Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

UZOẸME UWUHRẸ 30

Gbẹ Hae Nya Evaọ Uzẹme Na

Gbẹ Hae Nya Evaọ Uzẹme Na

“Oware ofa nọ o rẹ kẹ omẹ oghọghọ vi onana o rrọ họ: re me yo nọ emọ mẹ a gbẹ be nya evaọ uzẹme na.”​—3 JỌN 4.

OLE AVỌ 54 “Ọnana Họ Edhere Na”

EWARE NỌ MA TI WUHRẸ *

1. Wọhọ epanọ o rrọ 3 Jọn 3, 4, eme o rẹ lẹliẹ eva were omai?

EVA e were Jọn ukọ na wo umuo ho nọ o yo nọ ahwo nọ o fiobọhọ kẹ ziọ uzẹme na a gbẹ be gọ Jihova. Ileleikristi nana nọ Jọn ọ rehọ wọhọ emọ riẹ na a je wo ebẹbẹ buobu, Jọn ọ tẹ jẹ tuduhọ ae awọ re a kru ẹrọwọ rai. Ere ọvona eva e rẹ were omai nọ emọ mai hayo enọ ma fiobọhọ kẹ kurẹriẹ ziọ ukoko na a tẹ roma mudhe kẹ Jihova je kruga ziezi.​—Se 3 Jọn 3, 4.

2. Ẹjiroro vẹ Jọn o ro kere ileta riẹ na?

2 Evaọ ukpe avọ 98 orọ ekele oke mai na, o wọhọ nọ Jọn ukọ na ọ jẹ rria Ẹfisọs hayo kẹle etẹe. O sae jọ nọ obei o kpohọ okenọ a siobọnoi no evaọ obọ ukoliko Patmọs nọ a mu rie nya. Enwenọ oke yena Jihova ọ rọ rehọ ẹzi ọfuafo wọe kere ileta esa na. Ẹjiroro nọ o ro kere ileta nana họ re Ileleikristi uzẹme a kru ẹrọwọ nọ a fihọ Jesu, jẹ gbẹ hae nya evaọ uzẹme na.

3. Enọ vẹ ma te kiyo rai?

3 Evaọ oke yena, Jọn ọvo ọ gbẹ jọ uzuazọ evaọ usu ikọ na, yọ o jẹ kẹe uye gaga inọ ahwo jọ a bi wuhrẹ iwuhrẹ erue ro su inievo na thọ evaọ ukoko na. * (1 Jọn 2:18, 19, 26) Ahwo nana nọ a kiukeku uzẹme na no na a jẹ ta nọ a riẹ Ọghẹnẹ, rekọ a je koko izi riẹ hẹ. Joma ta kpahe ohrẹ nọ Jọn ọ kẹ, re ma kiyo enọ esa nana, eye họ: Eme u dhesẹ re a nya evaọ uzẹme na? Eta vẹ e rrọ otọ kẹ omai? Kọ ẹvẹ ma sai ro fiobọhọ kẹ ohwohwo dikihẹ ga evaọ uzẹme na?

EME U DHESẸ RE A NYA EVAỌ UZẸME NA?

4. Wọhọ epanọ o rrọ 1 Jọn 2:3-6 gbe 2 Jọn 4, 6, eme ma re ru re ma nya evaọ uzẹme na?

4 Re ma nya evaọ uzẹme na, ma re wuhrẹ Ebaibol na re ma riẹ uzẹme na. Ma re je “koko ijaje” Jihova. (Se 1 Jọn 2:3-6; 2 Jọn 4, 6.) Jesu o je yoẹme kẹ Jihova ẹsikpobi. Fikiere, obọdẹ edhere jọ nọ ma re ro yoẹme kẹ Jihova họ, ma rẹ daoma rọ aro kele Jesu ziezi.​—Jọn 8:29; 1 Pita 2:21.

