Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 50

“Le amɛkukuwo a fɔn jete do ma?”

“Le amɛkukuwo a fɔn jete do ma?”

“Eo eku, fini yí ejiɖuɖu aotɔ le ɔ? Eo eku, fini yí ètèveve aotɔ le ɔ?”—1 KOR. 15:55.

EHAJIJI 141 Agbe Nye Nukunu

SUSU VEVI LƆ *

1-2. Nyi yí taɖo Kristotɔwo pleŋ ɖo aji mɔ yewoanya nu so fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛ nuɔ?

EGBƐƆ, amɛ sugbɔtɔ ciwo yí sɛnkɔ Yehowa kpɔkɔ mɔ nɔ agbe tɛgbɛɛ nɔnɔ le nyigban ji. Vɔ Kristotɔ amɛshiaminɔ kpɛtɛwo kpɔkɔ mɔ nɔ fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛ. Amɛshiaminɔ cɛwo jinɔ mɔ yewoanya lé agbe lɔ anɔ do le jeŋkwimɛ, vɔ nyi yí taɖo mɛ ciwo shi nyigban ji mɔkpɔkpɔ le jinɔ mɔ yewoanya hɛnnɛɔ? Shigbe lé mìakpɔɛ nɛɔ, fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛ ahɛn shicuwo vɛ nɔ mɛ ciwo yí kpɔkɔ mɔ nɔ agbe tɛgbɛɛ nɔnɔ le nyigban ji hɛnnɛ. Eyi taɖo nɔ jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ alo nyigban ji mɔkpɔkpɔ yí le mì shi can ɔ, mìɖo aji mɔ mìanya nu so fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛ nu.

2 Mawu dasɛ mɔ nɔ Yesu nukplavi ɖewo le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ yí woŋwlɛ nu so jeŋkwimɛ mɔkpɔkpɔ lɔ nu. Apotru Ӡan ɖe mɛ mɔ: “Evyɛ ɔ, mì nyi Mawu viwo, yí enu ci yí mì a va trɔsun de kpɔ ze hɔɖo o. Vɔ, mì nya mɔ gacimɛ yí Á va ze ɔ, mì a le shigbe Eyɛ ɛnɛ, ɖo mì a kpɔɛ shigbe le É le do ɛnɛ.” (1 Ӡan 3:2) Edasɛ mɔ Kristotɔ amɛshiaminɔwo denya lé woanɔ do hwenu woafɔn wo so ku yi jeŋkwimɛ koɖo gbɔngbɔn gbaza o. Vɔ woakpɔ Yehowa hwenu woaxɔkɔ wowo fɛncu. Bibla dedre fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛ lɔ mɛ kitokito nɔ mì o, vɔ apotru Pɔlu nu nyɔ ɖewo so nu. Amɛshiaminɔwo anɔ koɖo Kristo hwenu agukɔ “eganyinyi lɔ pleŋ, acɛkpakpa lɔ pleŋ koɖo ŋsɛn lɔ pleŋ.” “Ketɔnɔ ŋgbeshitɔ . . . eku” can le mɛ. Le vɔvɔnuɔ, Yesu koɖo mɛ ciwo yí akpa cɛ koɖi asɔ wowoɖekiwo koɖo enuwo pleŋ do gɔnmɛ nɔ Yehowa. (1 Kor. 15:24-28) Jijɔ hwenu teŋ yí anyi! *

