Sikʼ li naʼlebʼ

Sikʼ li xtusulal naʼlebʼ

NAʼLEBʼ RE TZOLOK 29

«Xbʼaan naq joʼqʼe maakʼaʼ inmetzʼew, tojaʼ naq qʼaxal kaw wibʼ»

«Xbʼaan naq joʼqʼe maakʼaʼ inmetzʼew, tojaʼ naq qʼaxal kaw wibʼ»

«Nasahoʼk saʼ inchʼool saʼ xmajelal inmetzʼew, rikʼin li hobʼeʼk, rikʼin li wank saʼ rajbʼal ru, rikʼin li rahobʼtesiik ut li raaxiikʼ kʼulbʼil saʼ xkʼabʼaʼ li Kriist» (2 COR. 12:10).

BʼICH 38 Jehová te cuidará

RUʼUJIL LI TZOLOM *

1. Kʼaru kixkʼulubʼa chi anchal xchʼool li apóstol Pablo?

CHI anchal xchʼool li apóstol Pablo kixkʼulubʼa naq wank sut kirekʼa naq maakʼaʼ naʼok wiʼ. Kixye naq li xjunxaqalil «yo chi lajk chi osoʼk», naq naxkʼe xqʼe chi xbʼaanunkil li us ut naq li Jehobʼa moko junelik ta kixsume li xtij joʼ naroybʼeni raj (2 Cor. 4:16; 12:7-9; Rom. 7:21-23). Kixye ajwiʼ naq li xikʼ nekeʼilok re nekeʼxye naq toqʼobʼaal ru. * Abʼan moko kixkanabʼ ta naq li nekeʼxkʼoxla chaq chirix ut li xmaajelal xmetzʼew tixbʼaanu naq trekʼa naq maakʼaʼ chik naʼok wiʼ (2 Cor. 10:10-12, 17, 18).

2. Joʼ naxchʼolobʼ saʼ 2 Corintios 12:9, 10, kʼaru li chaabʼil naʼlebʼ kixtzol laj Pablo?

2 Laj Pablo kixtzol jun chaabʼil naʼlebʼ: naq junaq li kristiʼaan naru naxkʼoxla naq maakʼaʼ xmetzʼew abʼan qʼaxal kaw ribʼ (taayaabʼasi 2 Corintios 12:9, 10). Naq li Jehobʼa kixye re laj Pablo: «Linwankil tzʼaqal nakʼutunk saʼ xmajelal li metzʼew» yook xyeebʼal re, naq tixkʼe re li metzʼew li naʼajmank chiru. Xbʼeenwa qakʼehaq reetal kʼaʼut us naq moko qʼaxal tixkʼe ta qakʼaʼuxl naq ebʼ li xikʼ nekeʼilok qe tooʼeʼxhobʼ.

CHISAHOʼQ SAʼ QACHʼOOL «RIKʼIN LI HOBʼEʼK»

3. Kʼaʼut naq tsahoʼq saʼ qachʼool «rikʼin li hobʼeʼk»?

3 Maaʼani nawulak chiru naq thobʼeʼq. Abʼan wi qʼaxal naxkʼe qakʼaʼuxl naq nokoohobʼeʼk, naru nachʼinaak li qachʼool (Prov. 24:10). Abʼan, chanru toonaʼlebʼaq naq toohobʼeʼq? Naru nokoonaʼlebʼak joʼ laj Pablo ut tsahoʼq saʼ qachʼool «rikʼin li hobʼeʼk» (2 Cor. 12:10). Kʼaʼut? Xbʼaan naq wi nokoohobʼeʼk ut xikʼ nokooʼileʼk, aʼan reetalil naq laaʼo tzʼaqal li xtzolom li Kriist (1 Ped. 4:14). Li Jesús kixye naq ebʼ li xtzolom teʼrahobʼtesiiq (Juan 15:18-20). Ut aʼan tzʼaqal kikʼulmank saʼ xkutankilebʼ li apóstol. Jun eetalil, ebʼ li kristiʼaan li xeʼok xkʼambʼal rehebʼ rikʼin li xnaʼlebʼebʼ laj Griego, nekeʼxkʼoxla naq ebʼ laj paabʼanel maakʼaʼ nekeʼok wiʼ ut maakʼaʼ xnaʼlebʼebʼ. Ut ebʼ laj Judiiy nekeʼxkʼoxla naq ebʼ laj paabʼanel «moko tzolbʼilebʼ ta ut aj kʼalebʼaalebʼ», joʼ xeʼxye chaq chirix li apóstol Pedro ut li apóstol Juan (Hech. 4:13). Naabʼalebʼ nekeʼxkʼoxla chaq naq ebʼ laj paabʼanel maakʼaʼ nekeʼok wiʼ xbʼaan naq moko wankebʼ ta saʼ aatin rikʼinebʼ li nekeʼawabʼejink ut ebʼ laj puubʼ ut tzʼeqtaananbʼilebʼ xbʼaanebʼ li tenamit.

