Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

28 TOGÓ BEL GE NÒ

Àgala Boo Kọọ̀ Nú Eo Zigà Ló Dú Kà Kà

Àgala Boo Kọọ̀ Nú Eo Zigà Ló Dú Kà Kà

Kil sĩ́ m nu e olo beè nò vaá ziga ló kọ à dú kà kà.”2 TÍM. 3:14.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 56 Tú Kà Kà Naamá Ńlo

GE TENÍ BOO NÚ EÉ NÓ *

1. Éé ní e gé kọ́ tṍó e kọ́ọ̀ “kà kàí” é?

“OLO beè tú kà kàí naa vàẹ?” “É kọọ̀ o beè meà mm̀ kà kàí?” “Kuù gbáá ní eo ni tõòma mm̀ kà kàí é?” Be à sẹlẹ, ba beè bĩiná ni gbò bíbvá, àbèè kọọ̀ olo beè bĩiná dõòna gbò. Éé ní e gé kọ́ tṍó e kọ́ọ̀ “kà kàí” é? È ólò tú loomá bel kilma ló gbò nú e ziga ló, bẹẹ sĩ́deè ge fã́ Bàrì, nè bẹẹ sĩ́deè tõò dùm. Gbò e bà di “mm̀ kà kàí” nyímá gbò nú e Kpá Káí nóòmà, vaá tõó boo gbò a nòòkúu. Vó ólò naa kọ bàá di pọ́ì aa bá kyáá nòòmànù, vaá kilsĩ́ gè ié ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe mm̀ bàlà boò Sétàní.—Jọ́ọ̀n 8:32.

2. Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 13:34, 35, éé ní ea é láá dùùlà sìgà nen nvee mm̀ bõ̀ònatõ̀ò ẽ?

2 Éé ní ea beè naa kọ kà kàí á leemá ni ẽ́? Àé láá dú lé láb e gbò níí Jìhóvà íe. (1 Pít. 2:12) Àbèè vulè e ba beè íe kilma ló dõòna gbò. Gã́bug gbò e bà dú nònù ólò nvèè kpíí ló íb vulè e pá vígà beè ié vá ló èlmà kọ̀láá kà bel e ba beè dã́ gbẹá nònùa. Níí náa bọọí ló boo béè kọọ̀ Jíízọ̀s beè kọọ̀ bàé nyímàè ló gbò e bà gé nyoonìèe nvée, é be bà vulè ene. (Bugi Jọ́ọ̀n 13:34, 35.) Sõò kọbé è láá ié agẹ zìgà, à ié gbò nú ea dú bíi gè naa.

3. Éé ní ea é láá naaá be bẹẹ gè dẹlẹ nyíé boo Bàrì dẹẹ̀a boo vulè e pá vígà íe é?

3 À dú bíi kọọ̀ bẹẹ zìgà á gá dẹ̀ẹ̀a boo áá vulè e gbò níí Bàrì íe. Ló éé? Boo béè kọọ̀ neǹ vígà—bã̀àna neǹ kànen àbèè neǹ gyàdeè sĩ́ tóm é láá sí kà agẹ bá pọ́lọ́. Vaá be à gá náa neǹ vígà à sí ni kà agẹ bá pọ́lọ́ à? Àbèè kọọ̀ nen ea beè dọ̀ aa mm̀ bõ̀ònatõ̀ò à kọ́ nè ni kọ ó gé mm̀ kà kà bõ̀ònatõ̀ò. Be è gbò nú ea dì belí vóí nááá, é kọọ̀ òó gbóó dọ̀ aa ló gè fã̀ Jìhóvà? Níí nóòmài kọọ̀: Be è bẹẹ gè dẹlẹ nyíé boo Bàrì dẹẹ̀a boo nú e dõòna gbò náa, vaá náa dẹẹ̀a boo bẹẹ vulè e íè kilma ló Jìhóvà, o zìgà náa é aga ló. Bùlà eo íè kilma ló Jìhóvà nè pá a gbò é láá nvèè bá nè ni kọ ó toní agẹ zìgà. Sõò à palàge dú nagé bíi kọ ó nó Kpá Káí, dã́tẽ́ ló nú eo gé nó, vaá gbĩ́tẽ́ ló nu kọbé ò láá àgala boo kọ ò diè mm̀ kà kà bõ̀ònatõ̀ò. À dú bíi kọ ó àgala boo kọọ̀ Kpá Káí fáálá gbò kà kà bel ea kil ló Jìhóvà.—Róm̀ 12:2.

4. Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Máátìù 13:3-6, 20, 21, éé ní ea ólò naaá ló sìgà nen tṍó e ba zìgà bã́ kèbá dò ẹ̀b ẹ?

4 Jíízọ̀s beè kọọ̀ sìgà gbò é “tú ẹ́ẹ́ nyíe” tuumá kà kàí, sõò lóó ba zìgà é ọọ tṍó e dò ẹ̀b dú. (Bugi Máátìù 13:3-6, 20, 21.) Be à sẹlẹ bà náa beè nyimá kọọ̀ gè nyoone nvéè Jíízọ̀s é man tàvàlà dìtõ̀ò. (Máát. 16:24) Àbèè kọọ̀ ba beè bugi togó kọọ̀ ge nyoone nvéè Kráìst é náa kọ bàá diè pọ́ì aa bá tã̀àgã̀, vaá àé dómà gì tã́áná dee bá, e tọ́ọ̀ kà nu ànà-ànà náa é dí ló. Sõò mm̀ bàlà boò Sétàní, tã̀àgã̀ é íè ge dì. Dìtõ̀ò é láá nyaaá vaá naa kọọ̀ zààvà eo beè ié á pè mm̀ pọ́ì ńkem̀ tṍó.—Ps. 6:6; Ẹ̀klì. 9:11.

5. Mósĩ́ deè ní e gã́bug pá vígà gé zógè kọ bà agàlaẹ boo kọ bà diè mm̀ kà kà bõ̀ònatõ̀ò ẽ?

5 Gã́bug pá vígà zógè kọ bà agàlaẹ boo kọọ̀ bà diè mm̀ kà kà bõ̀ònatõ̀ò. Éé ní ea náa è kọ́ vó é? Boo béè kọọ̀ lóó ba zìgà náa ólò ọọ bã̀àna tṍó e neǹ vígà sí va pọ́lọ́ àbèè tṍó e neǹ vígà bã́ mm̀ pọ́lọ́ dùm. (Ps. 119:165) Kọ̀láá tṍó e bà kpee sĩ́ ló tã̀àgã̀, lóó ba zìgà ólò kpáá àgà, tãa vó ea ọọ. (Jém̀z 1:2-4) Mósĩ́ deè ní eo é láá toní na íb agẹ zìgàí é?

“NYIMAI LÓ BÀRÌ ÈLMÀ BÉ E O BEÈ NYIMAÍE LÓ NAANII”

6. Éé ní e zìgà gbò níí Kráìst mm̀ túá gbò gbááá beè dẹẹ̀a boo é?

6 Gbò nyòòne nvéè Jíízọ̀s mm̀ túá gbò gbááá beè ié zìgà ea dẹẹ̀a boo gbò nú e bà nó lọl mm̀ Kpá Káí nè nú e Jíízọ̀s Kráìst géè noòmà va, ea dú “Lé Kpẹaí.” (Gàl. 2:5) Kà kàí dú kọ̀láá kà nú e gbò e bà gé nyoone nvéè Kráìst ziga ló, gbá ló gbò kà kà bel ea kil ló vààa gyọ́ọ̀ Jíízọ̀s nè a kẽ̀èà aa kemà ú. Neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè zìgà kọọ̀ gbò nòòmà nùí dú kà kà. Ló éé? Boo beè kọọ̀ “a beè olòó bugi Kpá Káíá vaá baa tẽ́ nèva naa kọ bà á nyima kọ a è dú bíi kọ Méné e Bàrì Sa á mòn tã̀àgà vaá ù vaá kẽ̀èà aa ke mà ú.” (Tóm 17:2, 3) Gbò nyòòne nvéè Jíízọ̀s mm̀ túá gbò gbááá beè ziga ló gbò nòòmà nùá vaá bàn nyómá káí Bàrì kọ á nveenìè bá neè va kọ bàá láá dãè ból ló Kpá Káí. Ba beè gbĩ́ tẽ́ ló vaá mòn kọọ̀ gbò nòòmà nùí aa mm̀ Kpá Káí. (Tóm 17:11, 12; Híb. 5:14) Bà náa beè ié zìgà dẹ̀ẹ̀a boo pọ́ì nú ea tọ́a vá ló, àbèè ge fã̀ Jìhóvà boo beè ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe e bà íe tṍó e bà gbááá ló pá vígà. Tãa vó, ba beè ié zìgà ea dẹẹ̀a boo gè nyimá ‘ló Bàrì èlmà bé e ba beè nyimáe ló naa.’—Kọ́l. 1:9, 10.