5. Eme u re mu omai ẹro?

5 Re ma gbẹ hae nya evaọ uzẹme na, u re mu omai ẹro ziezi inọ Jihova họ Ọghẹnẹ uzẹme, yọ oware kpobi nọ ọ ta evaọ Ebaibol na uzẹme. U re je mu omai ẹro nọ Jesu họ Mesaya nọ a ya eyaa riẹ na. Ahwo buobu nẹnẹ a rẹ rọwo ho inọ a rọ Jesu mu Ovie ọrọ Uvie Ọghẹnẹ no. Jọn ọ vẹvẹ omai unu nọ ma rri otọ mu keme “eviẹahwohọ buobu” e riẹ nọ e rẹ sae viẹ omai họ lọlọhọ otẹrọnọ eware nọ ma wuhrẹ kpahe Jihova avọ Jesu i mu omai ẹro ho. (2 Jọn 7-11) Jọn o kere nọ: “Ono họ ọtọrue na, kọ ogbẹrọnọ ọnọ ọ be vro nọ Jesu họ Kristi na ha?” (1 Jọn 2:22) Ma te bi wuhrẹ Ẹme Ọghẹnẹ, ẹsiẹe ọvo a gbẹ rọ viẹ omai họ họ. Yọ ere ọvo ma sae rọ riẹ Jihova gbe Jesu. (Jọn 17:3) U te no ere no, Ẹme Ọghẹnẹ nọ ma re wuhrẹ ọvo u re ro mu omai ẹro nọ egagọ uzẹme na ma rrọ na.

ETA VẸ E RRỌ OTỌ KẸ OMAI?

6. Ẹbẹbẹ vẹ Ileleikristi nọ e gbẹ rrọ uzoge a rẹ sai wo?

6 Ileleikristi kpobi a rẹ yọroma re amọfa a gbẹ rọ eriariẹ akpọ na viẹ ae họ họ. (1 Jọn 2:26) Ileleikristi nọ e gbẹ rrọ uzoge o mae tubẹ gwọlọ nọ a rẹ yọroma kpahe ẹta nana. Oniọvo-ọmọtẹ jọ evaọ obọ France nọ a re se Alexia * nọ ọ rrọ ikpe udhegbisoi ọ ta nọ: “Okenọ mẹ gbẹ maha, uwuhrẹ na inọ ohwo o no arao ze gbe iwuhrẹ akpọ na efa e jẹ lẹliẹ omẹ dina wo avro kpahe eware nọ mẹ be jọ Ebaibol wuhrẹ. Ẹsejọ o rẹ jọ omẹ oma nọ eware nọ a be jọ obọ isukulu wuhrẹ na uzẹme. Rekọ mẹ tẹ ruẹ nọ u fo ho re mẹ rọwo oware kpobi nọ a bi wuhrẹ evaọ obọ isukulu, me ve kiukeku oware nọ Jihova ọ ta.” Alexia ọ tẹ romatotọ se obe na Life​—How Did It Get Here? By Evolution or by Creation? U kri hi, eware na kpobi i te vẹe ẹro. Alexia ọ ta nọ: “Me vuhumu no nọ eware nọ e rrọ Ebaibol na ginọ uzẹme. Mẹ tẹ jẹ ruẹ nọ me te bi koko izi Ọghẹnẹ nọ e rrọ Ebaibol na, me ti wo evawere gbe ufuoma.”

7. Oghẹrẹ uruemu vẹ ma rẹ whaha, kọ fikieme?

7 Oleleikristi kpobi, te ọmaha te ọkpako ọ rẹ daoma rọ eva riẹ kpobi gọ Jihova. Orọnikọ ọ rẹ faki ru wọhọ ẹsenọ ọ be gọ Jihova yọ o bi ru eware iyoma ha. Jọn ọ ta vevẹ nọ ohwo nọ ọ be ginẹ nya evaọ uzẹme na o re ru eware etọtọ họ. (1 Jọn 1:6) Ma tẹ gwọlọ nọ Ọghẹnẹ ọ wereva kugbe omai ẹsikpobi, ma rẹ lẹlẹ ru eware iyoma ha. Uzẹme riẹ họ, Jihova ọ be ruẹ oware kpobi nọ ma bi ru.​—Hib. 4:13.

