Přejít k článku

Přejít na obsah

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Přísloví 24:16 říkají: „I kdyby ... dobrý člověk padl sedmkrát, znovu vstane.“ Mluví se tady o člověku, který opakovaně hřeší, ale Bůh mu vždycky odpustí?

Ne, o takovém člověku se tady nemluví. Tento verš se vztahuje na někoho, kdo opakovaně „padá“ v tom smyslu, že zažívá problémy, ale kdo pokaždé „vstane“ v tom smyslu, že je dokáže překonat a jít dál.

Podívejme se na tento verš v kontextu: „Nečíhej zlomyslně u domu dobrého člověka, nenič místo, kde odpočívá. I kdyby totiž dobrý člověk padl sedmkrát, znovu vstane, ale špatné lidi neštěstí srazí. Když tvůj nepřítel padne, neraduj se, a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá.“ (Přísl. 24:15–17)

Někteří si myslí, že 16. verš mluví o člověku, který zhřeší, ale potom činí pokání a napraví svůj vztah s Bohem. Dva britští duchovní napsali, že „kazatelé v minulosti i v současnosti tento verš často vysvětlovali“ právě tak. Tito duchovní dodali, že podle uvedeného názoru „dobrý člověk může upadnout do ... vážných hříchů, ale nepřestává milovat Boha, neztrácí jeho přízeň a pokaždé vstane v tom smyslu, že činí pokání“. Člověku, který nechce bojovat proti hříchu, se takové vysvětlení může líbit. Možná si myslí, že i když opakovaně hřeší, Bůh mu vždycky odpustí.

Ale 16. verš má jiný význam.

Hebrejský výraz, který je v 16. a 17. verši přeložený jako „padl“ a „padne“, se dá použít v doslovném i v obrazném smyslu. Bible třeba mluví o býkovi, který padne na cestě, o člověku, který spadne ze střechy, nebo o kamínku, který nepropadne sítem. (5. Mojž. 22:4, 8; Amos 9:9) V obrazném smyslu je tento výraz použitý například v tomto verši: „Když má Jehova potěšení v cestě člověka, vede jeho kroky. Může sice zakopnout, ale nespadne, protože Jehova ho drží za ruku.“ (Žalm 37:23, 24; Přísl. 11:5)

Profesor Edward H. Plumptre uvedl: „Hebrejský výraz překládaný jako [„padnout“] nikdy nenese význam upadnutí do hříchu.“ Jiný odborník proto vysvětluje 16. verš takto: „Jakákoli snaha uškodit Božím služebníkům je marná a odsouzená k nezdaru. Boží služebníci totiž všechno přečkají, zatímco špatní lidé ne.“

Příslovích 24:16 se tedy nemluví o pádu v morálním smyslu – o upadnutí do hříchu. Mluví se tam o tom, že člověk může opakovaně zažívat různé těžkosti. V tomto zlém světě může dobrý člověk bojovat se zdravotními nebo jinými problémy. Dokonce se může stát terčem intenzivního pronásledování ze strany vlády. Může si ale být jistý, že Bůh ho bude podporovat a pomůže mu, aby to všechno zvládl a vytrval. Zamysli se, kolikrát už jsi viděl, že to s Božími služebníky dobře dopadlo. Proč to tak je? Protože „Jehova podpírá všechny, kdo padají, a pozvedá všechny, kdo jsou sklíčení“. (Žalm 41:1–3; 145:14–19)

„Dobrého člověka“ netěší, že druzí mají problémy. Radost mu přináší vědomí, že „dobře to dopadne s těmi, kdo se bojí pravého Boha, protože před ním mají bázeň“. (Kaz. 8:11–13; Job 31:3–6; Žalm 27:5, 6)