7. Éé ní e bẹẹ gè dẹlẹ nyíé boo gbò kà kà bel ea di mm̀ Kpá Káí é náa nèi ẽ́?

7 Gbò kà kà bel ea di mm̀ Kpá Káí náa ólò nyaaá. (Ps. 119:160) Dì belí nú dòòmà bá, náa ólò nyaaá beè neǹ vígà náa nuù súng nèi àbèè ge sí agẹbá pọ́lọ́. Vaá náa ólò nyaaá nágé bã̀àna tṍó e kpeè sĩ́ ló tã̀àgã̀ mm̀ dùm. Vóà naa, à dú bíi kọ é palàge nyimá gbò nú e Kpá Káí nóòmà vaá àgala boo kọọ̀ gbò nuí dú kà kà. Beè bẹẹ zìgà dẹẹ̀a boo gbò kà kà bel ea di mm̀ Kpá Káí, àé sííi sẹlẹ́ tẽ̀ènè dọ̀, belí bé e lòmà ólò sii faà sĩ́ múú sẹlẹ́ tẽ̀ènè dọ̀ tṍó e bá kpóó fọ́ọ́lọ́ ula sĩ́ pène naaá. Mósĩ́ deè ní eo é láá siè kpóó ló o gè àgala boo kọọ̀ ò diè mm̀ kà kà bõ̀ònatõ̀ò ẽ?

“KIL SĨ́ M NU E OLO BEÈ NÒ VAÁ ZIGA LÓ”

8. Dì belí bé ea dọa bàlà kẽ mm̀ 2 Tímotì 3:14, 15 naa, mósĩ́ deè ní e Tímotì beè àgala boo kọọ̀ a monìè kà kà bel é?

8 Tímotì beè nyimá kọ à diè mm̀ kà kà bõ̀ònatõ̀ò. Éé ní ea beè náa kọ á nyimá ẽ́? (Bugi 2 Tímotì 3:14, 15.) A kà nè a nómá kà beè noòmàe “gbò nu e ba è emí m Kpá Káí.” Sõò ẹlẹ boo a lóó beè tú gã́bug tṍó nè kói noomá Kpá Káí. Vó beè naa kọ á “kil sĩ́ m nu [ea] beè nò vaá ziga ló” kọ à dú kà kà. Tṍó e tṍó téní, Tímotì, a kà, nè a nómá kà beè gbóó nó nu ea kil ló Kráìst. Tọ́ọ̀ kà bàà-bàà bùlà á gé ló kọọ̀ nyíè Tímotì beè ẹẹ ló vulè ea di zẹ̀ẹ̀ gbò e bà gé nyoone nvéè Jíízọ̀s, vaá a beè ié agẹbá tàn ge gbaá vá ló vaá nvèè bá nè pá a vígà mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. (Fíl. 2:19, 20) Sõò, a zìgà náa beè dẹ̀ẹ̀a boo áá tọa ló ea íe kilma ló pá vígà, tãa vó a beè dẹ̀ẹ̀a boo gbò kà kà bel ea duulàẹ nvee kpàn Jìhóvà. Olo nagé íè ge nó Kpá Káí kọbé ò agàla boo gbò nú ea nóòmà ea kil ló Jìhóvà.

