Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

UZOẸME UWUHRẸ 32

Romakpotọ kẹ Ọghẹnẹ Ra

Romakpotọ kẹ Ọghẹnẹ Ra

“Romakpotọ lele Ọghẹnẹ ra nya!”​—MAE. 6:8.

OLE AVỌ 31 Lele Ọghẹnẹ Nya

EWARE NỌ MA TI WUHRẸ *

1. Eme Devidi ọ ta kpahe omaurokpotọ Jihova?

KỌ Jihova o gine wo omaurokpotọ? Ee. Devidi o kere nọ: “Whọ kẹ omẹ ojese esiwo ra, yọ omaurokpotọ ra u bi ru omẹ fihọ ohwo ologbo.” (2 Sam. 22:36; Ol. 18:35) Ẹsejọhọ oke nọ Devidi o ro kere eme nana ọ kareghẹhọ ẹdẹ nọ Samuẹle ọruẹaro na ọ nyaziọ uwou ọsẹ Devidi re ọ rọ ewhri wholo ohwo nọ ọ te jọ ovie Izrẹl. Devidi họ ọmaha kpobi evaọ usu emezae eree nọ ọsẹ riẹ o yẹ; rekọ ọye Jihova ọ salọ nọ ọ te rehọ ẹta Sọl nọ ọ jọ ovie Izrẹl.​—1 Sam. 16:1, 10-13.

2. Eme ma te jọ uzoẹme nana wuhrẹ?

2 Ababọ avro, Devidi ọ rọwo fihọ ẹme nọ ọso-ilezi ọfa jọ ọ ta kpahe Jihova inọ: “O re ruwẹ totọ re o rri odhiwu gbe otọakpọ na, ọ rẹ kpare oruori na no ovu. Ọ rẹ wọ oyogbe . . . re ọ rehọ iẹe keria kugbe ikpahwo.” (Ol. 113:6-8) Ma te kake jọ uzoẹme nana wuhrẹ kpahe idhere sa-sa nọ Jihova o ro dhesẹ omaurokpotọ gbe epanọ ma sae rọ rehọ aro kele iei. Ma vẹ te jẹ ta kpahe oware nọ ma rẹ sai wuhrẹ evaọ iku Sọl nọ ọ jọ ovie Izrẹl, gbe epanọ ma sai ro wo omaurokpotọ wọhọ Daniẹl avọ Jesu.

EME MA RẸ SAI WUHRẸ MI JIHOVA?

3. Ẹvẹ Jihova o bi yerikugbe omai, kọ eme onana u dhesẹ?

3 Oghẹrẹ nọ Jihova o bi yerikugbe ahwo-akpọ nọ e be gọe u dhesẹ nọ o wo omaurokpotọ. Epanọ o kpehru te na, ọ kẹ omai ahwo-akpọ nọ e gba ha uvẹ inọ ma gọe. Oye ọvo gbe he, ọ tẹ jẹ rọwo nọ ma jọ egbẹnyusu riẹ. (Ol. 25:14) Re ma sae jọ egbẹnyusu riẹ ọ rehọ iroro obọriẹ vi Ọmọ riẹ ze ti whu fiki izieraha mai. Rri epanọ ọ re omai ohrọ te!

4. Oghẹrẹ vẹ Jihova ọ ma omai, kọ fikieme ọ rọ ma omai ere?

4 Joma ta kpahe oware ofa nọ Jihova o ru nọ u dhesẹ omaurokpotọ. Jihova ọ hae te sae ma omai evaọ oghẹrẹ nọ ma gbẹ rọ jiroro kẹ omobọ mai hi. Rekọ ọ ma omai ere he. Ọ ma omai wọhọ ọyomariẹ re ma sae jiroro kẹ omobọ mai. Dede nọ ọ rro vi omai thethabọ, ọ rẹ gba omai họ yoẹme kẹe he, ukpoye ọ gwọlọ nọ ma rọ iroro obọmai yoẹme. Ọ gwọlọ nọ ma yoẹme kẹe fikinọ ma you rie, gbe fikinọ ma ruẹ nọ ma te yoẹme kẹe, eware e te riẹ nya kẹ omai. (Izie. 10:12; Aiz. 48:17, 18) Eva e were omai kẹhẹ inọ Jihova o dhesẹ omaurokpotọ evaọ abọ nana!

