Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 43

Yehowa kplɔkɔ yi habɔbɔ lɔ

Yehowa kplɔkɔ yi habɔbɔ lɔ

“‘Davamɛ to ahwankɔn alo ŋsɛn ji o, vɔ anyi gbɔngbɔn ji yɔ,’ Yehowa ahwakɔnwo tɔ yí nui.”—ZAK. 4:6, NWT.

EHAJIJI 40 Ame Ka Tɔe Míenye?

SUSU VEVI LƆ *

1. Nyi yí Kristotɔ waӡinӡindoshimɛ ɖo akpɔtɔ awanɔɔ?

ÈWA ӡinӡindoshimɛa? Nɔ ahan yɔ nɛɔ, anyi èdasɛ le ejugbaja mɔ yexɔ Yehowa ji se yí ji veviɖe mɔ yeasin doju koɖo yi habɔbɔ lɔ. * Ele ahan gan, ao xɔse ɖo akpɔtɔ asɛnnɔŋ doji. Gbesɔ kpe niɔ, èɖo akpɔtɔ adonɔ ŋsɛn kankandoji ci èɖo mɔ Yehowa zankɔ yi habɔbɔ lɔ le egbɛmɛ.

2-3. Emɔ ciwo ji Yehowa kplɔkɔ yi habɔbɔ lɔ le le egbɛmɛɔ?

2 Egbɛɔ, lé Yehowa kplɔkɔ yi habɔbɔ lɔ do dasɛ Mɛ ciŋmɛ enyi, yi tamɛɖoɖo koɖo yi gɔnmɛɖosewo. Mína mìakpɔ Yehowa nɔnɔmɛ amɛtɔn ci mìatɛnŋ akpɔ le yi habɔbɔ lɔ mɛ.

3 Ŋkɔtɔɔ, “Mawu detranɔ amɛ mɛ o.” (Edɔ. 10:34, NWT) Lɔnlɔn cucu Yehowa yí esɔ Eviɛ “cufɛn nɔ amɛwo pleŋ gɔjejewo.” (1 Tim. 2:6; Ӡan 3:16) Yehowa zan yi mɛwo sɔ drakɔ eŋɛnywi lɔ nɔ mɛ ciwo pleŋ yí lɔn mɔ yewoaɖo to. To emɔ cɛ jiɔ, ekpekɔ do amɛ sugbɔ nu nɔ woakpɔ nyɔna so tafɛn lɔ mɛ. Amɛvetɔ, Yehowa nyi toto koɖo fafa Mawu. (1 Kor. 14:33, 40) Eyi taɖo mìɖo akpɔ emɔ mɔ yi sɛntɔwo anyi habɔbɔ ci yí awanɔ nu le totonu yí ale fafamɛ. Amɛtɔntɔ, Yehowa nyi “Enukplamɛtɔ Gangantɔ.” (Ezai 30:20, 21, NWT) Eyi taɖo yi habɔbɔ tekpɔ yí kplanɔ nu amɛwo so yi Nyɔ Bibla nu le hamɛ lɔ mɛ koɖo le jugbaja kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. Lé exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo hamɛ lɔ sran Yehowa nɔnɔmɛ amɛtɔn cɛwo doɔ? Lé yi sɛntɔwo srinkɔ le egbɛmɛ doɔ? Yí lé gbɔngbɔn kɔkɔɛ atɛnŋ akpedo eo nu ci èsɛnkɔ Yehowa doju koɖo yi habɔbɔ lɔ le egbɛmɛ doɔ?

MAWU DETRANƆ AMƐ MƐ O

4. Shigbe lé Edɔwawawo 1:8 nui nɛ ɖe, nyi yí Yesu dɔ yi dokplɔtɔwo mɔ wo le waɔ, yí kpekpedonu ci woaxɔɔ?

4 Le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ. Ŋɛdu ci yí Yesu dra na mɔkpɔkpɔ agbetɔ xomu lɔ pleŋ. (Luiki 4:43) Édɔ yi dokplɔtɔwo mɔ, wo le yi edɔ ci yetɔ ji keŋ aɖe kunu le “afishafi le xexemɛ.” (Hlɛn Edɔwawawo 1:8.) Ele ahan gan, wodatɛnŋ awa edɔ cɛ le wowoŋtɔwo ŋsɛn mɛ o. Woaӡan gbɔngbɔn kɔkɔɛ ci yí nyi “alɔ̀doamɛtɔ” ci Yesu sɔ ɖo gbe nɔ wo.—Ӡan 14:26; Zak. 4:6.