9. Mókà taà kà kà kà bel ea palàge dì bíi ní ea bọ́ló kọ ó àgala boo é?

9 Ge dààmà togó, à dú bíi kọ ó zẹ́ẹ́ àgala boo taà kà kà kà bel ea dì bíi. Túá kà, à dú bíi kọ ó zẹ́ẹ́ àgala boo kọọ̀ Jìhóvà Bàrì ní ea beè dèm kọ̀láá kà nu ẽ́. (Ẹ́xọ. 3:14, 15; Híb. 3:4; Kùùà 4:11) Ní ea égè bàà kà, òó íè ge àgala boo kọọ̀ Kpá Káí dú kpá ea aa bá Bàrì maaá gbò nen. (2 Tím. 3:16, 17) Ní ea égè taà kà, àé dú bíi kọ ó àgala boo kọọ̀ Jìhóvà íe bõ̀ònaló gbò e bà géè née fã̀ kèbá tùle Kráìst, vaá gbòí dú Gbò Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvà. (Àìz. 43:10-12; Jọ́ọ̀n 14:6; Tóm 15:14) Ge àgala boo gbò kà kà belá náa tõó dọ̀ kọọ̀ òó íè ge zẹ́ẹ́ nyimá dénè nu ea di mm̀ Kpá Káí. O nu sẹ̀ẹ̀a sĩ́ á dú gè tú o “kpóó bug [NW ]” nvèèmà kói ló bé eo agàla boo kọ ò diè mm̀ kà kàí naa.—Róm̀ 12:1.

KPOOGÁ DEE LÓ GÈ NVÈÈ BÁ NÈ DÕÒNA GBÒ KỌ BÀÁ ÀGALA BOO KÀ KÀÍ

10. Gbá ló gè nyimá ló kà kà belí, éé ní ea dú bíi kọ é kpáá naa ẽ́?

10 Tṍó eo ni nyimá taà kà kà kà bel ea palàge dì bíi ea kil ló Bàrì, Kpá Káí, nè gbò níí Bàrì lọ̀l, à dú bíi kọ ó gbóó tú Kpá Káí nvèèmà bá nè dõòna gbò. Ló éé? Boo béè kọọ̀ dì belí gbò níí Kráìst, à dú tóm ea dìí bá gè tú kà kà bel ea di mm̀ Kpá Káí noòmà gbò e bà gbaníi tṍ ló. * (1 Tím. 4:16) Vaá tõó e piìga boo gè naa kọọ̀ dõòna gbò á ziga ló nú e Kpá Káí nóòmà, à náa kọọ̀ beele é kpáá palàge àgala boo.

11. Mókà nu dòòmà bá ní e neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè zogè tṍó ea géè noòmà nu ẽ́, vaá mósĩ́ deè ní e beele é láá nóe ẽ́?

11 Tṍó e neǹ tóm Pọ́ọ̀l géè noòmà nu gbò nen, a beè “baa tẽ́ kpẹa e a kil ló lẹ̀ẹ̀là bel Bàrì nèva, vaá bugi lọl m Kpá Log Mózìs nè Kpá Gbò Kọ́ Bùlà Bàrì, vaá gbĩ́ gè naa kọ bà á nyimá kọ à dú kà kà kọ Jíízọ̀s ní Méné e Bàrì é.” (Tóm 28:23) Mósĩ́ deè ní e beele é láá nó Pọ́ọ̀l tṍó e gé nóòmà nuù dõòna gbò e? Èé náa èlmà áá gè bugi nú e Kpá Káí nóòmà. Èé íè ge nvèè bá nè gbò e gé nóòmà Kpá Káí kọ bàá bugi togó boo nú e bà gé nó lọl mm̀ Kpá Káí kọbé bà láá dũ̀ùà bã kpàn Jìhóvà. È gbĩ́ì kọ bàá bã mm̀ bõ̀ònatõ̀ò, níì boo béè kọ è léèmà va nì, sõò boo béè kọọ̀ baala nó kà kà belá vaá nyimá kọọ̀ níà kà kà bel ea kil ló bẹẹ Bàrì ea ié vulè e.