Jesu nọ ọ rrọ obọ odhiwu. Ejọ evaọ usu enọ i ti lele iei su e rrọ kugbei. Te ai te Jesu a bi rri ikọ-odhiwu buobu. Ikọ-odhiwu jọ a be ziọ otọakpọ ti ru iruo nọ a vi rai. Jihova họ ọnọ ọ kẹ idibo riẹ kpobi nọ e rrọ ifoto na udu nọ a bi ro ru iruo rai (Rri edhe-ẹme avọ 5)

5. Ẹvẹ Jihova o bi ro wuhrẹ omai omaurokpotọ? (Rri uwoho nọ o rrọ uke emagazini na.)

5 Oghẹrẹ nọ Jihova ọ rẹ rọ gaviezọ kẹ amọfa jẹ kẹ ae iruo u re wuhrẹ omai omaurokpotọ. Jihova họ Ọnọ ọ mai wo areghẹ evaọ odhiwu gbe otọakpọ na. Ghele na, ẹsejọ ọ tẹ gwọlọ ru oware, ọ rẹ kẹ amọfa uvẹ re a ta epanọ a roro kpahe oware na, o ve ru ei oghẹrẹ nọ a ta na. Wọhọ oriruo, Jihova ọ kẹ Ọmọ riẹ uvẹ re ọ rọ onaa nọ o wo fiobọhọ kẹe ma eware kpobi nọ e rrọ odhiwu gbe otọakpọ. (Itẹ 8:27-30; Kọl. 1:15, 16) U te no ere no, dede nọ Jihova o wo ogaga nọ o re ro ru oware kpobi, ọ kẹ amọfa udu nọ a re ro ru eware jọ. Wọhọ oriruo, ọ rọ Jesu mu Ovie ọrọ Uvie riẹ, yọ ọ te jẹ kẹ ahwo idu udhuhrẹ-gbene (144,000) udu nọ a ti ro lele Jesu su. (Luk 12:32) Ma riẹ nọ Jihova họ ọnọ o wuhrẹ Jesu epanọ ọ sae rọ jọ emamọ Ovie gbe Ozerẹ Okpehru. (Hib. 5:8, 9) Yọ o bi wuhrẹ ahwo nọ a ti lele Jesu su na re, rekọ orọnọ ọ tẹ rehọ ai mu isu no ọ vẹ jẹ kpọ oware kpobi nọ a bi ru hu. O fievahọ ae inọ a ti ru ẹgwọlọ riẹ.​—Evia. 5:10.

Ma te bi wuhrẹ amọfa iruo nọ ma bi ru evaọ ukoko na jẹ kẹ ae uvẹ re a ru iruo na, yọ ma be rọ aro kele Jihova (Rri edhe-ẹme avọ 6-7) *

6-7. Eme ma wuhrẹ mi Ọsẹ obọ odhiwu mai nọ ma tẹ be jiroro jọ?

6 Otẹrọnọ Ọsẹ mai nọ ọ rrọ obọ odhiwu nọ ọ rẹ sai ru oware kpobi, ọ rẹ kẹ amọfa iruo, kọ u gbe fo re ma ru epọvo na? Ẹvẹ whọ sae rọ rehọ aro kele Jihova otẹrọnọ whẹ yọ ọzae uwou-orọo hayo ọkpako ukoko? Hae kẹ amọfa iruo, yọ whọ tẹ kẹ ae iruo no, who fiẹrohọ omoware kpobi nọ a bi ru hu. Whọ tẹ rọ aro kele Jihova evaọ onana, iruo na e te nyaharo, yọ amọfa a te riẹ iruo na, je ru ai ababọ ozọ. (Aiz. 41:10) Eme ọfa esẹgbini gbe ahwo nọ a ro mu evaọ ukoko na a rẹ sai wuhrẹ mi Jihova?