5-6. Emɔ ciwo ji gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ kpedo Yesu dokplɔtɔwo nu leɔ?

5 Yesu dokplɔtɔwo xɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ le Pantekoti ŋkeke lɔ ji le exwe 33 mɛ K.H. Le gbɔngbɔn lɔ kpekpedonu mɛɔ, wotɔ kunuɖeɖedɔ lɔ ji le afɔdumɛ yí le hwenu nyɛkuin ɖe mɛɔ, amɛ kotokun nɛniɖe xɔ eŋɛnywi lɔ. (Edɔ. 2:41; 4:4) Ci wotɔ yumɛ cici nɔ nukplavi lɔwoɔ, wodevɔn yí mi kunu ɖeɖe o, vɔ wobiɔ Mawu mɔ yi le kpedo yewo nu. Wodo gbe ɖaɖa mɔ: “Do alɔ̀ mì nɔ mì a do eji le Ao nyɔ nunuwomɛ.” Eyi woɖɔ koɖo gbɔngbɔn kɔkɔɛ yí “kpɔtɔ le Mawu Nyɔ nukɔ koɖo ejidodo.”—Edɔ. 4:18-20, 29, 31.

6 Yesu nukplaviwo gbedo go cukaɖa buwo hɛnnɛ. Le kpɔwɛ mɛ, Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo debɔ hwenɔnu o. Bibla nukplawema ɖekɛ deli shigbe lé eli nɔ mìwo gbɛ nɛ o. Gbesɔ kpe niɔ, nukplavi lɔwo ɖo aɖe kunu nɔ mɛ ciwo yí donɔ egbe vovovo sugbɔwo. Ci nukplavi cɛ ciwo mɛ ezo le do go cukaɖa cɛwo pleŋ can ɔ, wowa enu ci woatɛnŋ akpɔ mɔ yewodakpe ji gbeɖe hannɛ: Le exwe 30 han gblamɛɔ, wodra eŋɛnywi lɔ “kpedo afishafi le xexe lɔ mɛ.”—Kol. 1:6, 23.

7. So exwe 100 koɖo ŋɖe vayi ɖe, nyi Yehowa sɛntɔwo nya mɔ yɛjikɔ so yewo shiɔ, yí nyi wowaɔ?

7 Le mìwo hwenu. Yehowa kpɔtɔ kplɔkɔ yi mɛwo yí dokɔ ŋsɛn wo. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, Mawu Nyɔ Bibla ci yí so yi gbɔngbɔnmɛ lɔ yí nyi akpaxwe sugbɔtɔ ci ji eto yí kplɔkɔ yi mɛwo. Le Bibla lɔ mɛɔ, mìhlɛnnɔ nu so Yesu sumɔsumɔdɔ lɔ koɖo ese ci edo nɔ yi dokplɔtɔwo mɔ, wo le yi edɔ ci yetɔ ji. (Mt. 28:19, 20) Le exwe 1881 mɛ ɖii le juillet mɛ yí enyɔdrawema cɛ nu mɔ: “Wodeshi ami nɔ mì nɔ mìaxɔ bubu so amɛwo gbɔ alo abɔ dɔkunuwo o, vɔ mìazan mìwo nuwo pleŋ yí asɔ dra eŋɛnywi lɔ.” Wemavi ci yí nyi, À qui l’œuvre est confiée, ci wota le exwe 1919 mɛ nu mɔ: “Edɔ lɔ sugbɔ, vɔ ci enyi Axwetɔ lɔ tɔ yɔɔ, ana ŋsɛn mì yí mìawɛ.” Ɛɛ, shigbe Kristotɔ ŋkɔtɔwo nɛɔ, nɔvi cɛwo sɔ edɔngbegbe wa dɔ veviɖe, ɖo wokando ji mɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ akpedo yewo nu yí yewoaɖe kunu nɔ mɛdekpokpui ŋmɛ. Mìkpɔtɔ ɖo kankandoji lɔ ke le egbɛmɛ.

Yehowa habɔbɔ lɔ zan dɔwanu nywitɔ ciwo yí li keŋ sɔ kakanɔ eŋɛnywi lɔ (Kpɔ mamamɛ 8-9)

8-9. Alɔkpa ciwo yí Yehowa habɔbɔ lɔ zan yí sɔ kakakɔ eŋɛnywi lɔɔ?