8. Iroro akpọ na vẹ ma rẹ whaha?

8 Ma re rri uzioraha oghẹrẹ nọ akpọ na o bi rri rie vievie he. Jọn ukọ na o kere nọ: “Ma tẹ be ta nọ, ‘Ma rẹ raha uzi hi,’ kiyọ ma be viẹ omobọ mai họ.” (1 Jọn 1:8) Evaọ oke Jọn, enọ i kiukeku uzẹme na no a jẹ ta nọ ohwo nọ o re kekaro fihọ thọ uzi Ọghẹnẹ ọ rẹ sae gbẹ jọ ogbẹnyusu Ọghẹnẹ ghele. Ere ahwo a bi roro nẹnẹ re. Ahwo buobu a rẹ ta nọ a be gọ Ọghẹnẹ, rekọ a bi koko izi riẹ hẹ, maero kọ uzi ọfariẹ-ogbe. Eware nọ Jihova o se uzioraha eye a bi ru odode. A rẹ tubẹ ta nọ oware ovo o jarae thọ họ, inọ oghẹrẹ nọ u je ohwo o re yeri uzuazọ riẹ.

Whai izoge, wha wuhrẹ Ebaibol na ziezi re wha sae riẹ oware nọ o gba gbe onọ o thọ re wha sae vuẹ amọfa kpahe eware nọ wha rọwo (Rri edhe-ẹme avọ 9) *

9. Didi irere i re te izoge nọ i bi ru eware nọ a jọ Ebaibol wuhrẹ?

9 O rẹ sae jọ bẹbẹ kẹ Ileleikristi nọ e rrọ izoge re a kẹnoma kẹ ọfariẹ-ogbe, keme emọ isukulu rai hayo ahwo nọ a bi lele ru iruo a rẹ ta nọ oware ovo o jariẹ thọ họ. Ere o via kẹ oniọvo-ọmọzae nọ a re se Aleksandar. Ọ ta nọ: “Emetẹ jọ evaọ isukulu mai a jẹ gwọlọ nọ me lele ai wezẹ. Nọ mẹ se, a tẹ be ta nọ me wo ogbẹnyusu ọmọzae nọ mẹ be hai lele wezẹ, oyejabọ nọ me gbe wo ogbẹnyusu ọmọtẹ hẹ.” Nọ odawọ utioye u te te owhẹ, kareghẹhọ nọ whọ tẹ gbaemu nọ who re ru oware nọ whọ jọ Ebaibol wuhrẹ, eva e te were owhẹ inọ who ru oware nọ u fo, eyao nọ i re no ọfariẹ-ogbe ze i ti te owhẹ hẹ, udu u ti te owhẹ otọ, yọ usu ra avọ Jihova o te kpekpe ziezi. Ẹsikpobi nọ who fi odawọ kparobọ, o rẹ kẹ owhẹ udu nọ who re ro fi edawọ efa kparobọ. Kareghẹhọ re inọ Setan họ ọnọ ọ wha riẹ ze nọ ahwo a gbe bi ro rri ọfariẹ-ogbe fihọ uzioraha ha na. Fikiere, nọ who gbe kie kẹ odawọ ọfariẹ-ogbe he yọ ‘omuomu na who fi kparobọ na.’​—1 Jọn 2:14.

