Skip to content

Skip to table of contents

Aɔka Nɛ Ācɛ O Jé Ɔkpá Ku Alɔ Gē Da

Aɔka Nɛ Ācɛ O Jé Ɔkpá Ku Alɔ Gē Da

Ɛlā ku Upɔlu nōo yɔ ipu ɔkpá ku 1 Ācɛ Ukɔ́rīnti 15:29 yɔ i mafu ka Ācɛ O Yɛce Ukraist ōhī ɛpleeko ku nu, ya ubatisim kwɛyi ācɛ néē gekwu a nɛɛ?

Ehee, ó lɛ ɛga duuma ipu Ubáyíbu amāŋ ipu ɔ̄kā nōo ya eko igble nōo mafu ku ɛdɔ ubatisim ɛgɛnyā ya ŋ.

Ɔwɛ néē cɔwɔ ɔgba nyā ipu Ubáyíbu alɛwa a, ya ka ācɛ alɛwa kéē gbɛla ku ubatism ō ya kwɛyi ācɛ néē gekwu a ya eko ku Ācɛ O Yɛce aflɛyi a. Ocabɔ mafu, ó lɛ Ubáyíbu éyi nōo kahinii: ‘Amáŋ ɔdi nɛ ācɛ néē ya uwa ubatisim ohigbu ācɛ néē kwū aa géē ya? Ɔdaŋ ka é je ācɛ néē kwū aa canjɛ fulufulu ŋ, ohigbu ɔdi néē gē ya ācɛ ubatisim ohigbu uwa aa?’—Ubáyíbu ku Ɛka Ɛyipɛ.

Idɔkitɔ éyi nōo jé Ubáyíbu lɔɔlɔhi nɛ iye nu le ku Gregory Lockwood kahinii: “Ó lɛ ocabɔ mafu duuma ipu Ubáyíbu, amāŋ ɔ̄kā ku ɔdā nōo ya eko igble nōo mafu ku ɔcɛ duuma ya ubatisim kwɛyi ɔcɛ nōo gekwu ŋ.” Ɔcɛ ō jé ɔkpá nɛɛnɛhi éyi nōo jé Ubáyíbu lɔɔlɔhi nɛ iye nu le ku Gordon D. Fee a cɛ mla ɛlā nyā. Ó kahinii: “Ó lɛ ocabɔ mafu duuma ipu Ubáyíbu, amāŋ ɔ̄kā ku ɔdā nōo ya eko igble, lɛyikwu ɛdɔ ubatisim ɛgɛnyā ŋ. Ó klla ka kē kɛla lɛyikwu ɔ ipu Ɛka Ɛyipɛ ŋ, ó kē lɛ ocabɔ duuma nōo mafu ka Ācɛ O Yɛce Ukraist eko igble, amāŋ icɔɔci néē le kwaajɛ igbihi ikwū ku acocɛhɔ a ya ɛdɔ ubatisim ɛgɛnyā ŋ.”

Ubáyíbu ka ka Ācɛ O Yɛce Ukraist cika ō ‘nyɔ̄ ga ɛgiyí ācɛ ku éwo dóódu, kéē yá kéē le pīya ayíkpó ku nu. Klla yá uwā ubatísim . . . , mla ō nwū uwā kéē yá ɔdā’ nɛ ó je ɔ́da lɛ uwa kéē ya a. (Umát. 28:19, 20) Gbɔbu ɛɛ ku ɔcɛ kóō je piya ɔyikpo ku Ukraist nōo lɛ ubatisim ya, ó cɛgbá ō nwu ɛlā lɛyikwu Ujehofa mla Ɔyi nu, kpɔtuce uwa, mla ō lɛyi taajɛ lɛ uwa. Ɔcɛ nōo gekwu gbɔbu ɛ, klla yɔ ipu unoji i gáā ya ɛnyā gla ŋ, Ɔcɛ O Yɛce Ukraist nōo yeeyi i kē gáā ya ɛnyā lɛ ɔ gla ŋ.—Ɔ̄cok. 9:5, 10; Ujɔ́n. 4:1; 1 Ukɔ́r. 1:14-16.

Ó lɛ a, ɔdi nɛ Upɔlu yɔ i ka a?

Ācɛ Ukɔrinti ōhī kpɔtuce kē gáā je ācɛ nōo kwū a heyi ŋma ɔlekwu ŋ. (1 Ukɔ́r. 15:12) Upɔlu mafu lɛ uwa ku ɛlá ō gbo ɔɔma i kpaakpa ŋ. Ɛgɛnyá? Ó lɛ ɔ ta uwa eyī peee ku eko doodu, ó yɔ kwu ikwū ajaajɛ, amáŋ ó lɔtuce ku igbihi nɛ ó gekwu, é géē je ɔ heyi cɛɛ kóō gáā lā oyeeyi ɔkpanco ɛgɛ nɛ Ujisɔsi lɛ a.—1 Ukɔ́r. 15:30-32, 42-44.

Ācɛ Ukɔrinti a cɛgbá ō jé peee, ka abɔɔ é wɛ Ācɛ O Yɛce Ukraist néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a, wɛ kē géē má unwalu ɛ̄cī doodu klla géē kwū, gbɔbu ɛɛ kéē je uwa heyi ŋma ɔlekwu. Ohigbu ɛnyā, eko ‘nēé yá uwa ubatísim wā ipu opīyatɔ̄ha mla Ohɔ́nyɛtá Ujísɔ̄si ā,’ ó klla wɛ kē ‘gekwú ɔwɛ ékpó bɛ̄ɛka ɛ̄nɛ̄ Ujísɔ̄si kwú ā.’ (Uróm 6:3) Ɛyi ɛlā wɛ ka, bɛɛka Ujisɔsi a, é géē má unwalu ɛyɛɛyɛyi klla géē kwū, o ya ɛɛ kéē lɛ uwa heyi ŋma ɔlekwu gā ɔkpanco.

Ó le fiyɛ ihayi ɛpa igbihi nɛ Ujisɔsi ya ubatisim ɛ, ó da ayikpo ku nu ɛpa kahinii: “Aá kē í kwú ɛdɔ ikwū nɛ̄ n géē kwú piíí ā.” (Umák. 10:38, 39) Ɛyi ɛlā ku nu wɛ ka ó hayi kpaakpa ku nu lɛ Ɔwɔico, géē ŋmɛyi ta ikwū lɛ ɔ. Upɔlu ta ɔkpá ka ācɛ néē lɛ anɔ ta uwa ɛyi a géē ‘móōwē mla anú klla í lɛ ɛgahi mla ojīlīma nɛ̄hi mla anú dúú.’ (Uróm 8:16, 17; 2 Ukɔ́r. 4:17) Ohigbu ɛnyā, uwa géē kwū duu, o ya ɛɛ kéē lɛ uwa heyi ŋma ɔlekwu gáā lā oyeeyi ɔkpanco.

Ɛnyā wɛ ɔwɛ okpaakpa néē cika ō cɔwɔ ɛlā nɛ Upɔlu ka a: “Ɔdaŋ ka ó lɛ a ŋ, ɔdi gáā ya ācɛ nōo yɔ i ya ubatisim o ya ɛɛ kéē je piya ācɛ ō gekwu a? Ɔdiya néē gē ya lɛ a, ɔdaŋ ka é le jé ka ācɛ nōo gekwu a i gáā heyi gɛ ŋ ma?”