7 Ma jọ Ebaibol na ruẹ nọ Jihova ọ rẹ kẹ ikọ-odhiwu uvẹ re a ta oware nọ o rrọ ae eva. (1 Iv. 22:19-22) Whai esẹgbini, ẹvẹ wha sae rọ rehọ aro kele Jihova? Ẹsejọ nọ wha tẹ gwọlọ ru oware jọ, wha sae nọ emọ rai oghẹrẹ nọ a roro nọ a re ru oware na. Otẹrọnọ onọ a ta ze u kiehọ, wha ve ru oyena.

8. Ẹvẹ Jihova o ro dhesẹ nọ o wo odiri kẹ Abraham avọ Sera?

8 Oware ofa nọ u dhesẹ nọ Jihova o wo omaurokpotọ họ, odiri riẹ. Wọhọ oriruo, idibo riẹ a tẹ rọ omaurokpotọ ta nọ oware jọ nọ ọ gwọlọ ru o were rai hi, ọ rẹ gaviezọ kẹ ae. Oke nọ Abraham ọ ta kẹe nọ u fo re ọ raha ahwo kpobi nọ a rrọ Sọdọm avọ Gomora ha, Jihova ọ gaviezọ kẹe avọ odiri. (Emu. 18:22-33) U te no oyena no, kareghẹhọ oware nọ Jihova o ru oke nọ Sera aye Abraham ọ hwẹ fiki eyaa nọ Jihova ọ ya kẹe inọ o ti dihọ dede nọ ọ kpako no. Eva e dha Jihova ha. (Emu. 18:10-14) Jihova o bru ọghọ họ iẹe oma ghele.

9. Eme esẹgbini gbe ekpako ukoko a rẹ sai wuhrẹ mi Jihova?

9 Whai esẹgbini gbe ekpako ukoko, eme wha rẹ sai wuhrẹ mi Jihova? Nọ ọmọ ra hayo oniọvo jọ evaọ ukoko na ọ tẹ ta nọ oghẹrẹ nọ who ru oware jọ o were riẹ hẹ, eme who ti ru? Kọ whọ te nwane ta nọ onọ who ru na oye o mai woma? Manikọ whọ te gaviezọ kẹe? Eware e rẹ riẹ nya evaọ uviuwou gbe ukoko na nọ esẹgbini gbe ekpako ukoko a tẹ be rọ aro kele Jihova. Ma jọ uzoẹme nana ruẹ oghẹrẹ nọ ma sai ro wuhrẹ omaurokpotọ mi Jihova no. Obọnana joma ta kpahe oware nọ ma rẹ sai wuhrẹ mi ahwo jọ nọ a gbiku rai fihọ Ebaibol.

EME MA RẸ SAI WUHRẸ MI AMỌFA?

10. Ẹvẹ Jihova ọ be rọ rehọ iku amọfa wuhrẹ omai?

10 Jihova “Owuhrẹ Ologbo Oride” mai na o kere iku ahwo buobu fihọ Ebaibol na re o wuhrẹ omai uruemu nọ ọ gwọlọ nọ ma wo. (Aiz. 30:20, 21) Ma te bi roro didi kpahe ahwo nọ a dhesẹ omaurokpotọ gbe emamọ iruemu efa, ma rẹ sai wuhrẹ eware buobu. Ma rẹ sae jẹ whaha ekpehre uruemu, nọ ma te roro kpahe oware nọ o via kẹ ahwo nọ a wo emamọ uruemu hu.​—Ol. 37:37; 1 Kọr. 10:11.