4. Chanru xeʼnaʼlebʼak ebʼ li xbʼeen aj paabʼanel chirix li nayeemank chaq chirixebʼ xbʼaan ebʼ li xikʼ nekeʼilok rehebʼ?

4 Ebʼ li xbʼeen aj paabʼanel moko xeʼxkanabʼ ta naq li nayeemank chaq chirixebʼ xbʼaan li xikʼ nekeʼilok rehebʼ tixchʼina li xchʼoolebʼ. Jun eetalil, li apóstol Pedro ut li apóstol Juan qʼaxal nekeʼsahoʼk chaq saʼ xchʼool naq nekeʼrahobʼtesiik saʼ xkʼabʼaʼ li Jesús ut saʼ xkʼabʼaʼ naq nekeʼxkʼut chaq chiruhebʼ li junchʼol li xkʼutum li Kriist (Hech. 4:18-21; 5:27-29, 40-42). Ebʼ laj paabʼanel li xeʼwank saʼ xkutankilebʼ li apóstol maakʼaʼ chaq xyaalal chiruhebʼ re naq teʼxutaanaq. Relik chi yaal, kʼajoʼ rusilal keʼxkʼam chaq saʼ xyuʼamebʼ li poyanam li nekeʼxkʼut chaq ebʼ laj paabʼanel aʼin chiru li nekeʼxkʼut chaq ebʼ li xikʼ nekeʼilok rehebʼ. Jun eetalil, li hu li xeʼxtzʼiibʼa chaq wiibʼ oxibʼ rehebʼ laj paabʼanel aʼin, toj naxtenqʼa ut naxkʼe roybʼenihom chi miyon ebʼ li poyanam. Ut li Awabʼejilal li nekeʼxpuktesi chaq resil, moko kaʼaj tawiʼ yook chik chi awabʼejink saʼ choxa, chi seebʼ bʼan t-awabʼejinq saʼ xbʼeen li Ruuchichʼochʼ (Mat. 24:14). Ut li nimla awabʼejilal li narahobʼtesink chaq rehebʼ junxil, yal resil aj chik natawmank anaqwan. Joʼkan ajwiʼ, ebʼ laj paabʼanel aʼin, anaqwan yookebʼ chi awabʼejink saʼ choxa. Abʼan, ebʼ li xikʼ nekeʼilok chaq rehebʼ, kamenaqebʼ chik, ut wi teʼwakliiq wiʼ chik chi yoʼyo, teʼwanq rubʼel li awabʼejilal li inkʼaʼ xeʼraj chaq rabʼinkil resil (Apoc. 5:10).

5. Joʼ naxye saʼ Juan 15:19, kʼaʼut naq nokooʼeʼxtzʼeqtaana ebʼ li kristiʼaan?

5 Saʼebʼ li qakutan, naabʼalebʼ li kristiʼaan nokooʼeʼxtzʼeqtaana, nokooʼeʼxhobʼ ut nekeʼxye naq maakʼaʼ nokooʼok wiʼ ut naq maakʼaʼ qanaʼlebʼ. Kʼaʼut? Xbʼaan naq moko nokoonaʼlebʼak ta joʼ nekeʼnaʼlebʼak ebʼ li poyanam chi qasutam. Li ruuchichʼochʼ naxnima ruhebʼ li nekeʼxnimobʼresi ribʼ, li nekeʼxqʼetqʼeti ribʼ ut ebʼ li nekeʼqʼetok aatin. Abʼanan, laaʼo naqakʼe qachʼool chi xyuʼaminkil li kubʼsink ibʼ, li tuulanil ut inkʼaʼ nokooqʼetok aatin. Joʼkan ajwiʼ, inkʼaʼ nokootzʼaqonk saʼ li xʼawabʼejilal li winq chi moko naqakawresi qibʼ re xik chi yalok. Saʼ xkʼabʼaʼ naq inkʼaʼ naqakʼam qe rikʼin li ruuchichʼochʼ aʼin, nayeemank naq maakʼaʼ nokooʼok wiʼ (taayaabʼasi Juan 15:19; Rom. 12:2).