10. Wọhọ epanọ 1 Jọn 1:9 o ta, eme u re fiobọhọ kẹ omai gọ Jihova ababọ udu nọ u re brukpe omai?

10 Ma riẹ vevẹ nọ Jihova o wo udu nọ ọ rẹ rọ ta nọ oware u yoma. Yọ ma be daoma kpobi re ma koko izi riẹ. Rekọ ma tẹ raha uzi, ma rẹ lẹ se Jihova jẹ feva kẹe. (Se 1 Jọn 1:9.) Otẹrọnọ uzi ulogbo ma raha, ma rẹ ta kẹ ekpako nọ Jihova o ro mu na re a fiobọhọ kẹ omai. (Jem. 5:14-16) Rekọ u fo ho re ma rri omamai inọ ma sae gbẹ gọ Ọghẹnẹ hẹ fiki eware jọ nọ e thọ omai obọ evaọ okenọ u kpemu. Fikieme? Keme Ọsẹ oyoyou mai na o vi Ọmọ riẹ ze ti whu kẹ omai re ọ sae rọ izieraha mai vrẹ omai. Jihova ọ jọ Ebaibol na ta nọ ọ te rọvrẹ erahaizi nọ i kurẹriẹ, yọ ere o re gine ru. Fikiere ma rẹ sae gbẹ gọe ababọ udu nọ u re brukpe omai o tẹ make rọnọ ma raha uzi jọ evaọ okenọ u kpemu.​—1 Jọn 2:1, 2, 12; 3:19, 20.

11. Ẹvẹ ma sae rọ kẹnoma kẹ eware nọ i re whrehe ẹrọwọ mai?

11 Ma rẹ siọ iwuhrẹ enọ i kiukeku uzẹme na no. Anwẹnọ a rọ tuọ ukoko Ileleikristi na họ Ẹdhọ ọ be rọ rehọ eviẹahwohọ buobu gwọlọ fi avro họ idibo Ọghẹnẹ udu. Fikiere, u fo re ma riẹ oghẹrẹ nọ ma re ro vuhu ọrue gbe uzẹme. * Ewegrẹ mai a rẹ sai fi evuẹ jọ họ itanẹte re a ro whrehe ẹrọwọ mai, jẹ rehọ izou mai kpeke evaọ ukoko na. Kareghẹhọ nọ Ẹdhọ họ ọnọ ọ be lẹliẹ ae ru onana, re whọ kẹnoma kẹ eware itieye na.​—1 Jọn 4:1, 6; Evia. 12:9.

12. Fikieme ma re ro wuhrẹ Ebaibol na ziezi re ẹrọwọ mai ọ ga?

12 Re ma sai dikihẹ ga nọ Ẹdhọ ọ tẹ be dawo omai, ma re fievahọ Jesu ziezi jẹ riẹ nọ Jihova ọ be rehọ iẹe ru ẹjiroro riẹ gba. Ma re je fievahọ enọ Jihova o ro mu re a rẹrote omai. (Mat. 24:45-47) Ma te bi wuhrẹ Ebaibol na ẹsikpobi u re fiobọhọ kẹ omai fievahọ Jesu gbe inievo nana ziezi. Ẹrọwọ mai ọ vẹ te jọ gaga wọhọ ure nọ o ta awọ kpobọ otọ kokodo. Pọl ọ ta ọkpọ ẹme otiọye evaọ ileta nọ o kere se ukoko obọ Kọlọsi. Ọ ta nọ: “Nọ wha jẹ Kristi Jesu, Olori na rehọ no na, wha ruabọhọ usu nọ wha rrọ kugbei na, wha dada awọ mu otọ jẹ bọ omarai ga evaọ Kristi je dikihẹ ga ziezi evaọ ẹrọwọ na.” (Kọl. 2:6, 7) Nọ Oleleikristi ọ tẹ daoma ru ẹrọwọ riẹ ga ziezi, Setan avọ ẹgba riẹ a rẹ sai gele iei kie he.​—2 Jọn 8, 9.