Gbò tẹ̀ nè kà, nveenii bá nei bọọ gbò nvín kọ bàá toní agẹ zìgà tení dú ló gè noomaí va “kè tẽ́ . . . bùlà [Bàrì] ea di ke gũa” (Ẹ̀b 12-13 kpò) *

12-13. Mósĩ́ deè ní e tẹ̀ nè kà é láá nvèè bá nè ba gbò nvín kọ bàá gbẹá mm̀ bõ̀ònatõ̀ò ẽ?

12 Gbò tẹ̀ nè kà, à dú kà kà kọ àé léémái kọọ̀ bọọ gbò nvín á gbẹá mm̀ kà kàí. Òó láá bugii togó kọọ̀ be bà bãaà kóò mm̀ bõ̀ònatõ̀ò, ba zìgà é agaló. Sõò, kọbé bọọ gbò nvín láá àgala boo kọọ̀ bà diè mm̀ kà kà bõ̀ònatõ̀ò, à dù bíi kọ bàá naa èlmà áá gè bã̀àà lé kóò mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. À dú bíi kọ baala á ié kà lé gbaa ló kilma ló Bàrì vaá àgala boo kọọ̀ gbò nú e Kpá Káí nóòmà dú kà kà.

13 Kọbé tẹ̀ nè kà láá noòmà kà kà bel ea kil ló Bàrì ba gbò nvín, bàé íè ge zogè lé nu dòòmà bá tení dú ló gè olòó nó Kpá Káí. Bàé íè ge ié tṍó ge bùgmà togó boo gbò nú e bà gé nó. Tṍóá sõò ní e bàé gbóó láá noòmà ba gbò nvín kọ bàá naa nagé vó é. À dú bíi kọ bàá noòmà ba gbò nvín bé e bàé láá tú gbò nu gè gbĩimá tẽ́ ló kà kà bel ea di mm̀ Kpá Káí siimá tóm naa, dì belí bé e bà ólò noòmà Kpá Káí nen gbẹá ól tóm kọ̀ kpẹ̀a naaá. Tṍó e bà náa vó, bà é nveè bá nè ba gbò nvín kọ bàá vùlè Jìhóvà vaá dẹlẹ nyíé boo gyóòlo ea “nyímá nu vaá bọ́ ló dẹ̀lẹ̀ nyíe boo” e Jìhóvà gé tú nvèèmà bá nèi kọ é dãamá ból ló kà kà bel ea di mm̀ Kpá Káí. (Máát. 24:45-47) Gbò tẹ̀ nè kà, lóói á gá ọọ ló gè tú kà kà bel ea di mm̀ Kpá Káí noòmà bọọ gbò nvín. Nveenii bá neí va kọ bàá toní agẹ zìgà tení dú ló ge noomaí va “kè tẽ́ . . . bùlà [Bàrì] ea di ke gũa” imá kpãà kiẽ́e e bàé láá dã́ ból ló dẹ̀ẹ̀a boo ba gbáá nè ba dã̀ ból ló nu.—1 Kọ́r. 2:10.

NÓ KỌ́Ọ̀ BÙLÀ BÀRÌ EA DI MM̀ KPÁ KÁÍ

14. Éé ní ea náa èé nó kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea di mm̀ Kpá Káí é? (Ẹ̀b ńkpó ea kọ́ọ̀ “ É Kọ Òó Láá Baatẽ́ Gbò Kọ́ọ̀ Bùlà Bàrìí?”)

14 Kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea di mm̀ Kpá Káí dú enè gá ea palàge dì bíi ea é láá nvèè bá nèi kọ é dẹlẹ nyíé boo Jìhóvà. Mókà gbò kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ní ea beè siè kpóó ló ńlóò zìgà ẹ? Òó láá kòl béè gbò kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea kil ló “gbò dee e tṍó é gé tà.” (2 Tím. 3:1-5; Máát. 24:3, 7) Sõò mókà gbò kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea ni ḿḿ-má ní ea é láá siè kpóó ló o zìgà ẹ? Dì belí nu dòòmà bá, é kọ òó láá baatẽ́ sĩ́deè e kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea di mm̀ kpá Dányẹ̀l 2 togó àbèè Dányẹ̀l 11 togó beè zẹ́ẹ́ ḿḿ-má naa nè bé ea gé ḿḿ-má naa kátogóí? * Tṍó eo íè agẹ zìgà ea dẹẹ̀a boo nú e Kpá Káí nóòmà, lóó o zìgà náa é ọọ. Bugi togó boo nu dòòmà bá pá vígà e ba beè mòn tã̀àgã̀ bá ní ea égè Bàà Tóm Bé Bàlà Booá gbẹá Germany. Náa kal ló béè kọọ̀ bà náa beè palàge dã́tẽ́ ló gbò kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea kil ló gbò deé e tṍó é gé tà, gbò nú e ba beè nó lọl mm̀ Kpá Káí beè agẹlẹ ló ba zìgà.