11. Eme ma rẹ sai wuhrẹ no oware nọ o via kẹ Sọl ze?

11 Dai roro kpahe oware nọ o via kẹ Sọl nọ ọ jọ ovie Izrẹl. Oke ọsosuọ ọ jọ ohwo nọ o wo omaurokpotọ. O rri omariẹ nọ o te ohwo nọ a re ro mu ovie he. (1 Sam. 9:21; 10:20-22) Rekọ nọ u te oke jọ, Sọl ọ tẹ jẹ wọ oma kpehru. Nọ a rehọ iẹe mu ovie no, u gbe kri hi re o te ti mu ekpehre uruemu nana họ edhesẹ. Oke jọ nọ a jẹ wọ owọ ẹmo, ọ sae hẹrẹ Samuẹle ọruẹaro na ha re ọ nyaze ti dhe idhe. Ukpenọ Sọl ọ rẹroso Jihova inọ ọ te thọ ahwo riẹ, ọ rọ okpakpa dhe idhe nọ o wo udu nọ o re ro dhe he. Onana o lẹliẹ eva dha Jihova, o te si ei no ovie. (1 Sam. 13:8-14) Ma tẹ be whaha ekpehre uruemu Sọl na, u re dhesẹ nọ ma wo areghẹ.

12. Ẹvẹ Daniẹl o ro dhesẹ omaurokpotọ?

12 Daniẹl ọruẹaro na ọ wọhọ Sọl ho, o dhesẹ emamọ uruemu. Daniẹl o dhesẹ omaurokpotọ evaọ edẹ uzuazọ riẹ kpobi, yọ ọ jẹ hae daoma ru oware nọ o rẹ were Jihova ẹsikpobi. Wọhọ oriruo, oke nọ ọ fa otọ ewezẹ Nebukadneza, ọ rọwo nọ a jiri ei hi. Ọ ta nọ Jihova a re jiri, keme ọye o fiobọhọ kẹe fa otọ ewezẹ na. (Dan. 2:26-28) Eme onana u wuhrẹ omai? Otẹrọnọ ma ru ẹme nọ ọ were inievo na gaga, hayo emọ-iwuhrẹ Ebaibol mai a be daoma ziezi, joma kareghẹhọ nọ Jihova ma rẹ rọ orro na kẹ. Ma rẹ riẹ nọ ẹgba obọmai ma bi ro ru eware nana ha. (Fil. 4:13) Ma te wo iroro itiena yọ ma be rọ aro kele emamọ oriruo Jesu. Ẹvẹ ma rọ ta ere?

13. Ẹvẹ ẹme nọ Jesu ọ ta evaọ Jọn 5:19, 30 u ro dhesẹ nọ o wo omaurokpotọ?

13 Dede nọ Jesu yọ Ọmọ Ọghẹnẹ, ọ tẹ jẹ jọ ohwo ọgbagba evaọ oke nọ ọ jọ otọakpọ, ọ rọ iroro obọriẹ ru oware ovo ho. (Se Jọn 5:19, 30.) O lele Ọsẹ obọ odhiwu riẹ hrowo ọkwa ẹdẹvo ho. Obe Ahwo Filipai 2:6 o ta nọ Jesu “o du roro epanọ o re ro mi Ọghẹnẹ ọkwa ha, koyehọ re ọ jọ ẹrẹrẹe kugbe Ọghẹnẹ.” Jesu o wo omaurokpotọ, ọ riẹ nọ Ọsẹ riẹ o kpehru vi ei.