8 Yehowa habɔbɔ lɔ zan dɔwanu nywitɔ ciwo yí li keŋ sɔ kakanɔ eŋɛnywi lɔ. Dɔwanu lɔwo yí nyi wema tatawo, “Xexemewɔwɔ ƒe Fotoɖeɖefia,” agbanxonuwo, ehun ciwo tamɛ mɛgafonu le, radio dɔwaxuwo yí vaan cɛyɛɔ, dɔwanu ɖewo yí nyi ɔdinatɛɛ koɖo ɛntɛnɛti. Mawu habɔbɔ lɔ gbewakɔ egbegɔnmɛɖeɖedɔ gangantɔ ci wodewa kpɔ o! Nyi yí taɖoɔ? Ðo ana mɛɖekpokpui ŋmɛ atɛnŋ ase eŋɛnywi lɔ do yiŋtɔ gbemɛ. Yehowa detranɔ amɛ mɛ o, eyi taɖo enu ɖɛ mɔ woadra eŋɛnywi lɔ “nɔ jukɔn ɖeshaɖe, akɔta ɖeshaɖe, egbedodo ɖeshaɖe, koɖo eju ɖeshaɖe.” (Enyɔ. 14:6, 7) Éji mɔ mɛshiamɛ ase Fyɔɖuxu ŋɛdu lɔ.

9 Vɔ nɔ mɛɖewo gbɔ yiyi gbɔnnɔnu, ɖo taŋfuin wole axwe ci wogla alo ci wocɔkɔ mɛ ɖe, lé mìawɛ akpɔ woɔ? Gbɔxwe woaɖo amɛ sugbɔtɔ gbɔ le mɛ cɛwo mɛɔ, Yehowa habɔbɔ lɔ wa susu so jugbaja kunuɖeɖedɔ vovovo nu. Le kpɔwɛ mɛ, le exwe 2001 mɛɔ, Dɔjikpɔha lɔ da ashi do ji mɔ woazan kekeviwo koɖo nubu ciwo mɛ woɖonɔ wemawo do le France. Le yi goduɔ, wogbetɔ ji le texwe buwo. Enunywiwo yí to so mɛ. Le exwe 2011 mɛɔ, wotɔ wana vevi ɖeka ji le États-Unis le akpaxwe ciwo amɛ sugbɔ le nɔ New York City domɛtɔ ɖeka. Le exwe ŋkɔtɔ mɛɔ, wona wema 102 129 koɖo enyɔdrawema 68 911. Yí amɛ 4 701 biɔ Bibla nukplakpla! Eze gbajɛɛ mɔ, gbɔngbɔn kɔkɔɛ le godu nɔ dɔ lɔ. Eyi taɖo Dɔjikpɔha lɔ da ashi do ji mɔ, woazan kekevi koɖo nubuwo le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ le xexeɛ mɛ keŋkeŋ.

10. Nyi mìatɛnŋ awa nɔ mìwo kunuɖeɖedɔ lɔ anyɔ dojiɔ?

10 Enu ci àtɛnŋ awa. Zannɔ ekpla ciwo Yehowa nanɔ le Kristotɔwo bɔbɔwo mɛ nywiɖe. Wanɔ edɔ koɖo kunuɖegbɛ ci mɛ èle gashiagamɛ. Ecɛ ana nɔvi ciwo le ao gbebɔbɔ lɔ mɛ akpedo eo nu yí nabi doji le eŋɛnywi lɔ dradra mɛ yí axɔ ŋsɛndoamu so wowo kpɔwɛ nywiwo mɛ. Nɔ èdo go cukaɖawo le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ can ɔ, do ji. Shigbe lé mawunyɔkpukpui ci ji wocu nyɔta lɔ do ɖo ŋwi nɔ mì nɛɔ, denyi mìwoŋtɔwo ŋsɛn mɛ yí mìwakɔ Mawu dro le o, vɔ yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ yí kpekɔdo mì nu. (Zak. 4:6, NWT) Mìakando ji mɔ ci enyi Mawu dɔ wakɔ mìleɔ, ána ŋsɛn ci yí ӡan mì.

YEHOWA NYI TOTO KOÐO FAFA MAWU

11. Lé exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ dɔjikpɔha wa dɔ le ɖekawawa mɛ keŋ na toto koɖo fafa kpɔtɔ nɔ Mawu jukɔn lɔ mɛ doɔ?

