Jesu ga.

13. Nawẹ mí sọgan yí ayinamẹ Jesu tọn he tin to Luku 16:9 mẹ do yizan mẹ gbọn?

13 Mí sọ nọ jihọntọn hẹ Jehovah po Jesu po gbọn akuẹ he mí tindo yíyí do nọgodona azọ́n he yé to anadena lọ dali. (Hia Luku 16:9.) Di apajlẹ, mí sọgan basi nunina akuẹ tọn nado nọgodona azọ́n lẹdo aihọn pé tọn lọ, yèdọ nunina he nọ yin yiyizan na azọ́n wẹndagbe lilá tọn lọ to aigba-denamẹ he to olá lẹ ji, ohọ̀ he nọ yin yiyizan na sinsẹ̀n-bibasi nugbo lẹ gbigbá po nukunpipedo yé go po, gọna awuwiwlena alọgọ kọgbọ tọn na mẹhe hẹn nutindo yetọn lẹ bu to nugbajẹmẹji whenu lẹ. Mí sọgan sọ basi nunina nado nọgodona agun mítọn to akuẹzinzan-liho, bosọ nọ gọalọna mẹhe mílọsu yọnẹn dọ yé tin to nuhudo mẹ lẹ. (Howh. 19:17) Aliho delẹ niyẹn nado nọgodona mẹmẹsunnu Klisti tọn lẹ.

14. Dile Efesunu lẹ 4:15, 16 dohia do, etẹwẹ yin afọdide ẹnẹtọ lọ nado lẹzun họntọn Jesu tọn?

14 (4Nọ nọgodona tito agun Klistiani tọn lẹ. Mí nọ hẹn haṣinṣan mítọn hẹ Jesu he yin ota agun lọ tọn sinyẹn deji, eyin mí kọngbedopọ hẹ mẹhe yin dide nado penukundo mí go lẹ. (Hia Efesunu lẹ 4:15, 16.) Di apajlẹ, mí to tintẹnpọn to agọe nado hẹn ẹn diun dọ Plitẹnhọ Ahọluduta tọn lẹpo nọ yin yiyizan to gigọ́ mẹ. Enẹwutu, agun delẹ ko yin kinkọndopọ hẹ agun devo lẹ, podọ vọjlado yin bibasi gando dogbó aigba-denamẹ yetọn lẹ tọn go. Diọdo ehe ko zọ́n bọ titobasinanu lọ dapana nunina akuẹ tọn lẹ hinhẹngú. Ṣigba, to ojlẹ dopolọ mẹ, e biọ dọ wẹnlatọ delẹ ni diọada sọgbe hẹ ninọmẹ yọyọ ehelẹ. Wẹnlatọ nugbonọ enẹlẹ sọgan ko to agun de mẹ na owhe susu, bo sọgan ko vẹ́ taun hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu po he to finẹ lẹ. Amọ́ e yin bibiọ to yé si todin nado jẹ agun devo mẹ. Lehe homẹ Jesu tọn dona ko hùn nado mọdọ devi nugbonọ ehelẹ kọngbedopọ hẹ tito ehe do sọ!

LẸZUN HỌNTỌN JESU TỌN KAKADOI

15. Nawẹ họntọnjiji mítọn hẹ Jesu na sinyẹn dogọ to sọgodo gbọn?

15 Mẹhe yin yiyiamisisadode gbọn gbigbọ wiwe dali lẹ tindo todido nado nọpọ́ hẹ Jesu kakadoi, bo sẹ̀n taidi gudutọgbẹ́ lẹ to Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Na nugbo tọn, yé na tin hẹ Klisti—yé na mọ ẹn, dọho hẹ ẹ bosọ yí whenu zan dopọ hẹ ẹ. (Joh. 14:2, 3) Mẹhe tindo todido aigba ji tọn lẹ lọsu na duvivi owanyi po mẹtọnhopọn Jesu tọn po tọn. Mahopọnna dọ yé ma na mọ Jesu, haṣinṣan yetọn hẹ ewọ na lodo hugan gbede pọ́n dile yé na to vivi ogbẹ̀ he Jehovah po Jesu po hẹn yọnbasi na yé tọn dù.—Isa. 9:6, 7.

16. Dona tẹlẹ wẹ họntọnjiji hẹ Jesu nọ hẹnwa na mí?

16 Eyin mí kẹalọyi oylọ-basinamẹ Jesu tọn nado lẹzun họntọn etọn lẹ, mí nọ mọ dona susu yí. Di apajlẹ, mí nọ duvivi owanyi po godonọnamẹ etọn po tọn bẹsọn din. Mí nọ tindo dotẹnmẹ hundote lọ nado nọgbẹ̀ kakadoi. Podọ hú popolẹpo, họntọnjiji mítọn hẹ Jesu na dekọtọn do dona he họakuẹ hugan lọ mẹ na mí, enẹ wẹ nado tindo haṣinṣan mẹdetiti tọn de hẹ Otọ́ Jesu tọn, yèdọ Jehovah. Lẹblanulọkẹyi nankọ die nado yin yiylọdọ họntọn Jesu tọn lẹ!

OHÀN 17 “Yẹn Jlo”

^ huk. 5 Apọsteli lẹ yí owhe delẹ zan do dọhodopọ hẹ Jesu bosọ wazọ́n hẹ ẹ, podọ yé lẹzun họntọn vivẹ́ etọn lẹ. Jesu jlo dọ mílọsu ni yin họntọn etọn lẹ, ṣigba to vogbingbọn mẹ na apọsteli lẹ, míwlẹ nọ pehẹ avùnnukundiọsọmẹnu delẹ. Hosọ ehe na dọhodo delẹ to avùnnukundiọsọmẹnu enẹlẹ mẹ ji, podọ e bẹ ayinamẹ lẹ hẹn gando lehe mí sọgan wleawuna haṣinṣan pẹkipẹki de hẹ Jesu bosọ hẹn haṣinṣan ehe dote do go.

^ huk. 55 ZẸẸMẸ YẸDIDE LẸ TỌN: (1) To sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn whenu, mí sọgan nọ plọnnu gando gbẹzan po lizọnyizọn Jesu tọn po go. (2) To agun mẹ, mí sọgan nọ dín jijọho hẹ mẹmẹsunnu mítọn lẹ. (3) Gbọn mahẹ gigọ́ tintindo to lizọnyizọn lọ mẹ dali, mí sọgan nọgodona mẹmẹsunnu Klisti tọn lẹ. (4) Eyin agun lẹ yin kinkọndopọ, mí sọgan nọ kọngbedopọ hẹ nudide mẹho lẹ tọn.