1. Co to znamená bát se Boha a proč se ho musí bát ti, kdo ho milují?

KŘESŤANÉ Boha milují a zároveň se ho bojí. Neprotiřečí si to? Ne, protože nejde o strach, který by nás ochromoval. Jde o jiný druh strachu. Projevuje se tak, že vůči Bohu cítíme posvátnou bázeň a hlubokou úctu. Nechceme udělat nic, čím bychom svého nebeského Otce zklamali, protože nechceme narušit své přátelství s ním. (Žalm 111:10; Přísl. 8:13)

2. Které dvě věci si na základě Žalmu 86:11 rozebereme v tomto článku?

² Přečti Žalm 86:11. Když se nad těmito slovy zamyslíš, určitě budeš souhlasit s tím, že věrný král David chápal, jak důležité je bát se Boha. Co se z Davidových slov můžeme naučit? Nejdřív prozkoumáme důvody, proč mít k Božímu jménu hlubokou úctu. Pak si ukážeme, jak takovou úctu dávat najevo v každodenním životě.

3. Jaký zážitek možná Mojžíšovi pomohl, aby měl k Božímu jménu hlubokou úctu?

³ Představ si, jak se asi Mojžíš cítil, když se krčil v trhlině ve skále a viděl, jak kolem něj prochází Jehovova sláva. Hlubší pochopení Písma k tomu říká, že to byl „takový bázeň vzbuzující zážitek, jaký pravděpodobně před příchodem Ježíše Krista neměl žádný jiný člověk“. Mojžíš pak uslyšel slova, která nejspíš pronesl anděl:  „Jehova, Jehova, Bůh milosrdný a soucitný, trpělivý a plný věrné lásky a pravdy, projevuje věrnou lásku tisícům, promíjí provinění, přestupek a hřích.“ (2. Mojž. 33:17–23; 34:5–7) Když Mojžíš používal Jehovovo jméno, možná se mu tato událost vybavovala. Chápeme tedy, proč Izraelitům později říkal, že se mají „bát slavného jména, které vzbuzuje bázeň“. (5. Mojž. 28:58)

4. O kterých Jehovových vlastnostech můžeme přemýšlet, abychom k němu cítili hlubokou úctu?

⁴ Když používáme Jehovovo jméno, je dobré přemýšlet, jaký je ten, komu toto jméno patří. Můžeme uvažovat o jeho vlastnostech, jako je moc, moudrost, spravedlnost, láska a další. Když to budeme dělat, budeme k němu cítit hlubokou úctu. (Žalm 77:11–15)

5., 6. a) Co Boží jméno znamená? b) Jak Jehova podle 2. Mojžíšovy 3:13 a 14 a Izajáše 64:8 uskutečňuje svou vůli?

⁵ Jaký význam má Boží jméno? Řada odborníků se shoduje, že Boží jméno zřejmě znamená „působí, že se stane“. To nám připomíná, že Jehova dokáže uskutečnit, cokoli si přeje, a nic ho nemůže zastavit. Jak to dělá?

⁶ Za prvé, sám Jehova se může stát čímkoli, co je ke splnění jeho záměru potřeba. (Přečti 2. Mojžíšovu 3:13, 14.) V našich publikacích často čteme, že máme o tomto úžasném rysu Boží osobnosti přemýšlet. Za druhé, Jehova dokáže způsobit, že se i jeho nedokonalí služebníci stanou, čímkoli je potřeba, aby mu mohli sloužit a plnit jeho záměr. (Přečti Izajáše 64:8.) Jehova tak působí, že se uskutečňuje jeho vůle. Nic mu v tom nemůže zabránit. (Iz. 46:10, 11)

7. Co můžeme dělat pro to, abychom si našeho nebeského Otce ještě víc vážili?

⁷ Když budeme přemýšlet o tom, co Jehova dělá a co díky němu dokážeme  dělat my, budeme si ho ještě víc vážit. Když se například zamyslíme nad tím, jaké nádherné věci stvořil, jenom žasneme. (Žalm 8:3, 4) A když přemýšlíme, co Jehova dokáže dělat s námi, roste naše úcta k němu. Jehovovo jméno opravdu vzbuzuje bázeň! Zahrnuje všechno, čím náš Otec je, všechno, co dělá, a všechno, co se ještě chystá udělat. (Žalm 89:7, 8)

8. Co je jasně vidět z 5. Mojžíšovy 32:2 a 3?

⁸ Těsně před tím, než Izraelité vešli do Zaslíbené země, Jehova naučil Mojžíše jednu píseň. (5. Mojž. 31:19) Mojžíš ji měl zase naučit Izraelity. (Přečti 5. Mojžíšovu 32:2, 3.) Co se dozvídáme z 2. a 3. verše? Je z nich jasně vidět, že Jehova nechce, aby jeho jméno bylo utajené a lidé ho považovali za příliš svaté na to, aby ho vyslovovali. Přeje si, aby všichni jeho jméno znali. To, že Mojžíš učil Izraelity o Jehovovi a jeho slavném jménu, pro ně byla velká čest. Mojžíšova slova na ně působila stejně jako jemný déšť na rostliny – přinášela jim duchovní výživu a osvěžení. Co můžeme udělat pro to, aby naše vyučování působilo stejně?