Jesu ọ riẹ umuo nọ udu riẹ o ba, ọ la vrẹ usi hi (Rri edhe-ẹme avọ 14)

14. Nọ a yare Jesu inọ o ru oware nọ o wo udu riẹ hẹ, eme ọ ta?

14 Kareghẹhọ ẹme nọ Jesu ọ ta oke nọ Jemis avọ Jọn gbe oni rai a nyaze te yare iẹe inọ ọ kẹ ae ọkwa nọ o wo udu nọ ọ rẹ rọ kẹ ae he. Jesu ọ tẹ nwane vuẹ ae vevẹ nọ Ọsẹ obọ odhiwu riẹ ọvo ọ rẹ salọ ohwo nọ ọ rẹ keria obọze gbe ẹkpẹlobọ riẹ evaọ Uvie na. (Mat. 20:20-23) Onana u dhesẹ nọ Jesu ọ riẹ umuo nọ udu riẹ o ba. O wo omaurokpotọ gaga. Eware nọ Jihova ọ ta kẹe nọ o ru ọvo o ru, ọ la vrẹ usi hi. (Jọn 12:49) Ẹvẹ ma sae rọ rehọ aro kele omaurokpotọ Jesu?

Ẹvẹ ma sae rọ rehọ aro kele Jesu dhesẹ omaurokpotọ? (Rri edhe-ẹme avọ 15-16) *

15-16. Eme u re dhesẹ nọ ma bi fi ohrẹ nọ o rrọ 1 Ahwo Kọrint 4:6 họ iruo?

15 Ma te bi lele ohrẹ nọ o rrọ 1 Ahwo Kọrint 4:6 yọ ma be rọ aro kele Jesu. A jọ oria Ebaibol yena ta nọ: “Wha ru vrẹ eware nọ a kere na ha.” Fikiere, nọ ohwo jọ ọ tẹ nọ omai kpahe oware jọ, orọnikọ oware nọ o nwane ziọ omai iroro kpobi hayo onọ u kiehọ evaọ aro mai ma rẹ ta kẹe nọ o ru hu. Ukpoye, ma rẹ kẹe ohrẹ nọ o rrọ Ebaibol hayo ebe ukoko na. Ma te ru ere, u re dhesẹ nọ ma riẹ umuo nọ ma rẹ nya ba. Onana yọ omaurokpotọ keme ma bi dhesẹ nọ “izi ikiẹrẹe” Jihova i woma vi ohrẹ kpobi nọ ma te rọ iroro obọmai kẹ.​—Evia. 15:3, 4.

16 Ma ruẹ no inọ omaurokpotọ mai o rẹ wha orro se Jihova. Rekọ u wo eware efa nọ i re ru omai dhesẹ omaurokpotọ. Joma ta kpahe oghẹrẹ nọ omaurokpotọ o rẹ rọ wha evawere se omai je fiobọhọ kẹ omai yerikugbe amọfa dhedhẹ.

IRERE NỌ I RE TE OMAI NỌ MA TE WO OMAUROKPOTỌ

17. Fikieme eva e rẹ rọ were ahwo nọ a wo omaurokpotọ?

17 Ma te wo omaurokpotọ ẹsiẹe eva e rẹ mae were omai. Fikieme o rọ rrọ ere? Keme ma ti vuhumu inọ orọnọ oware kpobi ma rẹ sai ru hu. Fikiere nọ ohwo jọ o te ru oware kẹ omai, eva e rẹ were omai. Wọhọ oriruo, oke nọ Jesu o siwi emoti ikpe, omọvo ọvo o zihe ze ti yere iei. Ọzae nana ọ riẹ nọ ọye ọvo ọ hae te sai siwi ekpehre ẹyao nana kpo ho. Omaurokpotọ riẹ oye u ru nọ o ro zihe ze ti yere Jesu, je jiri Ọghẹnẹ.​—Luk 17:11-19.