3. Shigbe lé 1 Korɛntitɔwo 15:30-32 nui nɛ ɖe, nyi yí jixɔse ci Pɔlu ɖo do fɔnfɔnsoku nu kpedo nu ewaɔ?

3 Jixɔse ci Pɔlu ɖo do fɔnfɔnsoku nu kpedo nu edo ji le cukaɖa vovovowo mɛ. (Hlɛn 1 Korɛntitɔwo 15:30-32, NWT.) Énu nɔ Korɛntitɔwo mɔ: “Ŋkpannɔŋkɔ eku ŋkeŋke.” Pɔlu gbeŋwlɛ mɔ: “Ŋwa vu koɖo elan wadanwo le Efezi.” Taŋfuin Pɔlu xokɔ nuxu so evu ci wowanɔ koɖo elan ŋtɔŋtɔwo le munumuxu ɖeka le Efezi. (2 Kor. 1:8; 4:10; 11:23) Alo étɛnŋ xokɔ nuxu so Ӡuifu gufɔntɔwo koɖo mɛbu ciwo yí le shigbe “elan wadanwo” nɛ nu. (Edɔ. 19:26-34; 1 Kor. 16:9) Nɔ egbenyi do ɖe can ɔ, Pɔlu kpanŋkɔ afɔku sɛnŋwo. Gan ékpɔtɔ sɔ susu ɖo jijɔ ci akpɔ le esɔmɛ nu.—2 Kor. 4:16-18.

Xomu ɖeka ci yí le fini wodeɖe mɔ do mìwo Kristotɔwo dɔwo nu le ahan kpɔtɔ sɛnkɔ Mawu yí ɖo xɔse sɛnŋ mɔ Mawu dra enunywiwo do ɖɛ nɔ yewo le esɔmɛ (Kpɔ enukplakpla mamamɛ 4)

4. Lé fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ lɔ donɔ ŋsɛn Kristotɔwo le egbɛmɛ doɔ? (Kpɔ foto ci yí le akpa lɔ ji.)

4 Afɔku hwenu yí mìle agbe le gbɛ. Wowanɔ tamɛsɛnnuwo koɖo mìwo nɔvi ɖewo. Nɔvi buwo le fini yí wowakɔ ahwa le, eyi taɖo wodele vofamɛ o. Le jukɔn ɖewo mɛɔ, woɖo te mìwo kunuɖeɖedɔ lɔ alo wodeɖe mɔ do nu ahan o, gan mìwo nɔviwo gbekpɔtɔ sɛnkɔ Yehowa nɔ woalé wo do gakpamɛ alo woawu wo can. Vɔ nɔvi cɛwo pleŋ ciwo yí kpɔtɔ sɛnkɔ Yehowa nyi kpɔwɛ adodwi nɔ mì. Wodevɔnnɔ o, ɖo wonya mɔ nɔ wowu yewo kakacɛ can ɔ, Yehowa drakɔ enunywi ciwo yí nyɔ wu cɛwo do ɖɛ nɔ yewo le esɔmɛ.

5. Susu vwin ci yí atɛnŋ agbɔjɔ xɔse ci mìɖo do fɔnfɔnsoku nuɔ?

5 Pɔlu kanxle nɔviɛwo so susu vwin ɖeka ci yí le mɛɖewo shi nu, émɔ: “Nɔ wodafɔn mɛkukuwoɔ, ‘mína mìaɖu nu yí anu nu, ɖo esɔ mìaku.’” Susu cɛ le mɛɖewo shi doŋkɔ nɔ Pɔlu hwenu. Etɛnŋ nyi nyɔ ciwo wonu le Ezai 22:13 mɛ kudo Izraɛliviwo nuwanawo nu yí Pɔlu xokɔ nuxu so. Ci woatekpɔ yí ado ŋsɛn lɔnlɔn ci woɖo nɔ Mawuɔ, agbeɖuɖu yí xa wo sɔwu. Susu ci yí le Izraɛlivi cɛwo shi yí nyi mɔ: “Dɔmɛ tɔ yí yinɔ koɖo amɛ.” Susu ŋtɔ́ yí gbele amɛwo shi le egbɛmɛ. Vɔ, woŋwlɛ lɔzu ciwo yí to so Izraɛliviwo nuwanawo mɛ do Bibla mɛ.—2 Kro. 36:15-20.