9. Jak můžeme přispívat k posvěcení Jehovova jména?

⁹ Když jsme ve službě dům od domu nebo na veřejnosti, můžeme lidem v Bibli ukazovat Boží jméno Jehova. Můžeme používat skvělé materiály, které Jehovovi přináší čest, třeba naše krásné publikace, působivá videa a různé články na našich stránkách. V práci, ve škole nebo při cestování můžeme hledat příležitosti, jak mluvit s lidmi o našem milovaném Bohu a o tom, jaký je. Můžeme jim říkat o nádherném záměru, který má s námi a se zemí. Možná si díky tomu lidé poprvé v životě uvědomí, jak moc je Jehova miluje. Když jim odhalujeme pravdu o našem milujícím Otci, přispíváme tím k posvěcení jeho jména. Pomáháme lidem pochopit, že to, co se o něm učili, jsou lži a pomluvy. Nabízíme jim to nejvýživnější a nejvíc osvěžující duchovní jídlo, jaké je dnes k dispozici. (Iz. 65:13, 14)

10. Proč nestačí učit lidi jenom Boží požadavky a měřítka?

¹⁰ Na biblických studiích chceme lidem pomoct, aby Jehovovo jméno poznali a používali. Také chceme, aby chápali, koho to jméno představuje. Myslíte ale, že se nám to povede, když je budeme učit jenom Boží pokyny, měřítka a pravidla chování? Zájemce pak asi bude Boží zákony dobře znát, a možná je i obdivovat. Ale bude Jehovu poslouchat proto, že ho miluje? Vzpomeňte si na Evu. Znala Boží zákon, ale nemilovala toho, kdo ten zákon dal. A Adam na tom byl stejně. (1. Mojž. 3:1–6) Musíme proto dělat víc než jenom lidi učit Boží požadavky a měřítka.

11. Jak můžeme zájemcům pomáhat, aby milovali Jehovu, našeho Zákonodárce?

¹¹ Zákony, které nám Jehova dal, jsou pro naše dobro. (Žalm 119:97, 111, 112) Ale naši zájemci to tak nemusí vnímat, pokud nechápou, že nám je dal Jehova z lásky. Můžeme se jich proto ptát: „Proč myslíš, že Jehova po svých služebnících  chce, aby dělali tohle a nedělali tamto? Co nám to o něm říká?“ Pokud zájemcům pomáháme, aby přemýšleli o Jehovovi a zamilovali si jeho krásné jméno, je pravděpodobnější, že se to dotkne jejich srdce. Budou pak milovat nejen Boží zákony, ale i toho, kdo je dává. (Žalm 119:68) Jejich víra poroste a budou připravení zvládnout i ohnivé zkoušky. (1. Kor. 3:12–15)

12. Jak David jednou dovolil, aby se jeho srdce rozdělilo, a k čemu to vedlo?

¹² To, co je pro nás v Žalmu 86:11 klíčové, jsou slova „sjednoť mé srdce“. Zapsal je král David. Během svého života viděl, že člověk může snadno dovolit, aby se jeho srdce rozdělilo. Když byl jednou na střeše, viděl jednu vdanou ženu, jak se koupe. Jmenovala se Bat-šeba. Měl v tu chvíli sjednocené, nebo rozdělené srdce? Znal Jehovův zákon: „Nebudeš toužit ... po manželce svého bližního.“ (2. Mojž. 20:17) Přesto se dál díval. Jeho srdce se rozdělilo – jedna část toužila po té ženě a druhá toužila líbit se Jehovovi. I když David už dlouhé roky miloval Jehovu a bál se ho, této sobecké touze podlehl. Kvůli tomu udělal hrozné věci. Pošpinil Jehovovo jméno. A také hodně ublížil nevinným lidem, včetně své rodiny. (2. Sam. 11:1–5, 14–17; 12:7–12)