11 Le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ. Dɔjikpɔha ci yí nɔ Ӡerusalɛmu vayi, wa dɔ le ɖekawawa mɛ keŋ na toto koɖo fafa kpɔtɔ nɔ Mawu jukɔn lɔ mɛ. (Edɔ. 2:42) Le kpɔwɛ mɛ, ci evososo nyɔ va kɔɖɛ le exwe 49 han mɛ K.H. ɔ, gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ dasɛ mɔ nɔ dɔjikpɔha lɔ yí ele enyɔ lɔ kpɔ. Nɔ enyɔ cɛ na yí mama kpɔtɔ le hamɛ lɔ mɛ saɔ, eŋɛnywi lɔ dradra aci kpu ji. Ci apotru lɔwo koɖo amɛshinshin lɔwo nyi Ӡuifuwo can ɔ, wodelɔn yí Ӡuifuwo kɔnu alo mɛ ciwo yí mɔ woaso vo dandandan, kpɔ ŋsɛn do wo ji o. Vɔ woji gɔnmɛ kpɔ nɔ nyɔ le Mawu Nyɔ lɔ nu yí biɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ kpekpedonu. (Edɔ. 15:1, 2, 5-20, 28) Nyi yí to so mɛɔ? Yehowa cu shi do wowo gbetasɔsɔ lɔ ji, fafa koɖo ɖekawawa kpɔtɔ le hamɛ lɔ mɛ yí kunuɖeɖedɔ lɔ yi ŋkɔ doji.—Edɔ. 15:30, 31; 16:4, 5.

12. Nyi yí dasɛ mɔ Yehowa habɔbɔ lɔ le ɖoɖonu koɖo fafamɛ le egbɛmɛɔ?

12 Le mìwo hwenu. Yehowa habɔbɔ lɔ kpedo yi mɛwo nu yí wokpɔtɔ nyi jukɔn ci mɛ toto koɖo fafa le. Le exwe 1895 mɛ ɖiiɔ, nyɔta ɖeka le Zion’s Watch Tower and Herald of Christ’s Presence 15 novembre tɔ mɛ. Yi nyɔta yí nyi “Totomɛ koɖo emɔ jɔjɔɛ ji;” wocui do 1 Korɛntitɔwo 14:40 ji. Nyɔta lɔ nu mɔ: “Apotru lɔwo ŋwlɛ enu sugbɔ ɖaɖa hamɛ yoyu lɔ so totomɛ nu. . . Ele veviɖe mɔ mìakpɔtɔ awanɔ do ‘enushanu ci woŋwlɛ sa yí asɔ kpla nu mì’ ji nywiɖe.” (Rɔm. 15:4) Ɛɛ, Yehowa habɔbɔ lɔ wakɔ dɔ sɛnsinɖe yí na toto koɖo fafa kpɔtɔ le Kristo hamɛ lɔ mɛ, shigbe lé enɔ le Kristotɔ ŋkɔtɔwo hwenu hannɛ. Mìasɔ kpɔwɛ cɛ: Nɔ àyi hamɛ bu mɛ alo etɛnŋ nyi le eju bu mɛ keŋ awa Jutakpɔxɔ nukplakplaɔ, ànya enukplakpla nyɔta ci mɛ woagbeje koɖo lé woakpɔ ji do. Zeɖekaɔ, àse le eoɖeki mɛ shigbe mɔ èle ao hamɛ mɛ hannɛ! Ŋɖe li ana ɖekawawa cɛ ani nɔ denyi Mawu gbɔngbɔn lɔ yɔa?—Zef. 3:9.

13. Ci Ӡaki 3:17 le susumɛ nɔ mì ɖe, nyɔ ci mìɖo abiɔ mìwoɖekiwo seɔ?

13 Enu ci àtɛnŋ awa. Yehowa ji mɔ ye jukɔn le “akpɔtɔ alé ɖekawawa gbɔngbɔn lɔ tɔ do te le ejunɔnɔ fafa tɔ mɛ.” (Efe. 4:1-3, NWT) Eyi taɖo biɔ eoɖeki se: ‘Ŋna yí ɖekawawa koɖo fafa nɔnɔ hamɛ lɔ mɛa? Ŋɖonɔ to mɛ ciwo yí le ŋkɔ nɔ dɔ lɔa? Mɛbuwo atɛnŋ akando ŋji, vevitɔ nɔ ŋɖo agbanleamɛjiwo le hamɛ lɔ mɛa? Ŋnɔnɔ gamɛ ji yí jinɔ veviɖe mɔ nakpedo mɛbuwo nua?’ (Hlɛn Ӡaki 3:17.) Nɔ èkpɔ mɔ ŋɖewo li yeatrɔɔ, do gbe ɖaɖa yí abiɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ. Nɔ èlɔn yí gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ trɔnɔ mɛ ciŋmɛ ènyi yí gbekpɔnɔ ŋsɛn do ao nuwanawo jiɔ, nɔvio ŋsuwo koɖo nɔvio nyɔnuwo alɔn eo yí nave nɔ wo.