6. Kʼaru ebʼ li xninqal ru naʼlebʼ yooko xbʼaanunkil saʼ xkʼabʼaʼ naq li Jehobʼa yook qatenqʼankil?

6 Usta joʼkaʼan nekeʼxkʼoxla chiqix ebʼ li poyanam, li Jehobʼa yook qoksinkil re xbʼaanunkil li xninqal ru naʼlebʼ. Jun eetalil, yook chi puktesimank li chaabʼil esilal saʼ chixjunil li Ruuchichʼochʼ joʼ maajunwa ilbʼil chaq. Kaʼajwiʼ laaʼo joʼ aj kʼanjel chiru li Yos naqajal ebʼ li hu saʼ naabʼal chi aatinobʼaal ut natawmank saʼ chixjunil li Ruuchichʼochʼ, ut naqoksi li Santil Hu re xtenqʼankilebʼ li poyanam chi xchaabʼilobʼresinkil ru li xyuʼamebʼ. Ut chixjunil aweʼ nakʼulmank saʼ xkʼabʼaʼ naq li Jehobʼa naroksi jun chʼuut chi kristiʼaan li chanchan tawiʼ naq maakʼaʼ nekeʼok wiʼ re xbʼaanunkil li xninqal ru naʼlebʼ. Ut laaʼo, chanru nokoonaʼlebʼak? Chanru truuq qatenqʼankil li Jehobʼa re xkawubʼresinkil li qachʼool? Wi joʼkan, kʼaru tento tqabʼaanu re naq tooxtenqʼa? Qilaq oxibʼ li naʼlebʼ li naqatzol rikʼin li apóstol Pablo.

MIQAKʼOJOBʼ QACHʼOOL RIKʼIN LI QAMETZʼEW

7. Bʼar wank li xbʼeen chaabʼil naʼlebʼ li naqatzol rikʼin laj Pablo?

7 Li xbʼeen chaabʼil naʼlebʼ li naqatzol rikʼin li apóstol Pablo aʼan naq moko us ta naq tqakʼojobʼ qachʼool rikʼin li qaseebʼal malaj li qametzʼew naq nokookʼanjelak chiru li Jehobʼa. Wi traj laj Pablo kikʼoxlak joʼ li ruuchichʼochʼ, kiruuk raj xnimobʼresinkil ribʼ ut xyeebʼal junaq li naʼlebʼ chi maakʼaʼ xkʼaʼuxl. Xkʼiik saʼ li tenamit Tarso, xteepal Roma, bʼarwiʼ naabʼal li bʼihomal ut wank jun li nimla tzolebʼaal. Laj Pablo tzolbʼil chaq chiʼus, xbʼaan naq li kitzolok re aʼan laj Gamaliel, jun aj jolominel li jwal naʼoxloqʼiik chaq ru saʼebʼ li kutan aʼan (Hech. 5:34; 22:3). Ut chiru jun qʼehil laj Pablo kiwank xwankil saʼ xyanqebʼ laj Judiiy. Kixye: «Kebʼinqʼax ru naabʼalebʼ li wech tenamitul wech saajilal saʼ xpaabʼaalebʼ laj Judiiy» (Gál. 1:13, 14; Hech. 26:4). Abʼan aʼin moko kixbʼaanu ta naq tixkʼojobʼ xchʼool rikʼin li xkʼaʼuxl li xnaʼlebʼ.

Qʼaxal oxloqʼ chaq chiru laj Pablo wank choʼq xtzolom li Kriist, joʼkan naq «yal mul aj chik» naq kiril chixjunil li naxnima ru li ruuchichʼochʼ. (Chaawil li raqal 8). *

8. a) Joʼ naxye saʼ Filipenses 3:8, kʼaru kixkʼoxla laj Pablo chirix li kʼaʼaq re ru li kixtzʼeqtaana chaq? b) Kʼaʼut kixye laj Pablo naq nasahoʼk saʼ xchʼool saʼ xmaajelal li xmetzʼew?