6. Lé fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ lɔ ɖo akpedo mì nu mìanya mɛ ciwo mìado ha koɖo doɔ?

6 Eze gbajɛɛ mɔ, ci mìnya mɔ Yehowa atɛnŋ afɔn amɛwo so kuɔ, ecɛ ɖo akpedo mì nu mìanya mɛ ciwo mìadonɔ ha koɖo. Nɔvi ciwo yí le Korɛnti ɖo ami eha dodo koɖo mɛ ciwo yí donɔ ɖyika fɔnfɔnsoku. Nukplamu ɖeka le mɛ nɔ mì le egbemɛ: Nunywi ɖekɛ datɛnŋ ato so exlɔnyinyi koɖo mɛ ciwo yí desɔnɔ ɖe le enu ci yí ajɔ le esɔmɛ ji o. Nɔ Kristotɔ ɖe donɔ ha koɖo mɛ ŋtɔ́ hanciwoɔ, woatɛnŋ atrɔ yi susu koɖo yi nuwanawo. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, etɛnŋ na atɔ enu ciwo Mawu gbe wawa. Eyi taɖo, Pɔlu na amɛkanxlenyɔ sɛnŋ cɛ mɔ: “Mí trɔgbɔ va míwoɖekiwo mɛ shigbe le é je do ɛnɛ, yí mí ŋgbe je agɔ . . . o.”—1 Kor. 15:33, 34.

GBAZA CIŊMƐ WOAVAÐOƆ?

7. Shigbe lé 1 Korɛntitɔwo 15:35-38 dasɛ nɛ ɖe, nyɔ ci yí mɛɖewo tɛnŋ biɔ se so fɔnfɔnsoku nuɔ?

7 Hlɛn 1 Korɛntitɔwo 15:35-38. Mɛ ci yí ji mɔ yeana amɛwo ami kankando fɔnfɔnsoku ji tɛnŋ biɔ se mɔ: “Le amɛkukuwo a fɔn jete do ma?” Anyɔ mɔ mìabu tamɛ kpɔ so ɖoŋci ci Pɔlu na nu, ɖo le egbɛmɛɔ, amɛ sugbɔ ɖo wowoŋtɔwo jixɔsewo so enu ci yí jɔnɔ do amɛ ji nɔ eku nu. Vɔ nyi yí Bibla kpla mìɔ?

Pɔlu zan jinuku koɖo aci yí sɔ wa kpɔwɛ so lé Mawu atɛnŋ awa gbaza nɔ mɛ ciwo yí woafɔn so ku do (Kpɔ mamamɛ 8)

8. Kpɔwɛ ci yí atɛnŋ akpedo mì nu mìamɔŋje fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛɔ?

8 Nɔ mɛɖe kuɔ, yi gbaza benɔ. Vɔ Mɛ ci yí desɔ ŋɖe gbɔxwe yí wa xexegbɛ lɔ atɛnŋ afuin so ku yí agbena gbaza nywi yi. (Gɔnm. 1:1; 2:7) Pɔlu zan kpɔwɛ ɖeka sɔ dasɛ mɔ Mawu daӡan gbaza ci yí bebe gbɔxwe afɔn amɛ lɔ o. Bu tamɛ kpɔ so “jinuku gbali” alo “bafokwi” nu. Nɔ wokan jinuku lɔɔ, eminɔ yí vatrɔnɔ aci yoyu. Aci yoyu lɔ to akpo xesexese nɔ jinuku ci wokan. Pɔlu zan enudredonunu cɛ yí sɔ dasɛ mɔ mìwo Watɔ atɛnŋ ana gbaza mì “shigbe le E drui do ɛnɛ.”

9. 1 Korɛntitɔwo 15:39-41 mɔ gbazawo to akpo doɔ?