YEHOWA NANƆ EKPLA KOÐO ENU CIWO YÍ ӠAN MÌ

14. Sɔ koɖo Kolosetɔwo 1:9, 10 ɖe, lé Yehowa na kpla yi mɛwo le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ doɔ?

14 Le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ. Yehowa lɔn yí nanɔ kpla yi mɛwo. (Eha. 32:8) Éji mɔ wo le jeshi ye, yí alɔn ye keŋ anɔ agbe tɛgbɛɛ shigbe ye viye lɔnlɔntɔwo nɛ. Enu cɛwo pleŋ davamɛ, nɔ denanɔ kpla wo o. (Ӡan 17:3) Yehowa zan exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo hamɛ lɔ yí sɔ na kpla yi mɛwo. (Hlɛn Kolosetɔwo 1:9, 10.) Gbɔngbɔn kɔkɔɛ ci yí nyi “alɔ̀doamɛtɔ” ci Yesu sɔ ɖo gbe nɔ yi nukplavi lɔwo kpedo wo nu sugbɔ. (Ӡan 14:16) Ena nukplavi lɔwo mɔŋje Mawu Nyɔ lɔ mɛ doji yí gbeɖo ŋwi enyɔ sugbɔ ciwo Yesu nu koɖo enu ciwo ewa, shigbe lé wovaŋwli do Eŋɛnywiwemawo mɛ nɛ. Enujejeshi cɛ do ŋsɛn Kristotɔ ŋkɔtɔ cɛwo xɔse koɖo lɔnlɔn ci woɖo nɔ Mawu koɖo Eviɛ koɖo wowonɔnɔwo.

15. Emɔ ciwo ji èkpɔ mɔ Yehowa na yí gbeɖu ci yí le Ezai 2:2, 3 mɛ vakɔmɛ leɔ?

15 Le mìwo hwenu. Yehowa nu ɖɛ mɔ “le ŋkeke vɔvɔ tɔwo” mɛɔ, amɛwo aso jukɔnwo pleŋ mɛ yí ayi ye ‘to’ ci yí nyi sɛnsɛn adodwi lɔ ji nɔ yɛakpla ye mɔwo wo. (Hlɛn Ezai 2:2, 3.) Mìkpɔ enyɔnuɖɛ cɛ vakɔmɛ. Sɛnsɛn adodwitɔ lɔ yi ji kpanŋkpanŋ wu ŋsusɛnsɛn ɖekpokpui. Gbesɔ kpe niɔ, Yehowa ɖakɔ gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu sugbɔwo nɔ mì! (Ezai 25:6) Éto “hwashi egbejinɔtɔ koɖo ŋɖɛnyatɔ lɔ” ji yí nakɔ ŋɖuɖu sugbɔ hamɛhamɛ mì to emɔ vovovowo ji. Le kpɔwɛ mɛ, mìatɛnŋ ahlɛn nyɔciwo, ase nuxuwo, akpɔ cicavi videowo koɖo video buwo. (Mt. 24:45, NWT) Mìsenɔ le mìwoɖekiwo mɛ shigbe Job xlɔ Elihu ci yí nui esɔgbe mɔ: ‘Ekplanatɔ ɖe sɔ koɖo Mawua?’—Job 36:22, NWT.