8 Laj Pablo kixtzʼeqtaana chi anchal xchʼool li nakʼehok chaq re xwankilal saʼ li ruuchichʼochʼ aʼin. Relik chi yaal, kixye naq chixjunil aʼan «yal mul aj chik» naq naril (taayaabʼasi Filipenses 3:8). Abʼanan, ra kixkʼul naq kiʼok choʼq xtzolom li Kriist, xbʼaan naq xikʼ kiʼileʼk xbʼaan li xtenamit (Hech. 23:12-14). Ut ebʼ laj Roma li xeʼwank joʼ rechtenamitul, xeʼxrahobʼtesi ut xeʼxchʼik saʼ tzʼalam (Hech. 16:19-24, 37). Joʼkan ajwiʼ, qʼaxal narahoʼk chaq saʼ xchʼool xbʼaan naq nachʼaʼajkoʼk chiru xbʼaanunkil li us saʼ xkʼabʼaʼ naq aʼan aj maak (Rom. 7:21-25). Abʼan maajunwa kixkanabʼ naq tchʼinaaq xchʼool saʼ xkʼabʼaʼ ebʼ li xikʼ nekeʼilok re ut li xmaajelal li xmetzʼew. Kixye bʼan: «Nasahoʼk saʼ inchʼool saʼ xmajelal inmetzʼew». Kʼaʼut? Xbʼaan naq, naq kirekʼa naq maakʼaʼ chik xmetzʼew, kiril chanru kitenqʼaak xbʼaan li xwankilal li Yos (2 Cor. 4:7; 12:10).

9. Chanru tqekʼa qibʼ wi maakʼaʼ qikʼin junaq li naʼlebʼ li naxnima ru li ruuchichʼochʼ?

9 Wi naqaj naq li Jehobʼa tooxtenqʼa, miqakʼoxla naq li qawankil nachalk saʼ xkʼabʼaʼ li qakawilal, li qatzolbʼal, li qajunkabʼlal malaj bʼar chalenaqo. Moko saʼ xkʼabʼaʼ ta aweʼ nokooroksi li Jehobʼa. Relik chi yaal, saʼ li xtenamit li Yos «moko kʼihebʼ ta li wankebʼ xnaʼlebʼ joʼ xnaʼlebʼ li ruuchichʼochʼ; moko kʼihebʼ ta li wankebʼ xwankil chi moko naabʼalebʼ li xninqal ruhebʼ saʼ xkʼabʼaʼ li xyoʼlajikebʼ». Li Jehobʼa naroksihebʼ bʼan «li maakʼaʼ xkawilal saʼ ruuchichʼochʼ» (1 Cor. 1:26, 27). Joʼkan bʼiʼ, maajunwa tqakʼoxla naq wi maakʼaʼ qikʼin junaq rehebʼ li naʼlebʼ aʼin inkʼaʼ tooruuq chi kʼanjelak chiru li Jehobʼa, aʼanaq bʼan li hoonal re xkʼojobʼankil qachʼool rikʼin re naq tooxtenqʼa. Jun eetalil, wi junaq li kristiʼaan naxbʼaanu naq twiibʼanq qachʼool chirix li naqapaabʼ ut naxkʼe qaxiw, qatzʼaamaq qatenqʼankil re li Yos re naq tooruuq xkolbʼal rix li qapaabʼal (Efes. 6:19, 20). Ut, wi xoochapeʼk xbʼaan jun li nimla yajel, qatzʼaamaq re li Yos naq chooxtenqʼaq chi xbʼaanunkil chixjunil li wank saʼ quqʼ saʼ li xkʼanjel. Ut naq naqil chanru nokooxtenqʼa, nakawuuk li qapaabʼal ut li qachʼool.

QATZOLAQ QANAʼLEBʼ RIKʼINEBʼ LI POYANAM LI NAʼAATINAK WIʼ LI SANTIL HU

10. Kʼaʼut tento tqatzʼil rix li xyuʼamebʼ li poyanam li natawmank resil saʼ li Santil Hu joʼ li natawmank saʼ Hebreos 11:32-34?