13. Eme ma riẹ nọ Ẹdhọ o ti ru, kọ fikieme?

13 Ma riẹ anwẹdẹ inọ akpọ na o ti mukpahe omai. (1 Jọn 3:13) Jọn ọ kareghẹhọ omai nọ “akpọ na soso ọ rrọ otọ ogaga omuomu na.” (1 Jọn 5:19) Ofu ọ rrọ Setan eva nọ akpọ na o bi te ekuhọ no na. (Evia. 12:12) Ọ be rọ eware nọ a rẹ kaki rri mu hu dawo omai, wọhọ isiuru ọfariẹ-ogbe hayo erue ahwo nọ a kiukeku uzẹme na no. U te no ere no, Setan o bi mu idibo Ọghẹnẹ fihọ uwou-odi je gboja kẹ ae. Ọ riẹ nọ omoke kakao ọvo u kiọkọ kẹe, fikiere ọ gwọlọ whaha omai usi uwoma ota na hayo ru omai siọ Jihova ba ẹgọ. Agbẹta nọ a rọ jọ erẹwho jọ whaha iruo usi uwoma ota mai hayo egagọ mai kpobi riẹriẹriẹ na. Rekọ inievo mai nọ e rrọ erẹwho yena a gbẹ be gọ Ọghẹnẹ ghele. Ẹrọwọ rai o dhesẹ nọ odawọ kpobi nọ Ẹdhọ ọ rọ ze, ma sai fi ei kparobọ!

JOMA FIOBỌHỌ KẸ OHWOHWO DIKIHẸ GA EVAỌ UZẸME NA

14. Edhere jọ vẹ ma re ro fiobọhọ kẹ inievo mai dikihẹ ga evaọ uzẹme na?

14 Re ma sai fiobọhọ kẹ inievo mai dikihẹ ga evaọ uzẹme na, ma re dhesẹ ọdawẹ. (1 Jọn 3:10, 11, 16-18) Ma re you inievo mai evaọ oke nọ eware e be riẹ nya kẹ ae gbe oke nọ a wo ẹbẹbẹ. Wọhọ oriruo, kọ who yo nọ ohwo o whu ku oniọvo jọ? Kọ who yo nọ okpofou, owhe, erae hayo eware itieye na e raha Egwa Uvie gbe iwou inievo jọ? Evaọ oke utiona, ma rẹ tuduhọ inievo mai awọ. Rekọ onọ o mai wuzou họ, ma re fiobọhọ kẹ ae. Enẹ ma re ro dhesẹ nọ ma you rai je bi dhesẹ ọdawẹ kẹ ae.

15. Wọhọ epanọ o rrọ 1 Jọn 4:7, 8, eme u fo nọ ma re ru?

15 Ma te you ohwohwo, u re dhesẹ nọ ma be rọ aro kele Ọsẹ oyoyou mai nọ ọ rrọ obọ odhiwu. (Se 1 Jọn 4:7, 8.) Obọdẹ edhere jọ nọ ma re ro dhesẹ nọ ma you ohwohwo họ, ma rẹ rọvrẹ ohwohwo. Wọhọ oriruo, ma rehọ iẹe nọ ohwo jọ o ru omai thọ, o te wounu. Ma tẹ rọvrẹ ohwo na jẹ kpairoro vrẹ oware nọ o ru omai na, u dhesẹ nọ ma you rie. (Kọl. 3:13) Ẹdẹjọ, oniọvo-ọmọzae jọ nọ Brọda Aldo ọ rẹ kẹ adhẹẹ gaga ọ ta ẹme oyoma kpahe ahwo ẹwho Aldo. Aldo ọ ta nọ: “Mẹ lẹ se Jihova gaga re o fiobọhọ kẹ omẹ, re me gbe fi ẹgo họ eva ha.” Rekọ u wo oware ofa nọ Aldo o ru. Ọ ta kẹ oniọvo na nọ jọ a gbe kpohọ usi uwoma. Nọ a jọ usi uwoma, Aldo ọ tẹ vuẹ oniọvo na inọ ẹme nọ ọ ta na ọ da riẹ gaga. Aldo ọ ta nọ, “Nọ oniọvo na ọ ruẹ epanọ ẹme na ọ da omẹ te, o te wounu. Uvou nọ o ro wounu dede u dhesẹ nọ ẹme nọ ọ ta na o kẹ riẹ uye gaga. Ere ma ro ku ẹbẹbẹ na họ, yọ ma gbẹ rrọ egbẹnyusu rite inẹnẹ.”