9 Hlɛn 1 Korɛntitɔwo 15:39-41. Pɔlu nu mɔ gbaza ciwo Mawu wa denyi nu kuɖeka o. Le kpɔwɛ mɛ, elan afɔ amɛnɛ gbaza li, xeviwo gbaza li yí kpaviwo gbaza li. Wo pleŋ to vovo. Énu mɔ le jeŋkwimɛɔ, ewe koɖo wleci to akpo. Égbenu mɔ “wleci ɖeka ɖeka klɛnklɛn tovo nɔ wlecivi halɔtɔ.” Ɛɛ, ci mìdatɛnŋ asɔ ŋkuvi gbaliwo kpɔ vovototo ci yí le wo mɛ can ɔ, jɔjɔmɛnununyatɔwo nu mɔ wlecivi vovovowo yí li. Ðewo gangan, ɖewo hwe, ɖewo nyi ejun, ɖewo nyi ɣi yí ɖewo nyi kloӡincu shigbe ewe nɛ. Pɔlu nu hɛnnɛ mɔ “jeŋkwimɛ lankpuwo li, yí nyigbanji lankpuwo can gbe li hɛnnɛ.” Lé enyi ahan ɔ? Ðo le nyigban jiɔ, ŋcilan gbazawo yí li, vɔ le jeŋkwimɛɔ, gbɔngbɔn gbazawo yí li shigbe mawudɔlawo tɔ nɛ.

10. Gbaza ciŋmɛ yí mɛ ciwo yí woafɔn yi jeŋkwimɛ aɖoɔ?

10 Do jeshi nyɔ ci Pɔlu nu kplɔɛdo mɔ: “Nɛnɛke a nyi nɔ amɛkukuwo ciwo yí fɔn jete hɛnnɛ nɛ. Lankpu ci yí wo kan do gumɛ ɔ, é yí donɔahɛn. Nɔ́ é fɔn jete ɔ, da gbe dahɛn gbeɖe o.” Le nyɔnɔnwi mɛ nɔ mɛɖe kuɔ, yi gbaza benɔ yí trɔnɔ ekɔ. (Gɔnm. 3:19) Ci enyi ahan ɖe; lé woatɛnŋ afuin so ku yí anyi gbaza ci yí “da gbe dahɛn gbeɖeɔ?” Pɔlu dexokɔ nuxu so mɛ ciwo yí wofɔn so ku do nyigban ji shigbe mɛ ciwo Eli, Elize koɖo Yesu fɔn so ku nɛ o. Pɔlu xokɔ nuxu so mɛ ciwo yí wofɔn so ku yí woɖo jeŋkwimɛ gbaza ci yí nyi “gbɔngbɔn gbaza” nu.—1 Kor. 15:42-44.

11-12. Ci wofɔn Yesu so ku ɖe, lé etrɔ doɔ, yí lé ecɛ ajɔ do amɛshiaminɔwo ji doɔ?

11 Ci Yesu nɔ nyigban jiɔ, éɖo ŋcilan gbaza. Vɔ ci wofuin so kuɔ, ‘étrɔsun gbɔngbɔn ci yí nanɔ agbe’ yí trɔ yi jeŋkwimɛ. Ahanke woafɔn Kristotɔ amɛshiaminɔwo so ku yí woaɖo gbɔngbɔn gbaza nɛ. Pɔlu dre mɛ mɔ: “Le hanci yí ŋsu nyigbanji tɔ nɔnɔmɛ le mì shi ɔ, nɛnɛke yí ŋsu jeŋkwimɛ tɔ nɔnɔmɛ can a le mì shi hɛnnɛ nɛ.”—1 Kor. 15:45-49.