10 Laj Pablo kʼaynaq chaq chi xtzolbʼal li Santil Hu. Saʼ xkʼabʼaʼ aʼin, wank chaq naabʼal xnawom chirix li Yos ut kixtzol li chaabʼil naʼlebʼ chirixebʼ li poyanam li natawmank resil saʼ li Santil Hu. Joʼkan naq saʼ li hu li kixtzʼiibʼa rehebʼ laj Hebreo kixye naq us raj naq teʼxtzol rehebʼ rikʼinebʼ li poyanam li natawmank resil saʼ li Santil Hu (taayaabʼasi Hebreos 11:32-34). Aatinaqo chirix jun rehebʼ, aʼ laj David. Kixkuy li rahobʼtesiik saʼ ruqʼebʼ li xikʼ nekeʼilok re ut saʼ ruqʼebʼ ajwiʼ li xeʼwank chaq choʼq ramiiw. Qatzʼilaq rix chiʼus li kixkʼul laj David. Tqil chanru kitenqʼaak laj Pablo naq kixkʼoxla rix li xyuʼam laj David ut chanru tooruuq xkʼambʼal qe rikʼin laj Pablo.

Naq laj David kiyalok rikʼin laj Goliat, kixkʼojobʼ xchʼool rikʼin li Jehobʼa, ut usta saaj ut maakʼaʼ chaq xmetzʼew, kiruuk chi rilbʼal chanru naq kitenqʼaak xbʼaan li Yos. (Chaawil li raqal 11).

11. Kʼaʼut naq laj David chanchan tawiʼ naq maakʼaʼ chaq xmetzʼew? (Chaawil li jalam u chiru li hu).

11 Naq laj Goliat li qʼaxal kaw ribʼ chi yalok kixkʼe reetal naq laj David maakʼaʼ xmetzʼew, «kixtzʼeqtaana». Kʼaʼut? Xbʼaan naq laj Goliat kawresinbʼil chaq chiʼus ut wank chixjunil li xkʼanjelobʼaal re yalok. Ut laj David maakʼaʼ chaq xnawom chirix li yalok, abʼan kʼojkʼo chaq xchʼool rikʼin li Jehobʼa. Saʼ xkʼabʼaʼ aʼin, usta laj David maakʼaʼ chaq xmetzʼew, kixqʼax ru laj Goliat (1 Sam. 17:41-45, 50).

12. Bʼar wank li jun chik chʼaʼajkilal kixnumsi laj David?

12 Laj David kixnumsi jun chik li chʼaʼajkilal li kixbʼaanu tana naq tixkʼoxla naq maakʼaʼ naʼok wiʼ ut naq maaʼani nakolok re. Kixkʼe chaq xchʼool chi kʼanjelak chiru laj Saúl aʼ li kixaqabʼaak xbʼaan li Yos choʼq awabʼej. Saʼ xtiklajik, naʼoxloqʼiik chaq ru laj David xbʼaan laj Saúl. Abʼan, saʼ xnumikebʼ li kutan laj Saúl kiqʼetqʼetoʼk joʼkan naq kiʼok xkaqalinkil laj David. Inkʼaʼ chik sa kiril ut kixyal xkamsinkil (1 Sam. 18:6-9, 29; 19:9-11).

13. Chanru kinaʼlebʼak laj David naq kiʼuxk re li maaʼusilal chi maakʼaʼ xyaalal xbʼaan laj Saúl?

13 Usta kiʼuxk re li maaʼusilal chi maakʼaʼ xyaalal, laj David junelik kiroxloqʼi ru laj Saúl xbʼaan naq naxnaw naq aʼ li Jehobʼa kixaqabʼank re choʼq awabʼej (1 Sam. 24:6). Chi moko kixkʼe ta saʼ xbʼeen li Jehobʼa li maaʼusilal li kiʼuxk re xbʼaan laj Saúl. Kixkʼojobʼ bʼan xchʼool naq li Jehobʼa ttenqʼanq re chi xkuybʼal li chʼaʼajkilal (Sal. 18:1 ut li xjolomil li tasal).