Bẹẹ gè nó Kpá Káí, nè gbò kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea di m, é láá naa kọ é kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo mm̀ tṍó tã̀àgã̀ (Ẹ̀b 15-17 kpò) *

15-17. Mósĩ́ deè ní e gè nó Kpá Káí beè siè kpóó ló pá bẹẹ vígà e pá Nazi beè biìgè va lóá ẹ́?

15 Kè bá bẹbẹ̀l pá Nazi Germany, ba beè sii gã́bug pá vígà págbálà nè pábia nvee tọọ̀ kpọ́gọ́lọ́. Hitler nè SS Chief Heinrich Himmler beè palàge ọbví Gbò Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvà. Belí bé e ene kà vígà pábia kọ́ naa kọọ̀, Himmler beè kọ́ nè pá bẹẹ gbò vígà pábia e ba beè sií va kilma ene kà tọọ̀ kpọ́gọ́lọ́ kọọ̀: “Boólò Jìhóvà é bẹl gbẹá káála, sõò beele é bẹl boo kunukẽ̀í! Èé ẹb nen e lóóe é ọọ!” Éé ní ea beè nvèè bá nè gbò níí Jìhóvà kọ bàá láá bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo é?

16 Gbò nvín nò Kpá Káí beè nyimá kọọ̀ Boǹ Méné Bàrì beè dààà togó mm̀ gbáá 1914. Agẹbá nàà uú boo e ba beè kpee sĩ́ ló náa beè bọọ́ vá ló. Náa kal ló béè vó, gbò níí Jìhóvà beè àgala boo kọọ̀ tọ́ọ̀ kà bẹbẹ̀l gbò nen náa é láá kpèga deè bùlà Bàrì kọ á gá naaá. Hitler náa beè láá lọ̀l kà kà fã̀, àbèè ge tú ene kà bẹbẹ̀l ea é láá lọ̀l Boǹ Méné Bàrì nvee kẽ. Pá bẹẹ vígà beè àgala boo kọọ̀ bẹbẹ̀l Hitler é beè iè ge iná kùbmà enè dee.

17 Nú e pá vígàa beè àgala booí beè dú kà kà. Gbele tõ̀ò gbáá náa téní, tṍó e bẹbẹ̀l Nazi dọ, vaá Heinrich Himmler—ea dú nen ea beè kọọ̀ “beele é bẹl boo kunukẽ̀íá”—beè teelá mm̀ ge kpènà a dùm. Gbẹá boo teeá, a beè zọ̀ Vígà Lübke ea dú neǹ vígà e ẹlẹ beè palàge nyimáe ló kọ a beè di tọọ̀ kpọ́gọ́lọ́ nyòònà. Mm̀ bììla nyíe, Himmler beè bĩiná Vígà Lübke kọọ̀: “Nvín Nò Kpá Káí, éé nááá kátogóí é?” Vígà Lübke à gbóó kọ́ nèe kọọ̀, Gbò Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvà beè palàge nyimá kọọ̀ bẹbẹ̀l pá Nazi é beè dọ̀ vaá bà diè pọ́ì. Gã́ Himmler—ea géè ló gá gi pọ́lọ́ bel kilma ló Gbò Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvàa—beè gbaá. Pọ́ì ńkem̀ tṍó aa ló tṍóá, a beè nvèà díí òò. Éé ní e níá nóòmài ẽ́? Bẹẹ gè nó Kpá Káí nè gbò kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea di m é náa kọ é elá àgàlà gbẹá kèbá bíígá ló.—2 Pít. 1:19-21.