12 Pɔlu tɔ vɔvɔnu ɖoɖo nɔ fɔnfɔnsoku nyɔ lɔ. Ele veviɖe mɔ mìado jeshi mɔ, denyi agbetɔ gbaza mɛ yí wofɔn Yesu do o. Ðo Pɔlu ɖe enu ci yí taɖo enyi ahan mɛ, émɔ: “Gbaza koɖo ehùn da tɛnŋ a ɖu Mawu fyɔju cìnɔ” le jeŋkwimɛ o. (1 Kor. 15:50) Wodafɔn apotru koɖo amɛshiaminɔ buwo so ku yi jeŋkwimɛ yí woaɖo ŋcilan gbaza koɖo ehun ci yí benɔ o. Hwenu yí woafɔn wo so kuɔ? Pɔlu tɛ gbe do ji mɔ fɔnfɔnsoku cɛ kpɔtɔ le ŋkɔ; denyi nɔ woku zeɖeka yí woafɔn wo o. Hwenu Pɔlu ŋwlɛkɔ 1 Korɛntitɔwo wema lɔɔ, nukplavi ɖewo “dɔn alɔn” le ku mɛ vɔ, le kpɔwɛ mɛ, apotru Ӡaki. (Edɔ. 12:1, 2) Yi goduɔ, apotru koɖo amɛshiaminɔ buwo va “dɔn alɔn” le ku mɛ.—1 Kor. 15:6.

EKU JI ÐUÐU

13. Nyiwo yí ajɔ le Yesu vava hwenuɔ?

13 Yesu koɖo Pɔlu nu nyɔ ɖɛ so hwenu vevi ɖeka ci yí gbɔgbɔ nu. Eyi nyi Kristo vava. Le vava lɔ hwenuɔ, ahwawo, nyigbanhunhunhunwo, edɔ̀vɔnwo koɖo nuvwin sugbɔ ajɔ le xexeɛ pleŋ mɛ. Mìkpɔ Bibla mɛ nyɔnuɖɛ cɛ vakɔmɛ so 1914. Enuvevi bu agbejɔ ci yí anyi jeshi lɔ kpaxwe ɖeka. Yesu nu mɔ woadra Mawu Fyɔɖuxu ci woɖo lɔ ŋɛnywi “le xexe lɔ pleŋ mɛ, yí a sɔ ɖe kunu nɔ jukɔn lɔwo pleŋ. Hwehunnɔnu yí vɔvɔɛnu lɔ [aɖo].” (Mt. 24:3, 7-14) Pɔlu nu ɖɛ mɔ hwenu “Axwetɔ a trɔ gbɔ” agbenyi hwenu ci woafɔn Kristotɔ amɛshiaminɔ “ciwo yí ku” so ku.—1 Tɛs. 4:14-16; 1 Kor. 15:23.

14. Nyi yí jɔnɔ do Kristotɔ amɛshiaminɔ ciwo yí ku le Kristo vava hwenu jiɔ?

14 Nɔ Kristotɔ amɛshiaminɔ ɖe ku le egbɛmɛɔ, wofuini so ku le afɔdumɛ nɔ ayi nɔ agbe le jeŋkwimɛ. Pɔlu nyɔ ci yí le 1 Korɛntitɔwo 15:51, 52 mɛ ɖo kpe yi ji, émɔ: “Mì pleŋ dadɔn alɔn le ku mɛ o, woatrɔ mì pleŋ nɔnɔmɛ le afɔdumɛ, le ɖabaxoxo ɖeka mɛ, le kpɛnxuxu kpɛtɛkpɛtɛ lɔ mɛ.” Pɔlu nyɔ cɛwo vakɔmɛ le kakacɛ mɛ! Kristo nɔviɛwo akpɔ jijɔ blebu so wowo fɔnfɔnsoku nu; ‘woanɔ̀ koɖo Axwetɔ lɔ keke a sɔyì mavɔmavɔ mɛ.’—1 Tɛs. 4:17.

Mɛ ciwo woatrɔ “le ɖabaxoxo ɖeka mɛ” abɔdo Yesu nu yí woagban jukɔnwo hannyahannya (Kpɔ mamamɛ 15)

15. Edɔ ci yí mɛ ciwo woatrɔ “le ɖabaxoxo ɖeka mɛ” awaɔ?

15 Bibla nu edɔ ci yí mɛ ciwo woatrɔ “le ɖabaxoxo ɖeka mɛ” avayi wa le jeŋkwimɛ nɔ mì. Yesu nu nɔ wo mɔ: “Amɛ ɖeka ɖeka ci yí a ɖuji yí a wanɔ enu ciwo yí Ŋ dro keke a sɔyì vɔvɔnu ɔ, Na ni hlɔnhlɔn do jukɔnwo ji. Á kplɔ wo koɖo egakpo. Á gban wo shigbe esuzewo ɛnɛ. Hlɔnhlɔn ŋtɔ ke Ŋ xɔ so Edanyɛ gbɔ.” (Enyɔ. 2:26, 27) Woakplɔ Yesu do yí akplɔ jukɔnwo koɖo gakpo.—Enyɔ. 19:11-15.