14. Kʼaru li chʼaʼajkilal kixnumsi laj Pablo joʼ kixnumsi laj David?

14 Laj Pablo kixnumsi ajwiʼ li chʼaʼajkilal joʼ li kixnumsi laj David. Ebʼ li xikʼ nekeʼilok chaq re laj Pablo qʼaxal wankebʼ chaq xwankil. Qʼaxal xikʼ naʼileʼk chaq xbʼaan ebʼ laj kʼamolbʼe saʼ li paabʼal li wankebʼ xwankil ut ebʼ aʼan xeʼrahobʼtesink re ut xeʼxchʼik saʼ tzʼalam. Joʼ kixkʼul laj David, laj Pablo kirahobʼtesiik ajwiʼ xbʼaan ebʼ li xeʼwank chaq choʼq ramiiw. Ut wiibʼ oxibʼ li nekeʼxkʼe ribʼ choʼq aj paabʼanel xikʼ ajwiʼ nekeʼril chaq laj Pablo (2 Cor. 12:11; Filip. 3:18). Abʼan maajunwa kichʼinaak xchʼool. Usta xikʼ kiʼileʼk chaq, maajunwa kixkanabʼ puktesink. Inkʼaʼ kixtzʼeqtaana ebʼ li rechpaabʼanel usta ebʼ aʼan xeʼxchʼina li xchʼool. Ut, li qʼaxal wank xwankil aʼan naq inkʼaʼ kixqʼet ribʼ chiru li Yos toj saʼ xkamik (2 Tim. 4:8). Kixqʼax ru chixjunil li chʼaʼajkilal aʼan saʼ xkʼabʼaʼ naq kixkʼojobʼ xchʼool rikʼin li Yos ut moko rikʼin ta li xkawilal.

Choosumenq saʼ xyaalal ut saʼ tuulanil naq ebʼ li junchʼol teʼxwechʼ rix li naqapaabʼ. (Chaawil li raqal 15). *

15. Kʼaru naqaj ut chanru tooruuq xbʼaanunkil?

15 Ma nakaakʼul li hobʼeʼk malaj li rahobʼtesiik saʼ ruqʼ laawechkʼanjelil, laawechtzolom malaj laawech-alal li maawaʼebʼ aj Testiiw re li Jehobʼa? Ma kixtochʼ aachʼool junaq li hermaan? Wi joʼkan, jultikaq aawe li kixkʼul laj David ut laj Pablo. Joʼkan naq «maakʼe chi numtaak li inkʼaʼ us saʼ aabʼeen, chaqʼax bʼan aʼan rikʼin li us» (Rom. 12:21). Yaal naq inkʼaʼ naqaj yalok rikʼinebʼ joʼ kixbʼaanu laj David rikʼin laj Goliat, naqaj bʼan roksinkil li Santil Hu re rekʼasinkilebʼ xchʼool ebʼ li kristiʼaan li nokooʼeʼrabʼi chi xnawbʼal ru li Yos. Chanru tooruuq xbʼaanunkil? Naq tqoksi li Santil Hu re xsumenkil li patzʼom li nekeʼxbʼaanu ebʼ li kristiʼaan, raatinankil saʼ xyaalal ut saʼ tuulanil ebʼ li inkʼaʼ sa nokooʼeʼril, ut xbʼaanunkil li usilal rehebʼ chixjunil usta saʼ xyanq wanqebʼ li xikʼ nekeʼilok qe (Mat. 5:44; 1 Ped. 3:15-17).

QAKʼULUBʼAQ NAQ TOOʼEʼXTENQʼA EBʼ LI JUNCHʼOL

16, 17. Bʼar wank li naʼlebʼ maajunwa kisach saʼ xchʼool laj Pablo?

16 Naq laj Pablo toj maajiʼ naʼok choʼq xtzolom li Kriist, maaʼani naroxloqʼi chaq ru ut kixrahobʼtesi ebʼ li xtzolom li Jesús (Hech. 7:58; 1 Tim. 1:13). Abʼan, li Jesús kiraatina chaq toj saʼ choxa, mutzʼ kixkanabʼ ut kixram chiru xrahobʼtesinkil ebʼ li xtzolom. Re naq truuq wiʼ chik chi ilok, toj reetal kitenqʼaak xbʼaan ebʼ li kristiʼaan li yook chaq xrahobʼtesinkilebʼ. Kixkubʼsi ribʼ ut kixkʼulubʼa naq laj Ananías ttenqʼanq re chi ilok wiʼ chik (Hech. 9:3-9, 17, 18).

17 Moqon chik, laj Pablo kinaweʼk ru chiʼus xbʼaan ebʼ laj paabʼanel, abʼan maajunwa kisach saʼ xchʼool li naʼlebʼ li kikʼeheʼk re xbʼaan li Jesús naq yook chi xik Damasco. Junelik kixkubʼsi xwankil ut kixkʼulubʼa naq ttenqʼaaq xbʼaan ebʼ li rechpaabʼanel. Kixye naq kitenqʼaak ut kikawubʼresiik xchʼool xbʼaanebʼ aʼan (Col. 4:10, 11).