18. Ẹvẹ omaurokpotọ u re ro fiobọhọ kẹ omai yerikugbe amọfa ziezi? (Ahwo Rom 12:10)

18 Ahwo nọ a wo omaurokpotọ ae a rẹ mae riẹ yerikugbe amọfa, yọ ae a rẹ mai wo egbẹnyusu ekpekpe. Fikieme? Ohwo otiọye ọ rẹ ruẹ iruemu iwoma evaọ oma amọfa jẹ rọ emamọ ubiẹro rri rai. Ohwo nọ o wo omaurokpotọ ọ tẹ ruẹ nọ omọfa ọ be riẹ iruo jọ nọ a kẹ riẹ ru ziezi, eva e rẹ were iẹe, o ve jiri ohwo na.​—Se Ahwo Rom 12:10.

19. Fikieme ma rẹ rọ whaha omorro?

19 Ahwo nọ a wo omorro a rẹ kaki jiri amọfa ha, a rẹ gwọlọ nọ ae ọvo a re jiri. A re lele amọfa hrowo oma, yọ a re roro nọ a woma vi amọfa. A rẹ gwọlọ wuhrẹ amọfa iruo nọ a bi ru evaọ ukoko na ha, yọ a rẹ rọwo kẹ amọfa udu nọ a re ro ru oware he keme a roro nọ ohwo ọvo o ti ru oware na woma te ai hi. Ohwo omorro ọ rẹ gwọlọ ekwa jẹ re amọfa ihri. (Gal. 5:26) Ahwo otiọye na a tẹ maki wo ogbẹnyusu, usu na o rẹ tọ họ. Ma tẹ ruẹ nọ ma mu omorro họ ewo no, joma lẹ se Jihova gaga re o fiobọhọ kẹ omai ‘nwene iroro mai,’ re ma sai siobọno ekpehre uruemu nana vẹrẹ vẹrẹ.​—Rom 12:2.

20. Fikieme ma re ro wo omaurokpotọ?

20 Eva e be were omai gaga inọ Jihova o fi emamọ oriruo hotọ kẹ omai! Oghẹrẹ nọ o bi ro yerikugbe idibo riẹ u dhesẹ nọ o wo omaurokpotọ, yọ ma gba riẹ mu no inọ ma rẹ rọ aro kele iei. Ma rẹ jẹ rọ aro kele idibo Jihova nọ i wo omaurokpotọ nọ a gbiku rai fihọ Ebaibol na. Jọ omaurokpotọ mai o wọ omai rehọ orro gbe adhẹẹ nọ u te Jihova rọ kẹe ẹsikpobi. (Evia. 4:11) Ma te ru ere, ma ti wo usu okpekpe kugbe Ọsẹ obọ odhiwu mai nọ ahwo omaurokpotọ a rẹ were na.

OLE AVỌ 123 Romakpotọ kẹ Ọruẹrẹfihotọ Ọghẹnẹ

^ edhe-ẹme 5 Ohwo nọ o wo omaurokpotọ ọ rẹ re ohrọ ahwo. Fikiere, ma tẹ ta nọ Jihova o wo omaurokpotọ yọ ma ta thọ họ. Ma te jọ uzoẹme nana ruẹ nọ ma sai wuhrẹ omaurokpotọ mi Jihova. Ma te jẹ ruẹ oware nọ iku Sọl i wuhrẹ omai, gbe epanọ ma sae rọ rehọ aro kele omaurokpotọ Daniẹl gbe Jesu.

^ edhe-ẹme 58 IWOHO NA: Ọkpako ukoko ọ be romatotọ wuhrẹ oniọvo-ọmọzae jọ nọ ọ rrọ uzoge epanọ ọ te rọ rẹrote ekade ẹkwotọ usi uwoma ota rai. Kẹsena ọ tẹ kẹe uvẹ re o ru iruo na.

^ edhe-ẹme 62 IWOHO NA: Oniọvo-ọmọtẹ ọ be nọ ọkpako sọ u fo re o kpohọ ehaa orọo jọ nọ a zizie i rie, nọ a ti ru evaọ obọ ichọche. Ọkpako na ọ rọ iroro obọriẹ vuẹe oware nọ o re ru hu, rekọ ọ be rọ Ebaibol kẹe ohrẹ.