Nyɔnɔnwi lɔ le ɖo jimɛ nɔ eo yí nawa do enu ci èkpla ji le ao gbemɛ (Kpɔ mamamɛ 16) *

16. Lé àwɛ ashinnɔ le gbɔngbɔnmɛɔ?

16 Enu ci àtɛnŋ awa. Mawu gbɔngbɔn lɔ akpedo eo nu yí nawa do enu ci èhlɛn koɖo enu ci èkpla le Mawu Nyɔ lɔ mɛ ji le ao gbenɔnɔ mɛ. Shigbe ehakpatɔ lɔ nɛɔ, do gbe ɖaɖa mɔ: “Oo Yehowa, kpla ao mɔŋ. Nazɔn le ao nyɔnɔnwi lɔ mɛ. Na eji blebuŋ nɔ mavɔn nɔ ao ŋkɔ.” (Eha. 86:11, NWT) Eyi taɖo, kpɔtɔ aɖunɔ gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu ci Yehowa nakɔ to yi Nyɔ lɔ koɖo yi habɔbɔ lɔ ji. Kankandoji li mɔ ao tajinu denyi mɔ yeaɖo enujejeshi ɖekɛ kpoŋ o. Vɔ èji mɔ nyɔnɔnwi lɔ le ɖo jimɛ nɔ ye yí yeawa do enu ci yekpla ji le ye gbemɛ. Yehowa gbɔngbɔn lɔ atɛnŋ akpedo eo nu nawɛ ahan. Ègbeji mɔ yeado ŋsɛn ye nɔviye ŋsu koɖo ye nɔviye nyɔnuwo. (Ebre. 10:24, 25) Nyi yí taɖoɔ? Ðo wonyi ao gbɔngbɔnmɛ xomumɛtɔwo. Do gbe ɖaɖa yí abiɔ Mawu gbɔngbɔn kɔkɔɛ nɔ akpedo eo nu yí nana ɖoŋci ciwo yí so jimɛ le Kristotɔwo bɔbɔwo yí nɔ èɖo edɔdoashi ɖeɔ, nawɛ lé àkpe ji do. To emɔ cɛwo jiɔ, àdasɛ nɔ Yehowa koɖo Eviɛ mɔ, yelɔn wowo “lɛngbɔ” vevi lɔwo.—Ӡan 21:15-17.

17. Emɔ ciwo ji àtɛnŋ adasɛ le mɔ yedokɔ alɔ Yehowa habɔbɔ lɔ le egbejinɔnɔ mɛ leɔ?

17 Dajinjin o, habɔbɔ ci yí Mawu gbɔngbɔn lɔ kplɔkɔ ɖekɛ yí akpɔtɔ ci nyigban lɔ ji. Eyi taɖo wa dɔ koɖo Yehowa habɔbɔ lɔ koɖo ezolelanmɛ. Ŋgbetranɔ amɛwo mɛ o, vɔ lɔn wo pleŋ shigbe Mawu nɛ keŋ adranɔ eŋɛnywi lɔ nɔ mɛɖekpokpui ci èdo go. Yehowa jinɔ mɔ toto koɖo fafa ani. Sriin nɔ ɖekawawa anɔ hamɛ lɔ mɛ. Gbesɔ kpe niɔ, ɖo to ao Nukplamɛtɔ Gangantɔ lɔ keŋ aɖunɔ gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu ciwo yí enanɔ nywiɖe. Eyi nɔ Satana xexe lɔ vaɖo vɔvɔnuɔ, vɔnvɔn dale eo kpetii o. Vɔ àgbe dɔn anɔ te koɖo mɛ ciwo yí sɛn Yehowa le egbejinɔnɔ mɛ koɖo yi habɔbɔ lɔ.

EHAJIJI 3 Wòe Nye Míaƒe Ŋusẽ Kple Míaƒe Mɔkpɔkpɔ

^ par. 5 Èkando ji mɔ Yehowa yí kplɔkɔ yi habɔbɔ lɔ le egbɛmɛa? Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ lé Yehowa kplɔ exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo hamɛ lɔ do koɖo lé egbekplɔɛkɔ le egbɛmɛ do.

^ par. 1 ENYƆGBE GƆNMƐÐEÐE: Yehowa habɔbɔ lɔ pleŋ ma do akpa amɛve, ɖeka le jeŋkwimɛ yí ɖeka le nyigban ji. Le nyɔta cɛ mɛɔ, nyɔgbe “habɔbɔ” yikɔ nɔ akpaxwe ci yí le nyigban ji.

^ par. 52 FOTO MƐ ÐEÐE: Ci nɔvinyɔnu mɔɖetɔ ɖeka kpɔ video ɖegbɔ keŋ kpɔ mɛ ciwo yí sumɔkɔ le eju ciwo mɛ eӡan sugbɔ leɔ, esɔ lanmɛ ni yí eji mɔ yeasran wowo kpɔwɛ. Évaɖo yi tajinu ci yí nyi sumɔsumɔ le nyigbanmama ci mɛ eӡan sugbɔ le lɔ gbɔ.