16. Lé amɛ sugbɔ aɖu eku ji doɔ?

16 Eze petii mɔ, amɛshiaminɔwo aɖu eku ji. (1 Kor. 15:54-57) Wowo fɔnfɔnsoku ana woaɖe nuvwin ciwo pleŋ yí le nyigban lɔ ji le Harmagedɔn hwa ci yí gbɔgbɔ mɛ. Kristotɔ ŋsu koɖo nyɔnu bu miliɔn neniɖe ato le “efunkpekpe gangan lɔ mɛ” yí aci agbe le xexe yoyu lɔ mɛ. (Enyɔ. 7:14) Mɛ ciwo yí aci agbe agbekpɔ lé woaɖu ku ji do, hwenu woafɔn amɛ miliya neniɖe ciwo yí ku vayi so ku. Kpɔ jijɔ ci mìakpɔ hwenu enudojijɔnamɛ cɛwo ajɔjɔ ɖa! (Edɔ. 24:15) Eyi mɛ ciwo pleŋ yí nɔ gbeji nɔ Yehowa keŋkeŋ aɖu eku ci wosɔ ɖu cinɔ ji hɛnnɛ. Woasun ji anɔ agbe tɛgbɛɛ.

17. Nyi yí 1 Korɛntitɔwo 15:58 do ŋsɛn mì mɔ mìwo le wa le kakacɛ mɛɔ?

17 Kristotɔ ɖekpokpui ci yí le agbe le egbɛmɛ ɖo ado akpe do fɔnfɔnsoku nyɔ fakɔnnamɛ ci nu Pɔlu ŋwlɛ nu so nɔ Korɛntitɔwo. Susu nywi sugbɔ le mì shi ciwo yí taɖo mìalɔn do Pɔlu nukplamu ji keŋ awanɔ sugbɔ le “Mawu dɔwawawo mɛ” le kakacɛ mɛ. (Hlɛn 1 Korɛntitɔwo 15:58.) Nɔ mìwa dɔ lɔ nywiɖe le egbejinɔnɔ mɛɔ, mìatɛnŋ akpɔ mɔ nɔ agbe ci mɛ yí jijɔ sugbɔ le le esɔmɛ. Hwenɔnu anyɔ wu ŋɖekpokpui ci nu mìatɛnŋ abu tamɛ kpɔ so. Adasɛ nyɔnɔnwimɛtɔ mɔ mìwo dɔwawa denyi gbali le Axwetɔ lɔ mɛ o.

EHAJIJI 140 Agbe Mavɔ Azɔ!

^ par. 5 Akpaxwe vetɔ nɔ 1 Korɛntitɔwo eta 15 lɔ xo nuxu so fɔnfɔnsoku nu, vevitɔ amɛshiaminɔwo tɔ. Vɔ enu ci Pɔlu ŋwlɛ le nɔ le veviɖe nɔ lɛngbɔ buwo hɛnnɛ. Nyɔta cɛ adasɛ lé fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ ɖo akpɔ ŋsɛn do mìwo gbenɔnɔ ji le kakacɛ mɛ yí ana mìasɔ jijɔ kpɔkɔ mɔ nɔ esɔmɛ.

^ par. 2Enyɔbiɔse ciwo yí so yi hlɛntɔwo gbɔ” ci yí tata cɛ mɛ, ɖe nyɔ ciwo Pɔlu nu le 1 Korɛntitɔwo 15:29 mɛ.