13. Jak víme, že Davidovo srdce bylo později znovu sjednocené?

¹³ Jehova Davidovi pomohl pochopit, že udělal vážnou chybu, a on svůj vztah s ním napravil. (2. Sam. 12:13; Žalm 51:2–4, 17) Dobře si pamatoval, jaké problémy a trápení způsobil, když dovolil, aby se jeho srdce rozdělilo. Slova ze Žalmu 86:11 se dají přeložit také jako: „Dej mi nerozdělené srdce.“ Pomohl Jehova Davidovi, aby bylo jeho srdce znovu sjednocené? Ano, protože se o něm později píše, že „jeho srdce [bylo] úplně oddané Jehovovi“. (1. Král. 11:4; 15:3)

14. Na co se musíme sami sebe ptát a proč?

¹⁴ Davidův příklad je pro nás povzbuzením i varováním. To, jak se David dostal až k hříchu, je pro Boží služebníky vážnou výstrahou. Ať už Jehovovi sloužíme krátce, nebo dlouhé roky, musíme se sami sebe ptát: Odolávám Satanovým pokusům rozdělit mé srdce?

15. Jak nás bázeň před Bohem chrání, když vidíme nějakou provokativní scénu nebo fotku?

 ¹⁵ Jak například reaguješ, když v televizi nebo na internetu vidíš scénu nebo fotku, které by v tobě mohly probudit nemravné touhy? Bylo by snadné si to omlouvat tím, že to není vyloženě pornografie. Ale nemohla by to být Satanova zbraň, kterou chce rozdělit tvoje srdce? (2. Kor. 2:11) Takové obrazy se dají přirovnat k malému klínu, který se používá k rozštípnutí polena. Nejdřív se do polena zasekne tenké ostří klínu. Pak se klín dostane hlouběji a rozdělí poleno na dva kusy. A přesně tak působí provokativní scény nebo fotky. To, co možná ze začátku vypadá nenápadně a neškodně, může rychle rozdělit srdce člověka. Ten se pak vůči Bohu zachová nevěrně a zhřeší. Proto si do srdce nepouštěj nic nevhodného. Je důležité, aby bylo sjednocené a bálo se Jehovova jména.

16. Když jsme v pokušení, jaké otázky bychom si měli položit?

¹⁶ Satan nás pokouší i mnoha jinými způsoby. Jak na to reagujeme? Je snadné si věci omlouvat. Člověk si třeba může říkat: Za tohle by mě nevyloučili, tak to přece nemůže být tak špatné. Takové uvažování je ale úplně zcestné. Spíš bychom si měli položit otázky: Nastražil mi Satan tohle pokušení, aby rozdělil moje srdce? Když podlehnu, nepošpiním tím Jehovovo jméno? Přiblíží mě to k Jehovovi, nebo mě to od něj vzdálí? Přemýšlej o takových otázkách. Modli se o moudrost, abys na ně dokázal odpovědět upřímně a nelhal sám sobě. (Jak. 1:5) Když to budeš dělat, bude  tě to chránit. Pomůže ti to odmítnout pokušení stejně rázně jako Ježíš, který řekl: „Odejdi, Satane!“ (Mat. 4:10)

17. Proč je rozdělené srdce k ničemu? Uveď příklad.

¹⁷ Rozdělené srdce je k ničemu. Představ si sportovní tým, ve kterém spolu jednotliví hráči nevycházejí. Některým jde jenom o vlastní slávu, jiní nechtějí hrát podle pravidel a další nerespektují trenéra. Takový tým pravděpodobně nic nevyhraje. Ale tým, který drží pohromadě, má naději na úspěch. Tvoje srdce může být jako ten úspěšný tým. Podaří se ti to, když dokážeš svoje myšlenky, touhy a pocity sjednotit a uvést do souladu s Jehovovými měřítky. Nezapomeň, že Satan by chtěl tvoje srdce rozdělit. Chce, abys sváděl vnitřní boj mezi tím, co víš, že je podle Jehovy správné, a tím, po čem toužíš. Pokud ale chceš sloužit Jehovovi, tvoje srdce musí být sjednocené. (Mat. 22:36–38) Nikdy Satanovi nedovol, aby ho rozdělil.

18. Co bys chtěl podle Micheáše 4:5 dělat?

¹⁸ Stejně jako David se modli k Jehovovi: „Sjednoť mé srdce, aby se bálo tvého jména.“ Dej si za cíl podle této modlitby žít. Ať je z tvých každodenních rozhodnutí, velkých nebo malých, vidět, že máš k Jehovovu jménu hlubokou úctu. Jako svědek Jehovův pak budeš toto jméno dobře reprezentovat. (Přísl. 27:11) A všichni budeme moct říct to, co prorok Micheáš: „Budeme po celou věčnost žít v souladu se jménem Jehovy, našeho Boha.“ (Mich. 4:5)