16-17. Eme ma gba riẹ mu nọ ma re ru?

16 Jọn ukọ na o you inievo na gaga, yọ ọ gwọlọ nọ a dikihẹ ga evaọ uzẹme na. Ma rẹ ruẹ onana vevẹ evaọ ohrẹ nọ ọ kẹ rai evaọ ileta esa riẹ na. U woma kẹhẹ inọ ezae gbe eyae nọ e rrọ yoyou wọhọ Jọn eye Jihova ọ rọ ẹzi riẹ wholo re a lele Kristi su evaọ obọ odhiwu.​—1 Jọn 2:27.

17 Joma ru lele ohrẹ nọ a kẹ omai evaọ uzoẹme nana. Joma gbaemu nọ ma rẹ nya evaọ uzẹme na, je yoẹme kẹ Jihova evaọ oware kpobi. Wuhrẹ Ebaibol na ziezi. Jọ u mu owhẹ ẹro nọ eware nọ who bi wuhrẹ na i ti fiobọhọ kẹ owhẹ. Jọ ẹrọwọ nọ who fihọ Jesu ọ jọ gaga. Whọ gaviezọ kẹ areghẹ akpọ na gbe iwuhrẹ enọ i kiukeku uzẹme na no ho. Nọ whọ rrọ ukoko na, whọ lẹlẹ ru eware nọ i fo Oleleikristi hi hi. Hai koko izi Jihova ẹsikpobi. Joma fiobọhọ kẹ ohwohwo dikihẹ ga evaọ ukoko na. Joma hae rọvrẹ ohwohwo je fiobọhọ kẹ ohwohwo evaọ oke ebẹbẹ. Ma te bi ru enẹ, ma te gbẹ nya evaọ uzẹme na ghelọ ebẹbẹ nọ i bi te omai.

OLE AVỌ 49 Ru Udu Jihova Ghọghọ

^ edhe-ẹme 5 Setan nọ ọ rrọ ọsẹ ọrue na ọye o bi su akpọ na. Fikiere, re ma sae nya evaọ uzẹme na o gwọlọ nọ ma rẹ daoma gaga. Epọvo na o jọ kẹ Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ. Oyejabọ nọ Jihova ọ rọ rehọ Jọn kere ileta esa re i fiobọhọ kẹ ae nya evaọ uzẹme na. Yọ ileta nana i ti fiobọhọ kẹ omai re. I ti fiobọhọ kẹ omai riẹ eware nọ e rẹ sai ru ei jọ bẹbẹ kẹ omai re ma nya evaọ uzẹme na, gbe oware nọ ma rẹ sai ru kpahe ebẹbẹ yena.

^ edhe-ẹme 6 Ma nwene edẹ na jọ.

^ edhe-ẹme 11 Rri uzoẹme uwuhrẹ na, “Kọ Whọ Riẹ Uzẹme Oware nọ O Via na Gbagba?” evaọ Uwou-Eroro Aria 2018.

^ edhe-ẹme 59 IWOHO NA: Oniọvo-ọmọtẹ nọ ọ rrọ uzoge ọ rrọ obọ isukulu, yọ ọ be ruẹ emọ eklase riẹ buobu nọ i bi dhesẹ nọ oware ovo o thọ họ re ọzae o lele ọzae wezẹ. (Evaọ eria jọ, eware nọ i wo ekọlọ usi-ame nọ a kuhọ abọ na a re ro dhesẹ nọ a rọwo fihọ uruemu ọzae nọ o re lele ọzae wezẹ hayo aye nọ o re lele aye wezẹ.) Oniọvo-ọmọtẹ na o te ru ekiakiẹ nọ u ru ẹrọwọ riẹ ga. Onana u te fiobọhọ kẹe dikihẹ ga kẹ odawọ na.