18. Kʼaʼut naru nachʼaʼajkoʼk chiqu xkʼulubʼankil naq tooʼeʼxtenqʼa?

18 Kʼaru naqatzol rikʼin laj Pablo? Naq xqatikibʼ xtzolbʼal li Santil Hu maare xqakʼulubʼa naq tooʼeʼxtenqʼa xbʼaan naq naqakʼoxla naq chanchano kokʼal ut toj naabʼal naʼajmank naq tqatzol chirix li Yos (1 Cor. 3:1, 2). Ut anaqwan chanru nokoonaʼlebʼak? Wi ak naabʼal chihabʼ qokik chi kʼanjelak chiru li Yos ut wank naabʼal qanawom, maare tchʼaʼajkoʼq chiqu xkʼulubʼankil naq tooʼeʼxtenqʼa, qʼaxal wiʼ chik wi li traj qatenqʼankil moko naabʼal chihabʼ ta rokik saʼ li yaal. Abʼanan, li Jehobʼa naroksi ebʼ li qechpaabʼanel re xkawubʼresinkil qachʼool (Rom. 1:11, 12). Us raj naq chʼolchʼooq chiqu li naʼlebʼ aweʼ wi naqaj naq li Jehobʼa tooxtenqʼa.

19. Kʼaʼut naq laj Pablo kiruuk xbʼaanunkil wiibʼ oxibʼ li xninqal ru naʼlebʼ?

19 Naq laj Pablo kiʼok choʼq aj paabʼanel, kixbʼaanu wiibʼ oxibʼ li xninqal ru naʼlebʼ. Kʼaʼut? Xbʼaan naq kixtaw ru naq moko aajel ta ru naq wanq xkawilal, xwankilal, xtzolbʼal malaj xbʼihomal re naq us t-elq saʼ li xyuʼam, aajel bʼan ru naq tixkubʼsi ribʼ ut tixkʼojobʼ xchʼool rikʼin li Jehobʼa. Joʼkan naq, qakʼamaq bʼiʼ qe rikʼin laj Pablo: qakʼojobʼaq qachʼool rikʼin li Jehobʼa, qatzolaq qanaʼlebʼ rikʼinebʼ li poyanam li wankebʼ resil saʼ li Santil Hu ut qakʼulubʼaq naq tooʼeʼxtenqʼa li qechpaabʼanel. Chi joʼkan, usta naqekʼa naq maakʼaʼ chik qametzʼew, li Jehobʼa tixkawubʼresi li qachʼool.

BʼICH 71 ¡Somos los guerreros de Jehová!

^ párr. 5 Saʼ li tzolom aʼin tqatzʼil rix li eetalil li kixkanabʼ li apóstol Pablo. Tqatzol naq wi naqakubʼsi qibʼ, li Jehobʼa tixkʼe qametzʼew chi xkuybʼal li hobʼeʼk ut xqʼaxbʼal ru yalaq kʼaru chi naʼlebʼil li naxbʼaanu naq tqekʼa naq maakʼaʼ nokooʼok wiʼ.

^ párr. 1 XNIMAL RU NAʼLEBʼ: Wank naabʼal xyaalal kʼaʼut wank sut naqekʼa naq maakʼaʼ nokooʼok wiʼ malaj maakʼaʼ qametzʼew: xbʼaan naq laaʼo aj maak, yajo, nebʼaʼo malaj maakʼaʼ qatzolbʼal. Joʼkan ajwiʼ, ebʼ li xikʼ nekeʼilok qe nekeʼraj naq tqekʼa naq maakʼaʼ nokooʼok wiʼ naq nokooʼeʼxhobʼ malaj naq nokooʼeʼxrahobʼtesi.

^ párr. 57 XCHʼOLOBʼANKIL LI JALAM U: Naq laj Pablo kiʼok chi xpuktesinkil li esil li kixpuktesi li Kriist, kixkanabʼ chiʼixbʼej chixjunil li kiroksi chaq naq kiwank joʼ aj Pariseey, joʼebʼ tana li bʼotbʼilhu ut jun li chʼina kaax bʼarwiʼ wank wiibʼ oxibʼ xraqal li Santil Hu.

^ párr. 61 XCHʼOLOBʼANKIL LI JALAM U: Jun li hermaan namineʼk ru chi tzʼaqonk re xninqʼehinkil li xyoʼlajik jun li rechkʼanjelil.