18. Dì belí bé ea dọa bàlà kẽ mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 6:67, 68 naa, éé ní ea náa à dú bíi kọ é ‘nyimá nu vaá ié lé bug’ e Pọ́ọ̀l beè emí nu kilma lóá ẹ́?

18 À dú bíi kọ é vùlè ene kọbé bà nyímáí ló kọ è gé nyoone nvéè Kráìst. Sõò à dú bíi kọ é‘nyimá nu vaá ié lé bug.’ (Fíl. 1:9) Be níì vó nì, “fùùà fọ́ọ́lọ́ é zẹ́ẹlẹ̀i vaá viigéi kilma sĩ́ nè nvée, vaá naa kọ é zùùgà bã bá gbò dàg e bà nyímá kyèèlè ge kẹ̀ẹ̀mà nen” bii ló gbò e ba beè dọ̀ aa mm̀ kà kà fã̀ vaá naa uú boo. (Ẹ́fẹ. 4:14) Tṍó e gã́bug gbò níí Kráìst mm̀ túá gbò gbáá C.E. a, beè òòà aa ló gè nyoone nvéè Jíízọ̀s, neǹ tóm Pítà beè àgala boo kọọ̀: “Mon bel e a nè dùm e bè náa tá” di gã́ Jíízọ̀s. (Bugi Jọ́ọ̀n 6:67, 68.) Náa kal ló béè kọọ̀ Pítà náa beè dã́ ból ló dénè bel ea géè kọ̀a, a beè kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo, boo béè kọ à dã́ ból ló kà kà bel ea kil ló Kráìst. Olo é láá siè nàgé kpóó ló o gè àgala boo gbò nú e Kpá Káí nóòmà. Be ò náa vó, o zìgà é agaló tṍó eo kpeè sĩ́ ló dò ẹ̀b, vaá àé nveè bá nè dõòna gbò kọ bàá láá ié agẹ zìgà.—2 Jọ́ọ̀n 1, 2.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 72 Naa Kọ Bàá Nyimá Kà Kà Bel Ea Kil Ló Boǹ Ménéá

^ par. 5 Nakà togó bel ge nòí é nveè bá nèi kọ é nvèè ká ló gbò kà kà bel e ni nó lọl mm̀ Kpá Káí. Àé ló nágé sọ́l boo gbò sĩ́deè eé láá siè kpóó ló bẹẹ gè àgala boo kọọ̀ gbò nú e zigà ló dú kà kà.

^ par. 10 Kọbé ò láá nvèè bá nè dõòna gbò kọ bàá nyimá ló nú e Kpá Káí nóòmà, ẹ̀b gbò togó bel ea di kè kẽè “A Conversation With a Neighbor,” e ba beè emí mm̀ Kpá Tọ Kùdẽe Ló níí 2010 tẹlẹ 2015. Gbò togó belí kọ́ọ̀: “Is Jesus God?,” “When Did God’s Kingdom Begin Ruling?,—1 Kpò—2 Kpò” nè “Does God Punish People in Hellfire?

^ par. 14 Kọbé ò láá baatẽ́ gbò kọ́ọ̀ bùlà Bàrìí, ẹ̀b Kpá Tọ Kùdẽe Ló níí June 15, 2012, 7-11 Náásĩ́, 12-13 Náásĩ́, 14-16 Náásĩ́May 2020.

^ par. 60 BÀÀTẼ́ EA KIL LÓ GBÒ FÙTÓ: Tẹ̀ nè kà e bà gé nóòmà ba gbò nvín gbò kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea kil ló pọ̀b kpo tã̀àgã̀, tṍó e bà gé sẹlẹ fã̀ pá tọ.

^ par. 62 BÀÀTẼ́ EA KIL LÓ GBÒ FÙTÓ: Mm̀ tṍó pọ̀b kpo tã̀àgã̀, náa bọọ́ ló tẽ̀ènè kà áá kà pá tọí ge mòn nú ea gé nááá tṍóá.